Jak chovat králíky

4 Díly:Příprava na rozmnožování králíkůRozmnožování králíkůPéče o březí samiciPéče o samici a vrh po porodu

Divocí králíci jsou známí svojí schopností rychlého a efektivního rozmnožování. Jako zvířata, která jsou kořistí pro predátory totiž musí mít velkou spoustu potomků, které zajistí přežití druhu.[1] Naproti tomu domácí chov králíků může být mnohem pracnější a rozhodně se nehodí pro každého. Jestliže jen chcete získat domácího mazlíčka, samostatné množení bez cizí pomoci pravděpodobně nebude úplně nejvhodnější. Pokud se chystáte chovat králíky na jídlo nebo chcete rozmnožit obzvláště vzácný druh, budete potřebovat dobrý chovný pár, přípravu na úspěch (i selhání) a porozumění procesu, který je před vámi.

Část 1
Příprava na rozmnožování králíků

  1. 1
    Rozhodněte se, proč vlastně chcete králíky chovat. Chov králíků je velká zodpovědnost, která zabere spoustu času a vyžaduje značné odhodlání a trpělivost. Předtím, než se k chovu rozhodnete, proto pojmenujte své důvody. Plánujete králíky prodávat? Chcete je jako domácí mazlíčky? Zamýšlíte je chovat na maso? Rozhodněte se, jestli je toto skutečně ten závazek, kterému se chcete plně oddat. Pokud nemáte čas a myslíte, že z chovu budete unavení a možná dokonce přemýšlíte o případném předání králíků do útulku, raději změňte své plány.
    • Králíci jsou po psech a kočkách třetími nejčastěji odkládanými zvířaty v útulcích. Jiní králíci jsou vypuštěni do volné přírody, kde je sežerou dravci nebo zemřou nedostatkem péče či hladem.
    • Jen skutečně malé procento králíků, prodávaných ve specializovaných obchodech, nalezne milující chovatele. Často se stává, že se králík dostane do ruky nezkušenému majiteli, který ho pak nechtěně usmrtí.
    • Chov králíků vám nepřinese žádný významný profit. Po chovných králících dnes není taková poptávka a to hlavně kvůli rozšíření domácích králíků a velmi vysoké nabídce od jednotlivých chovatelů.[2]
  2. 2
    Prozkoumejte dostupné druhy králíků. Pro domácí chovatele je v nabídce široké spektrum různých druhů králíků. Před tím, než koupíte králíka čistě pro jeho roztomilý vzhled, se rozhodněte, jestli skutečně splňuje vaše potřeby. Nabízíme vám několik základních informací o běžných druzích králíků (tento výčet není v žádném případě úplný):[3]
    • American: americký králík je velké plemeno, které má dobré maso a kvalitní srst. Obvykle váží 4-5.5 kg a jedná se o odolné plemeno s velkými vrhy.[4]
    • Angora: králíků plemene angora existuje několik typů, včetně anglického, francouzského, obřího a saténového králíka. Tito králíci se typicky chovají pro svou vlnu. Vlna se ručně spřádá na přízi, která se používá na lehké a měkké oblečení. Kvůli povaze vlny plemene angora je potřeba věnovat spoustu času šlechtění a péče o srst, a to obvykle jednou nebo dvakrát týdně.[5]
    • Belgický obr: belgičtí obři jsou největším plemenem králíků. Mohou vážit až 10 kilogramů. Mohou mít jednu ze sedmi barev, od černé až po bílou. Belgičtí obři byli původně vyšlechtění na maso a srst, ale v dnešní době se chovají hlavně jako domácí mazlíčci, protože jejich krmení je poměrně nákladné a mají krotkou, přátelskou povahu.[6]
    • Himalayan: himalájský králík je malé, bílé plemeno, které se používá v laboratořích a pro výstavy. Díky svému malému vzrůstu je poměrně levný na krmení a péči.[7]
    • Malá činčila: Malé činčily se obvykle chovají pro jejich srst, ale jsou to také úžasní domácí mazlíčci. Tyto králíci jsou středně velcí, váží asi 4-5.5 kg a mají přátelskou, zvídavou povahu. Přese všechno je ale jejich srst hlavním atributem chovu, pro který také byly vyšlechtěni. Jejich srst je velmi podobná skutečným činčilám, to znamená, že je velmi měkká a příjemná na dotyk.[8]
  3. 3
    Vyberte si pro svůj chov vhodné králíky. Výběr plemene může záviset na dostupnosti, ceně a různých preferencích. Vhodnost toho kterého druhu určuje také to, co s králíky zamýšlíte dělat. Někteří lidé chtějí králíky prodávat a vystavovat, zatímco jiní očekávají každoroční zásobu masa.
    • Pokud chcete králíky vystavovat nebo prodávat, ujistěte se, že všechny vaše kusy jsou stejného plemene. Na trhu s králíky nemají mixované druhy příliš vysokou cenu. Křížením plemen také snižujete kvalitu vrhu.[9] Králík nemůže získat potřebné certifikáty a uznání rodokmenu, pokud ve čtyřech předchozích generacích došlo ke křížení.
    • Pokud chcete králíky chovat jako domácí mazlíčky, plánujete z nich získávat maso nebo s nimi chcete geneticky experimentovat, můžete jednotlivé druhy křížit mezi sebou.[10]
    • Nikdy mezi sebou nekřižte sourozence. Můžete křížit otce a dcery, matku a syny, bratrance atd. Jestliže nemáte potřebné znalosti genetiky a příbuzenského křížení, snažte se mezi sebou nerozmnožovat králíky z jednoho vrhu.[11]
  4. 4
    Množte králíky ve správném věku. Samice musíte začít množit až po dosažení jejich dospělosti. Menší plemena můžete křížit ve věku 5-6 měsíců. Větší plemena potom v 8-9 měsících.[12][13][14] Samci jsou obvykle připraveni k rozmnožování okolo 6. měsíce věku, pokud se jedná o malé plemeno, v 7. měsících pro střední plemena a v 9 měsících pro plemena velká. [15]
  5. 5
    Před rozmnožováním se ujistěte, že máte pro mláďata připravené kotce, klece, úkryty nebo jiné obydlí. Zkontrolujte, zda máte dostatek kotců, do kterých po odstavení umístíte mláďata, a zda si můžete vrh dalších králíků vůbec dovolit. Rozhodněte, co s mláďaty po odstavení uděláte.
    • Mladí samci i samice musí být odděleni ve věku deseti týdnů. Po 3-4 měsících po narození potřebují králíci svou vlastní klec. V případě, že králíky nechcete prodávat, musíte mít připravený dostatečný počet kotců/klecí.
    • Pokud byste chovali mladé králíky v přeplněném prostoru, mohli by mezi sebou začít bojovat a nazvájem se zranit. Tyto chabé životní podmínky by také mohly negativně ovlivnit jejich zdraví. [16]
    • Pro králíky byste také měli mít větší, bezpečně uzavřenou zahradu nebo výběh.[17]
    • Pokud chcete králíky prodávat, zeptejte se nejdřív svých přátel nebo jiných chovatelů a vytvořte si tak potencionální klientelu s předstihem.

Část 2
Rozmnožování králíků

  1. 1
    Vždy rozmnožujte jen zdravé a spokojené králíky. Fyzická kondice králíků je při rozmnožování extrémně důležitá. Před započetím rozmnožování vezměte králíky k veterináři a nechte si potvrdit, že jsou v perfektním stavu.[18]
    • Králíci by neměli být obézní ani podvyživení - mohlo by to negativně ovlivnit množení. Neustále kontrolujte, čím králíky krmíte a ujišťujte se, že jim dáváte nejlepší možnou výživu, a že jsou zdraví.
    • Kontrolujte kotec samce i samice a hledejte známky průjmů nebo příliš řídké stolice. Také prohlížejte genitálie obou králíků a hledejte příznaky nějaké choroby nebo infekce, jako je extrémní zarudnutí, výtok, boláky nebo strupy.[19] Tyto symptomy je potřeba vyléčit ještě před započetím rozmnožování.
    • Pokud je váš králík agresivní nebo nemocný, nerozmnožujte. Množení agresivních králíků se nedoporučuje.
  2. 2
    Přendejte samici do kotce k samci. Kotec vaší samice by nesl její pachy a samec by mohl být novými čichovými vjemy rozrušený a chtěl by neznámé prostředí nejdříve označkovat. Mohli by mezi sebou také bojovat.[20] Vždy proto dávejte samici k samci.
  3. 3
    Pár nechte pohromadě půl hodiny. Králíkům musíte dát pro rozmnožování čas, nejlépe 2-3x.[21] Několikanásobné připouštění může pomoct zvětšit vrh a zvýšit úspěšnost rozmnožování.[22]
    • Někteří lidé králíky připouštějí po hodině nebo o něco delším čase v ten samý den, namísto aby králíky nechali třikrát připustit během jedné chvíle.[23]
    • Jestliže je samice nervózní, agresivní nebo se snaží od samce utéct, okamžitě pár rozdělte.
    • Bude lepší, když zkontrolujete zadní část samice a ujistíte se, že se připouštění samce neminulo účinkem. Pokud zjistíte, že má samice mokrý ocas nebo záda, rozmnožování nebylo úspěšné. Nechte pak králíky v kotci i nadále a dopřejte jim další pokus.[24]
    • Pro samce i samice není ideální setrvávat delší čas pospolu. Ačkoli spolu můžou vycházet dobře, můžou také bojovat, pokud se samice na samce naštve. V odborných kruzích kolují historky o kastracích samců, které provedly rozčilené samice. Navzdory rozšířenému přesvědčení neexistujte žádné riziko, že by samice otěhotněla dvěma vrhy najednou (narozdíl od zajíců, kteří můžou být dvojitě březí, ačkoli jsou embrya až do porodu uchovány).[25].
    • V případě neúspěšného připouštění většina chovatelů rozmnožuje opět po 14 dnech.
  4. 4
    Kontrolujte samici břicho a určete, jestli je březí. Při této metodě použijete své ruce a vyšetříte samici břicho, přičemž dotykem zjistíte, jestli jsou uvnitř mláďata. Pokud je březí, ucítíte embrya ve velikosti odpovídající asi kuličkám hroznového vína. Tuto metodu je nejsnadnější provádět v 10-14 dnech po připouštění.[26]
    • Březost trvá průměrně 28-33 dní, v závislosti na plemeni. Po 34 dnu se většinou rodí mrtvé vrhy, ale jsou známé i případy, kdy mláďata přežila těhotenství dlouhé 40 dní.
    • Pokud samice není březí, můžete ji připouštět okamžitě znovu.

Část 3
Péče o březí samici

  1. 1
    Poskytněte samici větší množství sena a podestýlky. Okolo 22. dne byste měli do kotce k samici vložit kotící budku. Samice si v ní vybuduje doupě. Budka by měla mít měkkou podestýlku ze slámy, sena nebo borovicových hoblin. Okolo nechte dostatek tohoto materiálu, aby si z něj samice mohla vybudovat doupě podle svých představ. Samice si také bude trhat chlupy z hrudníku a břicha, kterými doupě dále vyplní.
    • Kotící budka by měla mít rozměry alespoň 45 cm x 25 cm x 25 cm. V přední stěně vyřízněte vchod tvaru "V" nebo podobný, o výšce 15 cm, kterým bude samice vcházet a vycházet. Budka by neměla mít vrchní část (strop). Dno krabice by mělo být z drátěného pletiva, které bude odvádět moč a vlhkost.[27] Pod pletivo dejte ještě papír, který moč nasákne.
    • Do sena v zadní části krabice udělejte důlek, který samici povzbudí k vybudování doupěte právě v tomto místě. Tím ochráníte mláďata před škodlivými elementy a nenadálými skoky samice z budky a do budky.[28]
  2. 2
    Poskytněte samici klid a ticho. Březí samice potřebuje tiché, klidné prostředí. Nezvedejte ji, pokud to není nezbytně nutné. Nenadálá manipulace se zvířetem by mohla uškodit mláďatům.[29] Když už ji zvedáte, nedělejte to za břicho.
  3. 3
    Porod čekejte po 32-33 dnech po připouštění. Samice začne s budováním doupěte 29.-30. den a 32. nebo 33. den porodí. Při porodu ji nechte úplně v klidu. Pokud netrefíte chvíli porodu, je možné, že bude po všem, než samici přijdete opět zkontrolovat. Mláďata mají většinou tendenci rodit se před svítáním.
    • Poslouchejte pípání. Mladí králíci zní podobně jako ptáčata, takže pokud zaslechnete charakteristické pípání, budete vědět, že samice porodila. Stejně tak to můžete poznat podle pohybu v doupěti nebo když zjistíte, že má samice na nose trochu krve.
    • Samice doupě vyčistí, aby zajistila, že žádný predátor neucítí krev nebo jiné pachy a neohrozí tak mláďata.
    • Po porodu prohlédněte celý vrh. Odstraňte všechna mrtvá mláďata. Tento postup provádějte každý den.
    • Pokud množíte s několika samicemi najednou, můžete některá mláďata předat do výchovy jiné matce, pokud jich má jejich vlastní matka příliš mnoho.[30]
  4. 4
    Vyhledejte veterinární péči. Svou březí samici můžete také předat do péče veterináře. Veterinář posoudí zdravotní stav vaší samice a potvrdí stadium březosti.
    • Během každé březosti mohou nastat komplikace. Neustále svou králičí samici kontrolujte a pokud neporodila po 32. dnu březosti, vezměte ji k veterináři. [31] Příliš dlouhé těhotenství může vyústit v porod mrtvých mláďat.

Část 4
Péče o samici a vrh po porodu

  1. 1
    Krmte samici více. Po narození mláďat dopřejte samici tolik suchého krmiva, kolik jen bude vyžadovat, protože krmení mladých ji bude vyčerpávat a odvodňovat. Neomezujte přísun zeleniny, ale ani ho nezvyšujte. Pokud jste zvýšili přísun potravy v posledním týdnu těhotenství, v následujících 3-4 dnech jídlo nenavyšujte.[32] Pokud její stolice začne být příliš řídká, přestaňte s krmením úplně.
  2. 2
    Naučte se, jak zacházet s matkou. Pokud je vaše králičí samice spokojená, nechá se klidně hladit, chová se normálně a celkově s ní máte vytvořený dobrý vztah, můžete ji vypustit a dopřát jí trochu cvičení. Měli byste ji nechat venku asi hodinu, pokud už je na to zvyklá. To vám dá dostatek času pro kontrolu kotce a odstranění případně zemřelých mláďat.
    • Pokud vám ale samice nevěří nebo je podrážděná, buďte v manipulaci s částmi kotce a mláďaty velmi opatrní.
    • Někteří lidé tvrdí, že pokud se dotknete mláďat, samice je opustí. Jiní zase dosvědčují, že s mláďaty můžete bez problémů manipulovat, aniž by se jejich matka rozčilila.[33]
  3. 3
    Kontrolujte teplotu kotce. Teplota v doupěti by se během prvního týdne po porodu měla pohybovat okolo 38°C. Pokud je kotec v pořádku a teplota se pohybuje okolo 15°C-20°C, všechno proběhne bez problémů.[34] Pokud by v kotci byla příliš nízká teplota, mláďata by mohla umrznout.
  4. 4
    Mláďata denně kontrolujte. První noc po narození byste měli mláďata kontrolovat častěji. Kontrolujte je během krmení a ujišťujte se, že jsou všechna krmena správně. Pokud nejsou, budete jim muset dodat doplňkovou stravu. Také byste měli v pravidelných intervalech kontrolovat váhové přírůstky a rozhodovat, zda jsou v normě.
    • Několikanásobná kontrola během dne vám navíc pomůže pochytat případně zatoulaná mláďata. Pokud je necháte bez dozoru mimo kotící budku, mohla by umrznout.[35]
  5. 5
    Čistěte kotící budku i celý kotec. Špatné životní podmínky by mohly zapříčinit smrt mláďat. Musíte neustále kontrolovat, zda není budka přeplněná močí a výkaly. Stejně tak je potřeba zajistit, aby kotec, budka i venkovní výběh splňovaly hygienické podmínky. Samice může někdy vylučovat příliš stolice a přitahovat tak mouchy. Ty potom můžou mláďatům způsobovat různé infekce.[36]
    • Týden po narození mláďat vyměňte materiál, který jste použili jako podestýlku do kotce.[37] Po výměně materiálu neustále kontrolujte mladé a jejich chování. Mláďata mají po výměně podestýlky tendenci opouštět budku. To nesmíte dopustit, protože by si mohla ublížit a v případě mrazů můžou i umrznout. Ve výměně podestýlky pokračujte každých několik dní. Po 3 týdnech odstraňte z kotce budku.
    • V případě potřeby měňte použitý papír na dně kotce.[38]
  6. 6
    Udržujte samici zavedenou rutinu. Během dne ji pouštějte ven, ale mějte napaměti, že bude mít vytrhané chlupy na hrudi a břichu, takže byste ji neměli pokládat na mokrou trávu.
  7. 7
    Mláďata odstavte v 6-8 týdnech. Samici od vrhu odlučte v sedmi týdnech. Nechte mláďata, aby se krmila podle svého a ujišťujte se, že mají dostatek krmiva. V osmi týdnech přesuňte mláďata po jednom nebo dvou do jednotlivých klecí. Jednou z možností je také přesunutí všech samic do jedné klece a samců do jiné.[39]
    • Doba odloučení může být pro mladé i matku velmi stresující. Ujistěte se, že všichni králíci mají dostatek vody i jídla. Do vody můzete přidat také probiotika, která pomůžou zlepšit zažívání vašich králíků.[40]
    • Samici a mláďata krmte asi 85 gramy běžné stravy.[41]

Tipy

  • Před rozmnožováním si se samicí vybudujte dobrý vztah. Čím lepší vztah bude, tím více vás potom pustí ke svým mláďatům.
  • Neodstraňujte mláďata z budky. V budkách se jim dobře daří a větší sourozenci jim nebudou překážet ve zdravém růstu a vývoji.
  • Před rozmnožováním přemýšlejte! Útulky jsou dnes přeplněné odloženými králíčky, kteří nemůžou najít nový domov. Nechovejte králíky pro účely vzdělávání svých dětí v životních faktech; na to máte literaturu. Králíci jsou živé bytosti, které si zaslouží náš respekt a lásku.
  • Pokud měl váš králík v minulosti nějaké zdravotní problémy, promluvte si o jeho množení s veterinářem. Mohlo by se stát, že by králík tento zdravotní stav přenesl i na svá mláďata.
  • Před započetím prodeje králíků si nejprve ověřte, jaká povolení pro to musíte splňovat.[42]

Varování

  • Mnoho prvorodiček přivede na svět mrtvá mláďata, takže buďte připraveni i na tuto možnost.
  • Pokud už samice nějakou dobu rodí, ale stále se neobjevují žádná mláďata nebo je očividné, že vznikly nějaké komplikace, volejte veterináře. Se samicí bez svolení lékaře nepohybujte - mohla by si jen prostě dávat načas. Veterináře volejte také v případě, že samice nepřestává po porodu krvácet.

Zdroje a citace

  1. http://www.rabbit.org/adoption/why-not-to-breed.html
  2. http://www.thenaturetrail.com/rabbit-breeding/
  3. https://www.arba.net/breeds.htm
Ukázat více... (39)

Informace o článku

Kategorie: Mazlíčci a Zvířata

V jiných jazycích:

Español: criar conejos domésticos, Italiano: Allevare i Conigli, Português: Reproduzir Coelhos, Deutsch: Kaninchen züchten, Русский: разводить кроликов, Français: faire s'accoupler des lapins, 中文: 繁殖兔子, Nederlands: Konijnen fokken, العربية: تزاوج الأرانب

Stránka byla zobrazena 1 719 krát.

Byl tento článek přesný?