Jak rozvíjet interpersonální dovednosti

Spoluautor Trudi Griffin, LPC

V tomto článku:Zdokonalte neverbální komunikaciZlepšení interakcíMějte pod kontrolou, jaký z vás mají lidé dojem23 Reference

Je pravděpodobné, že budete muset během svého života komunikovat na různých úrovních. Ať už půjde o pohovor do zaměstnání, počátek vztahu nebo komunikaci v týmu, mezilidské dovednosti jsou důležité. Pravděpodobně jste si již všimli, jak moc váš úspěch záleží na komunikačních schopnostech a že některé způsoby interakce jsou efektivnější než jiné. Abyste své interpersonální dovednosti vylepšili, pracujte na neverbální komunikaci, jak komunikujete a jak zvládáte svou image.[1]

Část 1
Zdokonalte neverbální komunikaci

  1. 1
    Naučte se, co dělá neverbální komunikaci. Neverbální komunikace zahrnuje vaše obličejové výrazy, použití doteků, a váš hlas (ne slova, která používáte, ale to jak znějí). [2] Vizuální signály jsou pro interpretaci a doručení důležitější než ty zvukové. V porovnání s řečí těla je pravděpodobnější, že lidé úspěšně interpretují výraz obličeje vizuálním signálem. [3]
    • Například chcete-li ukázat, že jste šťastní, je efektivnější poskytnout obličejové signály, jako je úsměv než zrychlovat tempo řeči nebo ukazovat šťastnou řeč těla. Mohou být chvíle, kdy se vám hodí skrýt emoce, které pociťujete (jako třeba když se bojíte), ale nechcete je ukázat.
  2. 2
    Chápejte důležitost neverbální komunikace. Odhaduje se, že neverbální komunikace tvoří 60% významu v mezilidské komunikaci.[4] Abyste byli v neverbální komunikaci úspěšní, potřebujete vyjádřit emoce takovým způsobem, který bude přijat a správně pochopen ostatními.
    • Začněte přemýšlet o neverbálních signálech, které vysíláte během komunikace. A přemýšlejte i o neverbální komunikaci, kterou přijímáte od ostatních.
  3. 3
    Naučte se pohodlnou řeč těla. Chcete-li v západních zemích obecně někomu sdělit nějakou varovnou zprávu, zaměřte se na následující chování: nakloňte se směrem dopředu a nasměrujte svůj obličej a tělo přímo na danou osobu. Použijte gesta a různé hlasové tóniny, frekvenci a hlasitost. Aktivně naslouchejte přikyvováním, úsměvem a nepřerušujte mluvčího. Buďte uvolnění ale ne příliš uvolnění
    • Jinými slovy nekrčte rameny, ale nebuďte strnulí. Pokud si připadáte příliš soustředění na svou řeč těla, zaměřte se místo toho na to co daná osoba říká.
  4. 4
    Rozlišujte kulturní normy. Zatímco v některé kultuře může vítací řeč těla fungovat, v jiné nemusí. Správné schopnosti neverbální komunikace vychází ze znalosti kulturních pravidel spojených s emocionálním vyjádřením. Například ve finské kultuře znamená navazování očního kontaktu, vlídnost, zatímco v japonské kultuře představuje oční kontakt hněv. [5]
    • Z celosvětového hlediska, jste-li narozen v dané kultuře, bude pro vás mnoho neverbálních pravidel instinktivní. Pokud se ocitnete v komunikaci s kulturou, která není vaše vlastní, pečlivě sledujte ostatní a hledejte typickou neverbální komunikaci.
  5. 5
    Pochopte, jak ovlivňují neverbální komunikaci genderové rozdíly. Pochopení genderových rozdílů při vysílání a interpretování neverbálních zpráv je nápomocné. [6] Můži a ženy se neverbálně vyjadřují jiným způsobem. Ženy obecně užívají častěji oční kontakt a úsměv. Zároveň také pravděpodobněji přijímají a vysílají více fyzického kontaktu.[7]
    • Ženy mají také menší tendenci přerušovat než muži, poslouchají více než muži a jsou lepší ve správné interpretaci obličejových výrazů než muži.[8]
  6. 6
    Regulujte své emocionální signály. Toto je důležitou součástí úspěšné komunikace. Pokud se cítíte zahlceni emocemi, možná se potřebujete zhluboka nadechnout a najít pocit klidu. Vyvarujte se jakýmkoliv signálům nervozity, které vysíláte a uvolněte se: uvolněte zápěstí, neskřípejte zuby a uvolněte jakékoliv další napětí ve vašich svalech.
    • Ve výzkumu “ Fortune 500 executives“, ti co byli schopní ovládat a správně vyjádřit své emoce (jako odolat impulzům k pláči když byli kritizováni) získali častěji důvěru ostatních.[9]

Část 2
Zlepšení interakcí

  1. 1
    Stanovte si cíl. Získáváte výsledky, které jste chtěli, když komunikujete s ostatními? Nechte si čas, abyste se zamysleli nad nedávnými interakcemi, které jste prožili. Získali jste to, co jste z konverzace chtěli (například, byli jste přesvědčiví)? Cítili jste, že vás druhá osoba opravdu pochopila? Pokud je vaše odpověď ne, zamyslete se nad strategiemi, které použijete, abyste získali výsledky, které chcete. [10] Zde je několik efektivních strategií:
    • Buďte přesvědčiví: zaměřte se na logickou část dané osoby. Například chcete-li, aby vás spolubydlící vynesl odpad, vysvětlete mu, že byste měli mít oba stejné množství domácích prací a vy jste vynášeli odpad posledně. Nyní je řada na něm aby odpad vynesl.
    • Použijte přívětivou řeč těla: pokud získáte zpět chladnou reakci, nejprve se pokuste pozitivní spojení budovat řečí těla, a to tak že se během konverzace nakloníte směrem dopředu k dané osobě a budete jí aktivně naslouchat.
    • Naslouchejte: nestrhujte konverzaci jen na svou stranu. Namísto toho sledujte, jak odpovídáte a nasloucháte svému konverzačnímu partnerovi. Strpte ticho a dávejte mu signály, že posloucháte jako “pokračuj,” “ano, ano,” a “opravdu?”
    • Buďte strategicky asertivní: použijte: "Já- sdělení," jako “cítím se zahlcený.”[11] Dávejte si pozor, abyste je nevyužívali příliš často a nedělejte agresivní prohlášení s “ty-sdělením” jako “Opravdu mě rozčiluješ.”[12]
  2. 2
    Užívejte efektivní komunikaci. Použijte jednoduché, přímé požadavky, abyste získali to, co chcete namísto komplexních nepřímých sdělení.[13] Pokud to jde, plánujte si a vyzkoušejte to, co chcete říct, tak abyste doručili své sdělení relativně rychle a jednoduše. Nejenže efektivní komunikace pomáhá ostatním, aby vás pochopili, ale dokážete díky ní vyslovit více sdělení ve stejném množství času. [14]
    • Například chcete požádat šéfa, aby vám dal v práci větší zodpovědnost. Namísto, abyste řekli, “Dobrý den, pokud si myslíte, že je to dobrý nápad, přemýšlel jsem o tom, že bych měl rád možnost mít více odpovědnosti a úkolů” řekněte, “Doufám, že získám více zodpovědnosti, pokud vám to vyhovuje.”
  3. 3
    Dejte ostatním možnost mluvit. Lidé očekávají, že budou mít stejnou možnost podílet se na konverzaci.[15] Abyste nechali další osoby mluvit znamená, že byste se měli cítit v pohodě s mlčením, ale ne více než několik sekund.[16] Altercentrismus, nebo soustředěnost na druhou osobu během komunikace, dělá z komunikujícího kompetentnějšího konverzačního partnera.[17]
    • Například, dávejte pozor na to, jak moc během konverzace mluvíte. Trvala vaše historka dlouhou dobu? Ukončete jí a udělejte pauzu, abyste naznačili, že je v konverzaci řada na druhé osobě.
  4. 4
    Vězte, co dělá dobrou komunikace. Obecně je pět principů, které prokazují efektivní komunikaci: informovanost, relevance, pravdivost, slušnost a skromnost. [18] Zde najdete co lidé se kterými mluvíte od vaší řeči očekávají:
    • bude obsahovat informaci, kterou ostatní neznali
    • bude relevantní a zajímavá pro všechny zapojené
    • bude pravdivá (pokud však nepoužíváte sarkazmus nebo ironii)
    • bude se řídit společenským očekáváním, co se týče slušnosti, jako používání “prosím” a “děkuji”
    • bude se vyhýbat chvástání a zaměření na sebe sama

Část 3
Mějte pod kontrolou, jaký z vás mají lidé dojem

  1. 1
    Nalezněte společnou notu. Může to vám a vašemu partnerovi pomoci dosáhnout společných cílů.[19] Najděte kvality, které sdílíte a stavějte na společném porozumění. Například, pokud nesouhlasíte s restaurací, kam máte jít, ale oba souhlasíte, že máte hlad, zaměřte se na váš společný hlad, abyste došli k rozhodnutí.
    • Pokud zjistíte, že má váš partner problém vidět nebo akceptovat společnou souhru mezi vámi, udělejte konverzační pauzu a vraťte se k věci později. Můžete například říct, “oba jsme momentálně velmi hladoví, tak co kdybych vybral restauraci protentokrát já, a ty vybereš příště.”
  2. 2
    Nepředpokládejte a nedomnívejte se. Nejlepší je být úplně přímí a vyjadřujte se v komunikaci s ostatními jasně.[20] Pokud se něčeho domníváte nebo předpokládáte, skončí to nedorozuměním a napětím ve vašem vztahu.[21] Například si představte, že mluvíte s někým, kdo vypadá postarší a zeptá se vás, jestli byste mu nezopakovali něco, co jste řekli. Nepředpokládejte, že je to protože je starší a špatně slyší a proto budete mluvit hlasitěji, aby daná osoba slyšela.
    • Pokud je nejasný kontext, pokuste se to zjistit dotazem na vašeho komunikačního partnera před tím, než budete pokračovat, Můžete říct, “omlouvám se, ale mluvím příliš tiše?”
  3. 3
    Konverzaci netlačte. Nikdo se nerad cítí jako by neměl na výběr. Pokud se cítíte v komunikaci silní, nebo se pokoušíte získat to, co chcete nátlakem, znovu si svou strategii promyslete. Díky tomuto přístupu budete mít jistotu dlouhotrvajícího vztahu, který bude nenarušený a celkově úspěšnější.
    • Například si představte, že chcete jet s přáteli na výlet. Váš přítel musel s mazlíčkem na pohotovost v den, kdy jste měli vyrazit, a nemůže s vámi jet. Raději, než aby se za to cítil vinen, ukažte své zklamání a nabídněte mu pomoc. Vysvětlete, že chápete v jaké je pozici.

Tipy

  • Ne všechna “Já-sdělení” jsou správně přijata komunikačním partnerem. Studie ukázaly, že “Já-sdělení“ se mohou zdát nepřátelská, když jsou kombinovaná se vztekem, například “jsem naštvaný.”[22]
  • Můžete zkusit vyjádřit úzkost namísto hněvu já-sdělením, například “jem frustrovaný/á,” nebo “cítím se naštvaně,” protože tato sdělení budou s větší pravděpodobností lépe chápána ostatními. [23]

Reference

  1. Greene, J. O., & Burleson, B. R. (Eds.). (2003). Handbook of communication and social interaction skills. Psychology Press.
  2. Greene, J. O., & Burleson, B. R. (Eds.). (2003). Handbook of communication and social interaction skills. Psychology Press.
  3. Ekman, P., & Friesen, W. V. (1969). Nonverbal leakage and clues to deception.Psychiatry, 32(1), 88-106.
  4. Greene, J. O., & Burleson, B. R. (Eds.). (2003). Handbook of communication and social interaction skills. Psychology Press.
  5. Akechi H, Senju A, Uibo H, Kikuchi Y, Hasegawa T, et al. (2013). Attention to Eye Contact in the West and East: Autonomic Responses and Evaluative Ratings. PLoS ONE 8(3): e59312.
  6. Greene, J. O., & Burleson, B. R. (Eds.). (2003). Handbook of communication and social interaction skills. Psychology Press.
  7. Hall, J. A., Carter, J. D., & Horgan, T. G. (2000). Gender differences in nonverbal communication of emotion. Gender and emotion: Social psychological perspectives, 97-117.
  8. Hall, J. A., Carter, J. D., & Horgan, T. G. (2000). Gender differences in nonverbal communication of emotion. Gender and emotion: Social psychological perspectives, 97-117.
  9. Goleman, D. (1998). Working with emotional intelligence. Bantam.



Ukázat více... (14)

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Trudi Griffin, LPC. Trudi Griffin je licencovaný profesionální poradce ve Wisconsinu. V roce 2011 získala titul MS v Klinickém poradenství pro duševní zdraví na Marquette University.

Kategorie: Vztahy

V jiných jazycích:

English: Develop Interpersonal Skills, Español: desarrollar habilidades interpersonales, Italiano: Sviluppare Abilità Interpersonali, Русский: развивать навыки межличностных отношений, Deutsch: Zwischenmenschliche Fähigkeiten entwickeln, 中文: 提高交际能力, Français: développer ses compétences relationnelles, Bahasa Indonesia: Mengembangkan Keterampilan Berkomunikasi Antarpribadi, Nederlands: Sociale vaardigheden ontwikkelen, العربية: تطوير مهارات التعامل مع الآخرين, ไทย: เสริมสร้างทักษะระหว่างบุคคล, 한국어: 대인 관계 능력 키우는 방법, Tiếng Việt: Phát triển các kỹ năng giao tiếp

Stránka byla zobrazena 1 655 krát.
Byl tento článek přesný?