Jak se vyrovnat s bipolárním členem rodiny

Spoluautorem článku je Trudi Griffin, LPC, MS

Mít člena rodiny s bipolární poruchou může být náročné a vyžaduje to trpělivost a soucit. Abyste dokázali vyjít s příbuzným s bipolární poruchou, je třeba ho podpořit, pečovat duševně i fyzicky sami o sebe, a také si nastudovat co nejvíce o bipolární poruše.

Část 1

Část 1 ze 3:

Podpořte svého člena rodiny

1
Pochopte, že některé chování postiženého člena rodiny mají přímou souvislost s jeho duševní poruchou. Například člověk, který o sobě neustále mluví a vychloubá se, je často považován za arogantního nebo sebestředného. U člověka, trpícího bipolární poruchou je to ovšem příznakem manické fáze, stejně jako jiné riskantní chování, které vás může zrovna tak odpuzovat. Když si ovšem uvědomíte, že je to příznak nemoci, a nikoli záměr člena rodiny, pomůže vám to jeho stav pochopit. Buďte nicméně opatrní a nezaměňujte každou změnu nálady, kterou u příbuzného zpozorujete za příznak – i lidé, trpící bipolární poruchou mohou vyjádřit zlost či smutek zdravým způsobem.
- Jednou z možností, jak můžete lépe pochopit nemoc svého bližního a ukázat mu podporu, je zkrátka zeptat se ho/jí, jak nemoc prožívá. Nezapomeňte samozřejmě být diskrétní a nejprve se ujistit, že tomu druhému nevadí o své situaci mluvit. Pokud je to příliš náročné, zkuste se jednoduše zeptat, jak se mu/jí daří a zjistit si víc informací o tom, čím nejspíš právě prochází.
2
Podpořte svého příbuzného v psychiatrické léčbě. Protože bipolární porucha se nejlépe léčí s pomocí medikace a terapie, je klíčové svého blízkého podpořit v tom, aby vyhledal odbornou pomoc. Jednou z možností, jak se zapojit, je podílet se právě na terapii vaší milované osoby. Rodinná terapie může být užitečným zdrojem podpory pro někoho, kdo trpí bipolární poruchou.
- Spojte se s psychiatrem či terapeutem postiženého příbuzného. Pokud vám váš příbuzný dovolil, abyste se na jeho léčbě podíleli a promluvili si s jeho lékařem nebo terapeutem, můžete ho lépe upozornit na možné problémy a potíže, když se objeví. Také se od odborníka dozvíte mnoho užitečných informací o bipolární poruše a o tom, jak příbuznému pomoci.
- Jestliže váš příbuzný momentálně nepodstupuje žádnou odbornou léčbu, můžete mu pomoci terapii najít a podpořit ho v rozhodnutí se léčit. Můžete vyhledat terapeuta nebo psychiatra z vašeho okolí, který se specializuje na léčení bipolární poruchy osobnosti. Buďte nicméně opatrní a netlačte příbuzného do léčby, pokud ji odmítá (za předpokladu, že není nebezpečný sobě nebo druhým) – mohlo by ho/jí to vyděsit a narušit váš vzájemný vztah.
3
Pomozte hlídat, zda příbuzný bere léky. Lidé, trpící bipolární poruchou často vysazují své léky, protože stav mánie jim je v podstatě příjemný. Pokud si všimnete, že vaše příbuzná přestala brát své léky, měli byste o tom v první řadě co nejrychleji uvědomit jejího psychiatra nebo praktického lékaře. Lékař si nejspíše bude chtít s postiženou příbuznou promluvit a pak vás bude informovat o tom, jak dále postupovat. Pokud nemůžete mluvit s lékařem, zkuste své příbuzné doporučit, aby znovu začala brát své léky, nebo nabídněte nějakou dohodu (třeba speciální odměnu nebo společnou činnost, kterou spolu budete dělat a kterou si užijete), když bude souhlasit, že začne opět s medikací.
4
Buďte k dispozici při propuknutí mánie nebo hypománie. Jestliže si všimnete, že váš blízký možná prožívá manickou epizodu, je nezbytné minimalizovat její škodlivé dopady.
- Snažte se zmírnit škodlivé dopady rizikového chování (hazardní hráčství, nadměrné utrácení, užívání drog, pití, rychlá jízda autem)
- Nezapojujte do procesu děti, handicapované ani jinak zranitelné lidi, aby jim chování postiženého neublížilo.
- Promluvte si s lékařem nebo terapeutem vašeho příbuzného, případně zavolejte sanitku či kontaktujte linku bezpečí, pokud hrozí riziko, že vaše příbuzná nebo příbuzný ublíží sobě nebo někomu jinému.
5
Připravte si krizový plán. Je velmi důležité mít připravený akční plán jak se vyrovnat s náhlými událostmi a účinně zažehnat krizi. Uložte si kontakty na důležité příbuzné, kteří mohou pomoci, stejně jako číslo na lékaře a adresu nemocnice. Neukládejte si tyto informace pouze do mobilu, kterému se může vybít baterie – měli byste je mít napsané a uschované pořád u sebe, třeba v peněžence nebo kabelce. Dejte kopii i postiženému příbuznému. Můžete si krizový plán vytvořit i spolu, až bude mít emočně stabilní období.
6
Pomozte svému příbuznému nebo příbuzné vyhýbat se spouštěčům. Spouštěč je chování nebo situace, která může zvýšit riziko negativního dopadu, což je v tomto případě manická, hypomanická nebo depresivní epizoda. Možné spouštěče zahrnují substance jako je kofein, alkohol a jiné drogy.^{[1]
X
Zroj výzkumu} další spouštěče mohou zahrnovat negativní emoce jako je stres, nevyvážený jídelníček, poruchy spánku (nespavost nebo naopak chronickou únavu), a mezilidské konflikty. Každý člověk má své vlastní specifické spouštěče. Můžete pomoci tím, že zamezíte tomu, aby se váš blízký těchto činností účastnil, nebo mu pomůžete uspořádat si priority a snížit hladinu stresu.
- Kritika a kritičtí lidé jsou pro trpící bipolární poruchou častými spouštěči.
- Pokud se jedná o člena rodiny, se kterým žijete, nejlépe uděláte, když doma nebudete žádné spouštěče – například alkohol – vůbec mít. Můžete se také pokusit vytvořit příjemné prostředí s pomocí světla, hudby a hladin energie.
7
Trénujte empatii. Čím více se toho o bipolární poruše naučíte, tím spíše budete postiženého člena rodiny chápat a přijmete, že je takový, jaký je. Stále sice může být náročné se s chorobou v rodině vyrovnat, ale váš zájem může mít při podpoře člověka s bipolární poruchou velký vliv.
- Jedna z možností, jak ukázat svůj zájem, je jednoduše dát postižené příbuzné vědět, že jste tu pro ni, a že chcete podpořit její uzdravení. Můžete také nabídnout, že ji vyslechnete, pokud bude chtít o své chorobě mluvit.
Reklama

Část 2

Část 2 ze 3:

Pečujte o sebe

1
Buďte empatičtí. Představte si sebe v kůži milovaného člověka – pomůže vám to lépe pochopit jeho chování, stejně jako zmenšit negativní emoce nebo reakce, které ve vás jeho chování vyvolává. Představte si, jaké by to bylo ráno se probudit a nemít žádnou představu o tom, zda se tento den propadnete do deprese nebo poletíte na vlně nezkrotné energie.
2
Nezapomínejte na své vlastní duševní zdraví. Pečovat o člena rodiny, trpícího bipolární poruchou, může někdy způsobit příznaky deprese a stresu i u vás samotných.^{[2]
X
Důvěryhodný zdroj

PubMed Central

Přejít na zdoj} Myslete na to, že můžete pomáhat někomu jinému jedině za předpokladu, že jste sami duševně a fyzicky zdraví a o své zdraví pečujete. Uvědomujte si své vlastní chování a skryté pocity, které ke svému příbuznému chováte.
- Vzdejte touhu po kontrole. Je velmi důležité pochopit a připomínat si (klidně nahlas nebo jen v mysli), že chování svého příbuzného nemůžete nijak ovlivnit. Trpí poruchou, kterou není možné úplně vyléčit.
- Přesuňte svou pozornost na své vlastní potřeby. Sepište si například seznam svých vlastních osobních cílů a začněte na nich pracovat.
- Využívejte zdroje stability. Jsou to konkrétní způsoby, které vám pomohou vyrovnat se s konkrétními problémy a jsou nezbytné k tomu, abyste se o sebe postarali. Tyto strategie mohou zahrnovat činnosti, které rádi děláte, ať už to je čtení knih, psaní, malování, hudba, outdoorové aktivity, cvičení nebo sport. Další vhodné způsoby, jak o sebe pečovat jsou relaxační techniky (jako třeba progresivní uvolnění svalů), meditace, psaní deníku, uvědomělé prožívání a arteterapie. Také si můžete držet odstup od stresových situací a opustit je hned, jak se objeví.
3
Zvažte odbornou pomoc. Pokud máte potíže vyrovnat se s tím, že člen vaší rodiny vykazuje známky bipolární poruchy osobnosti, mohlo by vám pomoci, kdybyste sami začali docházet na terapii. Průzkumy ukazují, že rodinná terapie, ne pouze vzdělávání o nemoci, může pomoci (obzvlášť lidem, kteří o postiženého pečují, třeba rodičům) vyrovnat se s tím, že mají bipolárního člena rodiny.^{[3]
X
Důvěryhodný zdroj

PubMed Central

Přejít na zdoj}

Reklama

Část 3

Část 3 ze 3:

Pochopte bipolární poruchu

1
Uvědomte si, že bipolární porucha osobnosti je vrozený zdravotní problém. Znamená to, že je silně geneticky podmíněna a často se dědí v rodinách. Proto za ni postižený příbuzný nemůže, stejně jako by nemohl za vrozený fyzický handicap. Bipolární porucha je něco, co váš blízký, který jí trpí, nedokáže ovládat pouze svou vůlí.^{[4]
X
Důvěryhodný zdroj

National Institute of Mental Health

Přejít na zdoj}
2
Naučte se rozpoznat různé příznaky bipolární poruchy. Existují dva základní typy bipolární poruchy osobnost, je to typ I a typ II. Je velmi důležité vědět, kterým z těchto typů člen vaší rodiny trpí, abyste pochopili konkrétní příznaky a chování.
- Bipolární porucha I typu se projevuje manickými epizodami, které obvykle trvají přibližně týden nebo i déle. Některé příznaky manické epizody zahrnují: podrážděnou náladu, přehnané sebevědomí, sníženou potřebu spánku, velkou výřečností, nepozorností, přehnanou aktivitou a zálibou v riskantním chování (jako je třeba hraní hazardu nebo nechráněný sex s náhodnými partnery).^{[5]
  X
  Zroj výzkumu}
- Bipolární porucha II typu se projevuje alespoň jednou depresivní epizodou a nejméně jednou hypomanickou epizodou (má podobné projevy jako mánie, ale je méně závažná a může trvat i jen pouhé čtyři dny).^{[6]
  X
  Zroj výzkumu}
3
Pochopte, jak se bipolární porucha léčí. Bipolární porucha osobnosti se nejčastěji léčí kombinací medikamentů a psychoterapie. Psychiatři nebo všeobecní lékaři často předepisují léky na zlepšení nálady jako je Lithium, které tlumí projevy bipolární poruchy. Psychologové, rodinní terapeuti a manželští poradci pak postiženému bipolární poruchou často pomáhají vyrovnat se s jejími příznaky. Nejběžnější je takzvaná kognitivně behaviorální terapie, rodinná terapie a interpersonální terapie.^{[7]
X
Důvěryhodný zdroj

National Institute of Mental Health

Přejít na zdoj}
4
Zjistěte si více o typických účincích bipolární poruchy na rodinu. Příbuzní člověka, který trpí bipolární poruchou, mohou trpět nedostatkem energie a prožívat pocity zoufalství. Manželky a manželé bipolárních lidí pak mohou pociťovat nedostatek podpory a mnoho z nich přitom nikdy nevyhledá pomoc.^{[8]
X
Zroj výzkumu}
- Pokud příbuzný věří, že člověk, který trpí bipolární poruchou, svou nemoc může ovládat, může se cítit, jako když celý vztah leží na jeho bedrech. Pak bude ve vztahu samozřejmě nespokojený.^{[9]
  X
  Zroj výzkumu}
Reklama

Tipy

Pochopte, co to znamená lékařské tajemství. Nezapomeňte, že obvykle můžete s lékařem či psychologem příbuzného mluvit jen tehdy, pokud jste poručníkem postiženého (rodičem, pěstounem atd.) nebo pokud vám k tomu on sám dá písemný souhlas. Pokud ani jednu z těchto podmínek nesplníte, terapeut s vámi nejspíš odmítne mluvit, aby ochránil pacientovo právo na soukromí.

Reklama

Varování

Pokud můžete, zavolejte při hluboké krizi, jako je pokus o sebevraždu dříve psychiatra či psychologa nebo linku bezpečí, než policii. Průzkumy bohužel ukazují, že policejní intervence v případech lidí v krizi duševního zdraví způsobí pouze ještě větší trauma nebo dokonce smrt. Je-li to možné, zapojte někoho, o kom víte, že má kvalifikaci a vzdělání pro řešení podobných situací a psychiatrických případů.^{[10]
X
Zroj výzkumu}^{[11]
X
Zroj výzkumu}^{[12]
X
Zroj výzkumu}
Pokud vy nebo někdo z vašich příbuzných uvažuje o tom, že ublíží sobě nebo druhým, vyhledejte prosím okamžitou pomoc a zavolejte linku 112. Můžete se také spojit s nemocnicí, lékařem nebo zavolat na některou z linek bezpečí.^{[13]
X
Zroj výzkumu}