Jak rozdělat oheň bez zápalek a zapalovače

Spoluautorem článku je Britt Edelen

Základní dovedností pro přežití v divočině vždy bylo a stále je rozdělávání ohně. Jestliže někdo z vaší výpravy upustil sirky do vody nebo jste nějakým nedopatřením svůj jediný zdroj ohně ztratili, bude se vám hodit znalost několika metod pro rozdělání ohně pomocí přírodních materiálů a několika běžně dostupných předmětů, které vytvoří dostatečné tření nebo zaměří sluneční paprsky. Pokračujte ve čtení a poznejte metody pro rozdělání ohně bez zápalek a zapalovače společně s námi.

Metoda 1

Metoda 1 ze 6:

Příprava

1
Naučte se připravovat troud pro rozdělávání ohně. Pro všechny níže uvedené metody budete potřebovat chomáč troudu, který zachytí rozžhavený popel a pomůže zažehnout plamen.
2
Připravte si suché dřevo. Pro vytvoření dostatečného tření a udržení ohně budete potřebovat zásobu co nejsuššího dřeva.
- Suché dřevo hledejte na vhodných místech. Jestliže je oblast mokrá, zkuste se dostat k vnitřní části popadaných kmenů, podívejte se pod různé převisy a další místa, která jsou chráněná před vlhkostí.
- Naučte se rozpoznat vhodné dřevo. Ne všechno dřevo chytá stejně. Určitý typ dřeva lze v závislosti na dané lokalitě využít pro rozdělání ohně lépe. Tak například bříza papírovitá, jak již název napovídá, produkuje kůru podobnou papíru, která hoří dokonce i ve vlkhém stavu.
- Kromě dřeva z okolních stromů můžete použít i jiné věci. Ačkoli je při zmínce o rozdělávání ohně obvykle myšlena situace pro rozdělání ohně v přírodě, někdy se budete muset přizpůsobit i jiným podmínkám. V nezalesněné, městské oblasti se vám budou pro rozdělání ohně hodit věci typu starých knih, dřevěných palet, nábytku a dalších podobných.
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 6:

Metoda s baterií a ocelovou vlnou

1
Z jakéhokoli suchého rostlinného materiálu, který snadno chytí plamenem, vytvořte troud. Použít můžete například suchou trávu, listí, chrastí nebo třeba kůru. Chomáč připraveného materiálu poslouží pro zachycení jiskry nebo žhavého popela, který bude odlétávat od baterie s ocelovou vlnou.
2
Najděte baterii a lokalizujte její koncovky. Koncovkami myslíme dvě kruhovité přijímací vidlice (výběžky) na vrcholu baterie.
- Fungovat budou baterky s jakýmkoli napětím, ale oheň nejrychleji rozděláte s devítivoltovou baterií.
3
Vezměte do ruky ocelovou vlnu a třete s ní po koncovkách baterie. Čím jemnější vlna bude, tím lépe celý proces proběhne.
4
Pokračujte ve vytváření tření pomocí ocelové vlny na baterii. Tento proces funguje na bázi vytváření proudu, který se šíří skrze vlákna ocelové vlny, která se zahřejí a pomůžou rozdělat oheň.
- Další možností je použití kovové kancelářské sponky a její tření o obě koncovky baterie zároveň, čímž dojde k vytvoření jiskření. Jedná se v podstatě o podobný proces, který probíhá ve vláknech v žárovkách nebo toastovači.
5
Jakmile vlna začne žhnout, jemně do ní foukejte. Pomůžete tím zažehnout plamen a podpoříte jeho šíření.
6
Ve chvíli, kdy je ocelová vlna již jasně rozžhavená, ji přesuňte rychle do připraveného troudu a nepřestávejte do ní foukat, dokud se troud nezažehne a neobjeví se první plameny.
7
Postupně do rozfoukaných plamenů v troudu přidávejte větší kousky suchého dřeva a užijte si svůj nový oheň!

Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 6:

Metoda s pazourkem a ocelovou vlnou

1
Připravte si troud z nějakého suchého rostlinného materiálu.
2
Vezměte si svůj pazourek (křemen-hornina, z které při křesání vylétají jiskry) a chytněte ho mezi palec a ukazovák. Pazourek by měl z vašeho úchopu přečnívat zhruba o 5-8 centimetrů.
3
Mezi palec a pazourek chytněte kus práchna. Práchno je vlastně zuhelnatělá látka, která je po této úpravě mnohem více schopná udržet vysokou teplotu. Jestliže po ruce zrovna nemáte ani kousek práchna, můžete použít nějakou lehkou stromovou houbu.
4
Připravte si zadní část ocelového křesadla nebo tupou stranu ostří nože (záleží, co máte zrovna po ruce) a rychle ji třete o pazourek. V křesání pokračujte, dokud se nezačnou formovat jiskry.
5
Jiskry zachyťte připraveným práchnem a pokračujte v procesu, dokud látka nezačne žhnout jako uhlík. Práchno je speciálně určené pro udržení žhavé teploty, aniž by se vznítilo.
6
Rozžhavené práchno přesuňte do připraveného troudu a jemně ho rozfoukávejte, dokud se neobjeví první plameny.
7
Do rozfoukaných plamenů v troudu začněte postupně přidávat větší kousky dřeva a nechte oheň pořádně rozhořet.

Reklama

Metoda 4

Metoda 4 ze 6:

Metoda s lupou

1
Rozhodněte, zda je venku dostatečné množství slunečního světla pro rozdělání ohně touto metodou. V zásadě potřebujete sluneční paprsky, kterým nebrání v průchodu mračna, abyste je mohli skrze lupu zacílit na troud.
- Jestliže lupu nemáte, dobře vám poslouží také sklíčko z brýlí nebo čočka z dalekohledu.
- Pokud na čočku nakapete trochu vody, vytvoříte intenzivnější a lépe zaměřitelný světelný paprsek.
2
Ze suchého rostlinného materiálu připravte troud a položte ho na zem.
3
Lupu nakloňte směrem ke slunci tak, aby skrze ní procházelo sluneční světlo na připravený troud. Lupou pravděpodobně budete muset chvíli kroutit a snažit se ji nasměrovat z různých úhlů, než vytvoříte nejlepší možný paprsek.
4
Lupu držte ve stejné poloze, dokud troud nezačne doutnat a nerozhoří se plamenem. Jemně do troudu foukejte a nechte oheň pořádně rozhořet.
5
Začněte postupně přidávat větší kousky suchého dřeva a vytvořte si oheň libovolné velikosti.

Reklama

Metoda 5

Metoda 5 ze 6:

Metoda s ručním třením dřeva

1
Připravte si troud z jakéhokoli suchého, rostlinného materiálu. Znovu opakujeme, že to musí být nějaký materiál, který se snadno rozhoří.
2
Najděte nějaký kus dřeva, který poslouží jako základna pro rozdělávání ohně ("ohnivá deska"). Do této desky budete vrtat, čímž vytvoříte potřebné tření.
3
Použijte nůže nebo jiný ostrý předmět a do středu desky s ním vyřízněte malý zářez ve tvaru písmene V. Ujistěte se, že je jamka velká akorát pro svidřík, který se chystáte použít.
4
Do zářezu umístěte několik kousků kůry. Tato kůra případně zachytí veškeré jiskry a žhavý popel, který bude z jamky díky vytvořenému teplu vylétávat.
5
Připravte si svidřík, což by měla být poměrně tenká tyčka, dlouhá zhruba půl metru a silná asi 1.5 cm, a jeho špičku vložte do zářezu ve středu desky.
6
Svidřík chytněte mezi dlaně otevřených rukou a začněte s ním rolovat tam a zpět. Nezapomeňte při tom vyvíjet poměrně silný tlak proti ohnivé desce.
7
Pokračujte v rolování svidříku tím, že dlaně posunujete pravidelně v opačném směru od sebe a k sobě, dokud se na dřevěné desce nezačnou formovat žhavé uhlíky.
8
Žhavé uhlíky přesuňte na malý kousek kůry. Několik menších kousků kůry byste si pro tento účel měli připravit vedle středové jamky už předem.
9
Kůru s rozžhaveným materiálem vložte do připraveného troudu. Jemně do něj nyní foukejte, dokud se troud plně nevznítí a neobjeví se první plameny.
10
Postupně přidávejte větší kousky suchého dřeva a vybudujte tak větší oheň. Nezapomeňte, že tato metoda je časově náročná a vyžaduje nejen fyzické, ale i mentální odhodlání.

Reklama

Metoda 6

Metoda 6 ze 6:

Metoda s lukem

1
Opět je třeba připravit troud. Použijte k tomu jakýkoli suchý rostlinný materiál.
2
Nalezněte nějaký předmět, který můžete použít na přidržení svidříku, jako je například kámen nebo těžší kus dřeva. Tento předmět použijete pro vytvoření tření pomocí jeho přiložení na horní část svidříku.
3
Najděte delší, ohebný kus dřeva o přibližné délce vaší paže. Ideální by bylo, kdyby byl již trochu zakřivený. Toto dřevo poslouží jako rukojeť luku.
4
Tětivu luku vyrobte pomocí jakéhokoli silného, drsného materiálu, který vydrží dlouhodobé tření. Použít můžete například tkaničku, tenké lano nebo silnější provázek, paracord nebo pás kůže.
5
Provázek (nebo jiný materiál) uvažte na oba konce připraveného luku. Pokud v použitém dřevě nejsou přirozené záhyby nebo výstupky, za které byste mohli provázek zachytit, vyřežte do něj na obou koncích malé zářezy, které vám k tomuto účelu poslouží.
6
Najděte kus dřeva, který použijete jako základnu pro rozdělání ohně (ohnivou desku) a do jeho středu vyřízněte nožem nebo jiným ostrým předmětem malý zářez ve tvaru písmene V.
7
Do vytvořené jamky vložte připravený troud. Troud je potřeba mít v blízkosti špičky použitého svidříku, abyste do něj mohli snadno zachytit veškeré vylétávající jiskry a rozdělat tak oheň.
8
Uprostřed "tětivy" vytvořte jedno očko a provlékněte jím připravený svidřík. Učiňte tak skutečně uprostřed použitého provázku či jiného materiálu, abyste svidříku ponechali dostatečný prostor pro pohyb na obě strany.
9
Jeden konec svidříku seřízněte do hrotu a zredukujte tak tření v bočních stěnách jamky. Hrot postupně zuhelnatí, ale nechte ho tak a neseřezávejte ho, aby déle vydržel.
10
Hrot svidříku umístěte do zářezu ve tvaru V uprostřed dřevěné desky a na jeho druhý konec přiložte připravený kámen nebo kus dřeva. Tento předmět pro zatížení držte svou nedominantní rukou.
11
Luk chytněte svou dominantní rukou a začněte s ním rychle pohybovat dopředu a dozadu. Svidřík přitom bude rotovat a začne svým třením vytvářet v jamce dřevěné desky vysokou teplotu.
12
Pokračujte v nastoleném pohybu, dokud se v jamce nezačne vytvářet žhavý popel. Ujistěte se, že máte troud připravený někde v dosahu.
13
Rozžhavené uhlíky přesuňte na kousek dřeva nebo kůry a položte je do připraveného troudu. Žhavý materiál možná půjde přesunout do troudu přímo z ohnivé desky.
14
Opatrně do troudu foukejte, začněte postupně přidávat větší kousky dřeva a vybudujte oheň požadované velikosti.

Reklama

Tipy

Před podstoupením jakékoli metody, zahrnující tření, se ujistěte, že je použité dřevo skutečně naprosto suché.
Pokud vaše dřevěná deska nestojí stabilně, seřízněte nebo ohoblujte její spodní část, aby odpovídala podkladu.
Ideálním materiálem pro výrobu základní dřevěné desky a svidříku je topolové, jalovcové, osikové, vrbové, cypřišové nebo ořešákové dřevo.
Rozhoření jiskry nebo žhavého uhlíku je nejtěžší fází celého procesu rozdělávání ohně. V průběhu tohoto kroku rozfoukávejte oheň velmi jemně.
Jestliže nemáte po ruce žádnou lupu nebo čočku, kterou byste se mohli pokusit o výše popsanou metodu, můžete naplnit balónek vodou a stisknout ho, dokud skrze něj nezačne procházet tenký paprsek světla.
Před samotným rozděláváním ohně musíte nejprve vědět, jak oheň v počátečních stadiích uhasit, případně nahlásit.
Metoda s ručním třením je nejprimitivnější a nenamáhavější, ale zároveň vyžaduje nejmenší množství materiálu.
U metody s lukem byste měli použít co nejrovnější svidřík o délce zhruba 15 cm - 20 cm a tloušťce cca 1.5 cm.
Do dřevěné desky udělejte nožem malou jamku a k jejímu vypálení použijte svidřík střední tloušťky. Potom udělejte do jamky z jedné strany malý zářez ve tvaru písmene V.
Pro zachycení žhavého popela a snadnější rozdělání ohně vložte pod vytvořený zářez kousek suché kůry.
Z dřívka, které použijete jako svidřík, oloupejte kůru. Vyvarujete se tak vzniku pochýřů a zrychlíte celý proces rozdělávání ohně.

Reklama

Varování

Buďte opatrní - při rozdělávání ohně můžou během tření odlétávat do okolí jiskry a horké uhlíky.
Před odchodem z páleniště po sobě nezapomeňte oheň důkladně uhasit vodou nebo pomocí písku či hlíny. Oheň nenechávejte bez dozoru.
Při manipulaci s ohněm buďte vždy velmi opatrní.

Reklama