Jak pářit psy

V tomto článku:Ubezpečte se, že je váš pes vhodný k pářeníUjistěte se, že je fenka ve správném stupni reprodukčního cykluPáření psů25 Reference

Nechat spářit psa není tak úplně jednoduché. Ve skutečnosti je to časově i finančně dost náročné. Svého psa byste měli nechat spářit pouze tehdy, máte-li pocit, že zlepšíte chov a jste schopni štěňatům zajistit vhodný domov.[1] Předtím, než uděláte toto zodpovědné rozhodnutí, ujistěte se, že máte všechny potřebné informace.

Část 1
Ubezpečte se, že je váš pes vhodný k páření

  1. 1
    Počkejte, až pes dospěje. Stejně jako lidé, i psi musí dosáhnout pohlavní dospělosti, aby pro ně páření bylo z lékařského hlediska bezpečné. To platí obzvláště pro fenky. Pokud fenka není pohlavně vyzrálá, může březost ohrozit její zdraví a život.
    • Pes by měl být před prvním pářením starý nejméně 1,5 roku. Fenka by měla v době páření hárat podruhé nebo potřetí.
  2. 2
    Nenechávejte pářit starší fenky. Březost starší fenky je nebezpečná jak pro ni samotnou, tak pro štěňata. Stejné riziko hrozí i u příliš mladých fenek. Názory chovatelů na to, kdy považovat fenku za starou, se různí. Obecně se nedoporučuje páření fenky starší než 4 roky, zvláště u velkých plemen. Jestliže máte středně velké plemeno, musíte páření starší fenky dobře zvážit. V každém případě postupujte s velkou obezřetností, jestliže máte fenku ve věku 4-6 let. Sedm let je rozhodně příliš mnoho i pro malé psy.
  3. 3
    Zjistěte si informace o genetických předpokladech, týkajících se plemene vašeho psa. Před tím, než připustíte psa k páření, musíte znát rizika dědičných onemocnění vyskytujících se u daného plemene. Například u border kolií, briardů, shetlandských ovčáků a kolií dlouhosrstých je zvýšené riziko dědičných očních vad.[2]
    • Nehledě na to, jak energicky a zdravě váš pes vypadá, každé plemeno má svá genetická rizika. Například psi plemene lhasa apso jsou náchylní ke tříselním kýlám a onemocněním ledvin, zatímco němečtí ovčáci často trpí dědičnou dysplazií kyčelního kloubu.[3]
    • Rovněž byste měli znát specifika pokrevní linie svého psa. Neměli byste nechat pářit psa, který má zdravotní problémy zaznamenané i u jiných jedinců z jeho pokrevní linie.[4]
  4. 4
    Věnujte pozornost riziku onemocnění dysplazií kyčelního kloubu. Ačkoliv toto onemocnění postihuje většinou středně velké a velké psy, onemocnět mohou i menší plemena, jako je třeba kokršpaněl. Někteří psi sice netrpí příznaky tohoto onemocnění, pokud jej však mají v genech, mohou jej přenést na své potomky.[5]
    • Dysplazie kyčelního kloubu je onemocnění, kdy dochází k jeho degeneraci, to znamená, že hlavice stehenní kosti není pevně a dostatečně hluboko usazená v kloubní jamce kyčelního kloubu. Degenerace kloubu může způsobit artritidu, zničit chrupavku a působit silné bolesti. Chovatelé by to neměli opomíjet.
    • Nechte zrentgenovat vašemu psovi kyčle. Toto vyšetření je však možné až po dosažení zralosti kostního věku, tedy po druhém roce života.
    • Vyšetření je prováděno v celkové anestézii, aby se během něj pes nepohnul.
    • Veterinář pak rentgenový snímek vyhodnotí.
  5. 5
    Vykloubení čéšky u malých psů. Při tomto onemocnění, které postihuje kolena, je čéška vypadlá mimo žlábek stehenní kosti, čímž je znemožněno ohýbání nohy. Malí psi jsou k tomuto onemocnění náchylnější než velcí psi.
    • Vykloubení čéšky není obtížné diagnostikovat a dá se léčit chirurgickým zákrokem. Nicméně, tito psi by se neměli pářit, protože jde o dědičné onemocnění.
  6. 6
    U psa, který trpí dědičnou hluchotou, se doporučuje kastrace. Je těžké poznat, jestli vás zvíře neslyší, nebo se vás rozhodlo ignorovat. Test BAER (Brainstem Auditory Evoked Response) měří elektrickou aktivitu v uchu.[6] Jestliže pes tímto testem neprojde, víte se stoprocentní jistotou, že předá geny hluchoty svým potomkům. Ani tato zvířata by se neměla pářit.
  7. 7
    Nechte svého psa vyšetřit na srdeční onemocnění. Mnoho plemen psů trpí dědičnými srdečními vadami. Například u boxerů je to subaortální stenóza, kavalíři King Charles španělové bývají často postiženi onemocněním dvojcípé chlopně.[7] Vyšetření se provádí ultrazvukem. Při podezření na tuto nemoc byste měli páření vyloučit.
  8. 8
    Ujistěte se, že má váš pes typickou povahu pro dané plemeno. U mnoha plemen se provádí speciální povahové testy[8] za účelem zhodnocení povahy daného plemene.[9] Povahové testy – chování psa a cviky v různých situacích – provádějí komise kynologických klubů.[10]
    • Jestliže má váš pes nějaké povahové problémy, je například nedůvěřivý k lidem, příliš agresivní, popudlivý, ze strachu kouše, nebo je naopak velmi nesmělý a submisivní, neměli byste jej nechat pářit.
    • Pářit by se měl pouze ten pes, který je spokojený, důvěřivý a disciplinovaný ve vztahu k zvířatům i lidem.
  9. 9
    Dejte psa otestovat na brucelózu. Brucelóza je bakteriální infekce, která může mít za následek neplodnost u obou pohlaví. Rovněž může způsobit potrat nebo úmrtí štěňat krátce po porodu.[11]
    • Brucelóza je často přenášena pohlavním stykem. Sekrety se však může nakazit celá smečka.
    • Brucelóza může být někdy přenosná i psí močí nebo fekáliemi.
    • Plemenní psi by měli být vyšetřeni každých 6 měsíců. Jestliže je jejich test pozitivní, měli by být buď vykastrovaní, nebo léčení a k páření připuštěni až po třech negativních testech za sebou.
    • Mějte však na paměti, že pes, který prodělal brucelózu, může být v budoucnu neplodný a šance na úspěšné spáření se snižuje.
  10. 10
    Nechte svého psa vyšetřit veterinářem na celkový zdravotní stav.[12] Před tím, než necháte svého psa pářit, ujistěte se, že je zdravý. Nestyďte se rovněž zeptat chovatele na zdravotní stav případného partnera. Zodpovědní chovatelé chtějí zdravá štěňata, ne přenášet genetické vady na příští generace. Fenka musí mít dobré zdraví, aby přestála stres a náročnost březosti. Známky dobrého zdraví jsou:
    • Příští matka by měla být v dobrém zdravotním stavu a měla by mít ideální váhu – fenka s ideální váhou má hmatatelná, ale ne viditelná žebra a zjevnou linii pasu. Pokud trpí nadváhou, riskujete porodní komplikace, příliš nízká váha může způsobit problémy při krmení štěňat.
    • Všeobecnými indikátory dobrého zdraví u fenek je lesklá srst, jasné oči, téměř žádný tělesný pach, oči, nos a uši bez výtoku, při pohybových aktivitách by neměla kašlat, neměla by zvracet ani mít průjem.
    • Oba psi musí mít platné očkování.
    • Majitelé psů obvykle dostávají jako finanční vyrovnání pouze výběr z vrhu. Majitel fenky má sice zisk ze zbylých štěňat, ale platí všechny veterinární a přepravní poplatky.[13]

Část 2
Ujistěte se, že je fenka ve správném stupni reprodukčního cyklu

  1. 1
    Počkejte, až bude fenka v říji. Po dosažení pohlavní dospělosti má fenka pravidelný cyklus hárání a je schopná se rozmnožovat. Fenky hárají přibližně každých 6 měsíců. Hárání trvá 21 až 35 dní. Projevy hárání jsou:[14]
    • Když ji poškrábete u kořene ocasu, natáčí jej na stranu (uvolňuje tak vaginální otvor).
    • Zduření vulvy.
    • Krvavý výtok z vagíny. Mějte na paměti, že krvavý výtok z vagíny mimo období hárání vyžaduje neodkladnou návštěvu veterináře. Může být projevem vážné děložní infekce.
  2. 2
    Pozorujte příznaky ovulace.[15] To, že fenka hárá, nemusí být ještě znakem, že je hormonálně a psychicky připravena se pářit. To nastává až ve stadiu ovulace. Ovulace přichází nejčastěji 7. až 10. den od začátku hárání, to se však u jednotlivých fenek liší. Některé ovulují 3. nebo 4. den, zatímco jiné třeba 27. den. Příroda je moudrá, proto hormony, které způsobují ovulaci u fenky, zvyšují zájem u psů. Takže nejlepším způsobem jak poznat, že fenka ovuluje, je všímat si, jak se psi ke své potenciální partnerce chovají.
    • Jestliže žijí psí partneři blízko sebe, opakujte návštěvu každé 2 až 3 dny. Včas si všimněte chování fenky, které napovídá, že je přístupná k páření.
  3. 3
    Nechte provést vaginální cytologii.[16] Pokud žije fenka daleko od psa, je nemožné jezdit k partnerovi každé 2-3 dny. V tom případě můžete požádat veterináře, aby u vaší fenky provedl vaginální cytologii. Vatovou tyčinkou udělá výtěr z její pochvy. Pak vzorek přenese na mikroskopické sklíčko, vysuší jej a prohlédne pod mikroskopem.
    • Podle vzorků buněk odebraných z vagíny lze určit, ve kterém stádiu pohlavního cyklu fenka zrovna je.
    • Buňky spojené s háráním nebo estrálním cyklem (estrus - vlastní říje, kdy může fenka zabřeznout) jsou velké a obdélníkové, s jádrem i bez něj. Přítomnost těchto buněk spolu s červenými krvinkami znamená, že je vaše fenka s velkou pravděpodobností připravena k páření.
    • Když tento čas pomine, začne těchto buněk i červených krvinek ubývat.
  4. 4
    Požádejte veterináře o krevní test. Krevní test je alternativou vaginální cytologie a je v současnosti upřednostňovaný mnoha chovateli. Krevní test měří hladinu progesteronu v krvi fenky. Nárůst hladiny progesteronu nasvědčuje tomu, že se fenka chystá ovulovat.
    • Před ovulací je hladina progesteronu obvykle pod 2 ng/ml. Nárůst na 5 ng/ml znamená optimální dobu k páření. Po ovulaci se hodnota progesteronu zvyšuje.
    • Krevní testy je nutné opakovat každých pár dní. Abyste byli schopni zachytit kritických 5 ng/ml je nutné s krevními testy začít už před očekávanou ovulací.[17]

Část 3
Páření psů

  1. 1
    Zvažte umělé oplodnění u velmi vzdálených partnerů. Často se používá k zachování kvality plemene a je rovněž alternativou pokud žije ideální parter daleko. Psovi je odebráno sperma, prozkoumáno pod mikroskopem na aktivitu a množství spermií a potom uloženo. (Pokud plánujete oplodnění už za několik hodin, sperma se pouze zchladí. V případě zmražení kapalným dusíkem sperma vydrží mnoho let.) Potom je fenka oplodněná, nejlépe když ovuluje. Plastovým katétrem s připojenou injekční stříkačkou se sperma zavádí do pochvy co nejblíže k děložnímu krčku, čímž se imituje normální páření a svázání.
    • V některých zemích jsou k dostání balíčky se vším potřebným pro umělé oplodnění. O tom, jak provést umělé oplodnění se poraďte s veterinářem. [18]
    • Musíte si však uvědomit, že umělé oplodnění ještě nedosáhlo takové úspěšnosti jako přirozené páření. Očekávejte úspěšnost 65% až 85%, s lepšími výsledkem pro menší vrh.[19]
  2. 2
    Oholte fence chlupy pod ocasem. Jestliže máte fenku dlouhosrstého plemene, její dlouhé chlupy mohou při páření překážet. Zvažte, zda neoholit chlupy pod ocasem, kvůli zvýšení šance zabřeznutí.
  3. 3
    Přiveďte fenku k psovi. Odvedení psa z jeho prostředí jej rozptyluje a může u něj způsobit nejistotu, což někdy mívá negativní dopad na úspěšné nakrytí fenky. Abyste tomu předešli, zřiďte místo páření tam, kde se pes bude cítit spokojeně. To je třeba v domě, kde pes žije, v ohrazeném prostoru, ideálně venku, kde nebude psy při páření nikdo rušit.
    • U páření psů byste měli být přítomni pouze vy a majitel psa.[20] Neberte s sebou cizí lidi, aby psy při páření nevyrušovali.
  4. 4
    Představte psy jeden druhému. Proces páření byste neměli uspěchat – nechte oba psy, ať se poznají. Budou potřebovat několik hodin nebo i dní na to, aby se ve vzájemné společnosti cítili dobře. Čas poznávání se může lišit v závislosti na zkušenostech z předešlých páření, povaze psů a načasování páření.[21] Třeba zjistíte, že psi spolu vycházejí dobře, ale pouze jako „přátelé“. V tom případě fenka buď neovuluje, nebo není psychicky připravena se pářit.
    • Druhý zmíněný případ se může vyskytnout u fenek, které jsou obzvlášť pevně spojeny se svým majitelem a cítí se více jako osoba než pes. Jestliže je to právě váš případ, nenuťte ji pářit se – je to obdoba psího znásilnění.
    • Akceptujte svojí fenku, pokud není po psychické stránce vhodná pro páření. Jestliže se nic nestane ani v případě, že se jí pes líbí, nedá se nic dělat, má to tak být.
  5. 5
    Postarejte se o neustálý dozor. Psy byste neměli nechat o samotě ani v případě, že páření trvá delší dobu. Nejdůležitější věcí během páření je zajistit oběma psům bezpečí. Mějte je na vodítku a fenku něžně konejšete, zvláště pokud je prvnička. Někdy fenky na psy i útočí.
    • Mluvte na oba psy laskavým povzbuzujícím hlasem a pomozte jim, aby se cítili bezpečně a pohodlně.
    • Jestliže jste zoufalí nebo naštvaní, že se páření nedaří, nekřičte na ně.
  6. 6
    Všímejte si zájmu u obou psů. Pes jevící zájem čichá zadek fenky, fenka zas natočí ocas na stranu, aby mu umožnila přístup k vulvě. Někdy pes fence vulvu olizuje a pokud se mu zdá připravena k páření, snaží se na ní naskočit.[22]
  7. 7
    Jestliže nestojí fenka klidně, přidržte ji. Někdy bývá fenka příliš vyvedená z míry ze zájmu, který o ní pes projeví. Dejte si její hlavu do ohybu ruky a nastavte její pozici sami tak, aby stála přímo před psem.
    • Druhý majitel jí může držet ocas, aby nepřekážel.
  8. 8
    Dovolte psovi, aby do fenky zezadu vniknul. Po vniknutí se část psího penisu zduří.[23] Zduření napomáhá správnému usazení penisu ve vagíně fenky. Na otvoru do vagíny mají fenky silné svaly svěrače. Tyto svaly se stáhnou kolem zduřelého penisu a pevně jej spojí s vagínou.
  9. 9
    Nepropadejte panice, když jsou psi „svázaní“.[24] Svázání nastává, když k sobě při páření psi stojí zády a jejich obličeje směřují od sebe. Penis přitom pevně drží ve vagíně.
    • Toto chování je během páření úplně přirozené. Psi mohou zůstat spojeni dlouho – průměr pro většinu plemen je 15 až 45 minut
    • Proces páření trvá nejméně 20 minut. Jedna teorie říká, že svázání je obranná pozice proti útoku, protože během páření jsou psi velmi zranitelní. Pokud by pes setrval v původní pozici, kdy na fenku naskočil, neviděl by, co se děje za jeho zády a jeho genitálie by tak byly vystaveny napospas. Pokud však obličeje a čelisti obou směřují ven, mohou se bránit před predátory nebo jinými psy.
  10. 10
    Konejšete fenku, pokud je během svázání vylekaná a hlasitě se projevuje. Věnujte ji zvýšenou pozornost a uklidňujte ji. Během svázání fenku vždy přidržujte; mohla by sebou škubnout a poranit partnera nebo sebe. Je velmi nebezpečné pokoušet se oddělit psy dříve, než jsou schopni udělat to sami. Držte a uklidňujte fenku, abyste zabránili předčasnému oddělení.
    • Potom, co u psa nastane ejakulace, zduření pomine a fenka povolí vaginální svaly. Pak se bude moct pes bezpečně uvolnit.
  11. 11
    Po skončení páření jděte hned za svými psy. Až zduření penisu pomine a svaly svěrače fenky povolí, psi se oddělí. Po páření své fence nedovolte asi 15 minut močit. Majitel psa se může jít se psem projít, než skončí erekce a penis již nebude viditelný.
  12. 12
    Opakujte páření.[25] Dva dny po prvním páření byste měli nechat psy pářit znovu. Zvýší to pravděpodobnost úspěšného oplodnění fenky. Nechat psy pářit opakovaně je zvláště důležité, pokud si nejste jisti, že fenka ovuluje.

Reference

  1. http://www.k9web.com/dog-faqs/breeding.html#should_i_breed_my_dog
  2. Breed predispositions of the dog and cat. Gough. Publisher: Wiley-Blackwell
  3. http://www.healthline.com/health-slideshow/dog-breeds-and-health-issues
  4. http://www.k9web.com/dog-faqs/breeding.html#should_i_breed_my_dog
  5. http://www.k9web.com/dog-faqs/breeding.html#should_i_breed_my_dog
  6. http://www.lsu.edu/deafness/baerexpl.htm
  7. Breed predispositions of the dog and cat. Gough. Publisher: Wiley-Blackwell
  8. http://dpca.org/awards/wae/
  9. http://www.akc.org/dog-owners/training/canine-good-citizen/training-testing/
Ukázat více... (16)

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Pippa Elliott, MRCVS. Dr. Elliott je veterinářka s více než třiceti lety zkušeností. V roce 1987 vystudovala University of Glasgow a 7 let pracovala jako veterinární chirurg. Dr. Elliott pak pracovala více než deset let jako veterinární lékař na zvířecí klinice.

Kategorie: Mazlíčci a Zvířata

V jiných jazycích:

English: Get Dogs to Mate, Español: hacer que los perros se apareen, Italiano: Favorire l'Accoppiamento tra Cani, Português: Botar Cães Para Cruzar, Deutsch: Hunde zur Paarung bringen, Français: faire s'accoupler des chiens, Bahasa Indonesia: Mengawinkan Anjing, Nederlands: Honden laten paren, العربية: تزاوج الكلاب, 中文: 让狗交配

Stránka byla zobrazena 2 917 krát.
Byl tento článek přesný?