Jak napsat dětskou knihu

Vzpomínáte si na to, jaké to bylo začíst se do své oblíbené dětské knihy a ponořit se do jejího děje? Příběhy pro děti píšeme proto, abychom jim předali to, co jsme se naučili, dali jim zdroj zábavy a inspirace a možná i proto, abychom v sobě probudili tyto příjemné vzpomínky. Tento článek vás provede celým procesem psaní dětské knihy od prvních nápadů až po předání rukopisu vydavateli.

Metoda 1

Metoda 1 ze 5:
Výzkum a brainstorming

1
Čtěte knihy pro děti. Při vymýšlení tématu vlastní knihy je dobré číst hodně podobné literatury. Půjčte si v knihovně nejoblíbenější dětské knihy a pročítejte si je. Najděte si ty, které se vám líbí nejvíce a zamyslete se nad tím, proč tomu tak je.
- Chcete mít v knize ilustrace, nebo jen text?
- Chcete psát fikci nebo literaturu faktu? Informativní knihy vyžadují, abyste měli dobré znalosti daného oboru a uměli zábavně a profesionálně vysvětlit zajímavé věci. Dětské knihy tohoto typu jsou o zvířatech, meteoritech nebo různých strojích.
- Pokud hledáte inspiraci, čtěte klasické knihy pro děti. Neomezujte se pouze na moderní literaturu, klidně se vraťte v čase a najděte si příběhy, které čas neovlivnil a které baví děti už po staletí. Přečtěte si například knihy Polární expres nebo Max a maxipříšerky.
- Sledujte pohádky. Zábavní průmysl momentálně prožívá jakousi renesanci pohádek, které jsou stále populárnější. Protože jsou většinou lidovými tradicemi, můžete si s jejich příběhy hrát a přidávat nové postavy nebo situace.
2
Zamyslete se nad tím, na jakou věkovou skupinu chcete cílit. Termín „dětská kniha“ zahrnuje vše od leporel pro nejmenší děti až po dívčí a chlapecké romány pro středoškoláky. Zápletka a téma vaší knihy musí odpovídat věkové skupině dětí, kterou chcete oslovit (nezapomínejte na to, že knihy dětem většinou kupují rodiče).
- Obrázkové knihy jsou vhodné spíše pro menší děti. Jsou barevné, takže jejich tisk vyjde dráž. Výhodou je to, že mohou být kratší a příběhy nemusejí být vyspělé a propracované.
- Informativní knihy a romány jsou pro starší děti. Do tohoto žánru patří spousta knih, ale není už tak jednoduché napsat dobře knihu pro starší děti.
- Nezapomínejte ani na povídky a básně. Když je budete psát dobře, děti si je zamilují.
3
Rozhodněte se, jestli chcete mít v knize více textu, více obrázků, nebo od každého trochu. Pokud píšete knihu pro mladší čtenáře, měla by obsahovat hodně obrázků. Pokud umíte kreslit, můžete si knihu ilustrovat sami, mnoho autorů to tak dělá. Pokud to neumíte, najděte si profesionálního ilustrátora. U knih pro starší děti bude stačit, když je vybavíte občasnými obrázky nebo diagramy. Když nebudete chtít, nemusíte mít žádné obrázky.
- Než si začnete hledat ilustrátora, dejte si dohromady osnovu obrázků a textu. V pozdější fázi vám to pomůže a budete moci ilustrátorovi říct naprosto přesně, co požadujete.
- Každý ilustrátor má svůj vlastní styl, takže byste si nejprve měli projít co nejvíce různých lidí a rozhodnout se po pečlivém uvážení. Vyhledejte si ilustrátory na internetu a prohlédněte si jejich portfolia. Pokud si nemůžete dovolit profesionálního ilustrátora, požádejte o pomoc nějakého kamaráda, který umí hezky kreslit.
- Je možné do knihy místo obrázků dát fotografie. Pokud rádi fotíte, můžete použít fotky skutečných míst, zátiší, hraček atd. V počítači si fotky jednoduše upravíte a nemusíte platit ilustrátora ani grafika.
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 5:
Jak si připravit obsah knihy

1
Určete si hlavní elementy příběhu. Všechny nápady si zapisujte do sešitu. Nezapomeňte hlavně na tyto základní věci:
- Všechny příběhy pro všechny věkové skupiny zahrnují následující věci: hlavní postavu, vedlejší postavy, zajímavé prostředí a zápletku, která obsahuje hlavní konflikt, ticho před bouří, vyvrcholení a rozuzlení.
- Informativní knihy a literatura faktu: tyto knihy čtenáře informují o historii, lidech, událostech a skutečnostech, nebo jim poskytují instrukce a návody.
- Obrázkové knihy: tyto knihy obsahují hodně ilustrací, většinou barevných, a proto je jejich tisk nákladnější. Textu nemají hodně, ale musejí být originální a dobře napsané. Napsat dobrou knihu jen na několik stran je umění.
2
Do románů můžete zahrnout také nějaké ponaučení. Mnoho dětských knížek obsahuje jakési ponaučení nebo pozitivní sdělení, od prostého „je hezké se dělit s ostatními“ až po složitější životní lekce, jako je například překonání smutku ze ztráty milované osoby nebo vedení k ochraně životního prostředí či respektování jiných kultur. Není nutné mít v příběhu takové ponaučení, takže se nemusíte snažit ho tam dostat za každou cenu.
3
Buďte kreativní. Při psaní beletrie můžete klidně napsat něco hloupého, divného, neobvyklého, snového nebo fantaskního. Co vás jako dítě inspirovalo? Vzpomeňte si na tyto pocity a prozkoumejte je. Nemusíte psát hlouposti jen tak pro nic za nic, ale snažte se vybavit si sami sebe jako dítě a psát tak, aby vás to bavilo. Čtenáři velmi rychle poznají neupřímné psaní. Když píšete informativní knihu, využijte toho abyste mohli s dětmi sdílet své znalosti! Buďte kreativní, ale také přesní. Musíte najít rovnováhu mezi zábavným psaním, které děti osloví, a fakticky přesným obsahem.

Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 5:
Jak vymyslet příběh

1
Napište si první verzi příběhu. Zatím se nestarejte o to, jak to zní – tuto verzi nebudete stejně nikomu ukazovat. Dostaňte svůj příběh na papír a úpravami se zatím nezabývejte. Už mnoho nápadů na knihy zkrachovalo kvůli přehnanému perfekcionismu, zatím tedy nechejte červené pero v zásuvce.
2
Při psaní mějte na paměti věk dětí, pro které píšete. Slovní zásoba, větná stavba a délky vět by měly odpovídat věkové skupině dětí, pro kterou píšete. Pokud si nejste jistí, promluvte si s několika dětmi v této věkové skupině a vypozorujte slova, která používají a kterým nejvíce rozumějí. Je dobré snažit se děti učit a dávat jim ke čtení trochu složitější literaturu, ale když nebudou vaší knize vůbec rozumět, nebude se jim líbit.
- Pište stručné a jasné věty, které sdělují to, co se snažíte napsat. To vlastně platí pro jakékoli psaní. U dětí, které se stále učí rozumět světu, je to ale ještě důležitější.
- Nepodceňujte inteligenci svých čtenářů. Děti jsou velmi inteligentní. Když budete psát s předpokladem, že jsou hloupé, vaše knihy je budou nudit. I když si vyberete správné téma a budete psát jednoduše, měli byste psát o věcech, které jsou vašim čtenářům blízké.
- Nevyhýbejte se tématům jen proto, že vás osobně nezajímají nebo je moc dobře neznáte. Děti chtějí číst o tom, s čím se běžně setkávají, takže se naučte jejich mluvu, pozorujte jejich prostředí a zkuste pochytit i nějaký slang. Využijte každou příležitost něco se naučit a snažte se podávat přesné informace.
3
Romány a fikce zakončujte realistickými závěry. Konec nemusí být vždy šťastný, v některých případech byste tím čtenáře mohli dokonce rozzlobit. V životě nekončí vždy vše dobře. Konec by měl být stejně silný, jako celý zbytek knihy a měl by být sice překvapivý, ale realistický. Někdy je dobré si od knihy dát chvíli pauzu a počkat, jestli se vám vhodný konec v hlavě nevymyslí sám. Jsou ale i spisovatelé, kteří píšou knihu s tím, že už přesně vědí, jak dopadne.
- U informativních knih byste měli zakončit nějakým smysluplným závěrem. Můžete připojit krátké pojednání o tom, jak se podle vás bude daný obor v budoucnu vyvíjet, nebo shrnout hlavní body celé knihy. Můžete také čtenářům doporučit další knihy a aktivity. Hlavní je psát stručně a jasně, protože mladí čtenáři nebudou chtít na konci informativní knihy číst dlouhý závěr.
Reklama

Metoda 4

Metoda 4 ze 5:
Upravujte a vylepšujte

1
Znovu si přečtěte svůj rukopis. Tento krok byste měli opakovat stále dokola, dokud nebudete spokojeni. Možná si uvědomíte, že některé části knihy nezní tak dobře, jak byste si představovali, nebo vás napadne přidat novou postavu. Pokud spolupracujete s ilustrátorem, možná nakonec zjistíte, že jeho obrázky mění vyznění vaší knihy. Několikrát si tedy celý příběh projděte a opravte a pokračujte s tím tak dlouho, dokud s výsledkem nebudete naprosto spokojeni.
- Nechejte knihu chvíli být. Možná je pro vás těžké zapomenout na hodiny a hodiny úprav, které k ničemu nevedly, ale musíte si uvědomit, že to je součástí spisovatelské práce. Musíte být schopni některé části knihy vyřadit, když to bude nutné. Vždy si dejte několik dní pauzu a vraťte se ke knize odpočinutí.
- Při každé úpravě si kontrolujte také pravopis a gramatiku. Každá malá změna vám pomůže knihu vyšperkovat k dokonalosti.
2
Zkontrolujte pravopis a gramatiku. Jakmile budete mít svůj příběh připravený, přečtěte si rukopis a zkontrolujte, zda neobsahuje pravopisné a gramatické chyby. Kromě chybně napsaných slov a běžných gramatických chyb zkontrolujte, zda nejsou nadměrně používaná slova, běžně zaměňovaná slova (například nabít / nabýt) a divné nebo dlouhé věty.
- Kontrola pravopisu je užitečný nástroj, ale nezachytí vše. Znovu si přečtěte svůj rukopis, abyste se ujistili, že jste zachytili všechny základní chyby. Mezi každým přečtením si nechejte několik dní, abyste mohli pokaždé přijít ke svému rukopisu s čerstvýma očima.
- Pamatujte, že dlouhá nebo složitá věta může mladé čtenáře zmást. Jednou z výzev při psaní pro děti je jasné a stručné vysvětlení komplikovaných příběhů.
3
Dejte svůj rukopis někomu přečíst. Nejprve začněte u rodiny a přátel. Někdy není jednoduché od těchto lidí získat objektivní a upřímné reakce, takže zkuste požádat i někoho cizího. Zapište se do klubu pro spisovatele a požádejte o zpětnou vazbu někoho, s kým se tam seznámíte.
- Hlavně ukažte svoji knihu jejím čtenářům – dětem. Přečtěte svoji knihu několika dětem a sledujte jejich reakce. Všímejte si toho, zda vše chápou, zda je některé části nenudí atd.
- Zamyslete se nad tím, jestli se vaše kniha bude líbit i rodičům, učitelům a knihovníkům. Tito lidé budou vaše knihy kupovat, takže by se měly líbit i jim.
- Po získání zpětné vazby z několika zdrojů svoji knihu naposledy upravte.
Reklama

Metoda 5

Metoda 5 ze 5:
Vydáváme dětskou knihu

1
Vydejte si knihu sami. V dnešním světě je to již možné. Na internetu si vyhledejte společnosti, které vám pomohou vydat vaši knihu. Můžete z ní udělat i e-knihu, nebo si můžete nechat vytisknout několik kopií. Na vlastním vydávání můžete utratit kolik sami chcete. Navíc se vyhnete zdlouhavému procesu, kterým byste ve vydavatelství museli projít.
- Některé společnosti pro vlastní vydávání knih nabízejí kvalitnější služby než ostatní. Než si nějakou společnost vyberete, nejprve si zjistěte, jaký papír používá a požádejte o vzorky knih, které u ní byly vydány.
- Když si knihu vydáte sami, budete mít šanci na pozdější vydání u velké společnosti. Když do vydavatelství donesete vzorek své vlastní knihy, uděláte skvělý dojem a určitě přeskočíte několik kandidátů s horou popsaných papírů.
2
Najděte si literárního agenta. Pokud chcete vydat svoji knihu u nějakého vydavatelství, nejlepší je najít si agenta, který vám pomůže. Ve většině zemí existují organizace, které sdružují literární agenty.
- Agentovi pošlete žádost a stručný popis knihy. Pokud ho zaujmete, odpoví vám a požádá vás o rukopis. Může trvat týdny, ale i měsíce, než se vám agent ozve.
- Když si vaši knihu agent nevybere, můžete poslat dopis a popis knihy přímo do vydavatelství, které přijímá nevyžádané rukopisy. Najděte si společnosti, které vydávají knihy, jako je ta vaše.
- Když si agent vaši knihu vybere, je možné, že vás požádá, abyste rukopis ještě upravili podle jeho představ. Až bude kniha připravena, agent ji pošle do vydavatelství. I zde může celý proces trvat i několik měsíců a nemáte žádnou záruku, že vám knihu nakonec vydají.
3
Vydejte si knihu jen pro sebe. Samotné napsání dětské knihy je skvělý úspěch. Pokud nechcete, aby se kniha vydávala a prodávala, máte na to právo. Můžete si rukopis vytisknout v několika kopiích a rozdat je přátelům a rodině. Na to vám bude stačit navštívit profesionální copy centrum a vytisknout si knihu na počkání.

Reklama

Tipy

Hrajte si s jazykem. Děti se nebojí vyjádřit svoji kreativitu a smysl pro humor. *Používejte zajímavé slovní hříčky a idiomatické fráze.
Pište v knize o tom, co mají děti rádi. Pokud máte vlastní dítě, zeptejte se ho, jaké příběhy se mu líbí a načerpejte inspiraci. Jistě to pro vás bude zábava.
Antropomorfismus si dobře rozmyslete. Editoři každý den pročítají stovky příběhů o mluvících tykvích a sbírkách minerálů, takže není jednoduché napsat takový příběh poutavě.
Verše mohou být skvělé, když se s nimi naučíte zacházet. Pokud neumíte příběh odvyprávět jinak, zkuste to ve verších. Můžete psát i volným veršem. Pokud chcete rýmovat, mějte po ruce slovník rýmů.
Dětské knihy jsou často výsledkem společných snah. Pokud spolupracujete s ilustrátorem, připravte se sdílet s ním také ohlasy.

Reklama

Varování

Psaním dětských knih se nedá moc dobře vydělat. Je to tvrdý obor, ve kterém se protluče jen několik málo lidí. Je sice možné uspět, ale rozhodně nedoporučujeme podávat výpověď v práci. Mějte psaní jako koníček a když se vám podaří něco málo si vydělat, můžete postupně začít přemýšlet nad změnou kariéry.

Reklama