Jak se naučit mandarínskou čínštinu

Spoluautor Godspeed Chen

V tomto článku:Naučte se základyRozšiřujte vaše jazykové znalostiPonořte se do studia7 Reference

Mandarínská čínština je poměrně složitý jazyk, který se od češtiny zcela liší výslovností i písmem. I přes to se jedná o jazyk, kterému se lze při dostatečném odhodlání naučit. Chce to studovat pravidelně každý den, ať už doma pomocí učebnice nebo po internetu, kde existuje velké množství internetových škol mandarínštiny. Procvičování konverzace s rodilým mluvčím samozřejmě funguje nejlépe. V tomto článku najdete přehled těch nejdůležitějších metod a způsobů, jak se čínsky naučit.

Část 1
Naučte se základy

  1. 1
    Natrénujte si čtyři základní tóny. Mandarínština (tedy standardní čínština) je tónový jazyk, což znamená, že tón, ve kterém slovo vyslovím, mění jeho význam. Stejná slabika tedy může být vyslovena čtyřmi různými tóny a tím pádem mít čtyři různé významy. Chcete-li se opravdu naučit čínsky, zvládnutí tónů pro vás bude zásadním krokem. Mandarínská čínština má čtyři základní tóny:
    • První tón je vysoký a rovný. Hlasem neklesáte ani nestoupáte, ale „držíte tón“. Použijeme teď pro příklad slabiku „ma“: v zápise označíme první tón umístěním rovné čárky nad samohlásku „a“: „mā“. První tón je ze všech čtyř nejvyšší.
    • Druhý tón je stoupavý. Hlasem je nutno vystoupat ze středních do vysokých poloh, jako byste se chtěli někoho na něco zeptat. Melodie je podobná, jako při intonaci otázky v češtině. V zápisu do latinky se druhý tón označuje symbolem čárky nad samohláskou: „má“.
    • Třetí tón charakterizuje nejprve klesavý začátek, ale rychle následuje delší stoupavá část z hlubokých do středních poloh. Pokud se vedle sebe sejdou dvě slabiky ve třetím tónu, výslovnost první z nich se kvůli zjednodušení upraví na tón druhý a druhá slabika si ponechá původní třetí tón. Výslovnost slabik tak bude možno lépe svázat. Třetí tón (nejhlubší ze všech čtyř) se v zápise latinkou značí háčkem nad samohláskou: „mǎ“.
    • Čtvrtý tón je tón klesavý. Hlas prudce klesne z vysokých do hlubších poloh, jakoby člověk někomu rozkazoval: „Odejdi!“ Čtvrtý tón obvykle českým mluvčím problémy nedělá, jelikož přesně kopíruje intonaci ostrého rozkazu. V zápise se označuje klesavou čárkou nad samohláskou: „mà“.
    • Je všechno jasné? Pokud ne, netrapte se tím. Tóny by vám měl vysvětlit a předvést rodilý mluvčí, protože sami se je z učebnice jen těžko naučíte, a i kdyby, můžete si je zafixovat špatně, čehož se člověk zbavuje jen velmi obtížně.
  2. 2
    Jednoduchou slovní zásobu se naučte nazpaměť. Není podstatné, jaký jazyk se učíte. Všeobecně platí, že čím víc slov znáte a dokážete použít, tím rychleji dokážete mluvit plynně. Z toho vyplývá, že dalším krokem musí být memorování užitečných slov a frází.
    • Zde je krátký seznam témat, se kterými je vhodné začít: části dne (ráno: zǎo shàng, odpoledne: xià wǔ, večer: wǎn shàng); části těla (hlava: tóu, chodidla: jiǎo, ruce: shǒu); jídlo (hovězí maso: niú ròu, kuřecí: , vajíčko: jī dàn, nudle: miàn tiáo); dále můžete pokračovat barvami, dny v týdnu, názvy měsíců nebo slovní zásobou týkající se dopravy, počasí, atd.
    • Pojmenovávejte věci a děje kolem sebe čínsky. Zkoušejte, jestli znáte čínské slovo pro předměty, které každý den používáte nebo aktivity, které často děláte. Pokud ne, slovo si zapište a později vyhledejte a pokuste se ho zapamatovat. Pro tento účel se hodí malý zápisník, který začne fungovat jako slovníček. Lístečky s čínskými slovy můžete nalepit i na různé předměty ve vašem bytě nebo domě, např. zrcadlo, stolek nebo misku s cukrem. Denně uvidíte slova tolikrát, že si je zapamatujete ani nebudete vědět jak!
    • Bohatá slovní zásoba je samozřejmě důležitá, ale mějte na paměti, že v čínštině je nejpodstatnější přesnost. Nemá smysl učit se nové slovo, pokud si nejste jistí jeho výslovností a správným tónem. Význam slova, který se mění spolu s tónem, může být v těchto případech zrádný. Například pokud vyslovíte již zmiňovanou slabiku „ma“ v prvním tónu, význam slova je „matka“, zatímco v tónu třetím je to „kůň“ a ve druhém „konopí“. Jak vidíte, významy slov se opravdu zásadně liší.
  3. 3
    Naučte se počítat. Systém číslovek je naštěstí v čínštině celkem jasný a logický. Jakmile se naučíte názvy prvních deseti čísel, budete schopni počítat do 99.
    • Zde jsou sepsány číslovky od jedné do deseti. Jsou zapsány jak v zjednodušených čínských znacích, tak v systému „pinyin“ (přepisu čínských znaků do latinky). Zmíněna je i přibližná výslovnost, která je zapsána za pomocí českých hlásek. Při nácviku výslovnosti je hlavně potřeba nezapomenout na správný tón slova, který vidíte v přepisu do latinky.
      • Jedna: psáno jako (一) nebo , vyslovuje se [í]
      • Dva: psáno jako (二) nebo èr, vyslovuje se [árr]
      • Tři: psáno jako (三) nebo sān, vyslovuje se [sán]
      • Čtyři: psáno jako (四) nebo , vyslovuje se [ss]
      • Pět: psáno jako (五) nebo , vyslovuje se [wů]
      • Šest: psáno jako (六) nebo liù, vyslovuje se [lijou]
      • Sedm: psáno jako (七) nebo , vyslovuje se [čí]
      • Osm: psáno jako (八) nebo , vyslovuje se [pá]
      • Devět: psáno jako (九) nebo jiǔ, vyslovuje se [ťjou]
      • Deset: psáno jako (十) nebo shí, vyslovuje se [šš]
    • Jakmile zvládnete deset základních číslic, můžete pokračovat v počítání nad deset. Číslovky se k sobě skládají následovně:
    • Číslo 48 se řekne sì shí bā, doslova přeloženo jako „čtyři desítky osm“. Číslo 30 řekneme sān shí, tedy doslova „tři desítky“. Číslovku 19 vytvoříme stejně snadno: yī shí jiǔ neboli „jedna desítka devět“. (Je potřeba zmínit, že při tvoření číslovek 11 – 19 se většině mandarínských dialektů obvykle první vypouští, jelikož samotné shí jiǔ je dostatečně srozumitelné.)
    • Číslovka „sto“ se čínsky řekne (百) neboli baǐ, takže poté můžeme logicky skládat dál: 100 je yī baǐ, 200 je èr baǐ, 300 řekneme sān baǐ, atd.
  4. 4
    Naučte se běžné fráze a obraty. Jakmile začnete pronikat do pravidel výslovnosti a naučíte se základní slovní zásobu, pokuste se zapamatovat si běžné konverzační fráze, které budete moci použít v každodenní komunikaci.
    • Ahoj / Dobrý den = nǐhǎo, vyslovuje se [ný hao]
    • Jak se jmenuješ příjmením? = nín guì xìng, vyslovuje se [nýnn kuej šing]
    • Jak se jmenuješ? = nǐ jiào shén me míng zì[1]
    • Ano = shì, vyslovuje se [š]
    • Ne = bú shì, vyslovuje se [pu š]
    • Děkuji = xiè xiè, vyslovuje se [še še]
    • Není zač = bú yòng xiè, vyslovuje se [pu yung šje]
    • Promiňte = duì bu qǐ, vyslovuje se [tuej pu čí]
    • Nerozumím = wǒ bù dǒng, vyslovuje se [wo bu tung]
    • Nashledanou = zài jiàn, vyslovuje se [zaj ťien]

Část 2
Rozšiřujte vaše jazykové znalosti

  1. 1
    Nastudujte si základní gramatiku. Často se setkáte s mylnou představou, že v čínštině neplatí žádná gramatická pravidla, že čínština jednoduše gramatiku nemá. Není tomu tak. V čínštině samozřejmě gramatická pravidla platí, jen jsou velmi odlišná od evropských, ale i ostatních jazykových systémů. Čínština je analytický jazyk, který nepoužívá skloňování a časování slov, ale k vyjádření gramatických funkcí používá slovosled. Je tedy otázkou, zda je to pro studenty jazyka dobrá či špatná zpráva.
    • Na jednu stranu v čínštině nenajdete žádná složitá pravidla časování sloves nebo mluvnické shody, nemusíte řešit problematiku rodů, množného čísla ani časů. Většina slov se skládá z jediné slabiky, které se často různě kombinují a vznikají tak slova složená. Tvorba věty je tedy poměrně jasnou a snadnou záležitostí.
    • Na stranu druhou se však v čínštině setkáváme se souborem gramatických pravidel, která nemají v češtině ani v dalších evropských jazycích žádný ekvivalent. Čínština kupříkladu používá rozsáhlý systém tzv. „numerativů“, pracuje jinak se slovosledem a řazením větných členů a velkou kapitolu tvoří i slovesný vid. Vzhledem k tomu, že z češtiny známe jen některé z těchto gramatických problematik, může být zpočátku obtížné jim přijít na kloub.
    • Čínština má poměrně striktně daná pravidla řazení větných členů, věty jsou tedy tvořeny podle pevně daného slovosledu, jaký známe např. z angličtiny: podmět – sloveso – předmět. Anglická věta „He likes cats“ neboli „Má rád kočky“ tedy přesně odpovídá pořadí větných členů v čínské variantě: „tā (on) xǐ huan (má rád) māo (kočky)“.
  2. 2
    Pronikněte do pravidel pinyinu. Pinyin je název používaný pro koncept čínské hláskové abecedy, který zároveň plní i funkci transkripce čínských znaků do latinky. Nejběžnější formou je tzv. „Hanyu pinyin“, se kterým pracuje většina učebnic a studijních materiálů.
    • Díky pinyinu se mohou studenti čínštiny soustředit na čtení, psaní a výslovnost jednotlivých slov, aniž by se museli nejprve učit složitým čínským znakům. Ačkoli čínské znaky se v pinyinu zapisují pomocí latinky, jejich výslovnost neodpovídá zažitým pravidlům jakéhokoli evropského jazyka. Přesnou výslovnost hlásek je tedy potřeba velmi pečlivě nastudovat.
    • Kupříkladu pinyinem zapsané písmeno „c“ vyslovujeme jako české „c“ ve slově „cedník“, ale písmeno „q“ už jako české měkké „č“, podobně jako ve slově „Číňan.“ Výslovnost písmena „e“ je velmi hluboká a temná, podobně jako u českého citoslovce váhání „eeeh“. Z tohoto důvodu je zásadní, aby vám všechny hlásky předvedl a vysvětlil rodilý mluvčí nebo zkušený učitel čínštiny a to ještě dřív, než začnete pinyin používat jako klíč k výslovnosti.
    • Přestože studium pinyinu může nejprve vypadat jako velká otrava, zanedlouho poznáte, o jak neuvěřitelně užitečnou pomůcku se jedná. Pořád je snazší naučit se zpaměti pár výslovnostních pravidel než se hned na začátku pouštět do boje se zdánlivě nerozluštitelnými tradičními čínskými znaky.
  3. 3
    Procvičujte čtení a psaní čínských znaků. Poslední překážku při studiu standardní čínštiny tvoří čtení a psaní tradičních čínských znaků. Zvládnutí písemné formy čínštiny může trvat velmi dlouho (někdy celé roky), zvlášť proto, že jediným způsobem studia je zde učení se nazpaměť a hlavně časté a důkladné procvičování.
    • Podle BBC existuje na 50 000 čínských znaků, z toho většina je používána spíš výjimečně. Vzdělaný Číňan bude pravděpodobně znát přibližně 8000 znaků, ale k přečtení novin by mu jich stačilo jen 2000.[2]
    • Až začnete s psaním znaků, budete se muset nejprve naučit všech 214 tzv. „radikálů“, které tvoří základní stavební materiál pro všechny čínské znaky. Některé radikály mohou stát samostatně a tvoří slova sama o sobě, zatímco jiné fungují pouze jako součásti složitějších znaků.
    • Další nutností při psaní znaků je přesně dodržovat pořadí jednotlivých tahů. Ty nejsou nikdy nahodilé, vždy se řídí přesným řádem a pravidly. Budete je muset dodržovat i vy, tedy např. psát znaky vždy zleva doprava, shora dolů nebo dávat přednost horizontálnímu tahu před vertikálním.
    • V dnešní době je k dostání velké množství pracovních sešitů, které obsahují detailní informace o zápisu znaků a při procvičování vás přesně navedou. Ve většině případů se jedná o dětské školní cvičebnice, ale i přes to se budou hodit komukoli, kdo se chce psaní čínských znaků naučit.
    • Jednou z největších výhod studia čínských znaků je fakt, že jejich znalost vám umožní porozumět i psané formě dalších jazyků, které používají zjednodušené čínské znaky ve svém písmu. Jedná se hlavně o kantonštinu, částečně japonštinu, korejštinu a další. Ačkoli se mluvená forma těchto jazyků naprosto liší, např. v písemné formě kantonštiny se budete bez problému orientovat.

Část 3
Ponořte se do studia

  1. 1
    Najděte si rodilého mluvčího. Nejefektivnějším způsobem jak zlepšit vaše jazykové dovednosti je komunikovat s rodilým mluvčím. Rodilý mluvčí vám nejen dokáže zasvěceně poradit v otázkách výslovnosti a gramatiky, ale naučí vás i méně formální, hovorové fráze a obraty, které v učebnici nikdy nenajdete.
    • Pokud máte kamaráda, který mluví čínsky a je ochoten vám se studiem pomoci, máte vyhráno! Pokud nikoho takového neznáte, zkuste si dát inzerát do novin nebo na internet, případně se poptat ve vašem městě, jestli už podobný konverzační kroužek někde nefunguje.
    • Pokud nemůžete ve vašem okolí žádné rodilé mluvčí sehnat, zkuste to po Skypu. Je možné, že se najde někdo, kdo s vámi uzavře výměnný obchod: čtvrt hodinka čínské konverzace za čtvrt hodinku konverzace v češtině nebo angličtině.
    • Pokud ani Skype nezabere a pokud ovládáte angličtinu, zkuste „QQ“ (zadejte tento název do Googlu a první odkaz vám už řekne víc). Jedná se o internetový chat, který je známý a používaný hlavně v Číně. Jeho prostřednictvím můžete najít spoustu studijních skupin, jejichž členové si s vámi rádi popovídají. Můžete se opět pokusit o výměnný obchod – vyměnit lekci anglické konverzace za čínskou.
  2. 2
    Zvažte, zda se nezapsat do jazykového kurzu. Pokud potřebujete větší množství motivace nebo se vám lépe studuje ve školním prostředí, zapište se na kurz čínštiny.
    • V Čechách už jsou v dnešní době kurzy čínštiny běžné. V každém větším městě je možné zapsat se na kurz vedený zkušeným učitelem a stále častěji i přímo rodilým mluvčím. Cenově se kurzy čínštiny pohybují ve stejné kategorii jako jiné jazyky. Další variantou jsou internetové školy čínštiny, kde výuka probíhá po internetu a Skypu. Zde je ale obvykle potřeba ovládat alespoň do nějaké míry angličtinu, jelikož se často nejedná o české jazykové školy.
    • Podívejte se i po kurzech organizovaných místními středními a vysokými školami nebo různými volnočasovými centry.
    • Pokud se vám do toho nechce samotným, přemluvte kamaráda nebo kamarádku, ať chodí s vámi! Bude to větší zábava a budete mít s kým procvičovat!
  3. 3
    Sledujte čínské filmy a seriály. Sežeňte si čínské filmy s titulky nebo zkuste najít na internetu čínské kreslené filmy. Obojí je snadná a zábavná forma, jak si čínštinu naposlouchat a sem tam chytit i nějaké to slovo nebo frázi.
    • Vaší aktivitě se meze nekladou, takže pokud máte chuť a čas, zkuste video po nějaké jednodušší větě zastavit a danou frázi zopakovat. Zapracujete tím na přirozenosti vašeho přízvuku.
    • Pokud nemůžete žádné čínské filmy sehnat, zkuste si je půjčit z dobré videopůjčovny, která má sekci cizojazyčných filmů. Můžete se také zkusit poptat v místní knihovně.
  4. 4
    Poslouchejte čínskou hudbu a rádio. Další ze způsobů jak se opravdu ponořit do studia je doplnit každodenní cvičení o poslech hudby a rádia. I když všemu nerozumíte, zkuste se dobře zaposlouchat a rozklíčovat podstatná slova, která vám pomohou odhadnout, o čem jde řeč.
    • Pořiďte si aplikaci do mobilu, abyste mohli poslouchat rádio v čínštině kdykoli a kdekoli.
    • Zkuste si opatřit čínské poslechy nebo rádiové podcasty, které budete moci poslouchat při cvičení nebo úklidu.
  5. 5
    Zapřemýšlejte nad pobytem v Číně. Jakmile si osvojíte základy čínštiny a získáte sebevědomí, zkuste popřemýšlet o cestě do Číny nebo na Tchaj-wan. Neexistuje lepší způsob jak se ponořit do studia, než obklopit se rodilými mluvčími ze všech stran.
  6. 6
    Nebuďte na sebe příliš přísní. Studium jazyků je pozvolný proces – musíte vydržet! Čínština je jeden z nejsložitějších jazyků na světě, proto na výsledky příliš nespěchejte.

Tipy

  • Existuje mnoho odpůrců i příznivců přepisu čínských znaků do latinky. Pokud ale budete muset psát čínsky na klasické západní klávesnici, pinyin pro vás bude nedocenitelnou pomůckou.
  • Buďte vytrvalí! Pokud máte pocit, že už toho z čínštiny umíte hodně, ani tehdy si nepřestávejte opakovat a procvičovat alespoň čtyřikrát týdně. Až se budete muset učit věci znovu pořád dokola, protože je zkrátka nemáte dostatečně zažité, snadno na vás padne deprese a ztratíte motivaci.
  • Všeobecně vzato, Číňané jsou velmi pyšní na svou kulturu a rádi pomáhají studentům čínštiny. Nebojte se požádat o pomoc rodilého mluvčího, pokud máte tu možnost.
  • Pokud se potřebujete naučit čínsky opravdu rychle, zkuste použít nějaký dostupný software (např. Rosetta Stone nebo bezplatnou mobilní aplikaci Duolingo). Prostřednictvím těchto softwarů se budete učit zábavnou formou a bude vás to bavit. Studium můžete doplnit i klasickými metodami: vytvořte si karty se slovní zásobou a učte se před spaním.
  • Pokud je to možné, pokuste se získat základy čínštiny v kurzu. Naučíte se jak správně vyslovovat jednotlivé hlásky a jak používat tóny, což bude zásadní pro celé vaše další studium. Vytvoříte si tím skvělý a kvalitní základ, od kterého se budete moci odrazit výš. Pokud bude kurz vyučovat rodilý mluvčí, tím lépe!
  • Věnujte se studiu pravidelně, nejlépe denně. Pokud vynecháte několik dní nebo dokonce týdnů, vše zapomenete a budete muset začít od začátku.
  • Soustřeďte se na výslovnost a tóny. Když se učíte novou slovní zásobu, zvlášť začátečníci by měli věnovat dostatek času správné výslovnosti tónů. Nezapomínejte, že stejná slabika může mít v každém tónu zcela odlišný význam!
  • Čínština, kterou se mluví na Tchaj-wanu, je velmi podobná pevninské čínštině, nicméně stále mezi nimi najdete určité rozdíly ve výslovnosti, gramatice i slovní zásobě. Lze je přirovnat k rozdílům mezi britskou a americkou angličtinou.

Varování

  • Pokud používáte internet jako hlavní zdroj informací, pamatujte, že nemusí být vždy přesné.
  • Pokud si nejste jisti použitím některého výrazu, poraďte se s rodilým mluvčím.
  • Někteří mluvčí mohou být nároční a stále vás opravovat. Uvědomte si, že to je v pořádku. Potřebujete vědět, že něco říkáte špatně, abyste mohli chyby opravit.
  • Pokud jste se naučili nějaké nadávky nebo hrubší výrazy, buďte s nimi opatrní. Spíš než upřímně je bezpečnější použít je žertem, abyste někoho opravdu neurazili. Čínské nadávky mohou být někdy hodně ostré.

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Godspeed Chen, důvěrný člen wikiHow komunity. Godspeed Chen je profesionální překladatel z Číny. V oblasti překladů a lokalizace pracuje více než 15 let.

Kategorie: Jazyky

V jiných jazycích:

English: Learn Mandarin Chinese, Español: aprender chino mandarín, Deutsch: Mandarin Chinesisch lernen, Português: Aprender Mandarim Chinês, Italiano: Imparare il Cinese Mandarino, Русский: выучить севернокитайский язык, 中文: 学习汉语(普通话), Français: apprendre le chinois mandarin, Bahasa Indonesia: Belajar Bahasa Mandarin, Nederlands: Mandarijn Chinees leren, Tiếng Việt: Học tiếng Trung Quan thoại, 한국어: 중국어를 학습하는 방법, ไทย: เรียนภาษาจีน, हिन्दी: मैंडरिन चाइनीज़ (Mandarin Chinese) सीखें, 日本語: 中国語を習得する

Stránka byla zobrazena 5 133 krát.
Byl tento článek přesný?