Jak požádat o odpuštění

3 Metody:PřípravaPožádejte o odpuštěníJak se vypořádat se zklamáním

Požádat o odpuštění za něco, co jste provedli, není vůbec nic jednoduchého. Musíte dát najevo, že přiznáváte svoji chybu a poučili jste se z ní. Pokud chcete někoho požádat o odpuštění, musíte se dobře zamyslet nad svými činy a nad tím, jak jste jimi ovlivnili toho, komu jste uškodili. Potom tohoto člověka musíte upřímně oslovit a být ochotní připustit, že vás možná odmítne. Požádat o odpuštění není nikdy jednoduché, ale v tomto článku se dozvíte, jak na to.

1
Příprava

  1. 1
    Zamyslete se nad tím, co jste tomu druhému provedli. Než začnete přemýšlet nad omluvou, musíte zjistit, čím jste toho druhého rozzlobili. Pokud si nejste jistí, proč se na vás ten druhý zlobí, měli byste se ho zeptat na konkrétní věci, které jste udělali špatně.
    • Příklad: Ztrapnil jsem svého kamaráda, protože jsem na jeho večírku ztropil scénu.
    • Příklad 2: Byl jsem nepříjemný na svého partnera a celý den jsem se choval podrážděně.
  2. 2
    Zjistěte, proč jste udělali to, co jste udělali. Kromě toho, že si musíte uvědomit, že jste někoho naštvali, byste se měli zamyslet i nad tím, proč jste to udělali. Nemusíte své záměry využívat jako výmluvu, ale vaše důvody by vám měly pomoci při formulování omluvy. Také vám pomohou převzít zodpovědnost za vaše činy. [1]
    • Příklad: Udělal jsem na večírku scénu, protože jsem měl pocit, že si mě nikdo nevšímá a chtěl jsem si získat pozornost ostatních.
    • Příklad 2: Choval jsem se k partnerovi špatně, protože jsem se předchozí noc špatně vyspal a měl jsem plnou hlavu starostí.
  3. 3
    Snažte se vcítit se do toho, komu jste ublížili. Je důležité chovat se k osobě, které se chcete omluvit, empaticky. Empatie znamená, že rozumíte tomu, že jste tomu druhému ublížili, protože jste schopni si představit, jak byste se cítili v jeho situaci. Bez empatie by vaše omluva zněla prázdně a neupřímně.[2]Než se někomu omluvíte, snažte se vcítit se do něj. Představte se, že by se to samé stalo vám. Jaký pocit byste z toho měli? Co byste udělali?
    • Příklad: Kdyby můj kamarád na mém večírku udělal scénu, byl bych naštvaný a cítil bych se zrazeně.
    • Příklad 2: Kdyby na mě můj partner bezdůvodně křičel a choval se ke mně celý den špatně, ublížilo by mi to a byl bych zmatený.
  4. 4
    Uvědomte si, že to, že jste udělali chybu, neznamená, že jste špatný člověk. Není snadné se omluvit, protože to vyžaduje akceptovat fakt, že jste udělali něco špatně. Nezapomínejte ale na to, že omluvit se neznamená přiznat, že jste zlý člověk. Při jedné studii se zjistilo, že když lidé v soukromí před omluvou myslí na své dobré vlastnosti, je pro ně jednodušší se omluvit. [3]
    • Než se půjdete tomu druhému omluvit, podívejte se na sebe do zrcadla a řekněte si o sobě tři hezké věci.
  5. 5
    Napište si svoji omluvu. Pokud chcete tomu druhému říct spoustu věcí, můžete si svoji omluvu v předstihu napsat. Když si rozepíšete vše, co máte na srdci, budete vědět, co tomu druhému potřebujete říct. Můžete si vzít poznámky i s sebou, abyste na něco nezapomněli.
    • Když si svoji omluvu rozepíšete, dáte tomu druhému najevo, že jste o své chybě dlouho a usilovně přemýšleli. Vaše omluva potom bude mít větší váhu a bude působit upřímněji.
    • Nejlepší je omluvit se osobně. Pokud se ale nemůžete vidět, můžete tomu druhému zavolat, nebo mu poslat email či dopis. [4]

2
Požádejte o odpuštění

  1. 1
    Omluvte se tomu, komu jste ublížili. To první, co byste měli udělat, když žádáte o odpuštění, je vyjádřit lítost nad svými činy. Jinými slovy musíte tomu druhému dát jasně najevo, že litujete toho, co jste udělali. Můžete říct jednoduše „moc mě to mrzí,“ nebo „omlouvám se ti.“[5]
    • Omluvu byste měli posílit tím, že řeknete přesně, čeho litujete. Například: „Moc mě mrzí, že jsem na tvém večírku udělal scénu,“ nebo „Omlouvám se, že jsem na tebe včera křičel a choval jsem se podrážděně.“
  2. 2
    Vysvětlete tomu druhému, proč jste udělali to, co jste udělali, ale nevymlouvejte se. Je důležité tomu druhému říct, proč jste se zachovali tak, jak jste se zachovali, ale musíte si dát pozor, abyste svoji motivaci nevyužívali jako výmluvu. Jednoduše tomu druhému řekněte, co zavinilo vaše chování. Tato část omluvy by měla být krátká a měli byste s ní tomu druhému dát jasně najevo, že nejde o výmluvu. [6]
    • Příklad: „Udělal jsem scénu, protože jsem měl pocit, že si mě nikdo nevšímá a chtěl jsem získat vaši pozornost, ale to samozřejmě není žádná omluva pro mé chování,“ nebo „Choval jsem se podrážděně, protože jsem se předchozí noc vůbec nevyspal a měl jsem spoustu starostí, ale to není tvoje vina a nebylo ode mě hezké, že jsem si na tobě vyléval svoji zlost.“
  3. 3
    Projevte empatii. Kromě toho, že byste měli přijmout zodpovědnost za všechny své činy, byste tomu druhému měli dát najevo, že rozumíte tomu, jak se cítí. Řekněte mu, že si dokážete představit, jaké nepříjemnosti jste mu způsobili. [7]
    • Příklad: „Když jsem se na tvém večírku choval nepatřičně, jistě ses cítil před novými kamarády z práce trapně,“ nebo „Když jsem na tebe byl celý den zlý, pravděpodobně ses kvůli tomu cítil ublíženě.“
  4. 4
    Snažte se vše napravit. Až řeknete, co jste udělali, proč jste to udělali a proč to bylo špatné, měli byste se pokusit vše napravit. Jinými slovy musíte tomu druhému říct, co hodláte udělat v budoucnu pro to, abyste se podobným situacím vyvarovali. Můžete například připravit plán pro podobné situace, nebo můžete říct, že se budete v budoucnu chovat jinak. [8]
    • Příklad: „Když se někdy stane něco takového, promluvím si s někým o tom, jak se cítím a nebudu dělat scény,“ nebo „Až budu mít příště špatný den, najdu si chvíli jen pro sebe a pokusím se nepřenášet na tebe svůj vztek.“
  5. 5
    Ukažte tomu druhému, že jste se změnili. Je důležité dát najevo, že jste ochotní věnovat čas a úsilí nejen omluvě, ale také tomu, abyste se v budoucnu podobným problémům vyhnuli. Když se vám podaří vaše chyby napravit, řekněte to tomu druhému. Dáte tím najevo, že jste ochotní přiznat svoji chybu a že se upřímně snažíte své nedostatky řešit.
    • Příklad: „Po tomto incidentu jsem se změnil. Snažím se svůj vztek ventilovat produktivním způsobem. Chodím do posilovny a na kickbox. Našel jsem si dokonce psychologa, se kterým své problémy řeším.“
  6. 6
    Požádejte o odpuštění. Až se omluvíte, můžete toho druhého požádat o odpuštění. Tato část omluvy bude pravděpodobně nejtěžší, protože vždy existuje riziko, že vám ten druhý nebude chtít odpustit. Měli byste mu dát najevo, že s touto možností počítáte. Nezapomeňte na to, že když ten druhý nebude připraven vám odpustit, můžete ho o to později požádat znovu. [9]
    • Příklad: „Záleží mi na tobě a vážím si našeho přátelství. Mohl bys mi prosím odpustit?“
  7. 7
    Snažte se dosáhnout smíření. Kompenzujte svoji chybu nějakou laskavostí. Přineste tomu druhému květiny, nebo omluvný dopis. Dejte mu najevo, že se nechcete pouze zbavit pocitů viny, ale že chcete zajistit, aby se i on cítil lépe. Nespoléhejte se ovšem na květiny a dary a nesnažte se jimi nahradit upřímnou omluvu. [10]

3
Jak se vypořádat se zklamáním

  1. 1
    Očekávejte to nejhorší, ale doufejte v to nejlepší. Když budete očekávat, že vám ten druhý odpustí a on to nakonec neudělá, jistě budete velmi zklamaní. Když budete očekávat málo a nakonec dosáhnete odpuštění, budete mnohem šťastnější. Připravte se na to nejhorší, ale doufejte v to nejlepší![11]
  2. 2
    Buďte chápaví. Pokud vám ten druhý neodpustí, měli byste projevit empatii. Řekněte například: „To je v pořádku, ani já nevím, jestli bych byl schopný si odpustit. Jen doufám, že se to za čas spraví a budeme se opět kamarádit. Našeho vztahu si moc vážím.“
    • Nezlobte se na toho druhého, když vám nebude chtít odpustit. Odpuštění je privilegium, ne právo. Pamatujte si, že když se budete chovat hezky a chápavě, budete mít větší šanci, že vám ten druhý nakonec odpustí. [12]
  3. 3
    Mějte trpělivost. Malé transgrese lze odpustit snadno, ale větší rány vyžadují delší dobu hojení. Neočekávejte, že dostanete odpuštění, pokud jste udělali něco opravdu zlého. Přesto to ale nevzdávejte a když vám ten druhý odmítne odpustit, nepřestávejte se snažit.[13]
    • Nejlepší je vždy omluvit se osobně, ale pokud to není možné, kontaktujte toho druhého jinak – pošlete mu zprávu, email, nebo mu zavolejte. Nikdy to ale nevzdávejte!

Tipy

  • Je dobré si svoji omluvu natrénovat. Pro mnoho lidí není přirozené říkat „promiň,“ a musejí si to předem nacvičit.
  • Pokud se na vás ten druhý silně zlobí a vy máte pocit, že byste danou situaci nezvládli, raději počkejte na lepší příležitost.
  • Zamyslete se nad tím, jak se ten druhý cítí a jak byste se v jeho situaci cítili vy. *Udělejte to ještě dříve, než se mu budete omlouvat. Když budete vědět, jak tomu druhému je, bude pro vás snadnější pochopit, proč byste měli požádat o odpuštění.
  • Napište si svoji omluvu, abyste v danou chvíli neztratili slova. Když si ji napíšete, získáte pocit, že máte celou situaci více pod kontrolou.

Varování

  • Nevymlouvejte se. Mohli byste tím vzbudit dojem, že svých činů ve skutečnosti vůbec nelitujete.
  • Až se budete omlouvat, v žádném případě toho druhého z ničeho neobviňujte. Když řeknete něco, čím byste ho urazili, mohl by vaši omluvu odmítnout. O těchto věcech se můžete pobavit později, pokud váš vztah tento problém ustojí.
  • Nepřehánějte to s pocity lítosti, aby to nevypadalo, že to nemyslíte vážně. Buďte upřímní, ale nebuďte zbytečně příliš dramatičtí.

Informace o článku

Kategorie: Spokojenost a Optimismus

V jiných jazycích:

English: Ask for Forgiveness, Español: pedir perdón, Português: Pedir Perdão, Italiano: Chiedere Perdono, Deutsch: Um Verzeihung bitten, Français: demander pardon, Русский: просить прощения, 中文: 请求原谅, Bahasa Indonesia: Meminta Maaf, Nederlands: Om vergiffenis vragen, ไทย: ขอโทษเมื่อทำผิด, हिन्दी: माफी माँगें, Tiếng Việt: Xin Tha thứ, العربية: طلب المسامحة, 日本語: 許しを請う, 한국어: 용서를 구하는 법

Stránka byla zobrazena 1 283 krát.

Byl tento článek přesný?