Jak se starat o ježka

V tomto článku:Výběr ježka a jeho příchod k vám domůUbytování vašeho ježkaKrmení ježkaUdržujte svého ježka zdravého a šťastného21 Reference

Ježci jsou skvělými mazlíčky pro ty, kdo jsou trpěliví a věnují jim dostatek času. Kříženec dvou různých druhů divokých ježků původem z Afriky, africký Pygmy ježek, je domestikovaný druh známý svou inteligencí, přátelskou povahou a ideálními předpoklady stát se příjemným společníkem pro oddané chovatele. Stejně jako v případě jakýchkoliv jiných domácích mazlíčků vám zjištění důležitých informací o ježcích a jejich nárocích na chov pomůže se rozhodnout, jestli pořízení tohoto zvířátka je možné skloubit s vaším životním stylem. Ujistěte se, že rozumíte jejich potřebám týkajícím se příbytku a požadavkům na stravu, abyste byli připraveni přinést si ježka domů a poskytnout mu tu nejlepší péči.

Část 1
Výběr ježka a jeho příchod k vám domů

  1. 1
    Ujistěte se, že chov ježků je ve vaší zemi legální. Pygmy ježek je klasifikován jako exotické zvíře a s tím mohou být spojena určitá zákonem daná omezení a předpisy. V některých oblastech může být chov afrických ježků nelegální, jinde může být vyžadováno zvláštní povolení. Informujte se u příslušných úřadů ve vaší zemi a městě, jaké zákony a omezení platí ohledně chovu exotických zvířat ve vaší oblasti.
    • Pokud potřebujete pomoc se zjištěním konkrétních předpisů ve vaší zemi, nebo potřebujete najít bezpečný domov pro ježka, kterého nemůžete legálně chovat, kontaktujte organizaci na ochranu zvířat nebo spolek přímo zaměřený na ježky.[1]
  2. 2
    Ježka kupte jedině od spolehlivého chovatele. Ježci zakoupení od zodpovědného chovatele jsou obvykle lépe socializováni, a protože chovatel zná rodiče všech mláďat, která prodává, výrazně se snižuje riziko, že si koupíte ježka se zdravotními problémy. Z toho plyne, že je nutné najít dobrého chovatele. Pokud tak neučiníte, hrozí, že si domů přinesete mrzutého nebo nemocného ježka.
    • Ujistěte se, že vrhy od zvoleného chovatele jsou kvalitní, čistokrevné a že se v jejich rodové linii nevyskytuje rozviklaný ježčí syndrom (WHS).
    • V České republice není k chovu ježků potřebná žádná speciální licence, jak je tomu v některých jiných zemích. Sdružení českých a slovenských chovatelů – Klub chovatelů ježků – je dobrovolné. Nicméně dlouhodobé členství v tomto klubu může být jedním z ukazatelů spolehlivého chovatele.
    • Vyvarujte se nákupu od chovatelů, kteří inzerují na bazarových portálech.
    • Informujte se u chovatele, jestli poskytuje nějaké záruky na zdraví zvířete. Postupy jednotlivých chovatelů se mohou lišit, ale jistě budete při výběru klidnější, pokud vám chovatel umožní ježka vrátit nebo vyměnit v případě, že se u ježka v blízké době projeví nějaké zdravotní problémy. Chovatel se díky tomu dozví i o možných zdravotních problémech v určitých liniích, takže zájem o zdraví prodaných zvířat je rovněž známkou zodpovědného chovatele.[2]
  3. 3
    Zkontrolujte, že ježek je zdravý. Existuje několik základních znaků, které můžete u ježků pozorovat, abyste se přesvědčili, že jste si vybrali zdravého jedince.
    • Čisté oči: Ježek by měl vypadat bděle; jeho oči by neměly být zapadlé ani opuchlé a neměly by se v jejich okolí vyskytovat strupy.
    • Čistá srst a bodliny: Určité množství mazu je normální (viz níže), ale pozůstatky fekálií okolo konečníku mohou poukazovat na průjem nebo jiné závažné zdravotní problémy.
    • Zdravá kůže: Strupovitá kůže okolo bodlin je známkou suché pokožky nebo roztočů – v druhém případě je nutné ježka léčit. Dále zkontrolujte, jestli ježek nemá blechy (malé, rychle skákající hnědé tečky velikosti špendlíkové hlavičky) – výskyt blech je rovněž nutné léčit.
    • Žádné škrábance ani poranění: Pokud je zvíře poškrábané nebo poraněné, chovatel musí jasně vysvětlit, co se mu stalo, a musí být zřejmé, že se rána správně hojí. Zatímco někteří ježci mohli přežít závažná zranění (oslepnutí, ztrátu končetiny apod.) a přesto žít zdravý a spokojený život, měli byste zvážit skutečnost, že takové zvíře vyžaduje zvláštní péči, a rozhodnout se, zda jste schopni mu ji poskytnout.
    • Ostražitost: Ježek by měl být ostražitý, vnímat své okolí a reagovat na podněty, nesmí být letargický.
    • Trus: Zkontrolujte klec, zda se v ní nevyskytují zeleně zbarvené výkaly poukazující na průjem. Pokud ano, může to být důkazem, že ježek má nějaké zdravotní problémy.
    • Úměrná váha: Obézní ježek má kolem podpaží tukové vaky a nemůže se schoulit do klubíčka. Podvyživený ježek má nafouklé bříško a propadlé boky. Oba jevy mohou doprovázet další zdravotní problémy.
    • Zdravé packy: Drápky by měly být zastřižené tak krátce, aby se nekroutily. Pokud jsou příliš dlouhé, požádejte chovatele, aby vám předvedl, jak se stříhají.[3]
  4. 4
    Připravte pro ježka vhodný domov. Před samotným nákupem se ujistěte, že máte pro ježka veškeré potřebné vybavení. Dopřejte ježkovi aspoň měsíc na to, aby si zvykl na vás, na nové pachy a nové prostředí. Právě prožívá zásadní životní změnu!
    • Berte si ježka každý den na ruku, aby si na vás zvykl. Stačí si ho například vzít na klín a mluvit na něj. Pěstujte si jeho důvěru tak, že mu budete podávat pamlsky z ruky a do jeho výběhu umístíte své starší tričko, které jste měli den na sobě, aby si ježek zvykl na váš pach.[4]
  5. 5
    Buďte připraveni na ježčí pomazání. Jedna z nejpodivnějších věcí na ježčím chování je jejich nadměrné slinění při kontaktu s novým jídlem, pachem nebo solí. Ježek se zkroutí do tvaru písmene S, hlavičku otočí dozadu a roztírá sliny po svých bodlinách. Ačkoliv si nikdo není jistý, proč to dělají, předpokládá se, že ježci takto pokrývají bodliny dráždivou látkou a jejich bodliny se tak stávají účinnější zbraní. Z toho důvodu se může stát, že z počátku můžete mít při hraní s ježkem mírně podrážděnou kůži na rukou.

Část 2
Ubytování vašeho ježka

  1. 1
    Zajistěte pro něj vhodnou ubikaci. Ježci potřebují pro své pohodlí velkou klec; rádi zkoumají své prostředí a jejich přirozená teritoria mívají v průměru rozlohu 200 až 300 m. Při výběru klece pro vašeho nového mazlíčka je nutné vzít v potaz i další faktory.
    • Musí být dostatečně velká. Minimální rozměry klece by měly být 50 x 60 cm, ale pokud si můžete dovolit prostornější, čím větší klec bude ježek mít, tím lépe. Vhodnější je klec s rozměry 60 x 70 cm; klec o velikosti 80 x 80 cm a větší je více než dostačující.[5]
    • Boční stěny klece by měly být přibližně 40 cm vysoké. Zatímco někteří doporučují uzavřené hladké stěny,[6] jiní upozorňují, že v uzavřených ubikacích je problém s odvětráváním.[7] Je nutné myslet i na to, že klece mohou představovat problém, pokud váš ježek rád šplhá. Ježci jsou mistři úniků. Ujistěte se, že klec má dobře zajištěné víko, a pokud víko nemá, ubezpečte se, že ježek z ní nemůže vylézt.
    • Klec by měla mít pevnou podlahu, protože do drátěné podlahy by drobné ježčí nožky mohly zapadnou a ježek by se mohl zranit.[8]
    • Klec by neměla mít více než jedno patro, protože ježci mají velmi slabý zrak a při pádu si často zraní některou z končetin. Drátěné klece, po kterých mohou šplhat, mohou být rovněž nebezpečné, pokud je váš ježek nadšený šplhavec! Když kupujete nebo vyrábíte klec, nezapomeňte počítat i s místem pro misky na jídlo, hračky a záchůdek.
    • Ujistěte se, že ubikace je dobře odvětrávaná. Zajistěte neustálý přísun čistého vzduchu. Jediný případ, kdy je nutné přísunu vzduchu bránit, může nastat, pokud v místnosti rapidně klesne teplota (například při výpadku energie); tehdy je vhodné přikrýt klec dekou.
  2. 2
    Vyberte kvalitní podestýlku. Ježkům vyhovují dřevěné piliny, ale vybírejte osikové piliny spíše než cedrové; cedrové totiž obsahují karcinogenní fenoly (aromatické oleje), které mohou při dlouhodobějším vdechování způsobit rakovinu. Případně můžete klec vystlat pevnou textilií (jako je např. kepr, manšestr nebo fleece) zastřiženou do odpovídajících rozměrů.[9]
    • Carefresh je komerční výrobek připomínající kartonovou drť. Někteří chovatelé tento druh podestýlky doporučují, je ale důležité vzít na vědomí, že částečky mohou uvíznout v samčích genitáliích nebo mezi bodlinami.[10]
  3. 3
    Umístěte do ubikace vybavení. Do připravené klece je nutné přidat dalších pár věcí, které váš ježek potřebuje.
    • Úkryt: Ve volné přírodě jsou ježci především noční lovci, proto potřebují bezpečnou zónu, kde si odpočinou, ukryjí se před zvídavými pohledy, světlem a všeobecným ruchem v místnosti. Domeček ve tvaru iglú nebo spací vak jsou pro ně nejvhodnější.
    • Kolečko na běhání. Ježci potřebují hodně pohybu a pro jejich každonoční běh je kolečko ideální. Podlážka kolečka musí být pevná – do koleček z drátů nebo pletiva se ježci snadno zamotají a mohli by si tak strhnout drápky nebo polámat končetiny.
    • Připravte pro ježka záchůdek z nádoby s okrajem maximálně 1,5 cm vysokým, aby do něj měl ježek snadný přístup a nehrozil mu pád a poranění. Ujistěte se, že používáte pouze nehrudkující kočičí stelivo, pokud se pro stelivo rozhodnete, nebo můžete použít papírové utěrky. Záchůdek by měl být pro ježka dostatečně velký a je nutné čistit ho každý den. Můžete použít jakýkoliv vhodný tác nebo speciálně vyráběný plastový záchůdek. Většina chovatelů umisťuje záchůdek hned pod běhací kolečko, protože tam se ježci pohybují nejčastěji.
  4. 4
    Zajistěte vhodnou teplotu. Ježci potřebují o něco vyšší teplotu, než si většina z nás doma udržuje, přibližně 22ºC až 27ºC. V nižších teplotách se ježek pravděpodobně pokusí uložit k zimnímu spánku (hibernaci), což pro něj může být SMRTELNÉ, protože může onemocnět zápalem plic, na druhou stranu v příliš vysokých teplotách se může dostavit tepelný stres. Pokud pozorujete, že se váš ježek v kleci často natahuje, jako kdyby mu bylo horko, teplotu upravte. Pokud je ježek letargický a jeho tělesná teplota je nižší než obvykle, okamžitě si ježka vezměte pod tričko a zahřejte ho svým tělesným teplem.
    • Jestliže i po hodině je ježek stále podchlazený, navštivte okamžitě veterináře.

Část 3
Krmení ježka

  1. 1
    Podávejte ježkovi pestrou stravu. Ježci jsou primárně hmyzožravci, ale chutnají jim i jiné věci, například ovoce, zelenina, vajíčka a maso. Mají tendenci k tloustnutí, takže je nutné hlídat složení jídelníčku, aby ježek příliš nepřibíral. Obézní ježek se nemůže schoulit do klubíčka a po těle se mu mohou tvořit tukové vaky, které mu brání v pohybu.
  2. 2
    Vybírejte kvalitní krmivo. Přesné hodnoty nutričních potřeb ježků jsou dosud záhadou, nicméně kvalitní kočičí granule jsou obecně považovány za vhodnou základní stravu pro ježky, kterou je ovšem třeba doplnit o další složky, o kterých bude řeč dále. Nakupujte granule, které obsahují méně než 15% tuku a přibližně 32-35% proteinů; vybírejte taková krmiva, která jsou organická a plnohodnotná – vyhněte se krmivům, která obsahují plnidla, kukuřici a podobné složky. Ježkovi podávejte každý den dvě polévkové lžíce suchých kočičích granulí.
    • Vyvarujte se levným krmivům pro ježky, protože často obsahuje velmi nekvalitní ingredience. Ježčí krmiva s vysokou kvalitou jsou přijatelná, například L'Avian, Old Mill, a 8-v-1.[11]
  3. 3
    Pokud víte, že v době krmení nebudete doma, nechte příděl granulí v kleci. Mnoho majitelů nechává ježka, aby se nakrmil sám, kdy chce, a nechávají mu proto vždy volně přístupné odpovídající množství granulí.
  4. 4
    Dávejte ježkovi rozmanité pamlsky, aby byla jeho strava vyvážená. Granule vždy doplňujte o malé množství jiných jídel – stačí kávová lžička denně nebo ob den. Zde je pár nápadů:
    • Nakrájené vařené, nekořeněné kuřecí, krůtí nebo lososí maso bez kůže
    • Malé kousky ovoce a zeleniny, například meloun, vařený drcený hrášek či sladké brambory, jablečné pyré[12]
    • Míchané nebo natvrdo uvařené a nakrájené vejce
    • Mouční červi, cvrčci, housenky: Tyto pochoutky jsou důležitou součástí ježčího jídelníčku. Coby hmyzožravci potřebují mentální stimulaci, kterou jim pojídání živé kořisti poskytuje společně s potřebnými živinami. Ježkovi podávejte několik hmyzích jedinců jednou až čtyřikrát týdně. Nikdy nekrmte svého ježka hmyzem chyceným venku (například na zahradě), protože může mít v systému uložené toxické pesticidy nebo škodlivé parazity, které mohou ježkovi způsobit zdravotní problémy.
  5. 5
    Pamatujte, že určitým potravinám je nutné se vyhnout. Ačkoliv pestrá strava ježkům svědčí, jsou určité druhy potravin, které ježci nesmí: oříšky/semínka, sušené ovoce, syrové maso, nevařená tvrdá zelenina, lepivé/vláknité/tvrdé potraviny, avokádo, hroznové víno a hrozinky, mléko a mléčné výrobky, alkohol, chléb, celer, cibule a cibulový prášek, syrová mrkev, rajčata, nezdravé pochutiny (chipsy, sladkosti, cokoliv sladkého, slaného, apod.), kyselé potraviny a med.
  6. 6
    Pokud váš ježek příliš přibírá, upravte porce jídla. Pokud zjistíte, že váš ježek příliš tloustne, snižte množství jídla, které mu podáváte, a přimějte ho k více pohybu.
  7. 7
    Krmte v podvečer. Ježci mají krepuskulární aktivitu, to znamená, že jsou aktivní za soumraku. Pokud je to možné, krmte je jednou denně právě v tuto dobu.[13]
  8. 8
    Pořiďte na krmení vhodnou misku. Miska musí být dostatečně široká, aby se do ní ježek snadno dostal, ale měla by být i dost těžká, aby ji nepřevrhl (a nezačal si s ní hrát).
  9. 9
    Do klece umístěte napáječku s trubičkou nebo misku na vodu. Ježek by měl mít neustále přístup k čerstvé vodě.
    • Pokud se rozhodnete pro misku, ujistěte se, že je dost mělká a těžká, aby ji ježek nemohl převrhnout. Každý den ji důkladně omyjte a naplňte čerstvou vodou.
    • Jestliže upřednostníte raději napáječku, přesvědčte se, že z ní ježek umí pít! Měl by být schopný se to naučit sám, ale je možné, že bude potřeba mu to předvést. Nezapomeňte, že i vodu v napáječce je nutné denně měnit, abyste předešli množení bakterií.[14]

Část 4
Udržujte svého ježka zdravého a šťastného

  1. 1
    Klec s ježkem umístěte na klidné tiché místo. Nevhodná jsou místa poblíž televize a audiopřehrávače. Jelikož v přírodě jsou ježci lovci silně závislí na svém sluchu, přílišný hluk a shon v okolí klece je pro ně stresující. Ujistěte se, že množství hluku, světla a aktivity v okolí klece jsou nízké; pokud se z nějakého důvodu hluk výrazně zvýší, klec přesuňte na jiné místo. Ježci si dokáží na hluk zvyknout, pokud se jeho intenzita stupňuje postupně.
  2. 2
    Dopřejte ježkovi dostatek příležitostí k pohybu. Ježci mají sklon k tloustnutí, takže pravidelný pohyb je pro ně nutností. To znamená, že potřebují mnoho hraček a samozřejmě kolečko na běhání. Na hraní by ježek měl mít něco, co může žvýkat, strkat, přelézat a k čemu se může tulit; hračky, které může rozkousat na kousky a spolknout ale nejsou vhodné. Ubezpečte se, že drápky nebo nožky se nemohou chytit do žádných uvolněných částí nebo děr.
    • Mezi vhodné hračky patří: gumové míčky, staré hračky pro děti, pryžové figurky, prořezávací kroužky pro miminka, rozpůlené roličky od toaletního papíru, balónky pro kočky nebo hračky s rolničkami určené pro papoušky, atd.[15]
    • Příležitostně nechte ježka hrát si také na větším prostoru. Můžete pro něj pořídit velkou plastovou nádobu nebo ho nechat hrát si ve vaně (samozřejmě bez vody).
  3. 3
    Sledujte, jak se ježek chová a jak moc jí a pije. Onemocnění bývá u ježků velmi často skryté, proto je důležité, abyste svého ježka důkladně sledovali. Zaznamenávejte každou změnu a vždy se poraďte s veterinářem, zda je nutné provádět speciální vyšetření.
    • Pokud váš ježek jeden nebo dva dny nejedl, něco není v pořádku a měli byste ho vzít k veterináři. Jestliže ježci několik dní nejedí, hrozí u nich ztukovatění jater, které pro ně může být smrtelné.[16]
    • Pravidelně kontrolujte, zda kůže v okolí bodlin není suchá nebo šupinovitá; to často signalizuje výskyt parazitů, kteří mohou způsobit vážné komplikace.
    • Pískavý dech nebo chroptění, stejně jako výtok kolem očí a na packách jsou projevy infekce horních cest dýchacích, které jsou u ježků bohužel časté a závažné.
    • Měkké výkaly nebo průjem trvající déle než jeden den doprovázený apatickými stavy nebo nechutenstvím jsou často projevem parazitické infekce nebo jiného onemocnění.
    • Hibernace, ačkoliv je pro ježky v přírodě přirozená, není u domestikovaných ježků bezpečná. Jak už bylo zmíněno dříve, pokud má váš ježek studené bříško, zahřejte ho pod tričkem svým tělesným teplem. Pokud se během hodiny nezahřeje, ihned ho vezměte k veterináři.[17]
  4. 4
    Berte si ježka často do ruky. Aby si ježek na lidský kontakt zvykl, je nutné často ho brát do ruky. S ježkem manipulujte s jistotou: nejsou tak křehcí, jak vypadají. Obecně se doporučuje držet ježka aspoň 30 minut denně.
    • K ježkovi přistupujte tiše a pomalu. Zvedněte ho tak, že ho podeberete pod bříškem, poté ho schouleného držte v obou rukou.[18]
    • Udělejte si čas na hraní. Nebojte se brát ježka do ruky ani zapojit se do jeho her. Pokud se budete do her zapojovat pravidelně, ježek vás přijme jako partnera na hraní.
  5. 5
    Pravidelně čistěte klec. Každý den omyjte teplou vodou nádoby na žrádlo a vodu. Kolečko na běhání a záchůdek čistěte také jednou denně, podestýlku vyměňte jednou za týden nebo podle potřeby.
  6. 6
    Ježka koupejte pouze pokud je to potřeba. Někteří ježci jsou čistotnější než druzí, takže je možné, že ten váš bude potřebovat koupel méně nebo naopak více často.
    • Naplňte umyvadlo teplou (ne horkou) vodou do výše jeho břicha. Voda se ježkovi nesmí dostat do uší ani do nosu.
    • Do vody přidejte trochu ovesné přísady do koupele nebo šamponu pro štěňata a kartáčkem na zuby ježkovi očistěte bodliny a tlapky.
    • Opláchněte teplou vodou a vašeho mazlíčka osušte čistým suchým ručníkem. Pokud se ježek nechá, můžete ho osušit pomocí fénu zapnutého na nejnižší stupeň, v opačném případě zůstaňte u ručníku. Nikdy nevracejte ježka do klece, pokud je ještě mokrý.[19]
  7. 7
    Pravidelně kontrolujte drápky. Pokud jsou příliš dlouhé a kroutí se, mohl by si je ježek strhnout při běhání v kolečku.
    • Dlouhé drápky stříhejte pomocí malých manikúrních nůžek; vždy zastřihněte jen úplné konečky.
    • Pokud se objeví krvácení, naneste na ranku pomocí vatové tyčinky malé množství kukuřičného škrobu. Nepoužívejte komerčně vyráběné pudry, které mají tendenci štípat.[20]
  8. 8
    Buďte připraveni na vypadávající bodliny. Vypadávání bodlin u ježků je ekvivalentem našeho vypadávání mléčných zubů nebo svlékání kůže u hadů. Dochází k němu mezi šestým a osmým týdnem věku a může probíhat dále během prvního roku, kdy bodliny mláďat uvolňují místo dospělým bodlinám. Tento proces je normální a není nutné se kvůli němu znepokojovat, pokud není doprovázen známkami nemoci nebo nevolnosti, a pokud nové bodliny průběžně dorůstají. Ježci bývají v tomto období podráždění a hůře snáší, když je vezmete do ruky; můžete jim zkusit připravit ovesnou koupel, abyste jim v jejich nepohodlí ulevili. Jde pouze o určité stádium.

Tipy

  • Pokud je teplota ve vašem domě příliš nízká, zvyšte ji pomocí přímotopu, tepelné zářivky nebo, pokud ani jedna z metod není účinná, pomocí vyhřívacích podložek s odpovídajícím nastavením (ty nicméně nejsou doporučované, protože mohou způsobit vážné i smrtelné popáleniny). Nepoužívejte žárovky, protože ty narušují ježkův denní cyklus.
  • Chcete-li mít více než jednoho ježka, doporučuje se chovat je odděleně. Ježci jsou samotáři a preferují samotu. Pokud umístíte více ježků do jedné klece, je vysoce pravděpodobné, že spolu budou bojovat. Samci jsou schopni bojovat na smrt.
  • Když dáváte ježkovi na hraní roličku od toaletního papíru, rozpulte ji, aby v ní nemohl uvíznout.
  • Když držíte ježka v ruce, buďte opatrní - v opačném případě vás může pokousat.
  • Ujistěte se, že chovatel, od kterého jste ježka pořídili, nezaznamenal dříve v žádné linii ježků WHS (rozviklaný ježčí syndrom), protože tato genetická porucha by se mohla projevit i u vašeho ježka. S pořízením ježka nespěchejte, nejprve si nastudujte vše potřebné a nejděte solidního chovatele.
  • Dávejte pozor na tenká vlákna a vlasy. Mohou se snadno omotat ježkovi kolem tlapky a zaškrtit krevní oběh, případně, pokud nedojde ke včasnému léčení, vést k amputaci příslušné končetiny.
  • Jestliže nehodláte zakládat vlastní chov, nekupujte zároveň samce i samici. Ježčí samičky mohou zabřeznout již v osmi týdnech, nicméně přivést na svět mláďata bezpečně dokáží až kolem šestého měsíce. Poslední, co byste potřebovali, jsou neplánovaná a nechtěná mláďata od příbuzných rodičů. Příliš mladou samičku může porod mláďat stát život. Chov ježků je velmi nebezpečný a nákladný. Matka a/nebo mláďata velmi často umírají, takže k chovu je nutné přistupovat vážně.
  • Ne všichni veterináři mají zkušenosti s léčením ježků. Z toho důvodu je vhodné dotázat se na zkušeného veterináře ve vašem okolí u chovatele nebo v obchodě, kde ježka kupujete. Sdružení majitelů a chovatelů ježků vám s výběrem veterináře rovněž mohou pomoci. Kontaktujte veterináře předem, abyste navázali patřičný vztah dříve, než nastane kritický stav, kdy budete potřebovat jeho pomoc.
  • Pokud nejsou ve vašem okolí žádní chovatelé, můžete ježka zakoupit v místním obchodě se zvířaty. V takovém případě důkladně zkontrolujte zdraví ježka podle znaků popsaných ve třetím kroku první části.[21]

Varování

  • Nenechte ježka upadnout do "polohibernace" - pro africké Pygmy ježky může být smrtelná. Jejími nejběžnějšími symptomy jsou silná letargie a na dotek studené bříško. Pokud k takovému stavu dojde, ježka okamžitě vyndejte z klece a zahřejte ho na své kůži pod tričkem. Postupně ježka ohřívejte teplejšími, nikoliv však horkými předměty, jako jsou nahřáté ručníky, zahřívací deka zapnutá na minimální výkon nebo lahev či dvě naplněné teplou vodou. NIKDY NEZAHŘÍVEJTE ježka tak, že ho ponoříte do teplé vody. Pokud se ježek do hodiny nezahřeje nebo se neobnoví jeho vitalita, ihned vyhledejte veterináře.
  • Za žádných okolností NEDÁVEJTE ježkovi běhací kolečko z drátu nebo pletiva. Ty mohou být pro ježka velmi nebezpečné, protože jsou známé případy, kdy si ježci v takovém kolečku strhli drápky nebo zlomili končetinu. NEDÁVEJTE ježka do nehlučného kolečka Silent Spinner. Ježčí drápky se snadno zaseknou v čepu, což může vést ke zranění. Používejte pouze bezpečná kolečka s kvalitním a pevným povrchem.
  • Upozornění: nepoužívejte cedrové hobliny; když nasáknou ježčí moč, začnou uvolňovat výpary, které jsou pro ježky toxické. Nedostatečně vysušené borové hobliny mohou rovněž v kombinaci s ježčí močí vytvářet nežádoucí výpary – vždy si k obsahu balení přičichněte, než jím vystelete klec. Pokud je silně cítit po borovicích, nejsou hobliny správně vysušené. Hobliny by měly být cítit jako suché dřevo.
  • Pokud nejste dost opatrní, ježek vás může pokousat. Jakékoliv zvíře, které má zuby, vás může kousnout, ale u ježků je to vzácné, protože jejich obranný systém se opírá více o bodliny než o zuby. Pokud vás ježek kousne, zkuste nijak nereagovat, protože byste mohli vyprovokovat ještě silnější kousnutí. Často si ho nevědomě vykoledujete sami nešetrným zacházením. Když ježek sevření uvolní, nevracejte ho hned zpět do klece; to by totiž chápal jako odměnu.
  • Nezaměňujte běžné shazování bodlin s vypadáváním způsobeným roztoči, infekcí nebo špatným stravováním. Pokud na svém ježkovi zpozorujete lysiny, navštivte veterináře.
  • Vyhněte se nešetrnému zacházení jako upuštění ježka na zem, koulení po zemi pokud je schoulený do klubíčka, nebo jeho házení. Takové zacházení způsobí, že váš ježek bude věčně podrážděný a nepřátelský.

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Pippa Elliott, MRCVS. Dr. Elliott je veterinářka s více než třiceti lety zkušeností. V roce 1987 vystudovala University of Glasgow a 7 let pracovala jako veterinární chirurg. Dr. Elliott pak pracovala více než deset let jako veterinární lékař na zvířecí klinice.

Kategorie: Mazlíčci a Zvířata

V jiných jazycích:

English: Take Care of a Hedgehog, Français: s'occuper d'un hérisson, Italiano: Prendersi Cura di un Riccio, Español: cuidar a un erizo de tierra, Deutsch: Einen Igel als Haustier halten, Português: Cuidar de um Porco Espinho, Русский: ухаживать за ежиком, 中文: 照顾一只刺猬, Bahasa Indonesia: Merawat Landak, Nederlands: Een egel verzorgen, ไทย: ดูแลเม่นแคระ, Tiếng Việt: Chăm sóc Nhím, العربية: العناية بقنفُذ, 한국어: 고슴도치 키우는 법

Stránka byla zobrazena 5 718 krát.
Byl tento článek přesný?