Jak se stát programátorem

Stát se programátorem není jen tak. Jedná se o dlouhodobý proces, během kterého budujete své dovednosti den za dnem a rok za rokem. Programování však může být zábavná a naplňující činnost (jak mentálně, tak i duševně a finančně). Tento návod vám neslibuje žádné zázraky a jednotlivé kroky nemusíte nutně následovat v přesném pořadí. Dá vám však obecnou představu o tom, co to obnáší stát se programátorem v tomto moderním pracovním odvětví.

Postup

1
Udělejte si úvodní kurz v jedné z následujících disciplín:
- Logika
- Diskrétní matematika
- Programovací jazyk (zapojte se do různých programovacích paradigmat, počínaje sekvenčním / procedurálním až po objektově orientovaným, po funkčním a logickém programování. Pro začátečníky preferujte Ruby / Python / Pascal a po dobrém porozumění jděte hlouběji do C++/C#/Java)
RADA ODBORNÍKA

Gene Linetsky, MS
Zakladatel Startupů & ředitel inženýrství
Gene Linetsky je zakladatelem startupů a softwarovým inženýrem v San Francisco Bay Area. Pracuje v technologickém průmyslu více než 30 let a v současné době je ředitelem pro inženýrství v Poynt, technologické společnosti, která buduje inteligentní terminály Point-of-Sale pro podniky.

Gene Linetsky, MS
Zakladatel Startupů & ředitel inženýrství

Nemějte pocit, že musíte získat titul v kódování. Přestože absolvování kurzů programovacího jazyka může být užitečné, Gene Linetsky, softwarový inženýr a zakladatel startupu, říká: "Ve skutečnosti je diskutabilní, zda titul bolí nebo pomáhá. Místo toho si představte programování jako učňovskou přípravu - jde hlavně o poučení se z vašich chyb."
2
Naučte se základy databází, jako jsou tabulky, pohledy a dotazy a procedury. Můžete na to použít jakýkoliv jednoduchý balíček, například:
- MS Access
- DB V
- Fox Pro
- Paradox
- MySQL je dobrá databáze na naučení se základů, protože je dostupná zdarma, je všeobecně využívaná a její databáze jsou dostupné přes SQL dotazy.
3
Rozhodněte se, jaký typ programátora chcete být. Programátoři obecně spadají pod jednu z následujících kategorií:
- Web programátor
- Programátor desktop aplikací
  - Programátor zaměřený na operační systémy (OS) - specializovaný v jednom nebo více operačních systémů
  - Multiplatformní programátor
- Programátor zaměřený na distribuované programování
- Programátor knihoven/platforem/frameworků/core systémů
- Programátor systémů
  - Kernel programátor
  - Driver (ovladač zařízení) programátor
  - Programátor překladače (kompileru)
- Výzkumník v programování
4
Naučte se technologie a programovací jazyky, které souvisejí s vaším zvoleným oborem. Následující oddíly rozeberou úkoly, kterými se jednotlivé druhy programování zabývají.

Reklama

Metoda 1

Metoda 1 ze 6:

Web Programování

1
Zjistěte si, co obnáší Web programování. Webové aplikace je software, který funguje v prostředí internetu. To znamená, že aplikace jsou dostupné skrz internetový vyhledávač, jako je Firefox nebo Internet Explorer. Jelikož jsou postaveny na vrcholku internetové architektury, na modelu klient-server, tak nutně nevyžadují aktivní přístup k internetu. To znamená, že webové aplikace jsou postaveny nad standardní webové technologie, jako jsou:
- HTTP
- FTP
- POP3
- SMTP
- TCP
- IP protokoly
- HTML
- XML
- Coldfusion
- ASP
- JSP
- PHP
- ASP.NET
2
Prohlédněte si spoustu různých webových stránek, abyste získali přehled o tom, jak obvykle vypadají. (Klikněte pravým tlačítkem a potom klepněte na tlačítko Zobrazit zdroj nebo stiskněte klávesu F12.) Vyhledávejte webové stránky, které jsou rozmanité, co se týče typu a jejich obsahu. Není nutné bezhlavě navštívit, co nejvíce webových stránek. Obecně však budete potřebovat navštívit alespoň jednu z následujících typů www stránek:
- Korporátní webové stránky (obchodní společnosti, neziskové organizace, vládní organizace)
- Internetové vyhledávače (webové vyhledávače, meta vyhledávače, specializované vyhledávače, adresáře)
- Stránky na data mining
- Osobní stránky
- Informační stránky/internetové encyklopedie (wiki, listy s daty, technické specifikace, manuály s výpisy adresářů, blogy a deníky, zprávy a stránky tiskových agentur, zlaté stránky, atd.)
- Socialní sítě (socialní portály, stránky se záložkami, stránky na psaní poznámek)
- Stránky vhodné ke spolupráci (to zahrnuje i již zmíněné kategorie, jako jsou wiki a blogy)
3
Naučte se nejméně jednu techniku či metodu brainstormingu a software, který je schopný implementovat danou metodu. Například: brainstorming diagramy a MS Visio.
4
Seznamte se se strukturou webových stránek. Stránky jsou vytvářeny jako konceptuální webové diagramy, síťové mapy a navigační struktury.
5
Udělejte si rychlokurz v počítačové grafice. Zkuste se naučit ovládat alespoň jeden ze softwarových balíčků na grafický design (není to povinné, ale důrazně doporučováno).
6
Naučte se základy internetové infrastruktury. Měli byste získat základní představu o:
- Základních internetových protokolech (HTTP, FTP, SMTP, a POP3 nebo IMAP4)
- Softwaru webového serveru (především té platformy, na které budete většinou pracovat)
- Softwaru na prohlížení webu
- E-mailovém serveru a klientském softwaru
7
Naučte se HTML a CSS jazyky. Na editaci HTML zvažte vyzkoušení práce v režimu "What You See Is What You Get" (WYSIWYG, nebo-li “co vidíš, to dostaneš”).
8
Naučte se XML a technologie související s XML, jako jsou XSL a XPath (nepovinné, ale doporučeno).
9
Vytvořte jednoduchou statickou webovou stránku, na které se plně obeznámíte s HTML.
10
Naučte se skriptování na straně klienta. Většina uživatelů se učí JavaScript. Někteří se učí VBScript, ale ten není kompatibilní s většinou prohlížečů.
11
Dostatečně se seznamte s jazykem skryptování na straně klienta. Snažte se dosáhnout svého potenciálu používáním pouze jednoho jazyka. Pokračujte k následujícímu kroku pouze v případě, že jste dostatečně obeznámeni s vaším vybraným skriptovacím jazykem na straně klienta.
12
Naučte se alespoň jede programovací jazyk na straně serveru. Pokud se rozhodnete omezit se pouze na jeden druh serveru, naučte se programovací jazyk, který jeho software podporuje. Případně se naučte alespoň jeden programovací jazyk pro každý server.
13
Jakmile se naučíte programovací jazyk na straně serveru, vytvořte svůj pilotní projekt.
14
Pořiďte si vlastní stránky a začněte experimentovat v rámci vlastní webové stránky.

Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 6:

Programování desktop aplikací

1
Zjistěte si, do čeho jdete. Většina programátorů desktop aplikací píše kódy pro obchodní společnosti, takže vám může značně ušetřit čas, když si zjistítě něco o společnostech a jejich organizačních a finančních strkturách.
2
Naučte se o různých počítačových hardwarových architekturách. Může být vhodný úvodní kurz na design digitálních obvodů a v počítačové architektuře. Někteří lidé si však myslí, že je to pro začátečníky příliš náročné, takže není na škodu si přečíst dva nebo tři návody (jako je tento a tento). Posléze, jak se naučíte první programovací jazyk, se můžete k tomuto kroku vrátít.
3
Naučte se nějaký jednoduchý (dětský) programovací jazyk. Nestyďte se jej naučit jen proto, že už nejste děti. Například vyzkoušejte programovací jazyk Scratch. Tyto programovací jazyky vám mohou výrazně ulehčit učení se vašeho prvního programovacího jazyka. Nejedná se však o povinný krok. Také jej můžete podniknout již před předchozím krokem.
4
Seznamte se s procedurálním programováním, objektově orientovaným programováním a funkcionálním programováním a programovacími paradigmaty.
5
Absolvujte úvodní kurz v procedurálních programovacích jazycích. Procedurální programování budete potřebovat při práci s jakýmkoliv programovacím jazykem. Navíc, procedurální programování je podle většiny programátorů nejjednodušší výchozí bod, z kterého můžete získat dobrou představu o programování jako takovém.
6
Naučte se alespoň jednu pokročilou techniku modelování, jako je UML nebo ORM.
7
Začněte psát nějaké malé konzole nebo konzolové aplikace. Můžete využít běžná malá cvičení v knihách o programovacích jazycích. Vyberte si nástroj pro psaní programů ve vašem vybraném programovacím jazyce.
8
Udělejte si pokročilejší kurz ve vybraném programovacím jazyku. Před posunem k následujícímu kroku se ujistěte, že dobře chápete následující koncepty a dokážete je lehce aplikovat:
- Inputting a outputting (vkládání vstupů a výstupů) informací pro uživatele v programu.
- Logický tok a tok řízení programů v procedurálních jazycích.
- Oznámení, přiřazování a porovnávání proměnných.
- Rozvětvující se programovací konstrukty, jako jsou příkazy "if-then(-else)" a příkazy "select/switch..case”.
- Iterace (opakované volání funkce) jako jsou “while..do”, “do..while/until” nebo “for..next"
- Syntaxe programovacího jazyka pro tvorbu a práci s procedurami a funkcemi.
- Typy dat a jak je manipulovat.
- Uživatelské datové typy (informace (records), struktury (structs), jednotky (units)) a jejich použití.
- Pokud váš jazyk podporuje přetížení funkce, snažte se tomu porozumět.
- Metody přístupu do paměti (memory access), které vámi vybraný jazyk používá (ukazatele, funkce peek, atd.)
- Pokud váš jazyk podporuje přetížení operátoru, snažte se tomu porozumět.
- Pokud váš jazyk podporuje delegáty a funkční ukazatele, snažte se jim porozumět.
9
Použijte pokročilé techniky, které jste se naučili.
- Objektově orientovaná paradigmata.
10
Udělejte si úvodní kurz alespoň v jednom dalším programovacím jazyku v jiném programovacím paradigmatu. Je doporučováno naučit se jeden programovací jazyk pro každé paradigma. Většina pokročilých programátorů to tak dělá. Obvykle je však třeba začít s jedním jazykem a snažit se procvičovat své znalosti a začít s dalším jazykem až získáte opravdovou zkušenost v programování. Vyzkoušejte jednu z následujících jazykových oblastí:
- Logická programovací paradigmata.
- Funkcionální programovací paradigmata.
11
Porovnejte ty dva programovací jazyky, které jste se zatím naučili. Zhodnoťte jejich silné a slabé stránky. Obvykle to můžete udělat takto:
- Vezměte jednoduché ukázky vaší předchozí práce v prvním programovacím jazyku a přepište je za použití druhého programovacího jazyka.
- Vytvořte nový projekt a zkuste do něj implementovat oba jazyky. Někdy se však může stát, že díky vaší volbě projektu a jazyků nebudete moci použít jeden z vybraných jazyků.
- Napište si tahák nebo shrnující tabulku, v které porovnáte podobné a odlišné prvky obou jazyků.
- Snažte se najít způsoby, jak napodobit prvky či vlastnosti, které jsou jedinečné pro jeden z jazyků, v druhém jazyku.
12
Naučte se koncepty vizuálního programování za použití jazyka, který jste se naučili. Skoro všechny programovací jazyky mají verze/knihovny, které podporují vizuální programování a také podporují konzole nebo jiné podobné programování. Toho může být dosáhnuto těmito způsoby:
- Naučte se základy událostmi řízeného programování. Většina vizuálního programování závisí v určité rovině na událostech a jejich řízení (pomocí vámi vybraného programovacího jazyka).
- Pořádně si vyzkoušejte desktopový software a snažte se mu porozumět. Většina společností zabývajících se vývojem softwaru nabízí beta verze svých produktů, které si tak můžete vyzkoušet. Mějte přehled o novinkách v uživatelském rozhraní.
- Čtetě články nebo návody o grafickém uživatelském rozhraní.
13
Začněte aplikovat své znalosti na vlastních malých softwarových projektech. Snažte se použít vaše znalosti v programování na problémy, se kterými se potýkáte ve vašem všedním životě. Například, napište program, který hromadně přejmenovává soubory, vizuálně porovnává textové soubory, hromadně kopíruje jména souborů do paměťového/textového soubor a podobně. Pro začátek pracujte na jednoduchých projektech.
14
Vytvořte svůj virtuální “maturitní projekt”. Dokončete jej a aplikujte v něm všechny techniky vizuálního programování, které jste se zatím naučili.
15
Rozšiřte své znalosti vizuálních frameworků/knihoven/balíčků, které jste se naučili, absolvováním pokročilých kurzů a věnováním zvláštní pozornosti detailům. Také se pomocí stránek na internetu naučte nejrůznější tipy a triky určené pro váš framework.
16
Vyhledejte další balíčky/knihovny vizuálních elementů pro váš programovací jazyk a naučte se je.
17
Udělejte si kurz v počítačové grafice (ne grafickém designu). Bude se vám to hodit, pokud chcete psát přitažlivé prvky pro uživatelské rozhraní.
18
Staňte se herním programátorem (nepovinný). Programování her je většinou považováno za programování desktop aplikací. Pokud se chcete stát herní programátor, tak poté, co dokončíte tyto kroky, se budete muset naučit více o programování her. Také by váš druhý programací jazyk, který jste se měli již naučit, měl být logický/funkcionální programovací jazyk (nejlépe Prolog nebo Lisp).

Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 6:

Programování zaměřené na distribuované aplikace

1
Seznamte se s programováním distribuovaných aplikací. Programování distribuovaných aplikací je považováno za jedno z nejtěžších na naučení a vyžaduje široké znalosti v oblasti počítačů a komunikačních technologií.
2
Udělejte si úvodní přehled v telefonních systémech a jejich hardware. Tento krok však není povinný. Je však velmi užitečný pro pochopení síťových typologií.
3
Seznamte se se síťovou architekturou hardwaru a zaříženími, jako jsou rozbočovače, přepínače a routery.
4
Udělejte si kurz v základech síťových protokolů. Před tím, než začnete programovat distribuované aplikace však potřebujete dobré znalosti modelu Open Systems Interconnection (OSI), Ethernet, IP, TCP, UDP a HTTP.
5
Dostatečně se naučte jazyk XML.
6
Začněte učením se shellových skriptů. Pro programování na Windows to je jakýkoliv skript, který funguje s Windows Script Host. Na Linux stačí skripty Bath a Perl. JavaScript je silně doporučován pro obě platformy z následujících důvodů:
- Je podporováno téměř jakýmkoliv skriptovacím hostem v kterémkoliv operačním systému (Windows Script Host podporuje JavaScript, většina Linux distribucí má balíčky na podporu JavaScript).
- Je považováno mnohými vývojáři za jednodušší na naučení.
- Má syntax odvozený od ALGOL, takže má blíže k mnohem více programovacím jazykům (např. C, C++, C#, Java a J# mají syntax odvozený od ALGOL), což je dobré vědět při výběru druhého programovacího jazyka.
- Díky naučení se JavaScript se seznámíte se skriptováním na straně klienta, což je dobrý bonus!
7
Nejprve aplikujte pouze procedurální programování za použití vašeho zvoleného skriptovacího jazyka. Později můžete použít pokročilé programovací techniky a paradigmata podle vašeho skriptovacího jazyka a toho, co jej podporuje. Všechny skriptovací jazyky zahrnují nějaké aspekty procedurálního programování.
8
Použijte skriptovací jazyk, který jste se naučili, k psaní skriptů, které zprostředkují komunikaci mezi stroji. Naučte se, co je pro to nezbytné. Jednoduchá komunikace postačí.
9
Přejděte k desktopovým skriptovacím/programovacím jazykům. Nejlépe k multi-paradigmatovému jazyku jako je Python. Seznamte se se základy tohoto druhého jazyka. Java je obecně považováno programátory za tu nejlepší volbu. Avšak C# se stává čím dál, tím víc populární. Java a C# jsou upřednostňovány z následujících důvodů:
- Jsou to objektově orientované programovací jazyky, které chrání programátory ve velkých týmech před implementacemi detailů, jelikož oba podporují komponenty (předem sestavené jednotky kódu, které vykonávají určitý úkol a mohou být použity i v jiných programech).
- Podporují událostmi řízené programování, ale i OO a procedurální programování.
- Framework, na kterém je daný jazyk postaven, je samostatně distribuován (v případě Javy).
- Jsou také dostupné mnohé hotové balíčky, které se zabývají sítěmi, a to jak open-source kódy a věstavěnými frameworky; to výrazně ulehčuje programátorům práci, protože tak mohou stavět na práci ostatních.
10
Více se soustřeďte na hlavní funkce jazyka, zejména ty, které jsou na podporu sítí. Méně se věnujte elementům uživatelských rozhraní jako je outputting (výstupy), návrh oken a techniky práce s okny, atd.
11
Udělejte si kurz v designu distribuovaných aplikací a architektur. Toho můžete docílit pomocí knih, online tutoriálů nebo akademických kurzů. Porozumění architektuře distribuovaných aplikací a jejich konceptů je naprosto nezbytné.
12
Naučte se něco o vytváření serviced komponentů a službách používající vámi zvolený programovací jazyk.
13
Naučte se jeden nebo více z následujích technologií. Je doporučováno se alespoň naučit jejich základy. Většina programátorů distribuovaných aplikací nekončí pouze jedním nebo dvěmi programovacími jazyky, ale umí nejméně jeden programovací jazyk pro každý operační systém. To je proto, že pokud chcete mít vaši aplikaci “distribuovanou”, měli byste poskytnout její verze pro všechny hlavní operační systémy.
- Common Object Request Broker Architecture (CORBA)
- Simple Object Access Protocol (SOAP)
- Asynchronous JavaScript a XML (AJAX)
- Distributed Component Object Model (DCOM)
- .NET Remoting
- XML Web Services
Reklama

Metoda 4

Metoda 4 ze 6:

Programování knihoven/platforem/frameworků/core systémů

1
Zjistěte si, co zahrnuje programování core systémů. Programátoři core systémů jsou jednoduše pokročilí programátoři, co přešli z programování aplikací na programování kódů, které mohou použít i jiní programátoři.
2
Pokud jste to ještě neudělali, naučte se programovací jazyk, který podporuje tvorbu opakovaně použitelných komponentů/balíčků.
3
Udělejte si pokročilý kurz v UML a ORM. Většina vývojářů knihoven přinejmenším jeden z nich používá.
4
Udělejte si kurz v softwarovém inženýrství.
5
Naučte se alespoň modulární, komponentové, objektově orientované a událostmi řízené programovací techniky a koncepty. Čím více programovacích paradigmat a jazyků ovládáte, tím úspěšnější programátor knihoven/balíčků se stanete.
6
Naučte se více o různých operačních systémech a programovacích frameworcích, které tyto operační systémy podporují.
7
Zaměřte svou pozornost na frameworky, které jsou nezávislé na platformě a programovací jazyky a technologie.
8
Pokud programovací jazyky, které jste se zatím naučili, mají ANSI/ISO/IEEE/W3C standardní verze, ovládněte tyto standardy. Snažte se porozumět standardním kódům, kdykoliv je to možné.
9
Snažte se napodobit jednoduché, delší dobu zavedené knihovny. Především open-source knihovny. Budete to pro vás užitečné především v počátečeních fázích vašeho studia na programátora knihoven/balíčků. Začněte s jednoduchými balíčky, jako jsou převody jednotek a středně pokročilé vědecké výpočty. Pokud studujete vysokou školu, snažte se využít ostatních předmětů, které studujete, a udělejte knihovny na základě jejich rovnic a vědeckých základů.
10
Vyhledejte a vyzkoušejte si open-source balíčky, které jsou pro vaše pole programování. Nejprve si stáhněte binární nebo spustitelné soubory daného balíčku. Zkuste je použít a všimněte si jejich silných a slabých stránek. Poté si stáhněte zdroj a zkuste zjistit, jak to bylo uděláno. Zkuste tyto knihovny nebo jen jejich části znovu vytvořit. Udělejte to však až poté, co jste viděli zdrojový kód. Později to můžete zkusit udělat, aniž byste se na něj podívali. V pokročilejší fázi zkuste tyto knihovny vylepšit.
11
Naučte se rozdílné přístupy, které programátoři používají k distribuci a rozmístění komponentů.
- Obvykle se programátoři knihoven/balíčků snaží přemýšlet nad všemi problémy rekurzivně a/nebo iterativně. Snažte se přemýšlet nad každým problém jako nad sbírkou malých problémů (sekvence jednodušších úkolů) nebo jako nad opakovaným procesem snižování scope (česky přibližně "rámec působnosti") problému do menších scope a pak nahromadění těchto scope jeden na druhý.
- Programátoři knihoven/balíčků mají tendenci generalizovat. To znamená, že když se potýkají s jednoduchým konkrétním problémem, tak obvykle zároveň přemýšlí nad obecnějším problémem. Vyřešením obecnějšího problému tak automaticky dokáží vyřešit i onen menší problém.
Reklama

Metoda 5

Metoda 5 ze 6:

Programování systémů

1
Zjistěte si, co programování systémů obnáší. Programátoři systémů se potýkají s programovací “vědou”, ne jejími specifickými realizacemi. Tím pádem se neomezujte na jednu specifickou platformu.
2
Následujte tyto tři kroky pro programátory desktopových aplikací.
3
Udělejte si úvodní kurz v lineární algebře.
4
Udělejte si kurz v základech matematické analýzy (calculus).
5
Udělejte si kurz v logické a/nebo diskrétní matematice.
6
Seznamte se s různými operačními systémy. Například takto:
- Získejte představu o tom, jak jsou operační systémy nainstalovány.
- Naučte se, jak nainstalovat různé operační systémy na PC (nepovinné, ale doporučeno).
- Nainstalujte více než jeden operační systém. Neinstalujte však žádné pomocné balíčky; místo toho pracujte čiště s holými funkcemi daného operačního systému.
7
Udělejte is kurz (nebo čtěte knihy) o architektuře počítačového hardwaru.
8
Rozšiřte své znalosti různých platforem počítačového hardwaru.
9
Seznamte se se základy jazyka symbolických adres vašeho hardwaru/operačního systému. Později se naučíte jazyk jiných platforem/systémů.
10
Naučte se jazyky ANSI C a C++ spolu s koncepty procedurálního programování.
11
Pochopte a procvičujte standardní knihovny C/C++ na vaší vybrané platformě. Věnujte speciální pozornost STL (Standard Template Library) a snad i ATL (Active Template Library).
12
Vyhledejte si online zdroje, knihy, kurzy, díky kterým se naučíte více o programování v jazyce C na vaší specifické platformě.
13
Procvičujte tvorbu pokročilých kódů s jazyky C a C++.
14
Naučte se pokročilý jazyk symbolických adres.
15
Udělejte si kurz v designu operačních systémů.
16
Načtěte si informace o vaší platformě. Bude to jednodušší, pokud si vyberete operační systém Unix. Snažte se velmi dobře porozumět systému, s kterým budete později pracovat.
17
Procvičujte své znalosti. Nejprve vytvořte malé softwarové nástroje. Obvykle je vhodné:
- Vyzkoušet vytvořit vlastní malé nástroje, které už existují v systému.
- Vyzkoušet přesunout nástroje z jednoho systému do druhého.
18
Naučte se programovací jazyky v tom správném pořadí. Tady opravdu záleží na tom, jaký jazyk se naučíte jako první. Začněte s ANSI C, ne s C++, C# či Javou a D. Posléze se naučte C++.
- Primární zaměření na C je z toho důvodu, že pro programování systémů je potřeba, aby programátor znal následující koncepty:
  - Kompilace zdrojového kódu.
  - Nižší úroveň objektově orientovaných výstupních souborů.
  - Binárky.
  - Nižší úroveň programování strojového jazyka/jazyka symbolických adres. Jazyk C je považován ze jednodušší na naučení jazyka symbolických adres. Také podporuje volné vkládání kódů jazyka symbolických adres a je pouze procedurální.
Reklama

Metoda 6

Metoda 6 ze 6:

Výzkum v programování

1
Zjistěte si, co výzkumníci v oblasti programování dělají. Jsou to velmi pokročilí programátoři, kteří se namísto vývoji aplikací věnují vývoji počítačových technologií jakou jsou šifrování, programovací jazyky a algoritmy data miningu. Této úrovně však málokdo dosáhne bez akademického vzdělání a dávky odhodlání.
2
Nashromážděte vědecké znalosti rovnající se čtyřletému studiu počítačových věd na vysoké škole. Toho můžete dosáhnout:
- Samotným studiem na vysoké škole (obvyklá volba).
- Sežeňte si osnovu pro obor počítačových věd, kterou používá některá z vysokých škol. Učte se podle ní samostudiem nebo jednotlivé předměty absolvujte jako jednotlivé kurzy. Teoreticky tak můžete nahradit studium na vysoké škole. Obecně je však lepší zvolit si první cestu a vystudovat vysokou školu v daném oboru.
3
Vyberte si specializaci, podle vašich preferencí. Čím specifičtější budete, tím lépe. Tady je seznam několika hlavních odvětví v počítačové vědě:
- Návrh algoritmů (např. vyhledávání, třídění, šifrování, dešifrování a odhalování chyb v komunikaci)
- Programovací jazyky/design kompilátoru/optimalizace
- Umělá inteligence (rozpoznávání vzorů, rozpoznávání řeči, zpracování přirozeného jazyka, neuronové sítě)
- Robotika
- Vědecké programování
- Superpočítače
- Computer aided design/modeling (CAD/CAM)
- Virtuální realita
- Počítačová grafika (Počítačová grafika je obvykle mylně zaměňována s grafickým designem nebo grafickým designem uživatelských rozhraní. Počítačová grafika je obor, který zkoumá jak zobrazit a manipulovat s grafikou v počítačových systémech.)
4
Zvažte studium programování na vysoké škole. Můžete zvážit magisterské či dokotorandské studium.
5
Naučte se technologie a programovací jazyky, které jsou spojeny s vaším vybraným programovacím oborem.

Reklama

Tipy

Bez ohledu na to, jaký typ programování si chcete vyzkoušet nebo na jaké úrovni chcete být, zvažte studium programování na vaší lokální škole nebo univerzitě. Nenechte se zastrašit pojmy jako je “počítačová věda”. Jakýkoliv kurz, do kterého se můžete dostat bez jakýchkoli předpokladů, by měl být zaměřen na výuku základů programovaní. Předem se však ujistěte, že tomu tak opravdu je. Obraťte se na instruktora či poradce a zjistěte si, zda se daný kurz zabývá přesně tím, co potřebujete. Často se totiž stává, že některé kurzy, jako je například kurz “počítačové gramotnosti”, se zaměřují na práci s kancelářskými aplikacemi (např. Office) a podobně.

Reklama