Jak si vybrat štěně z vrhu

3 Díly:Návštěva u chovatelePrověření chování štěněteZkontrolujte zdraví štěněte

Po dlouhém rozhodování jste konečně dospěli k názoru, že přišel čas rozšířit vaši rodinu o nového chlupatého člena. Pečlivě jste zkoumali různá plemena, abyste zjistili, jaký pes se hodí k vašemu životnímu stylu a našli zkušeného a uznávaného chovatele,[1] kterému se zrovna narodila nová štěňátka. Jako poslední krok zbývá už jen vybrat z vrhu to správné štěně. Mějte na paměti, že neexistuje žádný stoprocentní návod, jak štěně vybrat. Raději se zaměřte na to, abyste našli toho správného psa pro vaši rodinu.

Část 1
Návštěva u chovatele

  1. 1
    Nekupujte štěně v obchodě s domácími mazlíčky, kupte jej raději přímo od chovatele. Koupit roztomilé štěně z výlohy je lákavé, je to však rovněž riskantní. Všechna štěňata v obchodě sdílejí dohromady jeden malý skleněný kotec. Tudíž nebudete mít příležitost vidět, jak na sebe štěňata z jednoho vrhu reagují a jak se k sobě chovají. Takto je těžké posoudit povahu a osobnost štěněte.[2]
    • Většinu štěňat nabízených v obchodě odstavují příliš brzy od matky. Štěňata tak nemají šanci naučit se chování od ní nebo svých sourozenců. Jestliže je štěně odstaveno v pěti nebo šesti týdnech a odvezeno do obchodu, nemá vedení své matky ani zkušeného chovatele. Bez správného vedení vám namísto nejlepšího přítele člověka ze štěněte vyroste bázlivý nebo agresivní pes.
    • Měli byste vědět, že některá štěňata prodávaná v obchodech se narodila v „množírně“ (kde dospělí psi zůstávají v klecích celý život!) v otřesných podmínkách. Nekupujte taková štěňata a pomozte udělat konec těmto hrůzným praktikám.
  2. 2
    Dohodněte si návštěvu u chovatele hned, jak se štěňata narodí. Je těžší vybrat si později, když je polovina štěňat z vrhu prodaná. Nejlepší štěňata se obvykle prodají jako první, takže si domluvte návštěvu hned po porodu.[3] I když vás pravděpodobně chovatel ke štěňatům nepustí dříve než za 7-8 týdnů, je dobré být na prvním místě na seznamu zájemců.
    • Přiveďte si s sebou nejzkušenějšího člena vaší rodiny nebo přítele, kterému důvěřujete. Pomůže vám s tímto opravdu velkým životním rozhodnutím.
    • Opatřete si kontakt na chovatele ještě před narozením štěňat. Chovatel vám sdělí, jak se vede nastávající matce a kdy přibližně očekává porod.
  3. 3
    Nekupujte štěňata z prvního vrhu. Zeptejte se chovatele, kolikrát už jeho fenka rodila. Ideální je koupit štěně z třetího vrhu se stejným otcem. To vám zaručí, že fenka předtím porodila se stejným otcem zdravá štěňata.
    • Matka má velký vliv na zdraví štěněte a jeho osobnost. Slabá fena mívá většinou slabá štěňata i se silným otcem. Takže strávit nějaký čas s matkou a promluvit s chovatelem ještě před narozením štěňat je důležité.
  4. 4
    Promluvte si s chovatelem o zdraví štěňat. Zkušený chovatel je jistě dobře informován o zdraví a chování štěňat ve vrhu. Rovněž by vám během vaší návštěvy měl dovolit seznámit se a pobýt nějaký čas jak s matkou, tak se štěňaty.[4]
    • Jestliže jste si dali práci s hledáním dobrého chovatele, máte na něj zřejmě i dobrá hodnocení. Takže se můžete spolehnout, že vám pomůže najít to správné štěně. Viděl štěňata vyrůstat, takže ví, která z nich jsou dominantní, stydlivá nebo rozpustilá.
    • Nebojte se během své návštěvy zeptat chovatele na jeho názor na štěňata. Nezapomeňte si však prověřit štěňata sami, abyste si jeho názor potvrdili.

Část 2
Prověření chování štěněte

  1. 1
    Pozorujte vrh jako celek. Všímejte si, jak na sebe štěňata reagují. S největší pravděpodobností toužíte po aktivním a hravém štěněti, ne po dominantním nebo příliš ustrašeném.[5]
    • Ubezpečte se, že jsou štěňata přátelská, odvážná a důvěřují svým sourozencům i lidem. Měla by se tlačit k vašim nohám, tahat vás za tkaničky, lézt vám do klína, hrát si s vámi a hledět na vás, nebo zápasit mezi sebou.
    • Pokud se vám stane, že tři ze čtyř štěňat před vámi utečou, nebo na vás hledí podezíravě, pravděpodobně mezi nimi žádné správné nenajdete. Čtvrté štěně sice není ustrašené nebo agresivní, může však být plaché. Plachost a nedůvěra v genech může způsobit, že je pes v dospělosti velmi nespolečenský.
    • Nedejte se nad agresivním nebo plachým chováním štěňat odbít pousmáním chovatele. Jestliže jsou štěňata agresivní nebo plachá, může to znamenat, že chovatel neodvádí dobrou práci. Dobrý chovatel by se měl postarat o to, aby se štěňata vedle lidí cítila bezpečně.
    • Vyhněte se koupi největšího nebo nejmenšího štěněte ve vrhu. Pozorně ohodnoťte velikost štěňátek v celém vrhu – všeobecně platí, čím více štěňat je ve vrhu, tím budou zdravější.[6]
  2. 2
    Zjistěte, které štěně se k vám hodí osobností. Uvažte, jaký typ psí osobnosti pro sebe hledáte. Zajímáte se vy nebo vaše rodina o přátelské nebo spíše nezávislé štěně? Popovídejte si o osobnosti štěňat s chovatelem. Tady je několik typů osobnosti:[7]
    • Rváč: toto štěně se napoprvé může jevit jako velmi přátelské a vstřícné. Všimněte si však, jestli nebere hračky jiným štěňatům, nebo jestli způsob jeho hry není příliš drsný. Někdy takové štěně rovněž zkouší vylézat z ohrady nebo lézt na záda svým sourozencům. Jsou to znaky odhodlání, chytrosti a síly. Starat se o takové štěně je velkou výzvou a vyžaduje hodně času. Musíte zvážit, jestli je typ rváče vhodný. Pokud pořád zápasíte s časem, což je stresující, tento typ psí povahy není nic pro vás.
    • Rebel: tento typ štěněte má nadšení pro zábavu. Je hravý a energický jako rváč, ale je citlivější a méně agresivní. Tato štěňata nebývají svéhlavá. Jsou vhodná pro aktivního majitele a pro rodinu se staršími dětmi.
    • Nezávisle uvažující: tento typ je společenský a hravý, vystačí si však i se svojí oblíbenou hračkou. Tato štěňata se hodí do klidného domova starších majitelů bez dětí.
    • Vstřícný: kdo by nechtěl vstřícné a nadšené štěně? Musíte však být přímí a neústupní. Pro tento druh osobnosti je zapotřebí hodně cvičení. S dobrým tréninkem a disciplínou se s ním však dá plně spolupracovat. Je úžasným společníkem rodiny.
    • Uvolněný: tento typ je možná méně inteligentní než jeho sourozenci, ale jeho rovnováha mezi hraním, spolupůsobením s lidmi a spánkem bývá dokonalá. Může být dobrým společníkem bezstarostných a pohodových majitelů. Pokud hledáte psa do rodiny s malými dětmi, je tento typ to pravé.
    • Plachý: tato štěňata se nenarodila s velkým sebevědomím. Může se stát, že se k vám budou plazit po bříšku, nebo klenou záda jako výraz úplné podřízenosti. Jejich plachost vás možná úplně pohltí. Pamatujte však, že na to, aby se plaché štěně cítilo dobře mezi ostatními a abyste v něm mohli pěstovat sebevědomí, je potřeba hodně času a trpělivosti. Spíše než pro rodiny s dětmi, je vhodnější pro svobodné majitele, kteří mají dostatek času na jeho výcvik a mohou mu věnovat hodně pozornosti.
    • Mějte na paměti, že každé plemeno má své povahové rysy, které jej ovlivňují. Popovídejte si s chovatelem o povaze štěněte, abyste dostali jasnější představu o tom, zda jeho osobnost odpovídá plemenu, které jste si vybrali.
  3. 3
    Sledujte jednotlivce ve vrhu. Snažte se najít štěně, které není příliš energické, není však ani příliš plaché. I když máte představu o určitém typu osobnosti, správným rozhodnutím pro většinu rodin je, pokud si vyberou štěně, které není ani příliš dominantní, ale ani submisivní. Zvolte zlatou střední cestu, štěně, které nevrčí a nekouše. Ideální je důvěřivé štěně, které jde v ústrety vám a vaší rodině a vzrušeně vrtí ocáskem.[8]
    • Nesnažte se přesvědčit sami sebe, že dokážete zbavit nesmělé štěně jeho plachosti. Jestliže je plachost hluboce zakořeněná v genech, vyroste v plachého psa. S plachým dospělým psem je těžký život a je možné, že pokud ho vylekáte, nebo se nebude cítit v pohodě, kousne vás.
  4. 4
    Pobuďte chvíli s každým štěnětem. Když už jste zúžili výběr na několik štěňat, zeptejte se chovatele, zda s každým z nich můžete chvíli pobýt.
    • Zvedněte každé štěně a pomazlete se s ním. Není dobré, jestliže začne kňučet nebo sebou příliš kroutí. Pokud se štěně zpočátku vzpouzí, ale za chvíli se uklidní a dívá se na vás, to už je lepší znamení.
    • Chytněte štěňata za tlapky, tlamičku a uši a posuďte jejich reakci. Štěňatům, která jsou od útlého věku zvyklá, že se jich na těchto místech dotýkáte, to nebude vadit.
    • Sedněte si nebo poklekněte na zem a zavolejte štěně k sobě. Luskněte prsty, nebo poklepejte na zem, abyste zaujali jeho pozornost. Jestliže přijde hned, má pravděpodobně vytvořené silné pouto s lidmi.
    • Pokud k vám štěně nepřijde ihned a začne být roztržité, může se jednat o nezávislý typ osobnosti. Jestliže však nepřijde vůbec, má zřejmě problém se vztahem k lidem.

Část 3
Zkontrolujte zdraví štěněte

  1. 1
    Pohledem zkontrolujte, jak štěňata vypadají. Měla by být pěkná a kulatá, ne tlustá a určitě ne vyhublá. Dokonce i štěňata štíhlých plemen jako jsou chrti nebo whippeti bývají do věku asi čtyř měsíců malá a kulatá.
  2. 2
    Prohlédněte štěněti oči, uši, dásně, zuby a zadeček. Zdravé štěně by mělo mít jasné a zářící oči bez ospalků nebo výtoku. Taktéž by mělo mít čisté uši, dásně a zuby.[9]
    • Štěňata by rovněž měla mít lesklý kožíšek, bez nečistot na těle a v oblasti konečníku.
    • Kolem genitálií by nemělo mít zbytky stolice.
  3. 3
    Proveďte test sluchu a zraku. Pokud jste zúžili výběr na jedno anebo dvě štěňata, proveďte dva testy, abyste si byli jisti, že je jejich sluch a zrak v pořádku.[10]
    • Když provádíte zkoušku sluchu, tleskněte rukami u hlavy štěněte a uvidíte, jestli zareaguje. Můžete rovněž v jeho blízkosti dupnout nebo hodit na zem svazek klíčů. Mějte na paměti, že je těžké poznat hluché štěně, pokud je s ostatními. Tento test proveďte, když je štěně samo, dále od svých sourozenců.
    • K provedení zkoušky zraku potřebujete míček. Kutálejte jej směrem ke štěněti a uvidíte, jestli se k němu přiblíží a začne si hrát.
  4. 4
    Všimněte si, jak štěně dýchá a způsob jeho chůze. Zdravé štěně dýchá klidně, bez přílišného kašlání nebo kýchání. Taky by nemělo mít kolem čenichu povlak nebo výtok.
    • Rovněž je důležité zkontrolovat, zda chodí a běhá normálně, nekulhá a nemá ztuhlé anebo bolestivé končetiny. Budete si tak jisti, že nemá problémy s hýžděmi nebo klouby, což by v dospělosti mohlo způsobit závažný problém.[11]
  5. 5
    Zjistěte, jak štěně ovládá čelist. Dovolte štěněti vzít do tlamičky vaší ruku. Jestliže vás do ní kousne, zareagujte pronikavým „au“. Potom pozorujte jeho reakci. Jestliže z toho bude nadšené, zkuste to ještě jednou. Všimněte si, zda porozumí vaší reakci na bolest a bude podruhé více ustrašené nebo projeví zájem.[12]
    • Neznepokojujte se příliš tím, když štěně na chvíli přestane kousat a pak vám opět začne prsty žvýkat. Tato reakce je pro štěně normální.
    • Je větší pravděpodobnost, že ze štěňat, která reagují přiměřeně na lidi a jiné psy, kteří vyjádří bolest, vyrostou dospělí jedinci s lepší kontrolou nad svojí čelistí. To znamená, že se mohou pustit do her s jinými psy, aniž by jim ublížili. Rovněž bývají jemnější, když si berou potravu z rukou, nebo si hrají s lidmi.
    • Štěně, které je schopné reagovat na vaši bolest, vám bude oddanější.
  6. 6
    Pár dní po příchodu domů navštivte se svým novým štěnětem veterináře. Vezměte s sebou doklad o očkování a odčervení a vše co se týká jeho zdraví. Chovatel by vám je měl tyto doklady opatřit předtím, než si od něj štěně koupíte.[13]
    • Poraďte se s veterinářem, jak o štěně správně pečovat.
  7. 7
    Do věku 12 až 16 týdnů držte štěně spíše doma s výjimkou krátkých procházek. Štěňata získávají imunitu od svých matek, jak však rostou, postupně ji ztrácejí. Než je provedena potřebná vakcinace, jsou štěňata nechráněná. Chraňte tedy zdraví svého štěněte tím, že se omezíte na krátké procházky k veterináři až do věku 16 týdnů.[14]

Tipy

  • Výběr štěněte je pouze začátkem dlouhé cesty. Dalším velkým krokem je správná péče o něj. Poraďte se s chovatelem, co péče o štěně obnáší a jaké jsou vaše povinnosti. Buďte v kontaktu s veterinářem a nebojte se mu položit jakoukoliv otázku spojenou s vaším štěnětem.

Informace o článku

Kategorie: Mazlíčci a Zvířata | Psi

V jiných jazycích:

English: Pick a Puppy from a Litter, Français: choisir un chiot dans une portée, Nederlands: Een pup kiezen uit een nest, Deutsch: Einen Welpen aus einem Wurf auswählen, Español: escoger un cachorro de una camada, Bahasa Indonesia: Memilih Anak Anjing dari Kawanannya, Português: Escolher um Cachorrinho de uma Ninhada, ไทย: เลือกซื้อลูกสุนัขจากคอก, Русский: выбрать щенка из помета, Italiano: Scegliere un Cagnolino da una Cucciolata, العربية: اختيار جرو من مجموعة جراء حديثة الولادة

Stránka byla zobrazena 4 886 krát.

Byl tento článek přesný?