Jak u psů rozpoznat různé druhy parazitů

3 Díly:Jak zjistit, že je váš pes napaden parazitemRozlišení různých druhů parazitůPrevence a léčba

Parazitů, kteří napadají psy, existuje celá řada. Nejčastěji se jedná o škrkavky, tasemnice, vlasovce, měchovce a tenkohlavce. Zatímco má každý parazit jiný životní cyklus, příznaky pozorované u psa, jsou si dost podobné. Proto není možné identifikovat parazita jenom podle příznaků. Je nutné provést další testy.[1] Znalost všeobecných příznaků, rizik a charakteristiky různých druhů parazitů vám pomůže léčit vašeho psího kamaráda a pečovat o něj.

Část 1
Jak zjistit, že je váš pes napaden parazitem

  1. 1
    Zjistěte, jaká je pravděpodobnost nákazy u vašeho psa. Protože paraziti jsou si dost podobní, jedním z nejlepších způsobů jak je identifikovat je vědět, v jakém prostředí se jednotlivé druhy vyskytují a co je pro ně typické. [2]
    • Škrkavky často přenáší na štěňata postižená matka. Vajíčka a larvy přes placentu infikují štěňata v děloze. Vajíčka se rovněž vylučují do mateřského mléka. Je to velmi častý způsob nákazy.
    • Pes může být napaden tasemnicí při požití hmyzu nebo drobných savců, jejichž maso obsahuje vajíčka. Proto je riziko nákazy tasemnicí velmi vysoké u loveckých psů nebo psů, kteří mají blechy.
    • Měchovcům a tenkohlavcům prospívá vlhká půda a ohroženi jsou ti psi, kteří rádi pobíhají v trávě, zvláště v teplých a vlhkých podmínkách. Tyto infekce bývají typické pro psy, kteří žijí v klecích a mají přístup do veřejných travnatých výběhů.
    • Vlasovci jsou šířeni hmyzem, jako jsou komáři. Riziko nákazy je vyšší v oblastech, kde se tento obtížný hmyz vyskytuje. Jedná se o bažinaté oblasti nebo oblasti s četnými vodními plochami.
    • Hlístice se šíří liščími exkrementy, slimáky a šneky. Kontakt s každým z těchto faktorů je považován za rizikový.
  2. 2
    Všímejte si příznaků. Mnoho příznaků je všeobecných a nespecifických. Proto je nemožné určit, že je váš pes napaden parazitem jenom podle nich. Avšak u psa, který nebyl nějaký čas odčerven, se dá napadení parazitem očekávat. Při hledání příčiny zdravotních problémů u neodčerveného psa tedy můžete pátrat tímto směrem. Musíte však druh parazita identifikovat.
  3. 3
    Zjistěte přítomnost parazita ve stolici. Někdy se stává, že pes nemá žádné typické příznaky, parazit je však viditelný v exkrementech. Jestliže ho neumíte identifikovat, dejte parazita nebo jeho část do uzavíratelné nádobky a odneste jej k veterináři.
    • Vždy je lepší ukázat parazita veterináři, než jej složitě popisovat. Většina parazitů vypadá dost podobně.
  4. 4
    Zažívací problémy. I když se životní cykly jednotlivých parazitů liší, všichni paraziti jsou nějakým způsobem přítomni ve střevech. Jestliže jich není mnoho, nejsou někdy u psa příznaky pozorovány. Pokud je však parazitů v těle větší množství, mohou způsobit podráždění střevní výstelky, což může vyústit v nevolnost, průjem, někdy s obsahem hlenu nebo krve, ztrátu chuti k jídlu a úbytek váhy. [3]
  5. 5
    Odeberte vzorek exkrementu. Paraziti žijí ve střevech, anebo se jimi pohybují, takže jednotlivé formy bývají viditelné ve výkalech. Dospělé parazity nacházíme ve stolici při těžkých infekcích. Běžnější jsou však mírné infekce, kdy jsou v exkrementech vidět larvy a vajíčka. Zaznamenat je ale pouhým pohledem je dost obtížné. [4]
    • Naberte vzorek exkrementu tyčinkou od nanuku nebo jednorázovou plastovou lžičkou a dejte ho do čisté uzavíratelné nádobky (někdy vám nádobku určenou k tomuto účelu opatří veterinář).
    • Uschovejte vzorek při teplotě nižší než 30°C a zaneste ho k veterináři. Vzorky na přítomnost parazitů nemusí být úplně čerstvé.
    • Spolehlivější metodou je vyšetření více vzorků po dobu několika dnů – je potřeba sbírat vzorky stolice 3 dny za sebou stejným způsobem. Toto vyšetření sníží riziko nedůvěryhodných výsledků, například vyloučí falešný negativní výsledek.
    • Veterinář buď vyšetří vzorek stolice sám pod mikroskopem, nebo jej zašle k analýze do specializované laboratoře.
  6. 6
    Požádejte veterináře, aby dal vašemu psovi vyšetřit krev. Někteří paraziti, hlístice nebo vlasovci, kteří způsobují vážné nemoci, mohou být diagnostikováni krevními testy. Veterinář potřebuje k analýze asi 1-2 ml krve. [5]
    • V praxi je nejběžnějším vyšetřením test ELISA. Tento test detekuje přítomnost protilátek proti vlasovci a v případě pozitivního nálezu způsobuje změnu barvy.
    • Většina veterinářů ve velmi rizikových oblastech se zvýšeným výskytem vlasovců vyžaduje tento test jednou ročně jako součást pravidelné prohlídky. Až potom vašemu psovi předepíší další preventivní prostředky proti tomuto parazitovi.
  7. 7
    Vyvarujte se kontaktu s exkrementy a parazity. Někteří paraziti, třeba škrkavky, jsou přenosné na člověka. Malé děti, které se nakazily škrkavkami, mohou utrpět poškození zraku.
    • Paraziti nebo nakažené exkrementy by měly být odstraněny z míst, kde si hrají děti.
    • Infikovaných exkrementů byste se měli dotýkat jen v rukavicích.
    • Po každém kontaktu s exkrementy si vždy pečlivě umyjte ruce mýdlem a vodou.

Část 2
Rozlišení různých druhů parazitů

  1. 1
    Sepište si všechny příznaky a rizikové faktory, které by se mohly týkat vašeho psa. Dobrým způsobem, jak identifikovat druh parazita, je sepsat si rizikové faktory. Udělejte si poznámky o tom, v jakém prostředí váš pes žije, jaké jsou klimatické podmínky a zvyky vašeho psa. Rovněž si všímejte délky trvání pozorovaných příznaků a jejich závažnost, abyste v případě podezření na infekci mohli podrobně informovat veterináře.
  2. 2
    Všimněte si odlišných znaků u jednotlivých druhů parazitů. Jestliže v exkrementech nebo zvratcích najdete parazity nebo jejich části, možná budete schopni alespoň přibližně určit, o jaký druh se jedná. I když mnoho parazitů vypadá stejně, každý z nich má nějakou charakteristickou vlastnost, podle které je možné jej rozpoznat. [6]
    • Škrkavky jsou dost podobné vařeným špagetám. V průměru jsou dlouhé 8-10 cm, ale některé mohou dosáhnout délky až 18 cm. Mají oblé a hladké tělo.
    • Tasemnice se dají rozeznat podle zploštělého článkovaného těla. Délka se mění podle druhu tasemnice, ale v průměru dosahuje od 50 do 250 cm. Jestliže je zahlédnete ve výkalech nebo zvratcích, jedná se jen o jednotlivé články, ne o celou tasemnici.
    • Měchovci a tenkohlavci jsou o hodně menší než škrkavky nebo tasemnice. Jsou obvykle 0,5-2 cm dlouzí a tencí jako nit nebo vlas. Protože jsou tak drobní, zdají se být průhlední a těžko je zahlédneme bez bližšího prozkoumání.
  3. 3
    Dávejte pozor na dýchací a srdeční potíže. Hlístice a vlasovci napadají cévy a srdce nebo plíce. Způsobují kašel, těžké nebo zrychlené dýchání, nedostatek energie nebo dokonce zhroucení a smrt. [7]
    • Hlístice a vlasovci mají vliv na krevní srážlivost a tak někteří psi nekontrolovaně krvácí i po drobném zranění.
    • Jakýkoliv z těchto příznaků vyžaduje neodkladnou návštěvu veterináře. I když to není zrovna levné, včasné zahájení léčby je pro uzdravení prvořadé.
  4. 4
    Shluky vajíček. Stoprocentním znakem, že je váš pes napaden tasemnicí, jsou shluky vajíček, nalepené na chlupech kolem análního otvoru. Je to tím, že dospělé tasemnice vylučují vajíčka do střev a ty pak dál putují do konečníku, kde svými pohyby způsobují svědění. [8]
    • Tyto shluky vajíček vypadají jako sezamová semínka nebo zrnka rýže přilepené v srsti kolem análního otvoru.
    • Když se podíváte pozorně, můžete vidět, jak se tyto malé útvary krémové barvy svíjejí.
  5. 5
    Všimněte si, jak váš pes vypadá. Protože paraziti, obzvláště pak tasemnice, spotřebovávají výživu svému hostiteli, mají infikovaní psi pouze velmi tenkou vrstvu podkožního tuku, avšak oteklé břicho v důsledku přítomnosti nadměrného množství parazitů ve střevech. Štěňata bývají hubená s vystouplými žebry, vypouklým břichem a matným kožíškem.
  6. 6
    Vezměte parazita nebo jeho vajíčko k vašemu veterináři. Nejlepší je nechat identifikaci parazita na odborníkovi. Ten prozkoumá vzorek pod mikroskopem a díky svým zkušenostem rozpozná i ten nejmenší rozdíl. [9]
    • Mezi vajíčky jednotlivých druhů parazitů mohou být drobné rozdíly, některá jsou oválná, jiná kulatá, mají víčko na jednom, anebo na obou koncích, atd.

Část 3
Prevence a léčba

  1. 1
    Co nejdříve identifikujte parazita. Pokud zůstanou infekce neléčené, mají tendenci se zhoršovat. Těžká infekce způsobená velkým množstvím dospělých parazitů mívá škodlivé účinky na celkový stav psa. Včasné rozpoznání parazita je velmi důležité.
    • Některé psí parazitické infekce mohou způsobit zažívací potíže jako třeba průjem.
    • Některé infekce způsobené parazity, zvláště ty, které jsou způsobené vlasovci nebo hlísticemi, mohou nakonec vést až ke smrti psa.
  2. 2
    Poskytněte svému psovi pravidelnou prevenci proti vlasovcům. Zvláště pokud žijete v oblasti s velkým výskytem komárů, měli byste svému psovi zabezpečit pravidelnou prevenci proti tomuto parazitovi. Protože jsou tyto přípravky pouze na předpis, je nutné konzultovat jejich použití s veterinářem.
    • Většina veterinářů vyžaduje negativní test na přítomnost vlasovce dříve, než předepíše prostředek k prevenci.
    • Preventivní prostředky proti vlasovcům jsou k dostání v podobě žvýkacích tablet s příchutí masa, což ulehčuje aplikaci.
  3. 3
    Dbejte na to, aby váš pes neměl blechy. Někteří paraziti jsou přenášení blechami, takže je důležité, aby byl váš pes před nimi chráněn. Pravidelná aplikace vhodných přípravků pomůže ochránit vašeho psa před blechami a tedy i před parazity.
    • Některé firmy vyrábějí kombinaci prevence proti vlasovcům a blechám v jedné žvýkací tabletě.
    • Vhodné je použít prevenci proti blechám každých 4-6 týdnů. Obvykle bývá k dostání v aplikační pipetě. Tekutina z pipety se vymáčkne na kůži na zadní straně krku.
  4. 4
    Omezte pohyb psa v rizikovém prostředí. Tím, že se vyhnete procházkám v oblasti, kde se daří parazitům, snížíte potřebu odčervovacích prostředků.
    • Snažte se zabránit svému psovi, aby se pohyboval v teplých a vlhkých oblastech společně se psy, kteří nebyli odčerveni.
    • Nenechte svého psa, aby se dostal do kontaktu s divokou nebo lovnou zvěří.
    • Vyhněte se teplým vlhkým oblastem s vysokým výskytem hmyzu, jako jsou blechy nebo komáři.
    • Nedovolte svému psovi, aby se válel v exkrementech jiných psů nebo divokých zvířat nebo je konzumoval.
  5. 5
    Jestliže je to zapotřebí, proveďte odčervení. Je-li váš pes napaden parazity, budete ho muset odčervit. Přesné dávkování závisí na rizikových faktorech a je nejlepší konzultovat je s veterinářem. [10]
    • Většina odčervovacích přípravků je vyráběna jako prášek, který se míchá do psího krmení nebo bílého jogurtu – poraďte se s veterinářem předtím, než podáte psovi jídlo určené pro lidi.
    • Odčervovací přípravky jsou převážně podávány jednorázově, pokud vám však veterinář předepíše fenbendazol, bude ho váš pes muset užívat opakovaně po dobu několika dní. Fenbendazol je velmi mírný odčervovací prostředek často používaný pro štěňata.
    • Pozorně si přečtěte návod k použití přípravků na odčervení a poraďte se s veterinářem o podávání jakýchkoliv jiných léků.
  6. 6
    Dodržujte pravidelné prohlídky u veterináře. Pravidelnými prohlídkami udržujete svého psa v dobré zdravotní kondici. Veterinář je schopný zjistit případné zdravotní problémy dříve než se stav vašeho čtyřnohého přítele zhorší.

Tipy

  • Když venčíte svého psa, ukliďte po něm jeho exkrementy.
  • Po celý rok dbejte na ochranu proti blechám.
  • Snažte se zabránit svému psovi očichávat nebo konzumovat exkrementy a další nečistoty. Je to nejčastější způsob přenosu parazitů u štěňat.

Varování

  • Jestliže je váš pes napaden vlasovci a léčba není zahájena včas, může to u něj způsobit srdeční selhání.
  • Škrkavky a měchovci jsou přenosní na člověka, takže byste měli být opatrní a vědět jak zacházet s exkrementy. Zajděte za svým lékařem, jestliže máte podezření, že jste byli napadeni těmito parazity vy nebo někdo z vaší rodiny.
  • Jestliže zůstane jakákoliv infekce parazitem příliš dlouho neléčená, může zapříčinit smrt.
  • Jestliže je váš pes unaven nebo má průjem a zvrací, ihned se poraďte s veterinářem.

Zdroje a citace

  1. Prevalence of canine parasites based on fecal flotation. Iagburn, Lindsay, Vaughan et al. Comp Cont Ed Pract Vet 18, 483-509
  2. Diagnostic Parasitology. Conboy. Can. Vet J 37 (3), 181-182
  3. Veterinary Parasitology. Taylor, Coop, and Wall. Publisher: Wiley-Blackwell




Ukázat více... (7)

Informace o článku

Kategorie: Psi

V jiných jazycích:

English: Identify Different Dog Worms, Español: identificar los diferentes gusanos de los perros, Deutsch: Identifikation verschiedener Wurmarten bei Hunden, Português: Identificar Diferentes Vermes em Cães, Italiano: Identificare i Vermi dei Cani, Français: identifier les vers chez le chien, Русский: определить вид глистов у собаки, 中文: 辨别狗狗体内不同种类的寄生虫, Bahasa Indonesia: Mengenali Beragam Cacing Anjing, العربية: تحديد نوع الديدان التي تصيب الكلب, Nederlands: Verschillende wormen bij honden herkennen, 한국어: 애완견 기생충 확인하는 법, ไทย: ระบุชนิดของพยาธิในสุนัข, Tiếng Việt: Xác định các loại giun sán khác nhau ở chó

Stránka byla zobrazena 1 831 krát.

Byl tento článek přesný?