Jak překonat stydlivost

4 Metody:Pochopte svoji stydlivostJak dobýt svoji myslZvládněte společenské událostiVýzvy

Chce se vám z pouhé představy, že musíte mluvit před lidmi vystrčit hlavu do zimy, abyste raději dostali chřipku? Pokud ano, nejste v tom sami. Mnoho lidí trpí stydlivostí a bojují s tím, jak ji překonat. Nezapomeňte, že se to nestane přes noc. Chce to čas a snahu a samozřejmě také touhu se změnit. Už tím, že si čtete tuto stránku, jste na dobré cestě. Pokračujte tedy dál!

1
Pochopte svoji stydlivost

  1. 1
    Zamyslete se nad kořeny své stydlivosti. Stydlivost neznamená nutně být introvert nebo nemít rád sám sebe. Znamená to jen to, že jste z nějakého důvodu neradi, když se na vás lidé dívají. Co je tedy příčinou vaší stydlivosti? Většinou se jedná o příznak dalšího problému. Zde jsou tři možnosti:
    • Máte nízké sebevědomí. To se stává, když se hodnotíme na základě negativních poznámek. Je těžké přestat tyto hlasy poslouchat, ala nakonec byste se měli snažit poslouchat jen sami sebe.
    • Bojíte se, že nebudete na lidi dělat dobrý dojem. To se stává, když se soustředíme příliš sami na sebe. Protože celý den sledujeme, jak se chováme a nechceme nic pokazit, máme pocit, že to tak dělají i všichni ostatní. Pokud je to váš případ, budete se muset zaměřit na ostatní lidi.
    • Ostatní říkají, že jste stydliví. Někdy se jako děti stydíme. Bohužel se lidé těchto soudů chytnou a budou se tak k nám chovat i v dospělosti. Je možné, že se stydíme jen proto, že nám to ostatní podsouvají a my je chceme potěšit. Dobrá zpráva je, že byste se měli snažit potěšit hlavně sami sebe.
      • Ať je váš důvod jakýkoli, je možné to změnit a překonat svoji stydlivost. Vždy existují různé způsoby myšlení a pomocí myšlení můžete ovládat sami sebe.
  2. 2
    Zjistěte, co spouští vaši stydlivost. Stydíte se před skupinou lidí? Když se učíte něco nového? Když se sekáte s novou situací? Když jste ve společnosti lidí, kteří obdivujete? Když jste někde, kde nikoho neznáte? Snažte se tyto situace identifikovat a projít si je v hlavě.
    • Pravděpodobně se nestydíte neustále. Jistě se cítíte dobře se svojí rodinou nebo partnerem. Jak se to tedy liší od ostatních lidí? Vůbec – pouze je znáte lépe a oni také znají lépe vás. Nejde o vás, jde pouze o situace, ve kterých se nacházíte. To dokazuje, že se nestydíte neustále. Skvělé!
  3. 3
    Sepište si seznam situací, ve kterých cítíte úzkost. Seřaďte si je postupně od nejintenzivnější po ty nejmírnější. Když nazvete věci pravými jmény, budete mít před sebou jasný úkol, který budete moci úspěšně řešit.
    • Pište tak konkrétně, jak je to možné. „Mluvení před lidmi“ může být spouštěčem stydlivosti, ale musíte být konkrétnější. Mluvení před lidmi, kteří jsou na vyšších pozicích? Mluvení před atraktivními lidmi? Čím konkrétnější budete, tím snadněji budete moci každou situaci řešit.
  4. 4
    Vyřešte seznam. Jakmile budete mít seznam 10-15 stresujících situací, projděte si je jednu po druhé (samozřejmě po dočtení tohoto článku). Ty první „jednodušší“ situace vám pomohou získat sebevědomí pro ty složitější, které máte na svém seznamu.
    • Nemějte starosti, když někdy musíte postupovat pozpátku. Pokračujte vlastním tempem, ale snažte se dělat pokroky.

2
Jak dobýt svoji mysl

  1. 1
    Soustřeďte se na ostatní. 99% lidí se stydí, když mají mluvit před lidmi a bojí se, že se ztrapní. Proto je důležité zaměřit se na ostatní a věnovat pozornost něčemu jinému. Když se nesoustředíme tolik sami na sebe, přestaneme se bát, jak vypadáme.
    • Nejsnadněji toho dosáhnete, když se budete soustředit na soucit. [1] Když cítíme soucit nebo empatii, přestaneme se zabývat sami sebou a začneme věnovat duševní zdroje tomu, abychom pochopili ostatní. Nezapomeňte, že každý má své problémy, ať už malé nebo velké – pomůže vám, když si uvědomíte, že si každý zaslouží naši péči.
    • Pokud to nefunguje, představte si myšlení, jaké mají ostatní lidé. Pokud se strachujete o to, jak vypadáte, předpokládáte, že se všichni zaměřují jen na vás (nápověda: není tomu tak!). Tyto myšlenkové vzorce jsou nakažlivé – jakmile začnete, nebudete schopni přestat.
  2. 2
    Představujte si úspěch. Zavřete oči a představte si situaci, ve které se nestydíte. Nyní myslete na to, jak jste sebevědomí. Dělejte to často a představujte si takto různé situace. Může se to zdát směšné, ale mnoho úspěšných lidí díky vizualizaci rozvíjí své schopnosti.
    • Zapojte všechny své smysly, abyste měli pocit reality. Myslete na to, jak jste šťastní a bezstarostní. Jak byste zněli? Co byste dělali? Když taková situace potom nastane, budete připraveni.
  3. 3
    Udržujte správné držení těla. Když budete stát rovně, budete budit dojem sebevědomého člověka, který naslouchá ostatním. Lidé se k nám často chovají tak, jak se sami cítíme – buďte tedy otevřenější, přístupnější a snažte se to dávat najevo i tělem.
    • Také tím můžete oklamat svůj mozek. Průzkumy prokázaly, že dobré držení těla (rovná hlava, zatažená ramena a otevřené ruce) zajistí, že se cítíme lépe, sebejistěji a také snižuje stres.
  4. 4
    Procvičujte si mluvení. Pomůže vám to zbavit se potenciálního trapasu, když budete před lidmi mumlat nebo mluvit příliš potichu. Zvykněte si na zvuk svého hlasu a zamilujte si ho!
    • Nahrávejte se na pásku a předstírejte, že s někým mluvíte. Zní to divně, ale jistě si všimnete, kdy vám něco nejde a i když si třeba myslíte, že mluvíte dost nahlas, zjistíte, že to tak není. Na začátku si budete připadat jako herec (a budete se tak i chovat), ale časem si na to zvyknete. Cvičení dělá mistra.
  5. 5
    Nesrovnávejte se s ostatními. Čím více se budete s ostatními srovnávat, tím hůře se budete cítit a budete si připadat zastrašení, což způsobí ještě horší stydlivost. Nemá smysl porovnávat se s ostatními – pokud to ale chcete dělat, buďte alespoň realističtí. Všichni mají svých problémů dost!
    • Opravdu, pokud máte nějakého super sebevědomého kamaráda, zeptejte se ho na to. Jistě řekne: „Ano, snažím se na sobě pracovat“ nebo „Dříve jsem byl hrozný, musel jsem se hodně snažit.“ Vy se jednoduše nacházíte v jiné fázi tohoto procesu.
  6. 6
    Myslete na to, jak úžasní jste. Každý má nějaký speciální dar, který může nabídnout světu. Zní to sice otřepaně, ale je to pravda. Myslete na to, co víte, co umíte a čeho jste dosáhli a nesoustřeďte se na svůj vzhled, na to jak zníte nebo na to, jak se oblékáte. Pamatujte si, že všichni, dokonce i ti „krásní lidé“, mají něco, co na sobě nemají rádi. Není důvod, proč by kvůli tomu měli být stydliví a úzkostliví.
    • Když se na to zaměříte, uvědomíte si, že můžete světu nabídnout mnoho. Vaše zdroje a dovednosti jsou potřeba k vylepšení každé situace. Když si toho budete vědomi, nebudete se bát promluvit.
  7. 7
    Určete svoji společenskou hodnotu a silné stránky. Jen proto, že nejste nejhlasitější člověk v místnosti, nemáte největší moc nebo nepořádáte nejlepší večírky, nemusíte postrádat společenské kvality. Jste dobrý posluchač? Máte cit pro detaily? Je možné, že jste si svých silných stránek ještě nevšimli, takže se nad nimi na chvíli zamyslete. Jste lepší pozorovatel, než všichni ostatní? Pravděpodobně ano.
    • Vaše silné stránky vám mohou dodat výhodu. Pokud jste dobrým posluchačem, jistě uvidíte, že má někdo problém a potřebuje pomoci. V této situaci tento člověk potřebuje vás. Na tom není nic, čeho byste se měli bát. Zeptejte se ho tedy, co se děje. Pokud to bude potřebovat, nechejte ho, aby se vypovídal.
    • V každé společenské skupině jsou role, které musí někdo zaplnit. I vy máte své místo, třebaže to nevidíte. Není nic lepšího, než znát svoji hodnotu a zaplnit místo ve skupině.
  8. 8
    Nenechejte se označkovat. Oblíbení lidé nejsou šťastní. Extroverti nemusí nutně být oblíbení nebo šťastní a nesmělí lidé nejsou nutně introvertní, nešťastní nebo chladní. Nenechejte se označkovat a nenechejte ostatní, aby takto soudili jiné lidi.
    • Oblíbené děti ve škole se většinou musejí hodně snažit, aby zůstali oblíbení. Snaží se zapadnout mezi ostatní a uspět. To je v pořádku, ale také to neznamená, že jsou šťastní, nebo že jim to vydrží. Snažit se napodobit někoho jiného je k ničemu. Nejlepší bude, když se budete starat sami o sebe. Skončí střední škola, skončí vysoká škola a co byste dělali potom? Neměli byste se již po kom opičit.

3
Zvládněte společenské události

  1. 1
    Informujte se. Pokud jdete příští týden na nějaký večírek, je dobré si připravit několik témat. Vláda už zase padla? V televizi dávají něco zajímavého? Probíhá zrovna nějaká mezinárodní akce? Čtěte. Když se o tom tématu někdo zmíní, budete se moci přidat k rozhovoru.
    • Nemusíte lidi ohromovat svými znalostmi, jen se prostě přidejte k rozhovoru. Ostatní nechtějí být souzeni ani nechtějí, aby jim někdo nutil své názory, takže buďte přátelští. Jednoduché „Nechtěl bych být v kůži toho rozhodčího“ bohatě stačí k tomu, aby řeč nestála.
  2. 2
    Zamyslete se nad rozhovorem a jeho fázemi. Společenské interakce mohou být zjednodušeny. Když si sepíšete základní kroky, budete připraveni na každý rozhovor, což pro vás bude méně stresující. Každý rozhovor má čtyři fáze:
    • První fáze je začátek rozhovoru, lehká témata.
    • Druhá fáze je představování, to mluví samo za sebe.
    • Třetí fáze je najít si něco, co máte společného, o čem se můžete bavit.
    • Čtvrtá fáze je ukončení rozhovoru, odchod jedné nebo obou stran a možná také výměna informací. „Rád jsem si s tebou popovídal. Tady je moje vizitka, ozvi se někdy!“
  3. 3
    Začněte rozhovor. Vzpomínáte na ten skvělý projekt, který děláte? Na výlet, na kterém jste byli, nebo na tu nemoc, kterou jste nedávno prodělali? Pokud tohle všechno dokážete, nějaký rozhovor pro vás bude hračka. Můžete jen pronést nějakou poznámku, například „tento autobus vždycky jezdí pozdě“ nebo „doufám, že mi tu kávu přinesou“. Potom už počkejte, až vám ten druhý odpoví.
    • Základní poznámky doplňte o detaily. Pokud se vás někdo zeptá, kde žijete, rozhovor se snadno stane trapným, když odpovíte několika slovy a nevíte, co říct dál. Neříkejte „na náměstí“, ale raději řekněte „na náměstí, hned vedle té skvělé pekárny.“ Díky tomu bude ten druhý mít na co reagovat a rozhovor bude plynout dál. Místo aby odpověděl jen „aha“, může říct „opravdu? tam mají ty nejlepší čokoládové loupáky!“
  4. 4
    Zahřejte se. Pokud jste na večírku, můžete vést pořád dokola ten samý rozhovor. Bavte se s jedním nebo dvěma lidmi a procvičujte si to, dokud se nevyčerpáte nebo neznudíte. Potom se bavte jen s těmi lidmi, kteří vás opravdu bavili a začněte se bavit „naostro“ o věcech, které vás zajímají.
    • Začněte rychle a každému rozhovoru věnujte pouze několik minut. Nebudete se cítit tak pod tlakem a nebudete ani tolik nervózní – nakonec zvládnout několik minut není tak těžké. Potom se soustřeďte na lidi, se kterými se chcete přátelit. Nemá smysl plýtvat svými zdroji a energií. [2]
  5. 5
    Snažte se působit přístupně. Buďte otevření a přátelští a snažte se to dávat najevo i řečí těla. Ujistěte se, že nemáte ruce před sebou, držte hlavu rovně a nevrťte se. Nikdo se s vámi nebude bavit, když si budete hrát s telefonem. Chovejte se slušně!
    • Zamyslete se nad lidmi, se kterými se chcete bavit. Jak se tváří a co dělají? Nyní myslete na lidi, se kterými byste se bavit nechtěli. Kam do tohoto spektra patříte vy?
  6. 6
    Usmívejte se a udržujte oční kontakt. Jednoduchý úsměv na někoho cizího vám může prozářit den. Úsměv je slušný způsob, jak si všimnout ostatních lidí a také je to skvělý začátek rozhovoru s kýmkoli. Pomocí něho ukážete, že nejste zlí a chcete si povídat.
    • Lidé jsou společenské bytosti. Jediný pohled na vězně na samotce to potvrdí. Všichni chceme s ostatními lidmi vycházet a bavit se s nimi. Nemějte pocit, že ostatní otravujete – pouze děláte jejich den lepší a zábavnější.
  7. 7
    Zamyslete se nad svým tělem. Když jste ve skupině lidí (nebo i s jediným člověkem), pravděpodobně vás napadají stydlivé myšlenky. Ze začátku je to normální. Pokud máte pocit, že cítíte úzkost, položte si následující otázky: [3]
    • Jak dýchám? Když zpomalíte svůj dech, budete se cítit uvolněnější.
    • Jsem uvolněný? Pokud ne, najděte si pohodlnější polohu.
    • Jsem otevřený? Možná se chováte tak, jak stojíte/sedíte. Když se otevřete, ostatní vás uvidí jako součást skupiny.

4
Výzvy

  1. 1
    Nastavujte si své vlastní cíle. Nestačí říct si „Půjdu ven a nebudu se stydět!“ To vlastně není dosažitelný cíl, je to to samé, jako byste řekli „Budu úžasný.“ Jak přesně toho chcete dosáhnout? Budete potřebovat konkrétní cíle, například mluvit s někým cizím nebo se dát do řeči s dívkou/mužem, který se vám líbí (v další sekci tyto věci najdete).
    • Soustřeďte se na malé každodenní úkoly a postupně zvyšujte jejich náročnost. I zeptat se někoho cizího na to, kolik je hodin, může být pro někoho děsivé. Neberte tyto věci jako něco malého – jsou velké! Můžete se díky nim vypracovat až k mluvení před velkým publikem.
  2. 2
    Najděte si to, co je pro vás pohodlné. Možná se vám nezamlouvá myšlenka na noční klub plný lidí a hlasité hudby – to nemá se stydlivostí nic společného. Pokud byste raději seděli doma a dívali se na televizi, udělejte to. Nesnažte se překonat stydlivost v prostředí, které vám nedělá dobře. Nezvládnete to.
    • Nemusíte dělat to, co dělají všichni ostatní. Pokud ano, držte se toho a najděte si lidi, kteří jsou vám podobní. Proč byste měli marnit svůj čas? Pokud vám bary nesedí, nevadí. Zkuste kavárny, knihovny nebo jiná místa. Pokud se na nich budete cítit lépe, nebudete se tolik stydět.
  3. 3
    Procvičujte si nepříjemné situace. Jistě, nechceme vás posílat na místa, kde se budete cítit špatně, ale někdy budete muset čelit i nepříjemným prostředím. Jak jinak se budete moci vypracovat dál?
    • Začněte odshora. Může jít o rozhovor s dívkou, která vám dává oběd, zeptat se někoho na čas, nebo si promluvit s kolegou z vedlejší kanceláře. Většina lidí neumí rozhovory začínat (už víte proč? jsou přece jako vy), ale příležitosti k rozhovorům najdete všude.
  4. 4
    Každý den se představte někomu novému. Často je snadnější mluvit s cizími lidmi. Nakonec je možné, že už tohoto člověka nikdy nepotkáte, takže je jedno, co si o vás bude myslet. Zkuste se například bavit s někým na autobusové zastávce, nebo někoho jen pozdravit a usmát se. Jde pouze o několik vteřin!
    • Čím častěji to budete dělat, tím přátelštější se vám lidé budou zdát. Jednou za čas narazíte na někoho, kdo je paranoidní a bude se divit, že se na něho usmíváte – berte to jako legraci. Když se navíc budete usmívat, lidé budou chtít vědět, proč to děláte a budou se o vás zajímat.
  5. 5
    Jděte do světa. Mluvte s někým, s kým byste normálně nemluvili. Snažte se najít lidi, kteří s vámi sdílejí nějaké zájmy a snažte se s nimi mluvit. Dříve nebo později se ocitnete v nějaké skupině. Zapojte se do hovoru, nebo podpořte někoho jiného. Jedině tak se můžete zlepšovat.
    • Časem to pro vás bude jednodušší. Pamatujete, jak těžké pro vás bylo řídit auto nebo jezdit na kole? Společenské události jsou stejné – po chvíli se vám to bude zdát automatické a nic vás nezaskočí.
  6. 6
    Nezapomínejte na své úspěchy a pokračujte. Do deníku si zapisujte vše, co se vám povedlo. Když uvidíte své úspěchy, budete ohromeni tím, co jste dokázali a vše ostatní pro vás bude snadnější.
    • Neexistuje žádný časový limit. Některým lidem stačí jen málo a stydlivosti se zbaví. Ostatní zase musejí měsíce tvrdě pracovat. Vždy to ale stojí za to, důvěřujte si a dostanete se na konec.

Tipy

  • Nezapomeňte, že téměř každý se trochu stydí. Rozdíly jsou jen v tom, jak moc se stydíme. Můžete posílit své sebevědomí, když budete trénovat konverzaci a budete si hledat nová témata k hovoru.
  • Není nic špatného na tom, být nesmělý. Není ale také nic špatného na tom, být společenský.
  • Napište si seznam věcí, které na sobě máte rádi a vyvěste si ho na zeď. Než vyjdete z domu, vždy si ho přečtěte, dodá vám sebevědomí.
  • Překonat trému může být těžké, ale představte si například nějakou celebritu, kterou obdivujete. Představujte si, že jste tento člověk a dělejte to tak dlouho, dokud se na pódiu nebudete cítit dobře.
  • Říkejte častěji ano. Nejprve to bude těžké, začněte tedy s malými věcmi. Například někomu pomozte s domácím úkolem. Když to budete dělat častěji, budete se cítit lépe a budete si vážit své odvahy.
  • Zkuste dělat dobrovolníka v nějakém klubu nebo společenské skupině. Zapište se do klubu, který by vás bavil a kde potkáte nové lidi se stejnými zájmy. Je to skvělý způsob, jak si najít nové přátele.
  • Nezapomeňte, že stydlivost je pocit, ne permanentní vlastnost. Máte možnost změnit své pocity díky svým činům.
  • Předstírejte, dokud se to nestane vaší přirozeností. Předstírejte sebevědomí a po chvíli zjistíte, že skutečně jste sebevědomí.
  • Dejte si na čas, když mluvíte. Když budete mluvit pomalu, budete mít čas přemýšlet o tom, co říkáte a také vaše slova budou mít větší váhu.
  • Strach a vzrušení sdílejí stejnou látku – adrenalin. Když se budete soustředit na pozitivní aspekty dané události, projevu, činnosti atd. a budete svoji nervozitu brát jako očekávání, můžete ze svého strachu udělat vzrušení a radost. Mnoho výřečných a sebevědomých lidí se v různých situacích cítí také nervózně, ale vykládají si to jako vzrušení a sdílejí ho s ostatními. Tréma se vytratí, když si budete říkat, že nejde o trému.

Varování

  • Pokud vás lidé znají jako stydlivého člověka, dávejte si pozor na neškodné škádlení. Někteří se nebudou cítit dobře, když se nebudete chovat podle zajetých kolejí a nebudete zapadat do kategorie, kterou vám určili. Ignorujte je. Myslí to dobře, ale nedovolte, aby vás zahnali zpět do ulity!
  • Někdy je stydlivost pouze fáze – mnoho lidí si postupem času vybuduje lepší sebevědomí. Nesnažte se za každou cenu změnit, pokud z toho nejste šťastní. Časem z toho možná vyrostete.

Informace o článku

Kategorie: Vztahy

V jiných jazycích:

English: Overcome Shyness, Italiano: Superare la Timidezza, Español: superar la timidez, Deutsch: Schüchternheit überwinden, Português: Deixar de Ser Tímido, Français: surmonter la timidité, Русский: преодолеть застенчивость, 中文: 克服害羞, Nederlands: Verlegenheid overwinnen, Bahasa Indonesia: Mengatasi Rasa Malu, العربية: التغلب على الخجل, ไทย: เลิกเป็นคนขี้อาย, हिन्दी: शर्म पर काबू पाएँ, Tiếng Việt: Vượt qua Sự nhút nhát

Stránka byla zobrazena 10 263 krát.

Byl tento článek přesný?