Jak používat výrazy „who“ a „whom“

Spoluautorem článku je Michelle Golden, PhD

Situaci kolem správného použití dvou anglických zájmen „who“ („kdo“, „který“) a „whom“ („koho“, „komu“, „kterého“) bychom mohli přirovnat k předem prohrané bitvě, kterou už v dnešní době vedou pouze puntičkářští učitelé angličtiny. V moderní angličtině se totiž v naprosté většině případů dává přednost zájmenu „who“, zatímco na výraz „whom“ narazíte v běžné mluvené řeči jen málokdy. I přesto je „whom“ stále právoplatným výrazem, který bývá používán ve formálních situacích a textech – je známkou kultivovanosti daného autora či mluvčího. V tomto článku vám ukážeme, jak správně rozlišit použití těchto dvou tázacích zájmen.

Postup

1
Uvědomte si rozdíl mezi „who“ a „whom“. Oba tyto výrazy označujeme jako tzv. vztažná a tázací zájmena. Používají se jednak k tvorbě vztažných vět a dále k tvorbě otázek. V obou případech se vztahují k životným podstatným jménům (osobám).^{[1]
X
Zroj výzkumu}Zájmeno „who“ představuje podmět věty, který zjišťuje nebo označuje osobu vykonávající danou činnost (např. „on“ nebo „ona“).^{[2]
X
Zroj výzkumu}Zájmeno „whom“ bývá předmětem slovesa nebo stojí za předložkou, jedná se tedy o zájmeno „předmětové“, někdy nazývané „pádové“. Použijeme ho na takovém místě, kde bychom v češtině použili zájmeno v jiném než prvním pádu.
- Při rozhodování které ze dvou zájmen použít je důležité správně určit, kdo vykonává daný slovesný děj a kdo je tímto dějem zasažen nebo koho se týká – je potřeba určit, zda je daná osoba podmětem nebo předmětem věty. Rozhodování nám může usnadnit i fakt, že zájmenu „whom“ často předchází předložka, např. at (u, v, na), by (u), for (pro), in (v, do), with (s), atd. Mějte však na paměti, že toto pravidlo opět neplatí stoprocentně.
2
Zájmeno who (kdo, který) použijte v případě, kdy se chcete zeptat na podmět věty, tedy osobu, která daný děj vykonává.^{[3]
X
Zroj výzkumu}
- Who brought the paper inside? (Kdo přinesl ten papír dovnitř?)
- Who talked to you today? (Kdo s tebou dnes mluvil?)
- Who went to dinner? (Kdo šel na večeři?)
- Who ate the cake? (Kdo snědl ten dort?)
- Our job is to determine who qualifies. (Naší povinností je určit, kdo splňuje podmínky.)
3
Zájmeno whom (koho, komu, kterého) použijte v případě, kdy se chcete zeptat na předmět věty, tedy osobu, které se slovesný děj týká. Stejným zájmenem se ptejte i na předmět předložky.
- To whom did you talk today? (S kým jsi dnes mluvil?)
- Whom does Sarah love? (Koho Sarah miluje?)
- To whom it may concern: („Příslušné odpovědné osobě“ nebo také „k rukám člověka, kterého se to týká“ – formální písemné oslovení, používané v případě, že pisatel nezná jméno adresáta)
4
Zkuste si pomoci vhodnou pomůckou. Pokud váháte, zda v otázce použít „who“ nebo „whom“, zkuste si otázku zodpovědět. Pokud bude odpovědí na otázku zájmeno v 1. pádu (tzn. já, ty, on, ona, my, vy, oni, nebo ony), otázka si žádá zájmeno „who“ („kdo“). Pokud na otázku odpovíte pomocí osobního zájmena v jiném než 1. pádu (tzn. v případě zájmena „on“ např. jeho, jemu, něho, o něm, s ním), pak si otázka žádá zájmeno „whom“ („koho, komu, kterého“). Je zajímavé, že v angličtině pádová zájmena „him“ a „them“ končí na písmeno „m“ stejně jako pádové „whom“.
- Příklad: Zkuste vybrat správnou variantu v následující větě: „To [who or whom] did the prize go?“ („Komu byla udělena ta cena?“). Odpověď na tuto otázku zní: „It went to him/her.“ („Byla udělena jemu/jí.“). Správnou odpovědí je tedy zájmeno whom (komu). Zájmeno je v jiném než 1. pádu a následuje po předložce.
- Příklad: Zkuste vybrat správnou variantu v následující větě: „[Who or Whom] went to the store?” („Kdo šel do obchodu?“). Odpověď na tuto otázku zní: „He/She went to the store.“ („On šel/ona šla do obchodu.“). Správnou odpovědí je tedy zájmeno who (kdo). Zájmeno je v 1. pádu a žádná předložka nám zde nekomplikuje život.
5
Při rozhodování mezi „who“ a „whom“ si větu zjednodušte. Pokud se snažíte vytvořit dlouhou, komplikovanou konstrukci, velké množství jejích členů vás může zmást. Zjednodušte si celou větu na několik základních členů, tedy podmět (osobu), přísudek (slovesný děj) a případný předmět. To vše si v hlavě srovnejte a vyberte správný výraz. Můžete postupovat podobně jako v následujícím příkladu:
- “Marie Antoinette and her ladies-in-waiting only invited people to their party [who or whom] they considered to love parties as much as they did.” („Marie Antoinetta a její dvorní dámy zvaly na plesy pouze takové hosty, které považovaly za stejné nadšence této zábavy, jakými byly ony samy.“) Zjednodušená verze této konstrukce zní: „whom they considered” neboli „které považovaly“. Správnou odpovědí je zde whom.
- “Marie Antoinette prevented her mother from knowing [who or whom] she invited to the Petit Trianon.” („Marie Antoinetta zatajila své matce, koho pozvala do zámku Malý Trianon.“) Zjednodušená verze této konstrukce zní: „[who or whom] she invited” neboli „[kdo nebo koho] pozvala“. Správnou odpovědí je tedy opět whom.
6
Jak jsme již zmínili, v moderní mluvené angličtině se na rozlišování zájmen „who“ a „whom“ dbá daleko méně, než v psaných textech. Je možné, že v budoucnu použití výrazu „whom“ zcela vymizí. Do té doby je však v psaném projevu zapotřebí respektovat pravidla jeho používání.

Reklama

Tipy

Zeptejte se na otázky: „Kdo?“ / „Co dělá?“ / „Komu?“ Určíte si tím podmět, přísudek a předmět věty.
Problematika použití „who“ a „whom“ vám může pomoci i při studiu gramatiky jiných jazyků. Pokud chcete mluvit a psát správnou angličtinou, jedná se o znalosti, které byste zkrátka měli umět použít.
Pokud si opravdu nejste jisti, které zájmeno zvolit, i z této situace můžete vybruslit opisem: namísto věty „To whom did the prize go?“ můžete zkrátka říci „To which person did the prize go?“. Pamatujte však, že to není zrovna elegantní větná konstrukce.
Užitečnou mnemotechnickou pomůckou pro určení podmětu, přísudku a předmětu je věta „I love you“ („Miluji tě“). Zapamatujte si jí a používejte jí jako vzor pro určení větných členů: zájmeno „I“ („já“) je podmětem věty; sloveso „love“ („milovat“) je přísudek; „you“ („tě, tebe“) je zájmenem v jiném než 1. pádu a představuje předmět. Případná otázka by zněla „Whom do I love?“ tedy „Koho miluji?“
Studium jiného jazyka vám může velmi pomoci problematiku pochopit. Ve většině cizích jazyků může chybné použití výrazů „who“ a „whom“ vést ke změně významu a nepochopení věty rodilým mluvčím. Dobrým příkladem je němčina nebo španělština.
Rada CCAE (Canadian Council for the Advancement of Education) doporučuje použití zájmena „who“ vždy na začátku věty.^{[4]
X
Zroj výzkumu}
Použití výrazů „who“ a „whom“ vždy záleží na tom, zda odkazují na podmět nebo předmět dané věty. Pokud vytváříte složitější konstrukci, vždy se soustřeďte na funkci těchto větných členů v rámci jednotlivých vět, nikoli celého souvětí.

Reklama

Varování

V rámci této problematiky narazíte na množství zavádějících informací a spoustu špatných příkladů. Pokud správné používání slova „whom“ poukazuje na kultivovanost mluvčího, jeho nesprávné použití může svědčit o určité nabubřelosti. Nikdy nepoužívejte zájmeno „whom“ namísto podmětu. Pokud chcete „whom“ používat v hovoru, naučte se správná pravidla jeho používání. Rodilí mluvčí by v opačném případě mohli váš projev vnímat jako strojený.
- Příklad: “Who are you?” („Kdo jsi?“) - v této frázi nemůžeme použít zájmeno „whom“.
- Příklad: “John is the man who I expect will be awarded the prize.” („John je člověk, který dle mého názoru získá tu cenu.“) – zde opět nemůžeme použít zájmeno „whom“, jelikož zájmeno je zde v 1. pádě.

Reklama