Jak klást otevřené otázky

2 Díly:Co je to otevřená otázka?Použití otevřených otázek

Kladení otázek je jedním ze základních postupů sloužících k získání informací. Stejně jako u jiných dovedností se to ale musí umět. Kladení otevřených otázek je skvělý způsob, jak druhé vtáhnout do konverzace. Pokud budete znát rozdíl mezi otevřenými a uzavřenými otázkami, může vám to pomoci jak v pracovním prostředí, tak v mnoha společenských situacích.

Část 1
Co je to otevřená otázka?

  1. 1
    Než budete moci začít používat otevřené otázky v praxi, musíte vědět, které přesně to jsou. Otevřená otázka je takovou tázací větou, která od mluvčího vyžaduje plnohodnotnou odpověď, obsahující jeho informace, pocity nebo vědomosti. Jsou to objektivní otázky, které nenavádějí mluvčího k určité odpovědi, ale dotazovaná osoba se musí vyjádřit vlastními slovy a dle svého uvážení.[1] Příkladem mohou být následující otázky:
    • „Co se dělo, když jsem odešel?“
    • „Proč Jakub odešel dřív než Zuzka?“
    • „Jak všem chutnal dort?“
    • „Povídej, jak ses měl v práci.“
    • „Jak se ti líbí nová série toho seriálu?“
  2. 2
    Neptejte se uzavřenými otázkami. Na uzavřenou otázku se odpovídá krátkou jednoslovnou odpovědí. Bývají používány k získání faktů nebo konkrétních informací.[2] Příkladem mohou být následující otázky:
    • „Koho vybereš?“
    • „Jaké máš auto?“
    • „Mluvil jsi s Robertem?“
    • „Odešla Zuzka s Jakubem?“
    • „Snědl se celý dort?“
    • Uzavřené otázky ukončují konverzaci. Nepodněcují mluvčího, aby konverzaci rozvíjel a rozpovídal se o sobě. Tazatel tak sice získá jednoznačnou odpověď, ale žádné další informace o mluvčím.
  3. 3
    Uvědomte si vlastnosti otevřených otázek. Někdy mají tazatelé dojem, že používají otevřené otázky, ale ve skutečnosti tomu tak není. Abyste je dokázali v praxi správně používat, uvědomte si jejich vlastnosti a charakteristiky.
    • Otevřené otázky vyžadují od mluvčího, aby se nad otázkou zastavil, zamyslel a zauvažoval.
    • Odpovědí na otázku nebudou fakta, ale subjektivní pocity, myšlenky a názory mluvčího na danou problematiku.
    • Když kladete otevřené otázky, ztrácíte tím kontrolu nad konverzací, která tímto přechází na tázaného a oba mluvčí se o ni začínají střídat. Pokud máte stále stoprocentní kontrolu nad konverzací, vězte, že stále kladete uzavřené otázky. Taková technika nakonec připomíná výslech spíš než rozhovor.[3]
    • Vyhněte se otázkám, které mají následující vlastnosti: odpovídá se na ně jednoznačně a konkrétními fakty; je snadné je zodpovědět; mluvčí odpovídá rychle, bez nutnosti přemýšlení.[4]Otázky tohoto typu se nazývají uzavřené.
  4. 4
    Používejte ta správná slova. Abyste dokázali klást otevřené otázky, musíte se naučit používat správné výrazy. Otevřené otázky mívají specifickou strukturu.
    • Otevřené otázky obvykle začínají výrazy: proč, jak, co, jaký, popište, povězte mi, co si myslíte o, atd.
    • Ačkoli výraz „povězte mi“ není ve skutečnosti tázací, výsledek je stejný jako kdybychom otevřenou otázku položili.
    • Uzavřené otázky mají také svůj specifický způsob formulace. Pokud se jim chcete vyhnout, nezačínejte otázku slovesem. Zkrátka a dobře, pokud se dá na otázku odpovědět jedním slovem nebo výrazy „ano“ – „ne“, jedná se o otázku uzavřenou.[5]

Část 2
Použití otevřených otázek

  1. 1
    Používejte otevřené otázky, pokud chcete dostat smysluplnou odpověď. Jeden z hlavních důvodů k použití otevřených otázek je, že dotazovaný musí zformulovat smysluplnou, promyšlenou odpověď. Tímto druhem otázek ukazujete mluvčímu, že vás zajímá jeho názor a tím ho vedete k větší otevřenosti při odpovědi.
    • Pokud chcete slyšet smysluplné odpovědi, nepoužívejte uzavřené otázky. Těmito otázkami můžete celou konverzaci rázně ukončit. Na jednoslovných odpovědích se velmi těžko staví jakákoli další komunikace nebo vztah. Uzavřené otázky mohou být také zdrojem nepřesných odpovědí.
    • Pokládejte otevřené otázky, pokud se chcete dozvědět detailnější informace nebo dosáhnout podrobnějšího vysvětlení.
    • Po úvodním použití uzavřené otázky, díky které jste získali prvotní informaci nebo jednoslovnou odpověď, rozviňte rozhovor otevřenou otázkou. Vyjděte z první získané informace a téma dál rozviňte v konverzaci za dalšího použití otevřených otázek.[6]
  2. 2
    Jasně vymezte hranice. Otevřené otázky mohou někdy být příliš široké. Výrazy, které použijete při jejich formulování, jsou velmi důležité, zvlášť pokud vám jde o konkrétní typ odpovědi.[7]
    • Pokud se například pokoušíte kamarádovi dohodit rande a zeptáte se „Jaký typ dívek se ti líbí?“, může vám snadno začít vyjmenovávat, jak by případná přítelkyně měla vypadat po fyzické stránce, ačkoli vy jste chtěli vědět něco o jejích povahových vlastnostech. Namísto zmíněné otázky by tedy bylo lepší mluvit konkrétněji: „Jakou povahu by měla mít tvoje přítelkyně?“
  3. 3
    Pokuste se téma rozšiřovat. Toto je metoda kladení otázek, kdy začnete se specifickými dotazy a postupně téma rozšiřujete. Je vhodná v situacích, kdy se snažíte od mluvčího získat konkrétní detaily. Funguje dobře i v dalších situacích, například pokud se pokoušíte někoho zaujmout a vtáhnout do tématu nebo chcete podpořit sebevědomí mluvčího.[8]
    • Pokud vám záměr nevychází a jen obtížně zapojujete tázaného do rozhovoru pomocí otevřených otázek, zkuste téma nejprve zúžit a specifikovat. Poté, co se mluvčí do konverzace zapojí, můžete téma opět rozšířit.[9]Dobrým příkladem je klasická otázka při konverzaci rodičů s dětmi. Zeptáte se: „Co nového ve škole?“ a jedinou reakcí je odpověď „Nic.“ Pokud ale budete pokračovat ve stylu „Máš na dnešek nějaké úkoly?“ zvýšíte tím pravděpodobnost, že otázka rozpoutá rozhovor.
  4. 4
    Zabývejte se tématem podrobněji. Pokud chcete diskutované téma dál rozvinout, použijte k tomu otevřené otázky. Tyto doplňující otázky mohou následovat jak po uzavřených, tak otevřených otázkách.
    • Pokud použijete uzavřenou otázku a chcete mluvčího vyprovokovat k delší odpovědi, doplňte jí posléze otázkou začínající slovy proč nebo jak.
    • Když někdo přestane mluvit, udržte ho v konverzaci otevřenou otázkou, která se bude týkat tématu, o kterém právě hovořil. Zabráníte tím přerušení rozhovoru, který bude plynule pokračovat dál.
  5. 5
    Zkuste navázat kontakt. Otevřené otázky jsou jedním z nejlepších způsobů jak navázat kontakt s lidmi pomocí konverzace. Na rozdíl od otázek uzavřených, otevřené otázky napomáhají smysluplnějším a kvalitnějším dialogům. Ukazují, že tazatel má skutečný zájem vyslechnout názor a odpověď mluvčího.
    • Otevřenými otázkami zjistíte víc o člověku, s kterým si povídáte. Tyto otázky velmi často podněcují tázaného, aby vám řekl víc o sobě. Pokud budete pokračovat doplňujícími otázkami, můžete odhalit spoustu dalších informací.
    • Těmito otázkami dáte najevo starost, soucit nebo obavu o někoho. Odpovědi na ně jsou osobnější a detailnější. Pokud se zeptáte „Jak se cítíš?“ nebo „Proč pláčeš?“ vybízíte mluvčího, aby se s vámi podělil o své pocity. Pokud zůstanete jen u „Jsi v pohodě?“ odpoví vám jen strohé „ano“ – „ne“.
    • Používejte otevřené otázky, když chcete začít konverzaci s nervózním, tichým člověkem nebo s lidmi, které ještě neznáte.[10]Uvolní se a spíš se rozpovídají.
    • Ptejte se otevřenými otázkami, pokud nechcete omezovat mluvčího variantami odpovědi, limitovat jeho prostor k vyjádření nebo jeho odpověď ovlivňovat. Většina otevřených otázek je neutrálních. Způsob formulování uzavřených otázek může vyvíjet nátlak na mluvčího a vést ho k názoru, že může odpovědět jen jedním způsobem.[11] Například otázka „Tyto šaty jsou hezké, že ano?“ zcela jistě navádí člověka k určité odpovědi, zatímco neutrálnější otevřená otázka zní „Jak se ti líbí tyto šaty?“ Tázací dovětky „že ano?“, „že ne?“ nebo „viď?“ přispívají k tomu, že otázka vede mluvčího k odpovědi shodné s vaším názorem. Je proto lepší je u otevřených otázek nepoužívat.
    • Neptejte se lidí na příliš choulostivé osobní otázky, při jejichž zodpovídání jsou nuceni odhalit příliš osobních informací. Je na vás, abyste při kladení otázek posoudili, kde tato hranice leží. Pokud už choulostivou otázku položíte, uvědomte si chybu a pokračujte něčím méně osobním.
  6. 6
    Ptejte se tak, aby na vaši otázku existovalo velké množství odpovědí. Otevřené otázky se skvěle hodí pro diskuse. Pobízejí mluvčí k různým odpovědím, názorům a řešením. Podporují také kreativní myšlení a formulování nejrůznějších nápadů.
    • Otevřené otázky rozvíjí a tříbí jazykové dovednosti. Můžete je použít při komunikaci s malými dětmi nebo studenty jazyků, kterým pomohou podněcovat myšlení a rozvíjet jejich jazykové znalosti.[12]
  7. 7
    Ptejte se tak, aby vaše otázka podněcovala konverzaci. Konverzace je umění, se kterým má problémy spousta lidí. Mnoho lidí se doslova děsí komunikace s lidmi, které dobře neznají. Pokud ale budete používat otevřené otázky, budou muset mluvit druzí, nikoli vy sami.
  8. 8
    Používejte doplňovací otázky. Pomocí otevřených otázek můžete zjišťovat doplňující informace. Existují dva důvody, proč takové otázky klást:
    • Doplňující otázka pro ujasnění odpovědi. Pokud jste položili otevřenou otázku a dostane se vám příliš obecné odpovědi, položte jinou otevřenou otázku, která ujasní tu předešlou. Například když odpověď na otázku „Proč se ti tady líbí?“ zní „Líbí se mi zdejší krajina,“ můžete položit další otázku pro ujasnění: „Jakou krajinu máš ráda?“
    • Doplňující otázka pro úplnost. Jakmile jste obdrželi jasnou odpověď na otevřenou otázku, můžete se ptát dál doplňkovými otázkami a zjistit všechny detaily. Příkladem mohou být následující věty: „Čemu se ještě věnuješ?“ nebo „Jaký jsi měl další důvod?“[13]
    • Nepoužívejte obrat „Ještě něco dalšího?“ Jedná se o uzavřenou otázku, na kterou se vysloveně nabízí odpovědět krátkým „ne“.
  9. 9
    Podněcujte kreativitu. Jedním z důsledků kladení otevřených otázek je zapojení kreativity. Některé typy otázek vyžadují odpovědi, které mluvčí musí promyslet, zformulovat své myšlenky a tím rozšiřovat hranice svého myšlení.
    • Některé otázky vyžadují po mluvčím, aby analyzoval budoucí vývoj situace. Otázky typu „ Kdo podle vás vyhraje volby?“ nebo „Jak by výhra tohoto kandidáta ovlivnila fungování naší země?“ vyžadují formulaci konkrétních představ a scénářů v budoucnosti.
    • Takové otázky nutí i k uvážení důsledků různých jevů. Pokud položíte otázku začínající slovy „Co by se stalo, kdyby…“ nebo „Co byste dělal(a), kdyby…“ nutíte tím tázaného, aby se zamyslel nad příčinou a důsledkem určité situace.[14]
  10. 10
    Zkuste přimět ostatní, aby i oni používali otevřené otázky. Tím bude komunikace vyváženější a vy se budete moci zapojit i jinak, než jen jako tazatel. Pokud chcete, aby se vás ostatní ptali, neodpovídejte při první otázce široce a se všemi detaily.[15]
  11. 11
    Nezapomeňte poslouchat. Položení té správné otázky je k ničemu, pokud nebudete poslouchat druhého. Lidé mívají tendenci položit další otázku, aniž by pořádně poslouchali odpověď na tu první. Pokud si na to nedáte pozor, přijdete o skvělé příležitosti jak navázat doplňujícími otázkami. Pokud se ptáte, vždy si dobře poslechněte odpověď.

Varování

  • Člověk, kterému není příjemné zodpovídat otevřené otázky, buď nerozumí, kam dotazem míříte, nebo odpovědět nechce. Můžete se pokusit svůj dotaz trochu objasnit. Pokud se stále brání odpovědi, váš dotaz může být příliš osobní nebo jste zkrátka narazili na téma, které dotyčná osoba nechce rozebírat.
  • Otevřené otázky mohou vést k dlouhým, únavným odpovědím. Pokud chcete, aby mluvčí odpovídal stručně a k věci, vaše otázka musí být dostatečně konkrétní.

Informace o článku

Kategorie: Vzdělání a Komunikace

V jiných jazycích:

English: Ask Open Ended Questions, Español: hacer preguntas abiertas, Português: Fazer Perguntas Abertas, Italiano: Formulare Domande a Risposta Aperta, Русский: задавать открытые вопросы, Deutsch: Offene Fragen stellen, Français: poser des questions ouvertes, Bahasa Indonesia: Mengajukan Pertanyaan Terbuka, Nederlands: Open vragen stellen, 中文: 提开放性问题, العربية: طرح الأسئلة ذات النهايات المفتوحة, ไทย: ถามด้วยคำถามปลายเปิด, Tiếng Việt: Đưa ra câu hỏi mở

Stránka byla zobrazena 6 343 krát.

Byl tento článek přesný?