Jak se v životě posunout dál

Spoluautorem článku je Annie Lin, MBA

Minulost je jen vzpomínka na něco, co se nám už stalo. I když občas může být náročné jít dál (jako třeba po bolestivé události), jen plýtváte životem, pokud trávíte moc času přemýšlením o minulosti.

Metoda 1

Metoda 1 ze 3:

Určení příčiny

1
Vzpomínejte. Popřemýšlejte nad tím, co vás v životě svazuje. Bojíte se nového vztahu, protože jste v minulosti měli s někým špatnou zkušenost? Hloubáte nad něčím špatným, co jste v minulosti udělali, a nevíte, jak se posunout kupředu? Chybí vám dětství, kdy jste měli méně zodpovědnosti? Chybí vám skvělé časy se starými přáteli?
- Důležitý první krok, díky kterému se můžete posunout dál, je uvědomit si, co vás drží zpátky.
2
Prozkoumejte své pocity. Až budete přemýšlet nad tím, co vás drží v minulosti, věnujte pozornost tomu, jak se u vzpomínek cítíte. Pokud ve vás něco vzbudí velmi silnou emoci (ať už dobrou, nebo špatnou), možná jste narazili na příčinu.^{[1]
X
Zroj výzkumu}
- Pokud třeba zjistíte, že ve vás vzpomínky na mladá léta v pubertě vyvolávají velké pocity štěstí a nostalgie, zeptejte se sami sebe na otázky, které vám pomůžou objasnit, zda je vaše uvažování o minulosti zdravé, nebo potenciálně škodlivé a drží vás v životě zpátky.^{[2]
  X
  Zroj výzkumu}
- Například se můžete sami sebe zeptat, zda hodně vyprávíte o pubertě místo toho, abyste vyprávěli o jiných částech svého života nebo o budoucnosti.
- Možná se taky můžete zeptat, jestli vás vaše vzpomínky na pubertu nějak omezují. Například si třeba ujasněte, jestli vás nostalgie odvádí od zkoušení nových věcí.
3
Příčinu si napište. Jakmile si uvědomíte, co vás opravdu svazuje, napište si to. Bude vám to sloužit jako připomínka, zatímco budete pracovat na tom, abyste se v životě posunuli dál.
- Napište si to, pokud příčina vašeho lpění na minulosti je to, že jste byli svědky nějaké traumatické události, jako je například fyzický útok, a pokud se obáváte, že se něco podobného stane vám.
- Můžete například napsat, že se bojíte toho, že vám někdo ublíží, nebo že nebudete mít danou situaci pod kontrolou.
- Když si napíšete příčinu toho, co vás drží v minulosti, můžete si tím také usnadnit proces konfrontace vlastních pocitů, až na to nastane čas.^{[3]
  X
  Zroj výzkumu}
4
Buďte trpěliví. I když vzpomínání na minulost je samo o sobě dlení v minulosti, myslete na to, že to děláte proto, abyste potom mohli jít dál.
- Zatímco přemýšlíte o minulosti, vždy si připomeňte, jaký je váš hlavní cíl.
- Pokud se začnete cítit, že je toho na vás moc, dejte si pauzu a odreagujte se.^{[4]
  X
  Zroj výzkumu}
Reklama

Metoda 2

Metoda 2 ze 3:

Změna způsobu myšlení

1
Bojujte s myšlenkami, které vás drží v minulosti. Můžete se v životě posunout tím, že začnete nahlížet jinak na to, co vás drží zpátky. Pokud jste například byli svědky nějakého útoku a bojíte se, že se to samé stane vám, zeptejte se sami sebe na pár otázek, aby to na váš život nemělo takový vliv.^{[5]
X
Zroj výzkumu}
- Například si můžete položit otázku, jak vzácné napadení je ve vašem městě nebo zemi, a najít si odpověď na internetu. Díky tomu si uvědomíte, že pravděpodobnost, že vás někdo přepadne, je velmi nízká.
- Také se můžete sami sebe zeptat, kolikrát jste už byli venku bez toho, aniž byste něco takového zažili. Tím posílíte vědomí, jak vzácná tato událost opravdu byla, a díky tomu změníte svůj negativní pohled na danou situaci a budete se moct v životě posunout dál.^{[6]
  X
  Důvěryhodný zdroj
  
  PubMed Central
  
  Přejít na zdoj}
2
Nedělejte ze sebe zbytečně oběť. I když je v pořádku připustit si, jaká je realita, uvědomte si, že i když vám někdo ublížil, své myšlenky i chování ovládáte vy. Proto dává smysl nesoustředit se tolik na to, co se vám stalo, ale místo toho se zaměřit na to, co s tím můžete udělat a jak se můžete posunout dál.^{[7]
X
Zroj výzkumu}
- Nezajděte příliš daleko a nemyslete si, že to, co se vám stalo, je vaše vina. Místo toho myslete na to, co můžete udělat pro to, abyste se cítili lépe, nezávisle na tom, kdo událost způsobil.
3
Vědomě žijte v přítomnosti. Den, který prožíváte dnes, bude jen jeden. Každý den je vzácný a čas plyne jako voda. Nikdy nevíte, kdy zemřete, a tak žijte každý den naplno. I když tyto věty mohou znít jako klišé, jsou pravdivé, a proto se s nimi setkáváte tak často. Existuje mnoho způsobů, jak žít v přítomném okamžiku. Můžete vyzkoušet třeba následující^{[8]
X
Zroj výzkumu}:
- Vychutnávejte si zážitky tak, že se budete soustředit na jednoduché vjemy. Věnujte zvláštní pozornost chutím, vůním a způsobům, jak všechno vypadá a jaké je to na dotyk.
- Zhluboka dýchejte a vnímejte, jaký máte ze svého dechu pocit a jak zní.
- Představte si, že nejste obeznámeni s tím, co děláte, a díky tomu se podívejte na svět z nové perspektivy. Představte si, že se na své okolí díváte poprvé v životě a nic o něm nevíte.
4
Nenechte se odradit. Posun v životě může být velmi náročný. Někdy možná zjistíte, že máte menší nadvládu nad svou myslí, protože se toulá v budoucnosti a minulosti, i když chcete žít v přítomnosti.^{[9]
X
Zroj výzkumu}
- Když vám přijde, že nad něčím hloubáte nebo se nikam neposouváte, nelámejte nad sebou hůl a nebuďte na sebe tak přísní.
- Myslete na to, že posunutí se v životě je dlouhotrvající proces, takže neselháváte, pokud se tedy nejedná o setrvalou tendenci k neúspěchu. Nebuďte zklamaní z jednotlivých chyb, ale místo toho se soustřeďte na tendence svého postupu.
5
Čelte svému strachu. Pokud jste zažili něco traumatického a máte problém se posunout dál, popřemýšlejte, jestli by nepomohlo postavit se svému strachu čelem, abyste se ho snáze zbavili.^{[10]
X
Zroj výzkumu}
- Pokud jste například zažili velkou autonehodu a nemůžete na ní zapomenout nebo nechcete řídit, zkuste se postupně začít znovu vystavovat autům a řízení.^{[11]
  X
  Zroj výzkumu}
- Můžete například dvě minuty sedět v zaparkovaném autě. Potom můžete třeba v noci řídit kolem svého bydliště nebo kdekoliv, kde pravděpodobně nebude moc aut.
Reklama

Metoda 3

Metoda 3 ze 3:

Profesionální pomoc

1
Sežeňte si psychologa. Možná vám pomůže návštěva psychologa, který vám může pomoci s problémem posunout se v životě dál.
- Psychologa můžete najít třeba na stránkách https://www.znamylekar.cz/ nebo http://www.dobry-psycholog.cz/.
2
Zeptejte se praktického lékaře. Hloubání může být příznakem deprese.^{[12]
X
Důvěryhodný zdroj

American Psychological Association

Přejít na zdoj} Pokud se jedná o depresi, můžete se zeptat doktora na antidepresiva.^{[13]
X
Důvěryhodný zdroj

Mayo Clinic

Přejít na zdoj}
- Mezi příznaky deprese patří například pocity bezmoci, apatie, ztráta zájmu o jakoukoliv činnost nebo budoucnost, zpomalené myšlení, neklid, úzkost nebo málo energie.^{[14]
  X
  Důvěryhodný zdroj
  
  Mayo Clinic
  
  Přejít na zdoj}
- Můžete také trpět posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD), což je typ úzkosti, který se může objevit poté, co jste byli svědky nějaké nepříjemné události nebo zažili něco špatného.^{[15]
  X
  Důvěryhodný zdroj
  
  National Institute of Mental Health
  
  Přejít na zdoj}
3
Sepište si seznam příznaků. Pokud se rozhodnete navštívit psychologa nebo lékaře, zkuste z návštěvy vytěžit co nejvíc a napište si, jaké příznaky zažíváte a v jakých situacích.^{[16]
X
Důvěryhodný zdroj

Mayo Clinic

Přejít na zdoj}
- Nebojte se zabíhat do podrobností. Je lepší poskytnout více informací než příliš málo.
4
Napište si seznam otázek. K lékaři běžte připravení a napište si otázky, ke kterým se můžete během návštěvy vracet.^{[17]
X
Důvěryhodný zdroj

Mayo Clinic

Přejít na zdoj} Můžete se například zeptat na:
- Léky, které budete moct začít brát.
- Výhody a nevýhody jednotlivých léků.
- Alternativy k braní léků, jako je například změna životního stylu (např. pohyb, zdravé stravování).
- Jaké jsou vedlejší účinky doporučených léků.
- Možná příčina deprese nebo posttraumatické stresové poruchy.
Reklama