Stáhnout PDF Stáhnout PDF

Jako každá jiná živá bytost, i pes má několik základních potřeb, které mu musíte zajistit, aby byl zdravý, šťastný a spokojený. Jako jeho majitel máte povinnost poskytnout mu vše, co potřebuje. Nebojte, není to obtížné. Budete do toho však muset vložit nějaké úsilí a čas. Odměna však bude fantastická, vy na oplátku získáte oddaného přítele.

Část 1
Část 1 ze 7:

Výběr stravy pro vašeho psa

  1. 1
    Vyzkoušejte suchou stravu. Suché krmivo je celkově levnější pro dlouhodobé používání a má určitý podíl na zachování zdravých zubů, protože obrušuje zubní plak. Navíc je díky svému tvaru snadněji uskladnitelné. Nicméně, suchá strava není tak chutná jako ta šťavnatá a někteří psi ji odmítají konzumovat. Ujistěte se, že má váš pes stálý přístup k čerstvé vodě, protože ze suché stravy do těla žádnou vodu navíc nezíská.
  2. 2
    Zjistěte, jestli vašemu psovi lépe chutná konzervovaná strava. Konzervovaná strava je mnohem chutnější a má tu výhodu, že v ní pes získává vodu navíc. Podporuje však tvorbu zubního plaku a zubního kamene a ti majitelé, kteří svého psa krmí konzervovanou stravu musí být ostražitější.
    • Konzervovaná strava je o něco dražší než suchá.
    • Musíte se vypořádat s odpadem v podobě konzerv.
  3. 3
    Polosuchá strava. Polosuchá strava není tak rozšířená jako konzervovaná nebo suchá. Skladování je o něco jednodušší než u konzervované stravy, rovněž však prospívá tvorbě zubního plaku a následně zubního kamene. Tento typ potravy je dražší než suché krmivo.
  4. 4
    O krmení svého psa syrovou stravou si promluvte s odborníkem na výživu zvířat. I syrová strava je pro psy zdravá, je však časově náročnější ji správně připravit a skladovat. Pokud byste chtěli krmit svého psa syrovou stravou, je absolutně nezbytné kontaktovat odborníka. Musíte psovi zajistit všechny živiny, které potřebuje.[1] Psi mají jiné nutriční požadavky než lidé.
  5. 5
    Nikdy svého psa nekrmte některými lidskými potravinami. Je mnoho druhů potravin, které jsou vhodné pro lidi, pro psy jsou však jedovaté. Patří sem:
    • Alkohol
    • Avokádo
    • Hrozny a rozinky
    • Čokoláda
    • Jakékoliv potraviny obsahující sladidlo xylitol
    • Káva a čaj
    • Ovocné pecky a jablečná jadérka
    • Česnek a cibule
    • Vlašské a makadamové ořechy
    • Kynuté těsto
  6. 6
    Seznamte se se složením potravy. Nejdůležitější vlastností krmiva je vysoká kvalita. Přečtěte si a ujistěte se, že rozumíte údajům na etiketě balení granulí nebo na konzervě. Většina psů prospívá, když je krmíte komerčním krmivem za předpokladu, že jste obeznámeni s tím, co vybrané krmivo obsahuje a jestli je pro vašeho psa zdravé. Ingredience jsou uvedeny v pořadí, v jakém převládají.
    • Maso by mělo být číslem 1 na seznamu. Za ním následují obilniny. Vedlejší produkty jsou v pořádku, pokud jsou uvedeny až na samém konci seznamu.
    • Vždy můžete požádat veterináře, aby vám při výběru vhodného krmiva poradil.
    Reklama
Část 2
Část 2 ze 7:

Zvolení velikosti dávek a četnost krmení

  1. 1
    Při krmení postupujte podle doporučení výrobce. Zdaleka největším problémem spojeným s výživou psů je obezita.[2] Vždy byste se měli řídit doporučeními výrobce, jak svého psa krmit. K měření denní dávky krmiva pro vašeho psa byste měli používat odměrku. Doporučené dávkování je obvykle uvedeno na konzervě nebo balení suchého krmiva.
    • Řiďte se těmito doporučeními a omezte pamlsky na jeden nebo dva denně, aby váš pes zůstal v kondici.[3]
  2. 2
    Dospělé psy krmte jednou až dvakrát denně. Psa staršího jednoho roku byste měli krmit dvakrát denně. Pes, který je starší než dva roky, by měl dostávat jídlo jednou denně.
    • Psi velkých plemen nebo psi s velkým hrudníkem by měli dostávat malé porce jídla dva až třikrát denně, je to prevence proti nadýmání. Zároveň byste měli zamezit zvýšené aktivitě bezprostředně po jídle. U některých psů by to mohlo vyvolat vážné zdravotní problémy.
  3. 3
    Štěňata krmte častěji. Štěňatům, která jsou mladší než 3 měsíce, musíte denní dávku potravy rozdělit do tří nebo čtyř krmení. Štěňata mladší jednoho roku potřebují krmení maximálně třikrát denně.
  4. 4
    Množství denní dávky upravte. To, jak váš pes vypadá, vám pomůže odhadnout, jestli je jeho váha ideální, anebo by potřeboval zhubnout nebo přibrat (což je méně časté). Pes s ideální váhou má břicho vtažené. Když se díváte zboku, břicho postupně stoupá směrem k zadním nohám. Když se díváte seshora, jeho tělo mělo by mít tvar přesýpacích hodin a přes jemnou tukovou vrstvu by měla být snadno hmatatelná žebra.
    • Vyhublí psi mají extrémní prohlubeň na břiše a jejich žebra lze nahmatat velmi lehce – u krátkosrstých psů je i vidíte. Navyšte jim jejich denní dávku krmiva o 10%.
    • U psů s nadváhou nebo obézních psů břišní prohlubeň mizí úplně a žebra jsou obtížně hmatatelná, u obézních psů je nelze nahmatat vůbec. Takovým psům uberte 10% z jejich denního přídělu krmiva.
    • Za čtyři týdny psovi opět zkontrolujte tělesné proporce. Je-li stále ještě hubený nebo naopak tlustý, upravte jeho denní dávku o dalších 10%.
    • Máte-li pochybnosti, kontaktujte veterináře.
    Reklama
Část 3
Část 3 ze 7:

Pohyb

  1. 1
    Berte svého psa na procházky. Aby váš pes zůstal v kondici, patří ke správné výživě i pravidelný pohyb nejméně dvakrát denně. Během procházek na psa dávejte pozor, sdílejte s ním společné chvilky a hrajte si s ním. Aby byly pro vás oba procházky zajímavé, berte jej na různá místa.
    • Délka procházek závisí na věku a plemenu vašeho psa. Štěňata a malá plemena potřebují kratší procházky (maximálně 15 minut), zatímco větší plemena a energičtí psi až hodinu denně.
    • Pro brachycefalické psy se stlačenými nosy (buldoci), jsou nejvhodnější krátké procházky (asi 10 minut) tři až čtyřikrát denně.
    • Samozřejmě, žádný pes nesmí mít příliš mnoho pohybu bez předchozího tréninku, stejně jako je to u sportovců.[4]
  2. 2
    Má-li váš pes zdravotní problémy, promluvte si o délce procházek s veterinářem. Pokud váš pes trpí nemocemi jako je artritida nebo diabetes, musíte být opatrní. Artritický pes s bolestmi kloubů k pohybu tolik netíhne. Promluvte si s veterinářem o vhodném pohybu a o tom, jak zmírnit jeho bolesti.
    • Starším psům s artritidou dělají nejlépe krátké procházky (asi 10 minut) tři až čtyřikrát denně.
  3. 3
    Hrajte si se svým psem. Další báječnou možností, jak poskytnout svému psovi pohyb, jsou interaktivní hry. Běhání za míčkem je skvělé v ohrazeném parku nebo na dvoře, protože máte jistotu, že vám váš pes v zápalu hry někam neodběhne.
    • Chytání bublin je další zábavná hra a vy při ní nemusíte vynakládat příliš mnoho energie.
  4. 4
    Než jdete ven, zjistěte si, jaké je počasí. Ujistěte se, že počasí nebude mít na vašeho psa nepříznivý vliv. Pokud je příliš velké horko, hrozí vašemu psovi úpal. Je-li příliš chladno, váš pes je náchylný k omrzlinám.[5]
    Reklama
Část 4
Část 4 ze 7:

Vezměte své štěně k veterináři

  1. 1
    Zajděte se svým štěnětem k veterináři nejpozději do osmi týdnů jeho života. Máte-li štěně, první návštěvu veterináře byste s ním měli absolvovat ještě před dovršením osmi týdnů. Pokud je vaše štěně starší než osm týdnů, je nejvyšší čas, abyste jej nechali prohlédnout a zajistili mu potřebná očkování. Pro zdraví vašeho psa je to velmi důležité. [6]
    • Zajistěte mu očkování proti vzteklině. Tato smrtelná nemoc je přenositelná i na člověka. V mnoha státech je toto očkování povinné.
  2. 2
    Sjednejte si návštěvu kvůli první sérii očkování. Poprvé bude základní vakcinace následovaná přídavným očkováním za tři nebo čtyři týdny (záleží na doporučení veterináře). To vám zaručí, že bude imunitní systém vašeho štěněte připraven čelit nemocem.
    • Veterinář vás obeznámí s tím, jaké očkování je požadováno. Základní očkování zahrnuje vakcinaci proti psince a vzteklině.
    • Následná přeočkování se provádějí většinou v intervalu jednoho roku. Je vždy lepší svého psa na očkování objednat, abyste nemuseli v čekárně na veterině dlouho čekat a vystavit svého psa možné nákaze.
  3. 3
    Poskytněte svému psovi prevenci proti vlasovcům. Dalším vážným zdravotním problémem je napadení vlasovci, které přenášejí komáři. Vlasovci žijí v srdci psa, způsobují mu problémy a ničí jeho zdraví. Je nutné zajistit, aby nebyl váš pes těmito parazity ohrožen. S prevencí by se mělo začít co nejdříve, aby se tomuto onemocnění předešlo. Prevencí se rozumí buď odčervovací prostředek, který chrání vašeho psa po dobu šesti měsíců, nebo tableta proti vlasovcům podávaná jednou za měsíc.
    • Jestliže je váš pes napaden vlasovci, probere s vámi veterinář možnosti léčby, která obvykle sestává z dalších krevních testů, rentgenů srdce, bolestivých injekcí a orálních medikamentů.
  4. 4
    Promluvte si s veterinářem o odčervení. Veterinář navrhne pro vašeho psa rutinní odčervení. Už při prvním očkování je štěňatům poskytnuto odčervení kvůli škrkavkám a měchovcům, dvěma běžným střevním parazitům u štěňat.
    • Při dalším očkování veterinář vyšetří psovi stolici, aby vyloučil napadení střevními parazity.
  5. 5
    Zvažte kastraci svého psa. Tento zákrok pomáhá zvládat přemnožení psů a zabraňuje některým dalším problémům, jako je bojovnost a toulání samců nebo rakovina rozmnožovacího ústrojí. Jestliže váš pes ještě není vykastrovaný, promluvte si o tom s veterinářem.
    Reklama
Část 5
Část 5 ze 7:

Domácí péče o zdraví psa

  1. 1
    Dbejte o to, aby měl váš pes čisté zuby. Stejně jako u lidí i na psích zubech se tvoří plak, který je potřeba odstranit.[7] Zaopatřete svému psovi zubní kartáček a zubní pastu pro psy. Nepoužívejte zubní pastu určenou pro lidi, obsahuje obvykle fluorid, který je pro psy škodlivý.
    • Naneste malé množství zubní pasty na koneček prstu. Pak prstem jemně projíždějte psovi horní dáseň, aby si na zubní pastu zvykl.
    • Jestli vám to váš pes dovolí, další den udělejte to samé s pastou nanesenou na psím zubním kartáčku. Kartáček držte tak, aby štětiny směřovaly podél linie horní dásně, pak jej mírně nakloňte, aby byly štětiny pod linií dásně.
    • Čistěte zezadu dopředu krouživým pohybem podél linie dásně asi 30 vteřin.
    • Ideální by bylo, kdybyste svému psovi čistili zuby každý den, nejméně však několikrát týdně.[8]
    • Rovněž můžete zkusit speciální potravu, která je vyvinutá k tomu, aby čistila zuby od plaku, zatímco jí pes žvýká. Mohou to být pamlsky z bůvolí kůže nebo dentální tyčinky.
  2. 2
    Stříhejte svému psovi drápy. Než budete poprvé stříhat drápy sami, požádejte veterináře, nebo pracovníka v psím salonu, aby vám ukázal, jak blízko živé části na psích drápech můžete stříhat. V živé části se nacházejí krevní cévky a nervy a každé zastříhnutí je pro psa bolestivé a silně krvácí.
    • Při několika prvních stříháních drápů požádejte někoho, aby vám psa držel.
    • Začněte se zadními drápy. Tyto drápy bývají obvykle kratší a psům tolik nevadí, když se dotýkáte zadních tlapek.
    • Předtím, než ustříhnete koneček drápu určete, kde se přibližně nachází živá část. Opatrně stříhejte od konečku směrem k živé části. Se stříháním skončete minimálně dva až tři milimetry před ní.
    • Postupně ostříhejte drápy na všech čtyřech tlapkách a psa během stříhání za jeho chování často chvalte.
  3. 3
    Svého psa pravidelně kartáčujte. Psi potřebují kartáčování bez ohledu na délku srsti. Je to dobrý způsob, jak se se svým psem sblížit. Přitom máte rovněž skvělou příležitost pravidelně sledovat stav pokožky svého psa.
    • Pro dlouhosrstého psa si pořiďte vyčesávací hřeben, který rovněž pomáhá při odstraňování línající srsti. Kartáčujte svému psovi srst alespoň každý druhý den. Jinak se mu v srsti mohou vytvořit žmolky. Ty jsou nejen ošklivé, ale navíc se kůže pod nimi může infikovat.
    • K česání krátkosrstého psa použijte kartáč s jemnými štětinami, který odstraňuje vypadanou srst a stimuluje pokožku.
  4. 4
    Při kartáčování prohlédněte psovi kůži. Kartáčování je příležitostí kdy můžete zkontrolovat, jestli nemá váš pes blechy, vřídky nebo boule. Rovněž vám skýtá příležitost zjistit, zda mu nevypadávají chlupy, nebo nemá na kůži zánět, oděrky, či jiná poranění.[9]
    • Zjistíte-li, že má váš pes blechy, začněte to řešit ihned. Zbavte jeho pelíšek a celý dům blech dříve, než se to vymkne kontrole. Přípravky k vnějšímu použití a insekticidy pro domácnost jsou nejlepším způsobem jak zabránit jejich rozmnožení. Veterinář vám poradí, jak zlikvidovat blechy u psa i ve vašem domě.
  5. 5
    Jednou měsíčně svého psa vykoupejte. Potřebuje-li váš pes koupel, použijte univerzální psí šampon. Při použití postupujte podle návodu na lahvičce. S koupáním to nepřehánějte. Většina psů potřebuje vykoupat tak jednou za měsíc. Častým koupáním se jejich pokožka příliš vysušuje.
    • Jestliže se váš pes často umaže, anebo smrdí, budete jej možná muset koupat častěji. Zachovejte rozvahu a máte-li pochybnosti, kontaktujte veterináře.
    Reklama
Část 6
Část 6 ze 7:

Domácí výchova psa

  1. 1
    Vyberte místo, na kterém byste chtěli, aby váš pes vykonával potřebu. Vaší nejdůležitější úlohou je naučit své štěně vyprazdňovat se na určeném místě. To bývá většinou venku, někde stranou.
  2. 2
    Ze začátku berte svého psa ven častěji. Dopřejte mu dostatek příležitostí k vyprázdnění. Berte jej ven často, třeba i každou půlhodinu. Obzvláště štěňata mají malý močový měchýř a potřebují se vyprazdňovat častěji.
  3. 3
    Sledujte znamení, že si váš pes potřebuje ulevit. Když jste doma, pečlivě sledujte svého psa nebo štěně, abyste věděli, kdy se potřebuje vyprázdnit. Můžete si všimnout, že funí, čichá kolem, štěká nebo sedí u dveří. Jestliže se váš pes takhle chová, hned jej vezměte ven.
    • Když si uleví venku, nezapomeňte jej pokaždé zahrnout pochvalami.
    • Stane-li se vašemu psovi doma „nehoda“, nenadávejte mu, ani jej nebijte. Jen klidně ukliďte nepořádek a zkuste to znovu.
  4. 4
    Pochvalte svého psa ihned. Když si váš pes venku uleví, pochvalte jej a pohlaďte. Dejte mu pamlsek. Je důležité udělat tyto věci ihned, aby si je váš pes spojil s vykonáním potřeby.
  5. 5
    Noste s sebou pytlíky, abyste mohli po svém psovi uklidit. Ujistěte se, že máte vždy po ruce pytlík, abyste mohli posbírat pevné exkrementy. Neexistuje žádná omluva, abyste to neudělali. Nechat je ležet venku je nechutné a navíc to přispívá k šíření nemocí.
  6. 6
    Dokud nebude váš pes zvyklý vykonávat potřebu venku, omezte jeho pohyb po domě. Než se váš pes naučí, aby si ulevil venku, nechte jej třeba v koupelně, předsíni nebo prádelně, kde lehce vytřete podlahu.
    • To je zvlášť důležité, nemůžete-li své štěně stále sledovat. Štěňata, která učíte, kam si mají ulevit, vyžadují neustálý dohled.
  7. 7
    Naučte svého psa na přepravku nebo klec, když nejste poblíž. Nebojte, je-li pes na přepravku zvyklý, vidí ji obvykle jako bezpečné útočiště. Umístěte přepravku s otevřenými dvířky do obýváku a dejte do ní pohodlnou deku. Dodejte psovi odvahu, aby vešel do přepravky sám tím, že mu do ní vhodíte pamlsek. V průběhu pár dní to udělejte několikrát, pak za psem zavřete dvířka tak na 10 minut. Postupně prodlužujte čas zavřených dvířek, až si váš pes na přepravku zvykne a bez pláče a kňučení v ní vydrží až čtyři hodiny.
    • Ujistěte se, že má přepravka tu správnou velikost pro vašeho psa. Měl by být schopný v ní normálně stát bez toho, aby se hrbil. Rovněž by měla být dost prostorná na to, aby se v ní mohl pohodlně otočit.
    • Nikdy psa nenechávejte v přepravce déle než čtyři hodiny. Nepoužívejte ji jako trest, jinak do ní váš pes dobrovolně nevejde.
    Reklama
Část 7
Část 7 ze 7:

Socializace psa

  1. 1
    Dávejte odměny za dobré chování. Psi se musí naučit dobře vycházet s ostatními psy a lidmi. Je na vás naučit jej, aby se stal dobrým psím občanem. Bohužel, špatné chování je nejčastějším důvodem proč lidé své psy opouštění a odkládají je do útulků. Nejlepším způsobem, jak vycvičit svého psa, je používat odměny. Za splnění majitelova příkazu pes dostane malý pamlsek a přehršel pochval.
    • Psi jsou oddaní a milují projevy laskavosti od „svých lidí“. Systém odměn je skvělou metodou, jak rychle vycvičit psa.
    • Nevhodné nebo špatné chování se ignoruje, nepředstavuje-li nebezpečí pro jiné psy nebo lidi.
  2. 2
    Seznamte svého psa s obvyklými činnostmi v domácnosti. Socializace psa znamená být zdravým způsobem součástí lidského a psího společenství. Začněte se socializací brzy, aby si váš pes ještě jako štěně zvykl na běžné zvuky v domácnosti a nebál se jich.[10]
    • Nepronásledujte svého psa s vysavačem a neplácejte jej koštětem.
    • Berte jej na projížďky autem, aby si zvykl na dopravní prostředky a ukažte mu, co je venku.
  3. 3
    Berte svého psa do parku. Park je další dobrý způsob, jak naučit svého psa chovat se k ostatním psům a lidem. Držte jej na vodítku, zvláště během prvních návštěv parku. NEPOUŠTĚJTE svého psa z vodítka, jestliže si nejste jisti jeho chováním k ostatním psům a lidem.
  4. 4
    Zkuste socializační školku pro štěňata. Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak představit vašemu štěněti jiná štěňata, lidi, běžné věci a zvuky, je socializační školka pro štěňata. Zkuste si vyhledat na internetu, jestli se takové zařízení ve vašem okolí nachází, nebo se zeptejte známých či veterináře.
    • Pokud máte už staršího psa, můžete jej zkusit zapsat do kurzu výcviku poslušnosti.
    Reklama

Tipy

  • Předtím než si adoptujete nebo koupíte psa, ujistěte se, že máte dostatek času, peněz a prostředků, abyste o něj mohli patřičně pečovat. K ostatním psům a lidem není férové, když si nemůžete dovolit veterinární péči, nebo zajistit psovi dostatek potravy. Rovněž je vůči psovi nespravedlivé, pokud s ním nemůžete trávit dostatek času, starat se o něj a hrát si s ním.
  • Užijte si se svým psem spoustu zábavy! Správný přístup z vaší strany vašeho psa naprosto pohltí.
Reklama

Varování

  • Podceníte-li u psa výchovu, hlavně domácí, může začít trpět zdravotními problémy.
  • Nikdy svého psa nebijte. Způsobí to jen, že se vás pes bude bát a stranit se vás, což zničí váš vztah.
  • Psa ukázněte pouze tehdy, přichytíte-li jej při něčem, co by neměl dělat. Není v jeho silách najít spojitost mezi tím, co neměl dělat a udělal, pokud jej potrestáte později.
Reklama
  1. Animal Behavior for Shelter Veterinarians and Staff. Emily Weiss, Heather Mohan-Gibbons and Stephen Zawistowski. John Wiley & Sons. May 2015

O tomto wikiHow

Toni Woods
Spoluautorem článku je :
Profesionální trenérka psů
Tento článek spoluautorem článku je Toni Woods. Toni Woods je profesionální trenérka psů a majitelka výcviku Spot on Dog ve Washingtonu DC. S více než 15 lety zkušeností se Toni specializuje na zlepšování vztahů mezi psy a jejich rodinami a na zmírnění utrpení psů zažívajících separační úzkost. Toni je držitelkou titulu BS v biologii na Wittenberg University a devět let vyučuje biologii. Nyní věnuje svůj život pomoci psům s úzkostí z odloučení. Tento článek byl zobrazen 2 517 krát
Stránka byla zobrazena 2 517 krát.

Pomohl vám tento článek?

Reklama