Jak napsat odstavec

Spoluautor Megan Morgan, PhD

V tomto článku:PlánováníPsaní odstavceRevize odstavce6 Reference

Pokud chcete umět dobře psát, musíte umět dobře napsat odstavec. Odstavce dělí větší části textu na srozumitelné části a umožňují čtenářům snáze zpracovat to, co čtou. Provádějí čtenáře celým textem a pomáhají jim soustředit se na jednotlivé myšlenky a cíle. [1] Není ovšem snadné napsat odstavec správně. V tomto článku se dozvíte, jak zdokonalit své schopnosti a naučit se napsat skvělý odstavec.

Část 1
Plánování

  1. 1
    Vyberte si hlavní téma svého odstavce. Než se pustíte do psaní, měli byste mít přesnou představu o tématu vašeho odstavce. Odstavec je v podstatě souborem vět, které se zabývají jedním tématem. [2] Bez jasné představy o tom, co je vaším hlavním tématem, váš odstavec bude postrádat fokus a jednotnost. Při výběru tématu byste si měli odpovědět na následující otázky:
    • Za jakým účelem odstavec píšu? Pokud píšete svůj odstavec jako odpověď na nějakou otázku nebo pokyn, například „Rozhodli jste se darovat peníze charitě. Jakou charitu si vyberete a proč?“ nebo „Popište svůj nejoblíbenější den v týdnu,“ budete se muset pořádně zamyslet a ujistit se, že se zabýváte správným tématem. Dejte si pozor na to, abyste od tématu neodbočili.
    • Jakými hlavním myšlenkami a body se musíte zabývat? Zamyslete se nad tématem svého odstavce a zaměřte se na nejvíce relevantní myšlenky, které se k tomuto tématu vztahují. Protože jsou odstavce většinou relativně krátké, je nutné se zaměřit na všechny podstatné myšlenky, aniž byste odbočili od tématu.
    • Pro koho píšu? Zamyslete se nad lidmi, kteří si budou váš odstavec nebo celý text číst. Jaké mají znalosti? Jsou s daným tématem dobře seznámeni, nebo bude nutné pro ně napsat několik vysvětlujících vět?
    • Pokud je váš odstavec součástí delší eseje, měli byste si napsat osnovu, která vám pomůže definovat hlavní myšlenky a cíle každého jednotlivého odstavce.
  2. 2
    Zapište si informace a myšlenky, které se vztahují k danému tématu. Až budete mít jasnou představu o tom, čím se ve svém odstavci budete zabývat, můžete si začít organizovat myšlenky a psát si jednotlivé body do sešitu, nebo do souboru v počítači. Nemusíte si zatím psát celé věty, stačí klíčová slova a fráze. Až budete mít vše na papíře, budete mít ještě přesnější představu o tom, co do svého odstavce musíte zahrnout a které body jsou nadbytečné.
    • V toto chvíli si možná uvědomíte, že vám scházejí některé důležité znalosti a budete si muset vyhledat další informace, které podpoří vaše argumenty.
    • Je dobré si udělat pečlivý výzkum, abyste měli k dispozici všechny důležité informace, které budete potřebovat při psaní.
  3. 3
    Zjistěte, jak chcete svůj odstavec strukturovat. Když budete mít všechny své myšlenky a potřebná fakta před sebou, můžete se zamyslet nad strukturou vašeho odstavce. Zamyslete se nad všemi body, kterými se chcete zabývat a seřaďte si je v logickém pořadí – pomůže vám to dosáhnout koherence a váš odstavec se bude snáze číst. [3]
    • Můžete postupovat chronologicky, seřadit body podle důležitosti, nebo je seřadit jen tak, aby se odstavec snadno četl a byl zajímavý – záleží na tématu, kterým se zabýváte a na stylu, kterým chcete psát. [3]
    • Až se rozhodnete, jak budete odstavec strukturovat, můžete si přepsat body podle nového řazení – pomůže vám to později napsat odstavec mnohem rychleji.

Část 2
Psaní odstavce

  1. 1
    Napište si tezi. První věta odstavce se nazývá teze. Teze je úvodní věta, která představuje téma celého odstavce. Měla by zahrnovat nejdůležitější body, kterými se v odstavci chcete zabývat a tím ho celý shrnout. [2]
    • Každá další věta odstavce bude podporovat tuto tezi a poskytovat další detaily a doplňující informace k informacím, které uvedete v tezi. Pokud se chystáte napsat větu, která není přímo spojena s tezí a nepodporuje ji, měli byste ji raději vynechat.
    • Zkušenější lidé mohou zahrnout tezi kamkoli do odstavce – nemusí to být nutně první věta. Pokud ovšem nemáte se psaním velké zkušenosti, nebo si nejste svým odstavcem stoprocentně jistí měli byste tezi uvést jako svoji první větu, abyste na ní mohli postavit zbytek odstavce. [2]
    • Teze by neměla být ani příliš obecná, ani příliš konkrétní. Když ji napíšete příliš obecně, nebudete schopni k ní doplnit požadované myšlenky. Když bude zase příliš konkrétní, nebudete mít dostatek bodů, které byste do odstavce mohli uvést. [4]
  2. 2
    Doplňte podpůrné detaily. Až napíšete svoji tezi a budete s ní spokojení, můžete začít doplňovat zbytek odstavce. V tuto chvíli se vám budou hodit detailní a propracované poznámky, které jste si udělali dříve. Dejte si pozor na to, aby byl celý váš odstavec koherentní, což znamená, že by se měl snadno číst a měl by být srozumitelný a všechny informace by na sebe měly přirozeně navazovat. Měli byste psát jednoduché jasné věty, které přesně vyjadřují to, co se snažíte lidem sdělit. [3]
    • Všechny věty propojujte spojovacími výrazy, aby na sebe dobře navazovaly. Tyto výrazy vám pomohou srovnávat jednotlivé body, nebo uvádět jejich kontrast, sekvence, příčinu a následek, zdůraznit důležité myšlenky a přecházet plynule z jedné myšlenky na druhou. Používejte výrazy jako „naopak,“ „navíc,“ nebo „kromě toho.“ Můžete používat i chronologické přechodové výrazy, jako je „za prvé,“ „za druhé“ a „za třetí.“ [3]
    • Podpůrné věty představují samotné tělo odstavce, takže byste v nich měli uvádět dostatek důkazů, které co nejlépe podpoří vaši tezi. Můžete vyžívat fakta, čísla, statistiky a konkrétní příklady, jako jsou různé historky, anekdoty a citáty. Použijte jednoduše jakékoli relevantní informace. [2]
    • Co se týče délky, tři až pět vět většinou stačí k tomu, abyste pokryli všechny své hlavní body a adekvátně podpořili svoji tezi, ale vždy záleží zejména na tématu vašeho odstavce a na délce práce, kterou píšete. Neexistuje žádná specifická délka odstavce, kterou byste se měli řídit. Každý odstavec by měl být tak dlouhý, aby adekvátně pokryl vaše hlavní myšlenky. [3][5]
  3. 3
    Napište závěrečnou větu. Závěrečná věta odstavce by měla odstavec ukončit a vhodně uzavřít. Měla by podpořit hlavní myšlenku uvedenou v tezi s tím, že se nyní může opírat o všechny důkazy, které jste v odstavci uvedli. Po přečtení závěrečné věty by čtenáři neměli mít sebemenší pochybnost o relevanci a přesnosti informací, které se v odstavci dozvěděli.
    • Neměli byste pouze přepisovat tezi jinými slovy. Závěrečná věta by měla být propojena také s důkazy, které jste uvedli v odstavci a měla by čtenářům připomenout relevanci těchto důkazů. [6]
    • Pokud například píšete odstavec na téma „Proč je Kanada skvělým místem k životu?“ závěrečná věta by mohla vypadat následovně: „Po zvážení všech důkazů uvedených výše, jako je například skvělý systém zdravotnictví v Kanadě, špičkové možnosti vzdělávání, nebo čistá a bezpečná města, lze tvrdit, že je Kanada skutečně vhodným místem k životu.“
  4. 4
    Měli byste vědět, kdy je vhodné přejít k dalšímu odstavci. Někdy není snadné poznat, kdy by měl jeden odstavec skončit a druhý začít. Naštěstí existují pravidla, která vám pomohou se rozhodnout, kdy je na čase se přesunout k dalšímu odstavci textu. Nejzákladnějším pravidlem je to, že kdykoli se začnete zabývat novou myšlenkou, měli byste ji uvést do nového odstavce. Odstavec by měl obsahovat vždy jen jednu základní myšlenku. Pokud má nějaká hlavní myšlenka více aspektů nebo bodů, každý z nich by měl být uveden v samostatném odstavci. [2][7]
    • Nový odstavec byste měli začít také v případě, že porovnáváte dva body, nebo představujete dva různé názory na nějakou věc. Pokud je vaším tématem například „Měli by mít státní zaměstnanci nižší platy?“ jeden odstavec by se měl zabývat argumenty pro snížení platů státních zaměstnanců, zatímco argumenty proti snížení jejich platu by měly být uvedeny v dalším odstavci. [2]
    • Odstavce umožňují to, že se texty čtou snáze a čtenáři díky nim poznají, kdy pisatel přechází od jedné myšlenky k druhé. Pokud máte pocit, že píšete příliš dlouhý a složitý odstavec, nebo odstavec, který obsahuje příliš mnoho složitých bodů, můžete ho rozdělit na dva kratší odstavce, aby byl text srozumitelnější. [2]
    • Při psaní jakékoli práce byste měli úvod a závěr napsat vždy do samostatných odstavců. Úvodní odstavec by měl definovat cíl práce a její ambice a měl by také poskytnout stručnou osnovu myšlenek a bodů, kterými se v práci budete zabývat. Závěrečný odstavec by měl shrnout informace a argumenty uvedené v celé práci a měl by jasným způsobe vysvětlit, čeho jste při psaní dosáhli, nebo co jste prokázali. Můžete také uvést nové myšlenky, které by měly zajistit, že se čtenář hlouběji zamyslí nad tématem vaší práce. [2]
    • Pokud píšete fikci, musíte začínat nový odstavec v dialogu, abyste odlišili jednotlivé postavy. [8]

Část 3
Revize odstavce

  1. 1
    Zkontrolujte si gramatiku a pravopis. Až odstavec dopíšete, musíte si ho několikrát znovu přečíst, abyste měli jistotu, že v něm nemáte pravopisné a gramatické chyby. Pravopis a gramatika mají velký vliv na výslednou kvalitu odstavce, takže i kdybyste měli kvalitní argumenty a po obsahové stránce by odstavec byl v pořádku, chyby v gramatice a pravopise by ho mohly celý zničit. Je snadné při psaní přehlédnout drobné chyby, takže tento krok nesmíte vynechat, i pokud píšete ve spěchu.
    • Každá věta musí mít podmět a přísudek a všechna vlastní podstatná jména musejí mít na začátku velká písmena. Dejte si pozor také na shodu podmětu s přísudkem a na správné použití slovesných časů v celém odstavci.
    • Pokud si některými slovy nejste jistí, použijte slovník a překontrolujte si je – nepředpokládejte, že je máte napsaná správně. Můžete použít také slovník synonym a vyhledat si synonyma slov, která v odstavci často opakujete. Vždy si ovšem synonyma zkontrolujte ještě ve výkladovém slovníku, abyste si byli jistí jejich použitím a přesným významem. Slovníky synonym seskupují slova, která mají často pouze podobný význam. Například najdete slova „spokojený“ „šťastný“ a „extatický“ v jedné skupině, ale ve skutečnosti nejde o přímá synonyma – každé toto slovo má své vlastní konotace, které mohou změnit vyznění i význam celé věty.
    • Zkontrolujte si také správné použití interpunkčních znamének a ujistěte se, že máte všude správné čárky, středníky, tečky a další znaménka.
  2. 2
    Zkontrolujte si, zda píšete koherentně a máte správnou stylistiku. Kromě technických aspektů psaní byste si měli dávat pozor také na jasnost projevu a stylistickou správnost. Můžete střídat délku a formát vět, které píšete, nebo používat vhodné přechodové výrazy a rozmanitá slovíčka. [2]
    • Měli byste psát celý odstavec (a také celý text) v jedné osobě. Pokud například píšete v první osobě („Myslím si, že...“), neměli byste v průběhu odstavce přecházet do jiné osoby („....je považováno za...“).
    • Měli byste si ovšem dát pozor také na to, abyste nezačínali všechny věty slovy „Myslím, že...“ nebo „Podle mého názoru...“ Snažte se střídat formát svých vět, aby byl váš odstavec zajímavější a text působil plynulejším dojmem.
    • Pokud se psaním nemáte moc zkušeností, měli byste se držet krátkých vět k věci, které snadno vyjádří to, co se snažíte sdělit. Dlouhé květnaté věty se snadno stanou nekoherentními, nebo se v nich objeví gramatické chyby, takže byste se jim měli vyhýbat, dokud nenasbíráte více zkušeností.
  3. 3
    Rozhodněte se, zda je váš odstavec kompletní. Až si svůj odstavec několikrát znovu přečtete a opravíte všechny gramatické a stylistické chyby, podívejte se na něj ještě jednou a zhodnoťte, zda je kompletní také po obsahové stránce. Podívejte se na něj objektivníma očima a rozhodněte se, zda dostatečně rozvíjí svoji tezi, nebo zda je nutné doplnit do něj další informace, které podpoří vaše argumenty. [3]
    • Pokud máte pocit, že je vaše teze dostatečně podpořena a rozvinuta zbytkem odstavce, máte pravděpodobně hotovo. Pokud ovšem chybí důležité aspekty, nebo některé věci nejsou správně vysvětleny, nebo je váš odstavec kratší než dvě věty, měli byste na něm raději ještě trochu zapracovat. [3]
    • Na druhou stranu se může stát, že budete mít odstavec příliš dlouhý, nebo bude obsahovat zbytečný a nepodstatný obsah. V tomto případě byste ho měli upravit tak, aby obsahoval pouze relevantní informace.
    • Pokud máte pocit, že je veškerý obsah odstavce důležitý pro jeho význam, ale přesto je stále příliš dlouhý, měli byste ho rozdělit do několika kratších, konkrétnějších odstavců.

Tipy

  • Odstavec by měl obsahovat:
    • Tezi
    • Podpůrné věty
    • Závěrečnou větu
  • Při četbě si všímejte toho, jak jsou odstavce děleny. Když se naučíte dělení odstavců vnímat při četbě knih, budete je umět psát mnohem přirozeněji.
  • Neexistují žádná pravidla ohledně požadované délky odstavců. Měli byste je dělit přirozeně. Každý odstavec by měl obsahovat pouze jednu hlavní myšlenku a podpůrné informace.
  • V angličtině je nutné odstavce oddělovat mezerou. V češtině stačí oddělovat je odsazením před první větou odstavce.
  • Gramatické a pravopisné chyby mohou odvést pozornost od obsahu vašeho odstavce. Používejte kontrolu pravopisu v počítači, nebo někoho požádejte, aby si váš odstavec přečetl a opravil vám případné chyby.
  • Pokud píšete dialog, měli byste uvést projev každé postavy do jednotlivého odstavce.
  • Tajemství spočívá v:
    • Jednotě: Vyberte si jednu myšlenku nebo téma.
    • Řádu: Způsob řazení vět a bodů umožní čtenářům lépe pochopit váš text.
    • Koherenci: Koherence je vlastnost, která popisuje srozumitelnost textu. Věty musejí být logicky propojené.
    • Kompletnosti: Všechny věty v odstavci by měly předávat kompletní poselství.

Varování

  • Upravte své psaní podle jeho účelu. Tak jako si vybíráte různé oblečení k různým příležitostem, byste měli i své psaní přizpůsobit jeho účelu.

Pokud jde o školní zadání, neodkládejte práci na poslední chvíli. Dopřejte si dostatek času a odstavec si v klidu naplánujte a napište. Dosáhnete díky tomu mnohem většího úspěchu.

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Megan Morgan, PhD. Megan Morgan je absolventem programu Akademický poradce na School of Public & International Affairs na University of Georgia. V roce 2015 získala titul PhD v angličtině na University of Georgia.

Kategorie: Psaní

V jiných jazycích:

English: Write a Paragraph, Español: escribir un párrafo, Português: Escrever um Parágrafo, Italiano: Scrivere un Paragrafo, 中文: 写好文章段落, Français: rédiger un paragraphe, Русский: написать абзац, Deutsch: Einen Absatz schreiben, Bahasa Indonesia: Menulis Paragraf, Nederlands: Een alinea schrijven, العربية: كتابة فقرة, हिन्दी: पैराग्राफ लिखने की प्रैक्टिस करें (Write a Paragraph), ไทย: เขียนย่อหน้า, Tiếng Việt: Viết một đoạn văn, 한국어: 문단 작성법, Türkçe: Paragraf Nasıl Yazılır

Stránka byla zobrazena 10 414 krát.
Byl tento článek přesný?