Jak naštípat tvrdé dřevo

Při přípravě dřeva sem tam narazíte na kusy, které jsou příliš velké na to, aby se vešli do krbu a je potřeba je tedy naštípat. Naučíme vás štípat dřevo za použití několika technik tak, že i hubeňour s tenkýma rukama a dobrou technikou dokáže odvést víc práce než hora svalů, která kolem sebe máchá bez rozmyslu sekerou.

Metoda 1

Metoda 1 ze 3:

Příprava

1
Použijte kalač nebo štípací klíny. Kalač je větší sekera pro štípání tvrdého dřeva s širším ostřím a tupou, kladivovou plochou na druhé straně. Obyčejně je o několik kilogramů těžší než běžná sekera, čímž se z ní stává mnohem účinnější nástroj právě na tvrdé dřevo.
- Štípací klíny vyrobené z kovu jsou určené pro zatlučení do dřeva za pomoci palice. Do naštípnutého nepoddajného dřeva zatlučete klíny a špalek tak povolíte.
- Sekerami se dřevo seká přes vlákno. Na štípání (rozdělování špalků po vlákně) se používá kalač.
2
Nasekejte nebo nařežte dřevo na stejnou délku. Obyčejně 40-50 cm dlouhé špalky. Čím kratší budou, tím lépe půjdou štípat. Vhodnou délku zvolte podle sebe a dispozic vašeho topeniště, případně místa, kde dřevo budete skladovat.
- Snažte se, aby oba konce špalků byly ploché a rovné-při štípání pak budou stabilní.
3
Připravte si štípací blok. Obvykle silnou část kmene, kterou využijete jako plochu, na kterou postavíte špalek připravený na štípání. Špalek by měl být vysoký alespoň 15 cm.
- Blok by neměl být příliš vysoký ani příliš nízký, předejdete tím nebezpečným odrazům při špatném dopadu sekery.
- Nikdy neštípejte na zemi ani na betonu. Dřevo byste na zemi sice naštípali, ale brzy se při tom unavíte, protože budete muset zvedat kalač mnohem výš a špalek bude navíc padat a bořit se do země. Pošetřete si svou sílu pro štípání na bloku, zvlášť pokud na vás čeká spousta dřeva.
4
Zvolte bezpečnou lokalitu. Je potřeba mít dostatek místa bez zbytečných nečistot a překážek, které by vám bránily v práci.
- Štípání dřeva je efektivní hlavně v chladnějších dnech a pokud je dřevo dobře vyzrálé. Za takových podmínek by se mělo štípat velice snadno.
5
Oblečte si odpovídající ochranné pomůcky a oblečení. Měli byste mít kvalitní pracovní rukavice jako ochranu před odletujícími odštěpky, které by vám práci značně znepříjemnily. Dále budou ze stejného důvodu potřeba ochranné brýle a těžké pracovní boty, pokud možno s ocelovou špičkou. Nikdy neštípejte sami. Mějte u sebe alespoň jednu další osobu, která vám v případě potřeby pomůže.^{[1]
X
Zroj výzkumu}

Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 3:

Štípání kalačem

1
Postavte na štípací blok první špalek. Ujistěte se, že stojí stabilně zhruba uprostřed bloku.
- Štípání těžkým kalačem na nestabilním bloku je extrémně nebezpečné. Nástroj by vám mohl sjet nebo se špatně odrazit.^{[2]
  X
  Zroj výzkumu}
2
Před štípáním dřevo prohlédněte. Hledejte praskliny, do kterých potom kalačem zamiřte. Měli byste ostřím mířit přímo do nich.
- Různé dřevo je třeba štípat různým způsobem, plánujte tedy individuálně. Dub se štípe středem obecně lépe než jiné dřevo a to i při velkých průměrech špalků. U javoru je na druhou stranu lepší mířit na okraj špalku.
- Vyhněte se sukům. Místa, ze kterých byla při řezání odříznuta větev nebo okolí různých kazů je obyčejně velmi tvrdé. Po zaseknutí byste mohli strávit celý den snahou vyprostit kalač ven.
3
Miřte. Vyberte si cílové místo a položte na něj ostří. Potom zaujměte pevný postoj. Možná se vám bude hodit udělat do dřeva sekerou malou značku, do které se pak snáze trefíte.
4
Kalač zvedněte a spusťte dolů. Ve skutečnosti kalačem nešviháte a ani není potřeba napřáhnout do určitého místa nad hlavou. Držte nástroj pevně vaší nedominantní rukou na konci rukojeti a dominantní rukou sevřete topůrko těsně pod samotnou hlavou kalače. Lehce se pokrčte v kolenou a pak zvedněte kalač přímo nad hlavu, paže přitom natáhněte.
- Svojí silnější ruku posuňte k rukojeti, švihněte zápěstím a zbytek nechte na gravitaci.
- Štípání má mnohem blíž správné technice než hrubé síle. Zbytečně divoké švihání kalačem je nebezpečné i vysilující zároveň.
5
Pokud se špalek nerozdělí napoprvé, vysuňte kalač ze dřeva jenom trochu a zkuste zapáčit. Je možné, že dřevo už drží pouze na kousku. Také je možné, že vám nástroj ve dřevě uvízne. Trocha viklání ve směru švihu by měla zabrat.
- Uvízlý kalač můžete využít i jako klín a zkusit do něj praštit kladivem. To je jedna z klasických metod štípání, nevysilujte se zbytečným páčením nebo snahou kalač vytáhnout.
6
Opakujte sekání dokud špalek nerozdělíte. Snažte se trefovat pokaždé stejné místo nebo se přesuňte k jakékoli prasklině, která se během štípání objeví.
7
Pokračujte ve štípání. Každý blok rozpulte, potom vzniklé části opět přesekněte a tak dále, dokud nedostanete kusy požadovaných rozměrů.
- Naštípané dřevo skladujte tak, aby kolem něj mohl před spálením pořádně cirkulovat vzduch. Chraňte dřevo před deštěm a vlhkostí, shnilo by.
Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 3:

Štípání pomocí klínů

1
Mějte po ruce několik klínů. Vhodné jsou pro sukovité, nepoddajné špalky velkého průměru. Někdy může klín uvnitř dřeva uvíznout, aniž by špalek rozpůlil. Pro tyto případy je dobré mít v záloze i další klíny, které práci dokončí.
- Pokud si na práci s klíny zvyknete, můžete je potom používat běžně. Dobrou kombinací je jeden ostrý klín, kterým špalek tzv. „načnete“ a druhý, širší a tupější klín, kterým ho doštípnete.
2
Kladivem do špalku vtlučte klín. Kladivo s kratší násadou postačí. Klín přidržte jakoby to byl velký hřebík a tlučte, dokud nebude na místě stát samostatně.
3
Pokračujte v zatloukání. Tvrdými, pravidelnými údery zatloukejte klín hlouběji, dokud špalek nerozštípnete. Pokud se protlučete až ke konci špalku a stále nepovolí, začněte zatloukat další klín blíže okraji dřeva. Vniklou silou špalek přeštípnete a zároveň osvobodíte uvíznutý klín.
- Stůjte kolmo k linii praskliny, ve které klín uvíznul. Mohl by prudce vyletět a zaseknout se vám třeba do nohy.
4
Dokončete práci. I po použití klínu můžou ještě obě poloviny špalku držet u sebe. To ale snadno napravíte sekerou. Potom už můžete použít kalač na doštípnutí vzniklých dílů. Malé kusy dřeva už pomocí klínů neštípejte.

Reklama

Tipy

Jakmile pocítíte únavu, přestaňte štípat. Nebezpečí zranění je příliš vysoké.
Štípete-li dřevo pro rozdělání ohně, dejte si záležet a připravte malé úzké třísky. Oheň se s nimi lépe rozdělává.
Velké špalky se často lépe štípou, míříte-li na jejich úplný okraj místo středu. Máte tak i větší šanci, že špalkem projdete až dolů a rozdělíte ho tak napoprvé.
Pokud se vám kalač zasekne, nezvedejte ho se špalkem nad hlavu s úmyslem udeřit o blok a nástroj tak vyprostit, pokud si nejste absolutně jisti tím, co děláte. Dřevo může vypadnout a zranit vás.
Vždy stůjte dostatečně rozkročení. Sklouznutí nebo minutí špalku může mít za následek zásek do vaší nohy. Případně vykloubení zápěstí.
Při míření vezměte v potaz, že ostří dopadne o kousek víc dopředu, než míříte. Zamiřte tedy trochu za zamýšlený cíl dopadu.
Většinou se dřevo lépe štípe, když není příliš vlhké. Na druhé straně jsou typy dřeva, které se naopak štípou lépe, pokud jsou zvlhlé. Mezi ně patří např. buk nebo bříza černá.
Zaseknutý kalač se nesnažte kroutit ani páčit, místo toho pohybujte rukojetí nahoru a dolů, případně použijte štípací klíny.
Některé typy dřeva jsou obzvlášť tvrdé. Zvažte proto, jestli by nebylo výhodnější použít na otop místo nasekaných špalků menší neštípané koláče.
Začátečníci často zničí násadu, když s ní omylem udeří do špalku. Tomu předejdete celokovovým kalačem nebo podobným náčiním z moderních materiálů.
Lehčím kalačem vyvinete větší rychlost, což může být efektivnější než velká hmotnost nářadí.^{[3]
X
Zroj výzkumu}
Vždy používejte ochranné brýle, rukavice a těžké boty.
Nebudete-li opatrní, zlomíte násadu a pravděpodobně se zraníte.

Reklama

Varování

Zaujměte správný postoj. Minete-li špalek, kalač projde mezi vaše nohy a nezraní vás.
Zkontrolujte, zda při štípání nikdo nestojí před vámi ani za vámi v bezprostřední blízkosti. Úrazy mohou být smrtelné.
VŽDY mějte společnost. Někoho, kdo bude případně schopný zavolat pomoc.

Reklama