Jak se vyrovnat s rasismem

Spoluautor Tasha Rube, LMSW

V tomto článku:Vyrovnejte se s rasismem vůči vaší osoběVyrovnejte se s rasismem vůči ostatnímVyrovnejte se s rasismem ve společnostiPochopte rasismus20 Reference

Jak to tak vypadá, dnes už si ani nemůžeme zapnout zprávy, aniž bychom v nich neviděli nějaký příběh spojený s výtržnostmi, trestnými činy z nenávisti, případně dokonce policejním násilím navázaným na rasismus či xenofobii. Co je to ale ve skutečnosti rasismus a co proti němu můžete podniknout? Pochopení aspektů rasismu a rozpoznání jeho účinků je prvním krokem v boji proti jeho projevům vůči vaší osobě, ale funguje i jako obrana při zpozorování takového chování vůči okolí a při sledování těchto témat v médiích.

1
Vyrovnejte se s rasismem vůči vaší osobě

  1. 1
    Naučte se reagovat adekvátně. Sexuální harašení, ale třeba i zkratkovitá a často neúmyslná rasová diskriminace (úkony známé jako "mikroagrese"), nemusí být nic, co by každého rozhodilo, ale pokud vás to obtěžuje, musí to přestat.[1]
    • Studie ukázaly, že lidé s odlišnou barvou kůže zažívají projevy mikroagrese každý den, ovšem pachatelé téměř ve všech případech svou vinu odmítnou s tím, že neudělali nic špatného nebo že jejich poznámky neměly rasovou motivaci.[2] Taková prohlášení potom zanechají oběti v domění, že si všechno jen představují anebo v obavách, že když se ozvou, jejich vyjádření budou stejně odmítnutá.
  2. 2
    Odejděte. Jestliže zažíváte projevy mikroagrese nebo přímější formu rasistické nenávisti, upřednostněte své zájmy a odejděte. Nemáte žádnou povinnost mluvit s takovými osobami.
    • Jste-li obětí, není za žádných okolností vaší povinností, abyste pachatele "napravovali". Zapojení se do hovorů o rasismu je vyčerpávající, emocionálně nepříjemné a celkově náročné. Proto je vhodné prostě jen tak odejít. Pokud se ale chcete takové konverzace účastnit, klidně můžete.[3]
  3. 3
    Mluvte o konkrétních slovech nebo chování. Namísto prostého obviňování z rasismu, které obvykle vzbudí v protivníkovi defenzivní chování, vypíchněte raději konkrétní slova nebo chování, která se vám zdají problematická.[4]
    • Například namísto toho, abyste řekli "Urazil jsi mě," zkuste něco jako "Ta věta o černoších byla velmi urážlivá." Zaměříte-li se na chování samotné namísto vlastní osoby daného člověka, svedete pozornost k vyřčeným slovům.
  4. 4
    K vrstevníkům buďte upřímní. Nejste povinní akceptovat projevy rasismu jen proto, abyste se vyhnuli problémům se svými známými. Rasismus je špatný za každých okolností a vy o tom máte právo mluvit.
    • Jestliže se vám zdá, že se k vám někdo chová rasisticky, sdělte mu, proč je to pro vás problematické. Zvolte si vhodný přístup - rozpoznejte, zda je daná osoba spíše defenzivní a podle toho použijte přiměřenou míru taktu. Odhadnete-li člověka správně, bude více naslouchat vašim připomínkám.
  5. 5
    Vyrovnejte se s rasistickými komentáři nebo chováním ve skupině lidí. Jestliže někdo ve skupině lidí řekne nebo udělá něco rasistického, vaše reakce může být v závislosti na několika faktorech více či méně úspěšná. Určete si, čeho chcete při konfrontaci s rasistou dosáhnout: chcete dát všem přítomným najevo, že nebudete takové věci poslouchat nebo si chcete zachovat svůj vztah s někým, kdo neúmyslně vyřkl něco pohoršujícího?
    • Konfrontujete-li rasistu před ostatními lidmi a nenecháte si to až do soukromí, všichni uvidí, že rasistické chování vůči vlastní osobě nestrpíte. Lidé, kteří jsou obviněni před zraky jiných osob, zaujímají navíc mnohem častěji defenzivní pozici.
    • Pokud máte pocit, že rasistické chování bylo neúmyslné a rádi byste ušetřili city pachtele či si s ním zachovali dobré vztahy, můžete tomu dát volný průběh a pobavit se o tom s ním až mezi čtyřma očima. Čekání na vhodnou příležitost k rozhovoru má ale několik mínusů - za prvé daná osoba může úplně zapomenout, že něco nevhodného pronesla nebo si již nevybaví kontext, za druhé tím ostatním ukážete, že nemáte potřebu takové chování nijak napravovat.
  6. 6
    Nacvičujte si různé způsoby přístupu k rasistickým projevům. Na pohoršující komentáře či chování existuje celá řada reakcí, přičemž vy si musíte vybrat takovou, která se nejvíce hodí k vaší osobnosti a ke vztahu, jež s pachatelem máte.
    • Jedním z přístupů je říct "Víš, zraňuje mě, když někdo řekne nebo udělá něco takového, protože…" Převedete-li hovor ke svým pocitům, druhá osoba pak bude méně defenzivní než kdybyste mluvili přímo o jejím chování,[5] ale navíc tím z ní částečně sejmete břemeno zodpovědnosti, což nemusí být z dlouhodobého pohledu zrovna výhodná taktika.
    • Další, mnohem přímější, přístup je říct "Tohle bys neměl říkat/dělat. Pro lidi určité rasy je to velmi urážlivé, protože…" Tímto přístupem dáte lidem najevo, že jejich chování není vhodné, a že by s ním měli přestat.
  7. 7
    Naučte se zvládat rasismus ze strany nadřízeného. Jestliže se k vám učitel nebo šéf chová jinak kvůli barvě vaší kůže nebo na vaši adresu pronáší pohrdavé či zesměšňující komentáře, může pro vás být obtížné zvolit vhodnou reakci, jelikož jste z hlediska moci podřízení a mohlo by to negativně ovlivnit vaše známky nebo příjem.
    • Máte-li pocit, že projevy rasismu přichází neúmyslně nebo spíše jako výsledek nezájmu, a pokud máte mimo tyto poznámky s danou osobou dobrý pracovní vztah, zkuste si s učitelem nebo šéfem promluvit. Je klidně možné, že si své chování vůbec neuvědomuje. Pokud jste například ve škole vyvoláni, abyste něco zhodnotili z "černošského" pohledu, učitel si nemusí uvědomit, že černí lidé nejsou jedna monolitická masa.
    • Kontakt s učitelem nebo nadřízeným si naplánujte na dobu, kdy nebude zavalený prací, a požádejte ho o rozhovor mezi čtyřma očima. O svých pocitech mu povězte jasně, přímo a bez emocionálního zabarvení: "Někdy se mi zdá, že se ke mě chováte jinak než k ostatním, kvůli mojí rasové příslušnosti. Rád bych si o tom s vámi promluvil, aby se to znovu neopakovalo."[6]
    • Pokud máte tušení, že rasistické projevy nejsou úmyslné nebo jsou zanedbatelné, a že by přímá konfrontace s učitelem či šéfem mohla vyústit v negativní konsekvence ve smyslu poškození pracovního vztahu, budete si o tom muset promluvit s vyšší instancí. Ve škole to může být například poradce nebo ředitel, v práci potom ředitel personálního oddělení nebo vyšší manažer. Nejprve se ale ujistěte, že máte všechny projevy rasismu či mikroagrese dobře zdokumentované.[7] Domluvte si soukromou schůzku, na které vyložíte veškeré události (včetně jejich frekvence a konkrétních citací či popisu chování, pokud je to možné) a důvody, proč je to pro vás neakceptovatelné.
  8. 8
    Zjistěte si svá práva. Jestliže zažíváte projevy rasismu na pracovišti nebo na veřejných místech, můžete uplatnit svá občanská práva. U nás jsou rasově motivované trestné činy upraveny v trestním zákoníku.
    • Za předpokladu, že vás rasistické projevy omezují v soukromí či práci, ohrožují vaši bezpečnost či jiné svobody, kontaktujte právníka s touto specializací. V takovém případě byste neměli na nic čekat a měli byste se s právníkem okamžitě spojit.[8]
    • Chcete-li podat žalobu a nemůžete si přitom dovolit právníka, existuje celá řada lidskoprávních organizací, které vám budou jistě schopné pomoct. V České republice můžete kontaktovat například Poradnu pro občanství, občanská a lidská práva, Poradnu pro integraci nebo další podobné organizace.
  9. 9
    Snažte se rozlišovat mezi rasistickým jednáním a rasistickými lidmi. Rasisty pohání bigotnost a předsudky a šance na změnu je u nich minimální i po přímé konfrontaci. Naproti tomu rasistické chování vyplyne často z nedbalosti nebo v důsledku dospívání v kultuře, kde je rasismus považován za normu.
    • Je-li někdo rasistou, pak může být veškerá snaha o jeho předělání a spousta úsilí, vloženého do konverzace, pouhou ztrátou času. Často vám odvětí, že to opět "hrajete na kartu rasismu," jako vždy, kdykoli se vám něco nelíbí. Jen velmi zřídka změníte chování rasistických lidí jenom prostým sdělením, že vás jejich mluva či jednání uráží. V některých případech může taková snaha o konfrontaci dokonce znamenat ohrožení vaší osobní bezpečnosti.
    • Jestliže je někdo v jádru dobrý člověk, ale sem tam utrousí rasistickou poznámku nebo podlehne negativnímu stereotypu, pak ho možná dokážete ovlivnit krátkým výkladem o důvodech urážlivosti jeho chování. Takoví lidé si obvykle vůbec neuvědomují, jaké dopady může rasismus mít.
    • Je skutečně pouze na vás, zda se rozhodnete s rasistou mluvit o jeho chování, mluvení nebo zvycích. Není žádnou vaší povinností vzdělávat lidi kolem sebe jen proto, že jste příslušníkem menšiny.[9]
  10. 10
    Postarejte se o sebe. Přetrvávající projevy rasismu jsou vyčerpávající a přinášejí emocionální trauma. Obklopte se proto takovými lidmi, kteří vás budou podporovat a dejte si načas při budování vlastní emocionální a psychologické síly.
    • Stres, pocházející z každodenního čelení rasismu, může velmi vážně ovlivnit jakoukoli část vašeho života, včetně mentálního zdraví[10] a výkonů ve škole, [11] a může být rizikovým faktorem pro mnoho vážných chorob.[12]
    • Připojte se k některé studentské organizaci, sdružující studenty odlišné rasy, k politické organizaci nebo jiné skupině lidí, kde se členové setkávají a sdílejí podobné osudy. O stresových událostech, se kterými se musíte potýkat, si promluvte také se členy vlastní rodiny.[13] Studie prokázaly fakt, že přítomnost lidí, se kterými můžete své problémy řešit, pomáhá značně zvládat stres s tím spojený.

2
Vyrovnejte se s rasismem vůči ostatním

  1. 1
    Když zaslechnete rasistické pomluvy nebo vtipy, ozvěte se. Lidé často na rasistické komentáře a vtipy nereagují, protože neví, co říct. Připravíte-li si ale vhodnou odpověď dopředu, získáte potřebnou moc k tomu, abyste se postavili za správnou věc. V závislosti na vaší osobnosti, vztahu s mluvčím a celkové situaci můžete k celé věci přistupovat různým způsobem:
    • Zkuste říct "Tohle není v pořádku." V některých situacích, jako je například účast ve školní výuce nebo vystupování z autobusu, nemusíte mít dost času nebo prostoru k plné konverzaci o vyřčených nevhodnostech, ale chvíli na vyjádření nesouhlasu si určitě najdete. Budete se pak cítit dobře, že jste si stáli za svým.
    • Říct můžete také třeba "Teda, to bylo skutečně rasistické. Proč jsi to řekl?" Otevřením konverzace dáte druhé osobě příležitost reflektovat, zda byl jejich komentář vhodný nebo ne.
    • Pokud se jedná o vtip, vážným tónem řekněte "Tohle je vtipné?," jako by vám vůbec nedošla pointa. Donutíte-li danou osobu vysvětlit, proč je vtip zábavný, dostane příležitost poznat rasistické dopady právě vyřčeného. Pokud se autor vtipu zdá i po vysvětlení dobře pobavený, řekněte "To je skutečně rasistické."
  2. 2
    Vyrovnejte se s rasismem ve vlastní rodině. Někdy jsou nejhoršími rasisty členové vaší vlasní rodiny, například dědeček nebo matka. Třeba často vypráví rasistické vtipy nebo dlouhodobě diskriminuje jiné rasy (například vám nedovolí randit s černochem nebo nepustí do domu příslušníka jiné rasy). Taková situace pro vás může být poměrně ošidná, vzhledem k tomu, že dotyčná osoba je člověk, kterého respektujete nebo ho musíte poslouchat (jedná se například o vašeho rodiče, u kterého bydlíte).
    • Zůstaňte v klidu, ale dejte najevo své pocity. Rodina je založena na lásce a důvěře, takže byste měli sebevědomě říct dalším členům rodiny, že udělali nebo řekli něco skutečně rasistického. Nekřičte, nezacházejte na osobní rovinu, ale přesto si trvejte na svém: můžete říct třeba "Nelíbilo se mi, co jsi řekl" či "To, co jsi řekl, mě urazilo" nebo si od něj nechte vysvětlit, proč řekl něco takového. Otevřete tím pravděpodobně konverzaci a dostanete příležitost poučit ostatní o svém vnímání celé situace.
    • Uvědomte si, že někdy může celý problém vyeskalovat. Bude-li váš strýc nyní vědět, že se vám nelíbí jeho vtipy, může je začít vyprávět ještě častěji.
    • Jestliže vám rodiče nastavují pravidla pro to, s kým se můžete stýkat na základě rasy, pak máte na výběr. Pravidla můžete dodržet, protože s rodiči bydlíte, nebo je prostě porušíte za jejich zády. Je třeba si ale uvědomit, že takové jednání může mít negativní důsledky, pokud vám na to rodiče přijdou.
    • V některých případech rasistického člena rodiny nezměníte, ať už mu řeknete cokoli. Takové osobě se můžete co nejvíce vyhýbat a při každé příležitosti jí přitom připomínat svůj nesouhlas s jejím chováním, ale někdy nepomůže ani to. Poučte se z jejího chování a snažte se neosvojit podobné předsudky a bigotní návyky.
  3. 3
    Buďte spojencem. Jestliže jste proti rasismu a přitom nepatříte k menšině, můžete sehrát důležitou roli při konfrontaci rasistických projevů, kdykoli se s nimi setkáte. Naučíte-li se rozpoznat mikroagresi vůči lidem jiné barvy kůže, můžete využít své privilegované pozice a pomoct bojovat proti rasismu ve všech jeho podobách.[14]
    • O rasových problémech se učte mluvit na "bezpečných místech." Rasismus je kontroverzní téma a lidem, kteří nepatří k menšinám, se často říká, že by o něm neměli mluvit, a že by neměli "vidět" žádné rasové odlišnosti. To potom dělá z boje proti rasismu velmi náročnou věc, protože o něm nejste zvyklí vůbec mluvit. Seznamte se s jinými lidmi, které spojuje touha bojovat proti rasismu a probírejte spolu různé scénáře, které mohou ve vašich každodenních životech nastat.[15]

3
Vyrovnejte se s rasismem ve společnosti

  1. 1
    Poznejte odlišné lidi. V některých částech světa je velmi obtížné potkat někoho, kdo by se odlišoval od většiny svou rasovou příslušností. Navíc je zcela přirozené, že jste přitahováni spíše k podobným lidem a výsledkem je pak ve většině případů skupina přátel, kde jsou všichni příslušníci jedné rasy. Vybočte ze své komfortní zóny a zjistěte něco o jiných kulturách a o způsobech poznávání světa. Obohatíte tím své vnímání okolí a pomůžete svým přátelům, rodině nebo dětem, aby na přátelství s lidmi jiné rasy nahlíželi jako na normální a přijatelné.
    • Navštěvujte různé etnické a kulturní festivaly a organizujte různé akce podobného charakteru ve svém okolí. Zajděte si do místní knihovny nebo komunitního centra a zjistěte více informací
    • Vstupte do nějakého klubu, najděte si nové hobby, navštivte kostel nebo se připojte k nějakému sportovnímu týmu a poznejte nové lidi.
  2. 2
    Mluvte o rasách. Z debat o rase se stalo časem tabu, protože spousta lidí od dětství byla vychovávána tak, že podobné debaty nejsou vhodné. Dokud zde ale bude přítomný rasismus, diskuze, ochota učit se a empatie jen tak nezmizí. Studie prokázaly, že konverzace o rasách vede ke zvýšení pochopení a tolerance.[16] Chopte se proto příležitosti a iniciujte podobné konverzace.
    • Jste-li rodič, promluvte si o této problematice s dětmi. Když zmíní, že má nějaký jejich vrstevník jinou barvu kůže, neokřikujte je - u dětí je naprosto normální, že si všímají odlišností. Učte je, že odlišnost není nic špatného! Řekněte něco jako "No ano, není to hezké? Kamarád má tmavší barvu kůže a ty světlejší. Jsme tak odlišní!"
    • Jakmile jsou vaše děti dost staré, aby všechno pochopili, promluvte si s nimi o rasismu. Patříte-li k menšině, můžete své děti připravit na to, že se s projevy rasismu pravděpodobně setkají a pokuste se posílit jejich sebevědomí, aby zvládli na podobné situace správně reagovat. Pokud k menšině nepatříte, debata o rasismu je stejně tak důležitá. Dětem vyprávějte o různých rasách, se kterými se u nás mohou setkat a vysvětlete jim, proč se někteří lidé chovají rasisticky (předsudky, stereotypy, bigotnost apod.).
  3. 3
    Přispívejte. Je-li to ve vašich možnostech, darujte peníze nebo nabídněte svou bezplatnou pomoc v organizacích, které se zabývají rasismem ve vašem okolí nebo na celostátní úrovni. Mezi takové organizace u nás patří například:
    • Český helsinský výbor
    • Člověk v tísni
    • Multikulturní centrum Praha

4
Pochopte rasismus

  1. 1
    Poznejte rozdíl mezi rasismem, bigotností a předsudky. V médiích i v běžné konverzaci dochází často k volnému zaměňování těchto slov, která by se ovšem kvůli svým odlišnostem rozlišovat měla. Znalost odlišností mezi těmito koncepty vám může pomoct v konverzaci, když váš názorový oponent začne šermovat termínem, kterému pořádně nerozumí.
    • Rasismus má co do činění s útlakem skupiny lidí na základě jejich rasy, barvy kůže nebo etnicity. Obecně řečeno, rasismus zahrnuje majoritní rasu nebo etnikum, které tvoří zákony, politiku, systémy a kulturní normy, jež upřednostňují jejich vlastní rasu na úkor minoritní ras a etnik.
    • Bigotnost je na druhé straně o nenávisti. Bigotnost znamená nenávist vůči celé skupině lidí na základě jejich odlišnosti nebo kvůli pocitu vlastní nadřazenosti, která není limitovaná pouze rasou nebo etnicitou; bigotní člověk může být zaměřený na skupinu lidí pro jejich náboženské vyznání, pohlaví, sexuální orientaci, rasu, hendikep apod. Tak například holokaust byl motivovaný bigotností, stejně jako jakýkoli jiný trestný čin z nenávisti.[17]
    • Předsudky (složenina - "dopředu odsuzovat") jsou předpoklady o jiné osobě kvůli její příslušnosti k určité skupině. Ačkoli to má obvykle negativní konotaci, předsudky nemusí být za každých okolností na první pohled špatné. Tak například předsudky o tom, že jsou všichni asiaté dobří v matematice nebo že jsou černoši dobří zpěváci a sportovci. Tyto stereotypy jsou založeny na rase. Další typy předsudků jsou ty, které někoho předem hodnotí na základě víry, pohlaví, hendikepu a podobně, takže stejně jako bigotnost, ani předsudky nejsou omezeny čistě na rasu.
  2. 2
    Pochopte, jak se tyto tři prvky prolínají a jak souvisí s rasismem. Rasistická pravidla nebo praktiky jsou někdy zcela "zřejmé" (alespoň pokud na ně nahlížíme historicky). Takovým příkladem budiž například americká historie otrokářství (kdysi legální a posvěcené církví jako přirozené a akceptovatelné), které bylo založené na rasistickém systému. Jindy se zase lidé nemohou shodnout na tom, zda jsou určitá pravidla či nařízení rasistická. Jako příklad uveďme pravidla pozitivních opatření (afirmativní akce), která nařizují firmám v USA přijímat určité procento zaměstnanců z různých demografických skupin - někteří je považují za rasistické, zatímco jiní tvrdí, že pomáhají proti rasismu bojovat.
    • Jelikož pravý rasismus je o tom, že se majoritní skupina špatně chová k minoritní skupině, "obrácený rasismus" (termín, který se často používá pro popis situace, kdy se člen minoritní skupiny špatně chová k členovi majority) je chybné označení. Ve skutečnosti by se této situaci mělo říkat "bigotnost" nebo "předsudečnost" namísto "rasismus."[18]
    • Důležité je mít na mysli, že rasismus můžete podporovat, aniž byste byli ve skutečnosti bigotní. Rasistou můžete dokonce být, aniž byste si ten fakt uvědomovali, a to zejména kvůli tomu, že rasismus je rozsáhlejší systém útlaku.
  3. 3
    Zjistěte něco o historii světového rasismu. Smutná, ale prostá realita přirozenosti civilizací v průběhu historie je ta, že téměř veškeré hlavní kultury měly co do činění s rasismem. A to proto, že rasismus je o moci (majority), špatně jednající s těmi bezmocnými (majorita), přičemž právě rasa byla historicky jedním z hlavních chybně používaných měřítek pro určování toho, kdo má být u moci a kdo ne.
    • V Severní Americe se historie rasismu začala psát zhruba s podrobováním původních domorodých kmenů (původní Američané či Indiáni) bílými evropskými osadníky. Jedna rasa měla doslova moc nad jinou (ve smyslu zbraní a nemocí, které vyhladily celé populace).
    • V Evropě, v průběhu viktoriánské éry, začal být rasismus prosazován do západního myšlení rádoby "vědeckými" poznatky o odlišnostech mezi rasami. Vliv Darwinovy evoluční teorie přidal na vědeckém přesvědčení, že bílé anglosaské rasy dospěly v evoluci dále, než jiné.[19]
  4. 4
    Zjistěte, jak je rasismus napojený na systémy moci. Ačkoli většina hlavních tyranií typu otroctví byla téměř na celém světě zrušena či potlačena, s většími či menšími problémy s rasismem se stále potýkají ve všech zemích.
  5. 5
    Zjistěte víc o důsledcích rasismu. Jelikož je rasismus systémový, jeho výsledky můžete vidět v médiích, ve vládě, školském systému, ale i v církvích.
    • Všímejte si stereotypů o rasách a etnikách v televizních pořadech, literatuře i filmech. Popularita počítačových her přináší dokonce ještě více příležitostí k projevům rasismu. Kontaktujte lidi zodpovědné za rasistické obsahy a vysvětlete jim své námitky. Odmítejte podpořit jakýkoli podnik nebo organizaci, která podporuje rasismus.
  6. 6
    Pochopte, že ne každý rasismus musí být zřejmý. V každodenním životě jsou mnohem běžnější projevy mikroagarese než zřejmá, do očí bijící hostilita, ovšem zraňovat mohou stejně. Jak již samotný výraz "mikroagrese" předpokládá, jedná se o malé projevy diskriminace, které spousta lidí ani nerozezná, ovšem po čase začnou být pro lidi odlišné barvy pleti naprosto zřejmé a velmi urážlivé.[20]
    • Mikroagresí může být cokoli - podvědomé odstupování od lidí jiných ras ve vlaku, tázání se černošky na pravost jejích vlasů nebo otázky na "skutečný" původ českých asiatů.
    • Mikroagrese je narozdíl od jasného projevu nenávisti často neúmyslná. Z toho důvodu se takové chování jen velmi obtížně dokazuje. Dotčená osoba riskuje, že bude při stížnosti vypadat přecitlivěle nebo že ji někdo obviní z vytahování rasismu, kdykoli se jí nějaké chování nebo vyjádření nelíbí.

Tipy

  • Jste-li obětí dlouhodobých projevů rasismu, podejte na pachatele žalobu.
  • Je možné, že se chováte rasisticky, aniž byste si to sami uvědomovali. Projděte si internet a zjistěte, jak své chování napravit.

Varování

  • Ačkoli je konfrontace rasistického chování šlechetná, může být také velmi nebezpečná. Pochopte, že při kontaktu s rasismem existují určitá rizika, a to obzvláště tehdy, když je rasismus motivovaný nenávistí a ne pouhou ignorací.


Reference

  1. http://www.quickanddirtytips.com/health-fitness/mental-health/how-to-deal-with-racism
  2. https://www.psychologytoday.com/blog/microaggressions-in-everyday-life/201010/racial-microaggressions-in-everyday-life
  3. http://www.quickanddirtytips.com/health-fitness/mental-health/how-to-deal-with-racism
  4. http://www.quickanddirtytips.com/health-fitness/mental-health/how-to-deal-with-racism?page=1
  5. http://www.forbes.com/sites/kathycaprino/2013/11/04/5-critical-steps-to-fearless-confrontation/
  6. http://digitalcommons.georgiasouthern.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1355&context=etd
  7. http://atlantablackstar.com/2014/11/07/8-meaningful-steps-to-handling-a-racist-boss/
  8. http://employment.findlaw.com/employment-discrimination/racial-discrimination-in-the-workplace.html
  9. http://politic365.com/2012/04/11/8-things-white-parents-should-teach-about-black-people/
Ukázat více... (11)

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Tasha Rube, LMSW. Tasha Rube je magistra a licencovaný sociální pracovník v Missouri. V roce 2014 získala titul MSW na University of Missouri.

Kategorie: Vzdělání a Komunikace

V jiných jazycích:

English: Deal With Racism, Español: lidiar con el racismo, Русский: бороться с расизмом, Português: Lidar com Racismo, Français: réagir face au racisme, Bahasa Indonesia: Menghadapi Rasialisme, Tiếng Việt: Đối phó với Chủ nghĩa Phân biệt Chủng tộc, Italiano: Reagire Contro il Razzismo, العربية: التعامل مع العنصرية, Nederlands: Omgaan met racisme, 한국어: 인종차별에 대응하는 법, Deutsch: Mit Rassismus umgehen

Stránka byla zobrazena 1 222 krát.
Byl tento článek přesný?