Jak napsat osobní příběh

Spoluautorem článku je Pracovnící wikiHow

Díky osobním příběhům můžete s druhými sdílet zážitky ze svého života. Jako spisovatel byste měli být schopni vtáhnout čtenáře do dění a umožnit jim, aby skrz váš příběh zakusili stejnou zkušenost. Když vytváříte svůj osobní příběh, zdokonalujete si tak své spisovatelské schopnosti. Jakmile napíšete jeden příběh, otevře se vám celý svět pamětí a autobiografií.

Metoda 1

Metoda 1 ze 3:

Najděte téma

1
Vyberte si nějakou událost. Osobní příběh vykresluje nějakou událost vašeho života. Může to být neúspěch, objev, vzpomínka z dětství….cokoli.^{[1]
X
Zroj výzkumu} Bude-li to dostatečně zajímavé téma na psaní, bude to pravděpodobně i zajímavé téma na čtení. Zavzpomínejte na události, které vedly k nějakému zajímavému výsledku, zjištění či životní lekci.
- Nemusí to být nezbytně něco ohromného a významného. Někdy i drobné události či myšlenky vedou k poetickému a působivému závěru. Pokud si po přečtení vašeho příběhu můžete říct: „Jo, takhle nějak to vypadalo, když jsme jeli k dědovi,“ pak jste uspěli. Pokud dokážete jasně předat hlavní myšlenku, není nic, co by bylo příliš bezvýznamné pro napsání příběhu.
2
Určete, kdo bude vypravěčem a jak moc toho bude o příběhu vědět. Pokud máte příběh napsat jako úkol do školy, poraďte se s učitelem, jaké máte možnosti výběru. Možná budete muset psát příběh v první osobě, kterou budete vy sami. Jinak je ale zcela na vás, kdo bude vypravěčem a jaké budou jeho znalosti.
- Vypravěč může být v první osobě, ale přesto vědět pouze tolik, co sám čtenář, nebo možná jen o trochu víc. Můžete mu dodat i nějakou vyhraněnou charakteristiku a přidat tak do příběhu zajímavý prvek.
3
Myslete na plynulost. Přestože se může zdát, že příběh musíte vyprávět od začátku do konce, jsou i jiné možnosti. Můžete zkusit experimentovat i s jinou časovou posloupností.
- Sekvence se zpětnými prostřihy z minulosti jsou vcelku obvyklé a velmi efektivní stylové nástroje. Můžete zvážit i reflexi, kde vykreslíte současnost a pak se vypravěč přesune do konkrétní doby v minulosti.
4
Poznačte si jednotlivé události. Když si zapíšete hlavní osnovu, pomůže vám to zorganizovat si myšlenky, promyslet si, které detaily do vyprávění chcete zahrnout, a vybrat si styl psaní. V tuto chvíli se zaměřujte jen na hlavní body.
- Díky tomu si vytvoříte styl, ve kterém budete svůj příběh psát a zaujmete určitý postoj. Projděte si jednotlivé body a zapřemýšlejte, co chcete sdělit. Jak chcete, aby se čtenáři po přečtení vašeho příběhu cítili?
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 3:

Napište si první koncept

1
Začněte svůj příběh zajímavě. Úvod je nejdůležitější část; je tím, co čtenáře zaujme a přiměje je přečíst si celý příběh.
- Nezačínejte, jako byste sami něco říkali. „Povím vám příběh o tom, jak jsem se pohádal s rodiči,“ není zrovna vhodný začátek. Napište něco ve stylu: „Cítil jsem, jak se mi pásek stahuje kolem hrudi a došlo mi, že jsem neudělal to nejlepší rozhodnutí.“ Zkuste ve čtenáři vzbudit zájem hned v začátku.
2
Váš příběh musí mít začátek, prostředek a konec. Vyprávění je zkrátka povídka – a dobrá povídka má úvod, děj a závěr. Váš příběh musí mít jasný děj, ze kterého na konci něco vyplyne.
- Když čtenáři váš příběh dočtou, měli by mít pocit, že si z něho něco odnášejí. Mělo by to být nějaké morální poučení, nebo pochopení člověka či myšlenky. Shrňte to v závěru.
3
Použijte ve svém příběhu dialogy. Je úžasné, kolik se toho o někom můžeme dovědět z toho, co říká. Jednou z možností je pečlivě sestavený dialog. Vypracujte dialog, který postavám dovolí projevit své myšlenky a charakter prostřednictvím osobitého slovníku a použitím spíše činného než trpného rodu.
- Nevymýšlejte si detaily. Pokud někdo něco neřekl, nepište to do příběhu. Zachovejte své postavy tak opravdové, jak jen to jde.
4
Poskytněte dostatek smyslových vjemů. Zahrňte do toho všech pět smyslů – chuť, čich, hmat, zrak a sluch. Pokud se na něco obvykle díváme, popište, jak to chutná. Pokud je něco jen slyšet, popište, jak si to lze vizuálně představit.
- Obohaťte svůj slovník. Místo „krásné“ napište „nádherné“; místo „cítil“ napište „vdechoval“; místo „spálit“ napište „sežehnout“. Přesnější slova poskytují přesnější představy.
5
Používejte přirovnání a metafory. Dávejte předměty a události do souvislostí použitím „jako“, „jakoby“ apod. Je to jeden z nejpoužívanějších nástrojů, který umožňuje čtenářům pochopit, co chcete vyjádřit.
- Například místo: „ Škrábnul jsem se do ruky,“ můžete napsat: „Rozseknul jsem si ruku a krev začala stříkat kolem jako voda ze zahradní hadice.“ Takto bude pro čtenáře snadnější představit si celou situaci.
6
Spojte všechno dohromady. Teď už před sebou nejspíš máte vyprávění, které je zábavné, bohaté na emoce, dynamické a snad i zajímavé. Jak si to budete znovu pročítat, dejte tomu řád, zdůrazněte, co je potřeba zdůraznit a odstraňte detaily z okrajových linek, které jste mohli nedopatřením vytvořit. Vidíte, jak se z toho stává souvislý celek?
- Toto je jen první koncept. Někteří spisovatelé takové koncepty napíší tři, čtyři, třeba i šest, než jsou spokojeni s výsledkem. Pohrajte si s tím dosytosti, přidejte přirovnání sem, kousek dialogu tam, možná i některé kousky prohoďte. Jakmile je všechno dokonale na svém místě, vydechnete si uspokojením nad povedenou prací.
Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 3:

Přiveďte finální koncept k dokonalosti

1
Požádejte někoho, aby si vaši práci přečetl, třeba kamaráda, nebo někoho z rodiny. Nejlepší je, pokud dotyčný, který bude číst, nikdy předtím příběh neslyšel. Bude tak naprosto nezaujatý a schopný poskytnout objektivní názor.
- Nebojte se požádat o kritiku. Pokud má čtenář problém sledovat nit vašeho příběhu, měl by to říct. Je-li v příběhu nějaká nejasnost, raději to přepracujte.
2
Zaměřte se na plynulost a jasné vyjadřování. Dejte si na chvíli pauzu a zavřete oči. Pak se k příběhu vraťte s čistou myslí a všímejte si prvků, které by mohly být přepsány, nebo podrobněji rozvedeny.
- Znovu si celý příběh přečtěte a zamyslete se nad tím, které detaily byste mohli vynechat. Detaily by měly příběh oživovat, ne brzdit jeho plynulý spád. Ujistěte se, že hlavní události jsou výrazné a přechody mezi nimi stručné a krátké.
3
Zkontrolujte si interpunkci a gramatiku. Ty nejzákladnější chyby jsou někdy snadno přehlédnutelné. Máte-li ve svém okolí někoho, kdo je v tom expert, využijte jeho pomoci.
- Nespoléhejte se na funkci automatických oprav. Ta nezvládne zachytit dvojsmysly, ani vám neřekne, pokud je nějaká věta zbytečná. Důvěřujte svému vlastnímu úsudku.
Reklama

Tipy

Ujistěte se, že čtenář chápe, co chcete vyjádřit. Používejte slovník a významy odpovídající věku a charakteru cílové skupiny, pro kterou je příběh určen.

Reklama

Varování

Pamatujte si, že osobní příběh pracuje s fakty.
Nevytvářejte příliš nereálná přirovnání a metafory. Dobrá metafora není postavená na tom, jak přehnané přirovnání poskytuje.

Reklama