Jak se naučit programovací jazyk

V tomto článku:Výběr jazykuZačněte po troškáchTvorba prvního programuPravidelně se procvičujteRozšiřování znalostíVyužití vašich dovednostíReference

Pokud se zajímáte o tvorbu počítačových programů, mobilních aplikací, webových stránek, her, nebo jakéhokoliv jiného softwaru, budete se muset naučit programovat. Programy jsou tvořeny za pomoci programovacích jazyků. Tyto jazyky umožňují programu, aby fungovat na stroji, na kterém je spuštěn, ať už jde o počítač, mobilní telefon, nebo libovolný jiný hardware.

Část 1
Výběr jazyku

  1. 1
    Vyberte si oblast zájmu. Můžete se začít učit kterýkoliv programovací jazyk (ačkoliv některé jsou rozhodně „jednodušší“ než ostatní). Položte si proto otázku, čeho chcete zvládnutím programovacího jazyka dosáhnout. To vám pomůže v rozhodování, do kterého jazyka se pustit, a naznačí vám, kde začít.
    • Pokud se chcete zabývat vývojem webů, budete muset znát jinou sadu jazyků než byste potřebovali pro vývoj počítačových programů. Mobilní aplikace zase vyžadují jiné znalosti než programování strojů. Každé z těchto rozhodnutí ovlivní směr, kterým se budete ubírat.
  2. 2
    Zvažte, zda nezačít s „jednodušším“ jazykem. Nezávisle na tom, jak se nakonec rozhodne, byste měli začít s některým z vysokoúrovňových, lehčích jazyků. Tyto jazyky jsou pro začátečníky vhodné zvláště proto, že je naučí základním konceptům a myšlenkovým konstrukcím, které pak mohou použít prakticky v jakémkoliv jazyce. [1]
    • Dva nejpopulárnější jazyky z této kategorie jsou Python a Ruby. Oba jsou objektově orientovanými jazyky pro vývoj webových aplikací, používajícími snadno čitelnou syntaxi.
    • "Objektově orientovaný " znamená, že je daný jazyk vystavěn okolo konceptu "objektů" (neboli souhrnů dat) a práce s nimi. Tento koncept je využíván u řady pokročilých programovacích jazyků, například C++, Java, Objective-C a PHP.
  3. 3
    Projděte si pár základních tutoriálů pro rozličné jazyky. Pokud si stále nejste jistí, který jazyk se začít učit, pročtěte si pár tutoriálů pro několik různých jazyků. Pokud vám jeden z jazyků dává větší smysl než ostatní, vyzkoušejte ho a uvidíte, jestli vám sedne. Na internetu existuje nepřeberné množství tutoriálů pro jakýkoliv programovací jazyk, mnoho z nich je přímo na wikiHow:
    • Python – Skvělý jazyk pro začátek. Jakmile se s ním naučíte zacházet, je také dost výkonný. Používá se pro řadu webových aplikací, a dokonce i pro několik her.
    • Java – Je využívána v nesčetném množství programů, od her přes webové aplikace až po software v bankomatech.
    • HTML – Zásadní a výchozí jazyk pro každého webového vývojáře. Je životně důležité osahat si HTML před tím, než přejdete k jakékoliv jiné formě vývoje webů.
    • C – Jeden ze starších jazyků, přesto stále mocný vývojářský nástroj. Jde o základ modernějších jazyků C++, C# a Objective-C.

Část 2
Začněte po troškách

  1. 1
    Osvojte si základní prvky. Postup v tomto kroku velmi závisí na tom, jaký jazyk jste si vybrali. Ve všech programovacích jazycích přesto existuje několik základních konceptů, jejichž pochopení je pro vytvoření použitelného programu nezbytné. Když se s těmito koncepty seznámíte a budete je procvičovat, bude pro vás mnohem snazší řešit vzniklé problémy a tvořit výkonný a efektivní kód. Níže najdete několik zásadních prvků, se kterými se setkáte u celé řady různých jazyků:
    • Proměnné – Proměnná slouží jako odkaz na uložená a měnící se data. Proměnné lze měnit a upravovat. Často se vyznačují definicí svého typu (např.: "integers" (celá čísla), "characters" (znaky) apod.), která udává, jaký druh dat může být v proměnné uložen. Při kódování dáváte proměnným jména, s jejichž pomocí je jako člověk dokážete rozeznávat. Díky jménům snadno pochopíte, jak proměnné interagují se zbytkem kódu.
    • Podmíněné příkazy – Podmíněné příkazy jsou akce, které se vykonají na základě toho, zda je či není splněna daná podmínka. Nejběžnější formou podmíněného příkazu je „If-Then“ (pokud platí-pak udělej). Pokud je podmínka splněna (např. x = 5), něco se stane. Pokud podmínka splněna není (např. x != 5), pak se stane něco jiného.
    • Funkce neboli podprogramy – Přesné jméno tohoto prvku se může lišit závislosti na daném programu. Můžete se tak setkat i s názvy „procedura“, „metoda“ nebo „volaná jednotka“. Jde v podstatě o menší program uvnitř většího programu. Funkce může být programem vícekrát „zavolána“, což programátorům umožňuje tvořit komplexní programy efektivně.
    • Datový vstup – Tato obecná koncepce je využívaná takřka v každém jazyce. Jde o způsob, jak zacházet a ukládat vstup od uživatele. To, jak jsou tato data získána, závisí na typu programu a na uživatelových možnostech (zadávání klávesnicí, souborem atd.). Datový vstup úzce souvisí s výstupem, což je způsob vrácení výsledků uživateli – jejich vypsání na obrazovku, nebo dodání formou soubor.
  2. 2
    Nainstalujte si potřebný software. Řada programovacích jazyků vyžaduje kompilátor, což je program sloužící k překladu kódu do strojově srozumitelného jazyka. Další jazyky, jako je třeba Python, používají překladač, který dovoluje program vykonat okamžitě a bez kompilace.
    • Některé jazyky mají IDE (Integrated Development Environment, „Integrované vývojové prostředí“). To obvykle zahrnuje editor kódu, kompilátor a/nebo překladač a debugger. Programátor tak dokáže obsluhovat všechny nezbytné funkce z jednoho místa. IDE může také obsahovat vizualizaci struktury objektů a adresářů.
    • Na internetu je dostupná spousta editorů kódu, které nabízí různé způsoby zvýraznění syntaxe a další pro vývojáře příjemné nástroje.

Část 3
Tvorba prvního programu

  1. 1
    Soustřeďte se vždy jen na jednu věc. Jedním z prvních programů, které se učí v jakémkoliv jazyce, je program „Ahoj světe“. Tento velmi jednoduchý program vypíše na obrazovku text „Ahoj světe“ (nebo podobný). Takovýto program naučí úplné začátečníky v programování jak syntaxi potřebnou k vytvoření základního funkčního programu, tak ovládání výstupu na obrazovku. Když změníte text, zjistíte, jak program pracuje s různými jednoduchými daty. Níže jsou uvedeny příklady programu "Hello World" v různých jazycích:
    • Napište Hello World v Pythonu
    • Napište Hello World v Ruby
    • Vytvořte Hello World v C
    • Napište Hello World v PHP
    • Napište Hello World v C#
    • Vytvořte Hello World v Java
  2. 2
    Učte se pomocí rozkladu příkladů z internetu. Na internetu jsou tisíce příkladů kódu prakticky v jakémkoliv programovacím jazyce. Prozkoumejte tyto příkladu a zjistěte, jak fungují jednotlivé prvky jazyka a jak jeho části pracují společně. Přebírejte kousky kódu z různých příkladů a vytvořte z nich vlastní program.
  3. 3
    Prozkoumejte syntaxi. Syntaxe je způsob zápisu jazyka, jakému rozumí kompilátor či překladač. Každý jazyk má unikátní syntaxi, ačkoliv některé prvky zůstávají napříč různými jazyky stejné. Pochopení syntaxe je při učení programovacího jazyka zásadní. Znalost syntaxe je také často tím, co lidé nazývají znalostí programování. Ve skutečnosti jde však jen o základ, který lze později rozvést v rozsáhlejší znalosti.
  4. 4
    Experimentujte se změnami. Provádějte v programu změny a testujte, jak se projeví. Experimentováním se, v porovnání se studiem z knížky či průvodce, mnohem rychleji naučíte, co funguje a co ne. Nebojte se, že svůj program pokazíte – opravování chyb je nejvýznamnější částí vývoje čehokoliv a nové věci vám takřka nikdy nebudou fungovat napoprvé. [2]
  5. 5
    Začněte se procvičovat v debuguvání. Při programování se nevyhnutelně střetnete s bugy. Jde o chyby v programu, které se mohou projevit prakticky kdekoliv. Může jít jak o neškodné „překlepnutí“, tak o zásadní chybu, která programu zabrání v kompilaci nebo spuštění. Vychytávání a opravování těchto chyb při vývoje software zcela zásadní činností, takže si na to začněte včas zvykat.
    • Při experimentování se změnami v jednoduchých programech narazíte na některé věci, které nebudou fungovat. Nejcennější schopnost programátora je umět vymyslet v takových situacích jiný a funkční postup.
  6. 6
    Vše si v kódu komentujte. Takřka každý programovací jazyk má funkci „komentáře“ umožňující vložit text, který nebude zpracován překladačem ani kompilátorem. Díky tomu si můžete do kódu v běžném lidském jazyce psát stručné a jasné vysvětlivky funkce kódu. Nejen že vám to pomůže zapamatovat si význam kódu v rozsáhlém programu, ale navíc jde o nutnou praxi v prostředí, kde spolupracuje více programátorů. Komentáře umožní ostatním pochopit, k čemu váš kód slouží.

Část 4
Pravidelně se procvičujte

  1. 1
    Kódujte každý den. Perfektní zvládnutí programovacího jazyka chce především čas. I v jednodušších jazycích typu Python, ve kterých trvá pochopení základní syntaxe jen den či dva, stojí získání vyšších dovedností spoustu času. Pokuste se každý den aspoň chvíli strávit kódováním, byť by šlo třeba jen o hodinku mezi prací a večeří.
  2. 2
    Stanovte si cíle, kterých chcete s programy dosáhnout. Nastavíte-li si dosažitelné a zároveň dostatečně náročné cíle, začne vám dařit louskat problémy a přicházet s řešeními. Zkuste vymyslet nějakou základní aplikaci (třeba kalkulačku) a vymyslete způsob, jak ji vyrobit. Použijte syntaxi a postupy, které jste se učili, a uplatněte je v praxi.
  3. 3
    Mluvte s ostatními a čtěte cizí programy. Existuje spousta programátorských komunit věnovaných konkrétnímu jazyku či odvětví. Když si takovou komunitu najdete a začleníte se do ní, neuvěřitelně vám to v učení pomůže. Získáte tak přístup k řadě příkladů a nástrojů, které vás procesem učení povedou. Čtení kódu ostatních programátorů vás může inspirovat a pomoci vám pochopit postupy, které jste dosud neovládali. [3]
    • Podívejte se po internetových komunitách a programátorských fórech, věnovaných vámi zvolenému jazyku. Dejte si pozor, abyste do komunity i přispívali, ne jen neustále kladli otázky. Tyto komunity obvykle slouží jako místo pro spolupráci a diskuzi, nikoliv jako sbírka otázek a odpovědí. Klidně zde požádejte o pomoc, buďte ale připraveni předvést svou práci a zůstaňte otevřeni testování nových postupů.
    • Jakmile budete mít v rukávě nějaké zkušenosti, zvažte účast na hack-a-thonu, nebo na srazu programátorů. Na těchto akcích jednotlivci nebo týmy závodí s časem ve snaze vyvinout funkční program, obvykle dle specifického zadání. Na těchto akcích si užijete spoustu zábavy a jsou skvělým místem pro seznámení se s dalšími programátory.
  4. 4
    Překonávejte se a bude vás to bavit. Zkoušejte věci, které ještě neumíte. Hledejte způsoby, jak svůj (nebo podobný) úkol dokončit, a zkuste je použít ve svém vlastním programu. Snažte se nespokojit s programem, který funguje „skoro dobře“ – udělejte maximum pro to, aby každá část programu fungovala bezchybně.

Část 5
Rozšiřování znalostí

  1. 1
    Zúčastněte se několika výukových kurzů. Řada univerzit, veřejných škol a zájmových center nabízí kurzy a workshopy programování, kterých se můžete zúčastnit, aniž byste se do školy museli zapsat. Tyto kurzy jsou pro programátorské nováčky skvělé nejen proto, že na nich získají přímou a praktickou pomoc od zkušených programátorů, ale také kvůli navázání kontaktu s ostatními programátory z okolí.
  2. 2
    Kupte si knihu, nebo si ji půjčte. Existují tisíce naučných knih pro jakýkoliv myslitelný programovací jazyk. Ačkoliv by vaše znalosti neměly pocházet výhradně z knih, můžete z nich získat široký přehled o daném tématu, a často také spoustu dobrých příkladů.
  3. 3
    Učte se matematiku a logiku. Většina programování zahrnuje jednoduché počty, můžete se však učit i pokročilejší koncepty. Ty se pak hodí zvláště v případě, kdy vyvíjíte složité simulace a jiné programy s náročnými algoritmy. Pro většinu každodenního programování příliš složitou matematiku nepotřebujete. Studiem logiky, zvláště pak té počítačové, si však můžete usnadnit pochopení a řešení složitých problémů v pokročilých programech.
  4. 4
    Nikdy nepřestávejte programovat. Populární teorie říká, že stát se expertem zabere člověku přinejmenším 10.000 hodin procvičování. Ačkoliv se o tom dá polemizovat, obecně je tato myšlenka platná – mistrovské zvládnutí čehokoliv vyžaduje čas a obětavost. Nečekejte, že se všechno naučíte přes noc. Když však zůstanete odhodlaní a nepřestanete se učit nové věci, je dost možné, že se expertem ve svém oboru nakonec stanete. [4]
  5. 5
    Naučte se další programovací jazyk. Ačkoliv můžete určitě obstát i s jedním mistrovsky zvládnutým jazykem, řada programátorů zlepšuje své šance na úspěch v oboru tím, že se naučí jazyků více. Jejich druhý či třetí jazyk obvykle doplňuje ten první, což jim umožňuje vyvíjet komplexnější a zajímavější programy. Jakmile dobře zvládáte svůj první jazyk, může být ten správný čas začít se učit nový.
    • Nejspíše zjistíte, že vám jde učení druhého jazyku mnohem rychleji než učení prvního. Mnoho zásadních konceptů programování je přenositelné napříč jazyky, obzvláště pak, když jde o jazyky úzce příbuzné.

Část 6
Využití vašich dovedností

  1. 1
    Zapište se do bakalářského studia. Ačkoliv to není nezbytně nutné, bakalářské studium na vysoké škole či univerzitě vás může zasvětit do tajů různorodých jazyků, a také vám pomoci s navazováním kontaktů s ostatními studenty a profesionály. Tato cesta však rozhodně není pro každého a spousta úspěšných programátorů nikdy na vysokou školu nechodila.
  2. 2
    Vytvořte si portfolio. Jakmile začnete vytvářet programy a rozšiřovat své znalosti, zabezpečte, abyste měli svou nejlepší práci vystavenou v portfoliu. Na tom pak můžete předvádět ukázky své práce náborovým pracovníkům a u pohovorů. Rozhodně do portfolia zahrňte všechno práci, kterou jste si dělali pro sebe, a zajistěte si povolení vystavovat i práci vykonanou pro jiné firmy.
  3. 3
    Pracujte občas na sebe. Pro programátory (a obzvláště vývojáře aplikací) na volné noze existuje obrovský trh. Zkuste vzít pár malých freelance zakázek, abyste zjistili, jak funguje programování na objednávku. Často také můžete takovéto práce na volné noze využít pro tvorbu portfolia a jako ukázku publikované práce.
  4. 4
    Vyvíjejte své vlastní zdarma dostupné nebo placené programy. Abyste si programováním vydělávali, nemusíte pracovat pro firmu. Pokud jste schopní a umíte software sami vyvinout a dostat do prodeje (ať už přes vlastní web, nebo skrze nějaké tržiště), musíte k němu být schopni poskytnout podporu. Vaši zákazníci očekávají, že to, co si koupí, bude fungovat.
    • Freeware je populární formou pro šíření malých programů a nástrojů. Vývojář sice nedostane zaplaceno, jde však o skvělý způsob, jak si vybudovat jméno a zviditelnit se v komunitě.

Tipy

  • Pokud vás zajímá programování her, prozkoumejte Python, C++ a Javu. Z těchto tří se pak nejvýkonněji pracuje s C++, nejsnáze se naučíte Python, a s Javou budete schopni provozovat program bez úprav na Windows, Mac OS i Linuxu.
  • Najděte si další informace o free softwaru. Zkoumejte zdrojové kódy programů, dostupné na stránkách Free software directory. Proč znovu vynalézat kolo, když jej můžete rovnou vylepšit? Jen se vždy ujistěte, že více, co se chystáte programovat.
  • Pro většinu lidí je programování něčeho, co je zajímá a co mohou použít, mnohem zajímavější než příklady z učebnic. Použijte vyhledávač a najděte si informace o projektech, které vás zajímají.
  • Při učení něčeho nového často pomáhá, když si daný prvek sami implementujete. Následně laďte návrh programu a snažte se předvídat výsledky, čímž zjistíte, zda danou problematiku správně chápete.
  • Využívejte nejnovější rozhraní pro programování aplikací a oficiální referenční příručky od vydavatele daného softwaru.
  • Návody existují proto, aby vám byly k ruce. Nestyďte se za to, že vše neznáte z hlavy, to časem přijde. Důležité je vědět, kde hledat návod.
  • Zkuste se procvičovat učením ostatních. Nejen že zlepšíte své schopnosti, ale navíc se naučíte na problémy nahlížet z různých úhlů a přemýšlet o nich více do hloubky.

Informace o článku

wikiHow je "wiki", což znamená, že na jednom článku se podílí více autorů. Na vytvoření tohoto článku se podílelo 95 lidí, někteří anonymně, aby jej v průběhu času vylepšili.

Kategorie: Používání webových aplikací

V jiných jazycích:

English: Learn a Programming Language, Español: aprender un lenguaje de programación, Português: Aprender uma Linguagem de Programação, Italiano: Imparare un Linguaggio di Programmazione, Русский: выучить язык программирования, 中文: 学习编程语言, Deutsch: Eine Programmiersprache lernen, Français: apprendre un langage de programmation, Bahasa Indonesia: Mempelajari Bahasa Pemrograman, Nederlands: Een programmeertaal leren, العربية: تعلّم لغة برمجة, हिन्दी: एक प्रोग्रामिंग लैंग्वेज सीखें, Tiếng Việt: Học Ngôn ngữ Lập trình, ไทย: รู้จักภาษาที่ใช้ในการเขียนโปรแกรม, 한국어: 프로그래밍 언어 공부법, 日本語: プログラミング言語を学ぶ, Türkçe: Bir Programlama Dili Nasıl Öğrenilir

Stránka byla zobrazena 4 217 krát.
Byl tento článek přesný?