Stáhnout PDF Stáhnout PDF

K uštknutí kočky hadem dochází jen zkrátka, bohužel může být ale velmi závažné. Jelikož jsou kočky malé, jejich tělo obdrží po uštknutí relativně velkou dávku toxinu, obsaženého v jedu hada. Jak tělo vaší kočky zareaguje na uštknutí, závisí na několika faktorech, tedy množství jedu, místě uštknutí a druhu hada.[1] Uštkne-li vaši kočku had jedovatý, okamžitým transportem k veterináři jí zvýšíte šanci na přežití.

Část 1
Část 1 ze 3:

Vyhodnocení situace

  1. 1
    Prozkoumejte místo uštknutí. K uštknutí většinou dochází na čenichu nebo nohou kočky.[2] Uštknul-li vaši kočku had jedovatý, zřejmě zanechal jeden či více vpichů na jejím těle od jeho tesáků.[3] Tyto vpichy mohou být zakryty i pod chlupy kočky.[4] Vzhledem k tomu, že uštknutí může být velmi bolestivé, může být vaše kočka příliš rozrušená, když ji budete chtít prohlídnout.
    • Kousnutí jedovatým hadem způsobí opuchnutí a oblast zčervená. Hadí jed může negativně ovlivnit sráženlivost krve, takže postižené místo bude nejspíš krvácet.[5]
    • Čím blíže k srdci had kočku uštkne, tím rychleji se jed dostane do těla a dojde k rychlejšímu šíření lymfatickým a oběhovým ústrojím.[6]
    • Pokud vaši kočku kousne had, který není jedovatý, uvidíte v na daném místě otisky zubů, avšak ne značky tesáků. Také se na postiženém místě nevytvoří otok (popřípadě jen malé opuchnutí) a také nedojde k zčervenání ani krvácení.[7]
  2. 2
    Dávejte pozor na klinické příznaky vaší kočky. Po jedovatém uštknutí může být vaše kočka letargická a může začít zvracet. Začne slábnout a může kolabovat. Její svaly se mohou třepat a zorničky rozšiřovat. Po delší době po uštknutí se mohou projevit i vážnější příznaky, jako jsou záchvaty, ochrnutí a šok.[8] [9]
    • Mezi známky šoku patří: rychlé mělké dýchání, podchlazení, rychlý srdeční tep.[10]
    • Vzhledem k velké bolesti, může být kočka hlasitá.
    • Nečekejte na příznaky, které se projeví. Pokud jste viděli hada, jak uštkl vaši kočku, nebo vidíte zranění po uštknutí, ihned ji vezměte k veterináři.
    • Klinické příznaky nastupují obvykle během několika minut až hodin. Pokud vaše kočka nevykazuje klinické příznaky po 60 minutách, pak jed hada zřejmě nevstoupil do jejího oběhového systému.[11]
    • Vaše kočka nemusí vykazovat tyto klinické příznaky po uštknutí nejedovatým hadem. Nicméně i přesto byste ji měli vzít k veterináři na prohlídku a případnou léčbu.
  3. 3
    Pokuste se identifikovat druh hada, který uštkl vaši kočku. Aby veterinář věděl, jaký protijed použít, je užitečné vědět, o jaký druh hada se jedná. V USA například jsou nejvyskytovanějšími jedovatými hady chřestýši, ploskolebci vodní, ploskolebci američtí a koráloví hadi.[12]
    • Pokud jste svědkem útoku, zůstaňte v klidu a všimněte si barvy, délky a vzoru hada. Kvůli vaší bezpečnosti se příliš k hadovi nepřibližujte.
    • Hada se nesnažte zabít. Vystavíte se tak zbytečnému nebezpečí, když se jej pokusíte zabít.[13]
    • Jedovatí hadi mají štěrbinkové zorničky, zatímco nejedovatí je mají kulaté (stejně jako lidé).[14] Existují však i výjimky. Například korálovec je má též kulaté.
    • Pokud nejste schopni hada identifikovat, nebo si nejste jisti, berte to, jako by byl jedovatý.[15]
    • Negativní účinky na kardiovaskulární systém může přivodit vaší kočce šok.
    Reklama
Část 2
Část 2 ze 3:

Vezměte kočku k veterináři

  1. 1
    Udržujte svou kočku v klidu a tichu. V případě uštknutí, je poskytnout klid a ticho tou nejlepší první pomocí, kterou můžete vaší kočce dát, než se jí dostane péče veterináře. Čím více rozrušená a aktivní bude, tím rychleji se jed rozšíří do celého těla a jeho účinky budou o to silnější.[16] Doporučuje se, že klid a ticho je též jedinou péči, kterou byste měli kočce poskytnout na vlastní pěst.[17]
    • Nedovolte vaší kočce chodit nebo běhat, jelikož při těchto činnostech dochází ke zvýšení srdeční frekvence a tedy rychlejšímu šíření jedu.
    • Mějte na paměti, že se kočka může kousat, nebo může kousnout i vás, jelikož trpí velkou bolestí.[18]
  2. 2
    Nepodávejte první pomoc jinak, než jemným tlakem. Jemný tlak pomůže kontrolovat krvácení z rány. Příkladem první pomoci, která by se provádět neměla je otevřít ránu rozříznutím a vysát či vypustit jed.[19] [20] Nejenže je tato metoda neefektivní, působili byste navíc vaší kočce větší bolest a utrpení. Mimo to, jed může být jedovatý i pro vás.[21]
    • Nepoužívejte škrtidlo ani kompresní bandáž na postižené místo.[22]
    • Postižnou oblast neledujte.[23] Led nezpomalí šíření jedu, navíc může dojít k poškození kůže.[24]
    • V případě, že došlo k uštknutí jedovatým hadem, ránu nemyjte. Mohlo by dojít ke zvýšení absorpce jedu.[25]
  3. 3
    Okamžitě vezměte svou kočku k veterináři. Pokud ji dostanete k veterináři co nejdříve, zachráníte jí tím zřejmě život. Pokud je to možné, přepravte ji do ordinace v jejím nosiči nebo velké krabici, ve které si může pohodlně lehnout.[26] Chcete-li pomoci udržet kočku v klidu během jízdy k veterináři, zabalte ji do velkého ručníku nebo prostěradla.
    • Účinky hadího jedu jsou obvykle nevratné a často začnou hned po útoku.[27] Pro zvýšení šance na přežití vaší kočky a léčbu účinků, je opravdu nutný okamžitý zákrok veterináře.
  4. 4
    Poskytněte co nejvíce informací o uštknutí. Váš lékař může mít nástroj pro detekování uštknutí, které může pomoci určit, jaký druh hada kočku uštknul.[28] V případě, kdy veterinář nemá tyto nástroje, budete muset o uštknutí poskytnout co nejvíce informací, jako je popis hada, kolik času uplynulo od uštknutí a jaké nastaly klinické příznaky.
  5. 5
    Nechte vašeho lékaře diagnostikovat vaši kočku. Přestože se může zdát, že klinické příznaky a vzhled uštknutí jsou postačujícím znamením pro zahájení vhodné léčby, veterinář bude muset také zahájit diagnostické testy, aby mohl plně posoudit závažnost situace. Veterinář bude například provádět krevní testy, aby zjistil jak dobře (nebo špatně) kočka sráží krev. Dále může vzít vzorek moči (po hadím uštknutí může i moč obsahovat stopy krve).[29]
    • V závislosti na tom, jak dobře je vybavená daná veterinární klinika, veterinář může též provést elektrokardiogram, který zhodnotí tlukot srdce vaší kočky.[30]
  6. 6
    Schvalte doporučení léčebného plánu vašeho veterinárního lékaře. Vzhledem k tomu, jak rychle se může hadí jed šířit a způsobit škody v těle vaší kočky, veterinář může chtít zahájit některé formy léčby okamžitě pro stabilizaci kočky. Nebuďte překvapeni, pokud váš lékař potřebuje zahájit léčbu pro stabilizaci kočky ještě předtím, než mu situaci důkladně popíšete. Jednou z forem okamžité léčby jsou nitrožilní tekutiny, které opět zvýší krevní tlak kočky (velmi důležité, pokud vaše kočka upadá do šoku).[31]
    • Antivenin neutralizuje jed hada a je nejúčinnější, pokud se podává během prvních šesti hodin po uštknutí.[32] Může pomoci prevenci poruch krvácení a snížit množství otoku.[33] Mějte na paměti, že antivenin není očkování a nebude chránit vaši kočku proti dalšímu uštknutí.[34]
    • Veterinář nejspíše použije steroid, který bude minimalizovat další poškození tkání, bude kontrolovat šok a zabrání možné alergické reakci od podání antiveninu. Steroidy se většinou používají pouze během prvních 24 hodin po uštknutí.[35]
    • Vaše kočka může také potřebovat doplnit kyslík a dodatečnou podporu dýchání, v závislosti na její úrovni respirační tísně během transportu k veterináři.[36]
    • Pokud vaše kočka trpí závažnými problémy krevního oběhu (malé nebo žádné srážení krve, nízký počet krvinek), bude jí muset být podána krevní transfúze a ošetřena jinými vhodnými způsoby.[37]
    • Antibiotika obvykle nejsou nutná, jelikož rány z hadího uštknutí se jen zřídka infikují.[38]
  7. 7
    Zajímejte se o prognózu vaší kočky. Prognóza vaší kočky se liší v závislosti na tom, kolik jedu v sobě měla, druhu hada a uplynulého času od uštknutí. Naštěstí téměř 80% domácích zvířat hadí uštknutí přežije, pokud se jim dostane okamžité veterinární péče.[39] Za předpokladu dobré prognózy vaší kočky, se zotaví během jednoho až dvou dnů. Zotavení však může trvat i déle (alespoň několik dní) v závislosti na rozsahu poškození tkáně.[40]
    • Veterinář může také doporučit, aby vaše kočka zůstala v nemocnici přes noc na pozorování. Pokud potřebuje pokračující intenzivní léčbu, bude muset přes noc zůstat. Jakmile je veterinář přesvědčen, že je vaše kočka zotavena, pošle ji s vámi domů.[41]
  8. 8
    Pečujte o vaši kočku po propuštění z nemocnice. Jakmile je kočka v pořádku zpět doma, budete se muset postarat o její zodpovědnou domácí péči. Pro zmírnění bolesti veterinář zřejmě předepíše léky proti bolesti. Vaše kočka může potřebovat i další léky, v závislosti na jejich klinických příznacích a výsledcích diagnostických testů.[42]
    Reklama
Část 3
Část 3 ze 3:

Prevence hadího uštknutí

  1. 1
    Zjistěte si, jaký bude mít účinek hadí jed na vaši kočku. Hadi používají svůj jed nejčastěji k chycení jejich kořisti. Mějte však na paměti, že had mnohem raději uteče, než aby zaútočil na člověka či zvíře. Pokud vaši kočku had pokousal, učinil tak zřejmě v sebeobraně.[43]
    • Hadi mají kontrolu nad tím, zda aplikují jed během kousnutí. Pokud nedojde k vpuštění jedu, nazývá se to "suché kousnutí".[44] Hadi by neměli použít jed, pokud ho použili nedávno k zabití kořisti.
    • Hadi můžou též kontrolovat množství jedu. Například menší had, který je v ohrožení života, může aplikovat větší množství jedu než větší had, jelikož život není ohrožen.[45]
    • Hadí jed se tělem rychle šíří prostřednictvím lymfatického a oběhového systému a může být hluboký vliv na všechny tělesné systémy. Většinou se jed soustředí na systém nervový a oběhový.[46] [47]
  2. 2
    Odstraňte případné hadí úkryty. Hadi se rádi pohybují ve vysoké trávě, listí a pod hromadami dříví.[48] [49] Rádi se též schovávají pod kameny a kládami.[50] Pokud je vaše kočka vnitřní / venkovní nebo čistě venkovní, odstraněním těchto potenciálních úkrytů snížíte šanci kontaktu vaší kočky s hadem.
    • Další možností je nechat si kočku doma.[51]
  3. 3
    Kupte hadí repelent.[52] Hadí repelent můžete nastříkat po vašem dvoře, aby hady odlákal. Navštivte místní obchod pro mazlíčky, ve kterém mají tento repelent k dispozici. Můžete jej však koupit i online.
  4. 4
    Zbavte se zdrojů potravy hada. Hlodavci jsou zdrojem potravy pro hady. Hadi se mohou stahovat k vašemu domovu, pokud v něm máte hlodavce.[53] Umístěte proto v okolí svého domova pasti na hlodavce. Jiným řešením je najmout si deratizéra.
    Reklama

Tipy

  • Připravte se také na možnost, že vaše kočka nemusí uštknutí přežít. Veterinář udělá vše pro záchranu vaší kočky, avšak hadí uštknutí může být příliš fatální.
  • I když se nedoporučuje omývat ránu po jedovatém kousnutí, ránu po kousnutí nejedovatým hadem můžete vyčistit studenou vodou a antibakteriálním mýdlem.[54] I přesto byste měli vzít kočku i k veterináři.
Reklama

Varování

  • Nepřibližujte se k mrtvému hadovi. I přibližně hodinu po smrti mají hadi reflex uštknout.
  • Vzhledem ke kočičí těsné blízkosti srdce, kousnutí na břiše nebo na hrudi může být horší než kousnutí na hlavě či končetině.[55]
Reklama
  1. http://www.petmd.com/cat/emergency/accidents-injuries/e_ct_shock
  2. Veterinary Emergency Medicine Secrets: Rattlesnake Envenomation. Hackett & Winfield. Hanley and Belfus.
  3. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  4. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  5. The Illustrated Guide to Venomous Snakes. US Dept of the Army. Lyons Press.
  6. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  7. https://www.vetinfo.com/treating-cat-snake-bite.html
  8. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  9. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  10. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  11. http://www.cathealth.com/safety/cat-first-aid
  12. http://www.doctordog.com/catbook/catsnake.html
  13. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  14. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  15. http://www.doctordog.com/catbook/catsnake.html
  16. http://www.doctordog.com/catbook/catsnake.html
  17. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  18. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  19. http://www.vetwest.com.au/pet-library/snake-bite-and-your-pet
  20. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  21. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  22. http://www.pethealthnetwork.com/dog-health/dog-toxins-poisons/your-pet-venomous-snakes-part-ii
  23. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  24. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  25. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  26. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  27. http://www.vetwest.com.au/pet-library/snake-bite-and-your-pet
  28. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  29. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  30. http://www.vetwest.com.au/pet-library/snake-bite-and-your-pet
  31. http://www.vetwest.com.au/pet-library/snake-bite-and-your-pet
  32. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  33. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  34. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  35. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  36. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  37. http://www.snakesandspiders.com/understanding-snake-venom-works/
  38. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html
  39. http://www.pethealthnetwork.com/dog-health/dog-toxins-poisons/your-pet-venomous-snakes-part-ii
  40. http://www.vetwest.com.au/pet-library/snake-bite-and-your-pet
  41. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  42. http://www.pethealthnetwork.com/dog-health/dog-toxins-poisons/your-pet-venomous-snakes-part-ii/page/0/1
  43. http://www.reachvet.com/snake-bites-pets
  44. http://www.pethealthnetwork.com/dog-health/dog-toxins-poisons/your-pet-venomous-snakes-part-ii
  45. https://www.vetinfo.com/treating-cat-snake-bite.html
  46. http://www.merckvetmanual.com/mvm/toxicology/snakebite/overview_of_snakebite.html

O tomto wikiHow

Pippa Elliott, MRCVS
Spoluautorem článku je :
Veterinářka
Tento článek spoluautorem článku je Pippa Elliott, MRCVS. Dr. Elliott, BVMS, MRCVS je veterinární lékařka s více než 30letou praxí ve veterinární chirurgii a doprovodné veterině. V roce 1987 promovala na University of Glasgow a získala titul z veterinárního lékařství a chirurgie. Pracuje na stejné zvířecí klinice ve svém rodném městě již více než 20 let. Tento článek byl zobrazen 4 316 krát
Stránka byla zobrazena 4 316 krát.

Pomohl vám tento článek?

Reklama