Jak vařit

V tomto článku:Základní techniky vařeníPlánování a příprava jídelJak vylepšit chuť a vzhled jídelNaučte se konkrétní recepty

Vaření se hodně změnilo od dob, kdy naši předkové pekli mamuty na otevřeném ohni a jedli kořínky. Vynalezli jsme stovky způsobů, jak upravit a okořenit jídlo, ale podstata vaření zůstává stejná: pomocí tepla se jídlo upravuje tak, aby chutnalo lépe. Zbytek jsou vlastně už jen detaily, které se s trochou kreativity naučíte metodou pokus-omyl. V tomto článku se dozvíte vše o vaření, co vás kdy zajímalo.

1
Základní techniky vaření

  1. 1
    Vaření. Termín „vaření“ znamená, že se voda zahřeje na 100 stupňů, aby se začala vypařovat. Vaření jídla znamená ponoření jídla do vařící vody na určitou dobu.
    • Vaření je vcelku násilná forma vaření, protože bublinky vypařující se vody mohou poškodit jídlo. Proto se vaření hodí pouze pro některá jídla, například těstoviny, nebo vejce natvrdo.
    • Vaření zeleniny ve vodě bylo dříve běžné, ale nyní se tomu lidé vyhýbají, protože vařením zelenina ztrácí spoustu vitamínů rozpustných ve vodě a snižuje se její nutriční hodnota. Pokud zeleninu vaříte ve vodě, servírujte k ní také vodu, ve které jste ji vařili, abyste zachovali výživovou hodnotu jídla.
    • Pošírování je nejjemnější metoda vaření ve vodě a hodí se hlavně pro ryby nebo vejce. Toto vaření využívá teploty mezi 60 a 80 stupni Celsia.
    • Povařování je pravděpodobně nejrozšířenější metoda vaření ve vodě a používá se u polévek a omáček. Teplota je mezi 80 a 100 stupni.
    • Pomalé vaření je termín pro teplotu vody, které dosáhne těsně před bodem varu. Je trochu rychlejší, než povařování. [1]
  2. 2
    Osmahnutí. Osmahnutí je metoda vaření, která zahrnuje vaření na pánvi s vysokými teplotami a malým množstvím tuku. Jídlu neubere na chuti a hodí se skvěle pro libové maso a kousky zeleniny.
    • Je velmi důležité mít správnou pánev. Dobrá pánev se zahřeje rovnoměrně a dobře reaguje na změny teploty. Těžká litinová pánev s hliníkovým povrchem je nejlepší.
    • Můžete použít olej nebo máslo. Olivový olej se používá nejčastěji. Máslo zachová více chuti jídla, ale přepaluje se rychleji než olej.
    • U osmahnutí je důležité, aby byla pánev i s tukem zahřátá na správnou teplotu ještě před tím, než vložíte jídlo, jinak se jídlo neopeče rovnoměrně, nasaje tuk a přilepí se k pánvi. Teplotu pánve zkontrolujte tak, že na ni kápnete kapičku vody. Když se během několika vteřin odpaří, pánev je dostatečně rozpálená.
    • Až bude jídlo na pánvi, je důležité ho stále míchat. „Sauté“ francouzsky znamená „skákat“, takže byste měli při vaření jídlo pohazovat. Tím zajistíte, že se opeče rovnoměrně a že pánev zůstane rozpálená. Na pohazování budete potřebovat na pánvi dost místa, takže byste ji neměli zaplnit celou.
    • Osmahnout můžete téměř cokoli, kromě tlustého a prorostlého masa, celého kuřete nebo kořenové zeleniny. To proto, že tato jídla se začnou zvenku pálit ještě dříve, než se uvaří uvnitř.
    • Jinak ale můžete osmahnout jakékoli libové maso a většinu druhů zeleniny. Nakrájejte si vše na stejné kousky, aby se vám jídlo opékalo rovnoměrně.
    • Některé druhy zeleniny budou osmahnuté dříve než ostatní, i když je nakrájíte na stejné kousky. Nejprve tedy osmahněte tvrdší zeleninu na menší kousky a potom přidejte zeleninu, která se vaří rychleji. [2]
  3. 3
    Smažení. Smažení je podobné osmahnutí, protože se dělá na pánvi s tukem. Jako u osmahnutí je velmi důležité, aby byla jak pánev, tak olej zahřáté. Existují ale rozdíly mezi smažením a osmahnutím, které je dobré znát.
    • Smažení na pánvi se velmi podobá osmahnutí. Zahrnuje vaření jídla na pánvi s olejem. Smažící pánev se ale většinou používá se smažení velkých kousků masa – například kuřecích prsou, steaků, kotlet a rybích filet, které nemusíte ani krájet na kousky. Smaží se také za nižších teplot, aby se jídlo dobře propeklo i uvnitř a nepřipalovalo se.
    • Mělké smažení je to samé, jako smažení na pánvi, ale používá se méně tuku. Při běžném smažení je pánev pokrytá olejem, zatímco při mělkém smažení se používá jen tolik oleje, aby na něm jídlo leželo. Tato metoda se používá například pro smažení kuře nebo krevety.
    • Hluboké smažení zahrnuje kompletní ponoření jídla do horkého oleje. Při tomto typu smažení se jídlo nemusí otáčet, protože se díky tuku ze všech stran opeče rovnoměrně. Tato metoda se používá pro hranolky, kuřecí nugety atd.
    • Smažení na pánvi (tzv. čínské smažení) je víceméně to samé, jako osmahnutí. Jídlo se nakrájí na malé kousky a opéká se na pánvi s olejem. Jediným rozdílem je typ pánve – na toto vaření se používá wok, což je hluboká pánev se zvednutými okraji. [3]
  4. 4
    Pražení a grilování. Pražení a grilování jsou metody vaření za sucha, které obnášejí zahřívání jídla na otevřeném ohni. Jediným rozdílem mezi těmito dvěma metodami je, že u pražení je tepelný zdroj nad jídlem, zatímco u grilování se jídlo opéká zespodu.
    • U grilování a pražení se jídlo vaří pomocí horkého vzduchu, který vychází z ohně. Vzduch ale nevede teplo moc dobře, takže je většinou nutné jídlo přiblížit ke zdroji tepla. To znamená, že se jídlo uvaří rychle zvenčí, ale později uvnitř, takže se tyto metody hodí hlavně pro libové maso nebo ryby.
    • Kvůli tomu, že je toto vaření suché, se většina jídel pro grilování marinuje, aby si zachovaly šťávu a chuť. Marinování znamená namáčení jídla do koření a oleje na několik hodin před vaření. Používá se ke zjemnění masa a dodává jídlu chuť.
    • Jídlo se většinou pokládá na rošt, ze kterého tuk okapává dolů do ohně. Rošt na mase vytvoří charakteristické pruhy.
    • Jídlo se musí po nějaké době obrátit, aby se dobře propeklo z obou stran. Jinak byste s ním ale během vaření neměli hýbat.
    • Barbecue je to samé, jako grilování, ale s tím rozdílem, že oheň vytváří uhlíky, které jídlu dodávají charakteristickou kouřovou příchuť. [4]
  5. 5
    Mikrovlnná trouba je pohodlnou metodou vaření, která nevyžaduje žádné znalosti. Mikrovlnka funguje pomocí elektromagnetických vln, které rozvibrují molekuly vody v jídle. Tato vibrace jídlo zahřívá. [5] Většina lidí mikrovlnku zná, ale existuje několik zdravotních a bezpečnostních rizik, na která nesmíte zapomínat:
    • Nikdy nedávejte do mikrovlnky nic kovového. Elektromagnetické vlny kovem neprojdou a jídlo se neuvaří. To samé platí i pro alobal.
    • Jídla se slupkou – brambory nebo i párky, musí být před ohříváním propíchnuty. Jinak se v nich nakupí pára a v mikrovlnce vám prasknou.
    • Každé jídlo v mikrovlnce byste měli přikrýt bezpečným poklopem, aby vám nestříkalo a ohřálo se rovnoměrně.
    • Někdy mohou být v mikrovlnce „studená místa“, která způsobí, že se jídlo neuvaří rovnoměrně. Vyhnete se tomu tak, že během ohřívání s jídlem trochu pohnete – zastavte mikrovlnku, zamíchejte jídlo a znovu ji zapněte. [6]
    • Mikrovlnka je sice velmi pohodlná, ale připraví jídlo o spoustu živin. Proto spousta lidí mikrovlnku používá pouze pro ohřev hotových jídel, rozmrazování nebo dělání popcornu.
    • Pokud ale spěcháte, většinu klasických receptů lze upravit tak, aby bylo možné je uvařit i v mikrovlnce.
  6. 6
    Pečení. Pečení je suchá metoda vaření, která zahrnuje pečení nezakrytého jídla v troubě. Většinou se pečou velké kusy masa – celá kuřata a krůty, kousky vepřového, jehněčího a hovězího masa nebo rybí filety, ale pečení se hodí o pro zeleninu.
    • U pečení byste se měli zaměřit hlavně na chuť jídla samotného a ne na omáčky nebo dochucovadla. Vnější slupka jídla by měla být dozlatova opečená a vnitřek by měl být stále vláčný.
    • Měli byste použít dobrý pekáč a dát ho na prostřední rošt trouby. Nejlepší jsou horkovzdušné trouby, které dokážou upéct maso i zeleninu naprosto rovnoměrně. [7]
    • Někteří kuchaři si myslí, že by mělo být maso zavěšeno kousek nad dnem pekáče, aby se nevařilo ve vlastní šťávě. Můžete si koupit také rošt na pečení, nebo naskládat maso na vrstvu zeleniny, která mu navíc dodá i chuť.
    • Nikdy byste při pečení neměli jídlo zakrývat. Když ho zakryjete, bude se pařit ve vlastní vodě. Pokud ale nechcete, aby se vám maso vysušilo, takže ho během pečení budete muset polévat olejem, výpekem nebo vodou.
    • Pokud chcete zjistit, zda je maso upečené, použijte kuchařský teploměr a zkontrolujte vnitřní teplotu masa. Každý druh masa má jinou vnitřní teplotu, která by měla být uvedena u receptu. [8]
    • Upečené maso po vyndání z trouby nechejte chvíli odpočívat.
    • Díky tomu maso „dojde“ a bude se snadněji krájet.
  7. 7
    Vaření v páře. Napařování je mokrá metoda vaření, která využívá teplo z páry. Jde o jemnou metodu vaření, která se nejlépe hodí pro zeleninu a ryby.
    • Voda v bodu varu mění svoje skupenství a vypařuje se. To znamená, že napařování je vlastně vaření vody. Přesto, že jsou teploty vysoké, je napařování velmi šetrné a jídlo se při něm nepoškodí.
    • Napařování je také velmi zdravým způsobem přípravy jídel, protože na rozdíl od vaření atd. jídlo nepřichází o moc živin. Napařované jídlo si zachová o 50% více živin, než jinak upravované jídlo. Kromě toho nemusíte přidávat žádný tuk, takže snížíte i množství kalorií v jídle. [9]
    • Napařování můžete dělat pomocí klasického pařáku, ale je možné použít i grilovací rošt a vodu nalít pod něho. V každých kuchyňských potřebách si ale bez problémů koupíte pařák, který se vejde do většiny hrnců.
    • Většinou se používá voda, ale můžete použít i jiné tekutiny, například pro napařování ryb. Kuřecí, hovězí a zeleninové vývary nebo víno mohou vodu skvěle nahradit. Přidejte také nějaké bylinky. Při odpařování vody se tyto chuti dostanou do jídla. [10]
    • Napařování je vcelku rychlá metoda vaření, protože se používají vysoké teploty. Většina zeleniny bude hotová za 5 minut, ryby a jiné maso budete mít hotové během 3-5 minut.
  8. 8
    Dušení. Dušení je další metodou vaření s využitím vody. Používá se pro větší kousky masa a zeleniny. Nejprve se maso (nebo kořenová zelenina) opeče na pánvi s olejem a potom se pomalu vaří ve vodě několik hodin.
    • Dušení je skvělou možností, pokud chcete uvařit levné jídlo pro celou rodinu. Dušení je velmi jednoduché, ale trvá několik hodin, než se jídlo správně podusí, takže byste neměli spěchat. Během dušení ale nemusíte jídlo skoro vůbec kontrolovat, takže je možné ho nechat vařit a dělat si něco jiného.
    • Nejprve budete muset maso osmahnout na pánvi. Tím se zatáhnou okraje a maso si udrží příjemný vzhled i svoji šťávu. Potom se maso vloží do těžkého pekáče nebo do papiňáku. Pekáč musíte vymazat olejem nebo máslem, aby se na něho nepřipékaly kousky masa nebo zeleniny. Zbytek tekutiny přidejte k masu (většinou jde o vodu s vínem nebo vývar) tak, aby bylo zhruba do poloviny ponořené. Zakryjte jídlo poklicí a dejte ho do trouby na asi 6 hodin.
    • Dušení nejlépe funguje, když se maso peče stejnoměrně dlouhou dobu. Můžete jídlo dusit klidně i na plotně, ale nejlepší je použít troubu, kde je pekáč ze všech stran vystaven vysokým teplotám a maso se tedy propeče rovnoměrně.[11]
    • Dušením se maso zjemňuje pomocí několika procesů. Nejprve teplo rozloží pojiva v mase a změní je na kolagen. Potom se teplem a vlhkem kolagen mění na želatinu, která se nakonec rozpustí. Během toho se z masa dostává vlhkost a chuť do vody, ve které se vaří. Postupně se ale maso uvolní a znovu nasaje vlhkost a chuť z vody, ve které se dusí.
    • Nejlepší maso na dušení je vepřová pečeně, žebírka, bůček a kližka. Tyto druhy masa obsahují více tuku a jsou chutnější. Libové maso neobsahuje tolik pojiva, aby se mohlo měnit na kolagen, takže dušení libového masa není vhodné. Je možné dusit i kuřecí stehna s kostmi a větší pevné ryby.
    • Zelenina vhodná na dušení je hlavně kořenová a pevnější – celer, petržel, dýně, mrkve, zelí a řepa.[12]
  9. 9
    Pečení. Pečení je suchá metoda vaření, která se téměř neliší od pečení masa. Jediným rozdílem je to, že maso se peče většinou za vyšších teplot a při pečení moučných jídel se používá těsto. Zde je několik věcí o pečení:
    • Nepřemíchejte těsta. Jednou z největších chyb, které lidé dělají, je přemíchání těsta. Když budete míchat moc, aktivuje se lepek v mouce, takže vaše pečivo bude nakonec tuhé a gumové. Vyhnete se tomu tak, že budete těsto míchat co nejpomaleji. Nemusíte si dělat starosti s malými hrudkami, výsledek to neovlivní. Těsta byste měli míchat co nejpomaleji. Nejlepší je, když jsou v těstě vidět ještě malé kousky másla. [13]
    • Nepoužívejte k pečení studená vejce a chlazené potraviny. Studená vejce a mléko se s moukou špatně spojí, takže z těsta nebude moci unikat vzduch. Výsledkem může být tuhé pečivo. Vyhnete se tomu tak, že vejce a všechny ostatní suroviny vyndáte z lednice alespoň 30 minut před pečením a necháte je zteplat na pokojovou teplotu. Když zapomenete, ohřejte vejce nejprve v misce s teplovou vodou a máslo nakrájejte na kousky a dejte ho na několik vteřin do mikrovlnky. [14]
    • Nepoužívejte odměrky na tekuté suroviny na suché suroviny. To je další častou chybou začínajících pekařů. Nemůžete například mouku měřit stejnou odměrkou, jako mléko, protože byste jí měli více a pečivo byste měli tuhé. Používejte odměrku na sypké suroviny a nesklepávejte je, pouze povrch upravte nožem. [15]
    • Základní termíny. Existuje velké množství konkrétních termínů pro vaření, se kterými se můžete v receptech setkat. Je důležité se v nich umět orientovat. Zde jsou definice nejčastěji používaných termínů:
      • Šlehání: Šlehání znamená rychlé míchání pomocí metličky nebo mixéru. Jde o to, aby se do směsi dostal vzduch.
      • Loupání. Loupání zahrnuje sejmutí horní vrstvy nějakého jídla. Dělá se to pomocí škrabky nebo nože. Při loupání byste měli sundat i bílou vrstvu pod slupkou.
      • Hnětení. Tento termín se používá pro ruční zpracování těsta. Hnětením aktivujete lepek v mouce a zajistíte, že bude těsto jemné a elastické. Tato metoda se používá hlavně pro kynutá těsta.
      • Překládání. Překládání je metoda míchání ingrediencí (jako u těsta na dort), která zajistí, že z těsta neodejde vzduch. Nejčastěji se používá gumová špachtle. Špachtlí se překládá těsto zespodu nahoru. Miskou byste při překládání měli otáčet, aby se těsto promíchalo rovnoměrně.
      • Míchání. Míchání zahrnuje rychlé mísení ingrediencí pomocí vařečky nebo metličky. Umožní promísení těsta se vzduchem, což zajistí nadýchanost a lehkost. Nejde o tak rychlé míchání jako v případě šlehání.
      • Namáčení. Namáčení je ponořování jídla do vody, která je zahřátá těsně pod bod varu. V takové vodě se snadno uvolní chutě a vůně surovin.
      • Nařezávání. Nařezávání se používá při úpravě jídla a znamená povrchové naříznutí. Tato metoda slouží ke zjemnění masa, odvádění tuku a přívodu vzduchu do potraviny.
      • Vaření al dente. Termín „al dente“ znamená v italštině „na skus“ a označuje vaření těstovin tak, aby na skousnutí byly ještě trochu tvrdé. Jde také o jediný správný způsob vaření těstovin.
      • Redukování. Redukování omáčky znamená její rychlé vaření, při kterém se odpaří voda a zmenší se celkový objem. Výsledná omáčka je hustší a má výraznější chuť.
      • Omaštění. Omastit znamená pokrýt pánev nebo pekáč vrstvou másla nebo oleje, aby se na něho jídlo nepřipékalo.
      • Blanšírování. Blanšírování je rychlé vaření ovoce, zeleniny nebo ořechů ve vodě, což zesílí jejich vůni a chuť. Potom se suroviny vhodí do studené vody, aby se vaření zastavilo. Blanšírování vám také pomůže s loupáním rajčat nebo mandlí.
      • Polévání. Tato metoda zahrnuje polévání pečeného masa nebo jiného jídla omastkem nebo vodou. Většinou se k tomu používá štětec. [16]

2
Plánování a příprava jídel

  1. 1
    Najděte si různé recepty. Je to samozřejmě volitelné, ale pokud se právě učíte vařit, doporučujeme to. Nejprve si rozhodněte, co vlastně chcete vařit a potom si najděte několik receptů na toto jídlo, abyste měli představu o různých variantách.
    • Přečtěte si seznam přísad a postup, abyste věděli, co budete potřebovat. Je to důležité, protože některé recepty se hodí pro začátečníky a jiné zase ne.
    • Sežeňte si od rodiny a přátel recepty na jídla, která vám chutnala. Výhodou je to, že pokud něčemu nebudete rozumět, můžete se jich kdykoli zeptat.
    • Pokud hledáte recepty na internetu, vybírejte si takové, které mají dobrá hodnocení a komentáře. Hledejte jídla, která jste někdy už jedli (například v restauraci nebo u známých) a pokuste se je naučit připravovat sami.
    • Až se budete ve vaření zlepšovat, začnete mít chuť experimentovat a objevovat taje gastronomie sami. Až se vás někdo zeptá, jak jste nějaké jídlo udělali, budete mít jistotu, že jste dobrý kuchař. Snažte se pracovat na svých schopnostech a stále zkoušejte nové věci a recepty. Za chvíli budete mít svoji vlastní kuchařku!
  2. 2
    Sežeňte si ingredience. Jakmile se rozhodnete, co chcete vařit, sežeňte si všechny přísady. Některé již jistě máte v kuchyni – různá koření, zavařeniny nebo bujón – ale pro jiné si budete muset zajít do obchodu.
    • Vyhněte se hotovým a mraženým jídlům a přísadám. Obsahují hodně cukru, tuku, solí a kalorií navíc. Kupujte raději vše čerstvé, abyste měli dobrý přehled o tom, co vlastně jíte. Možná vás to bude stát více času a peněz, ale na kvalitě výsledného jídla se to rozhodně projeví.
    • Při nakupování čerstvých potravin si dobře zkontrolujte jejich vzhled a kvalitu. Kupujte jen to nejčerstvější a nejkvalitnější jídlo. Díky tomu budou vaše pokrmy chutné a neodolatelné. Měli byste se také snažit vařit ze sezónně dostupných potravin.
    • Pokud se právě učíte vařit, nenahrazujte žádné ingredience jinými. Neznámá přísada může s jinými přísadami reagovat jinak a zkazit vám tak celé jídlo. Až budete zkušenější, budete schopni odhadnout, jak se která přísada v jídle bude chovat a jak ovlivní výslednou chuť.
  3. 3
    Připravte si jídlo na vaření. Měli byste mít po ruce všechno, co budete potřebovat nachystané a správně navážené. Připravte si tedy všechny přísady a potřeby ještě dříve, než zapnete troubu.
    • Omyjte potraviny. Většinu jídel je nutné nějakým způsobem umýt. Jídla, která se loupou, by se měla před loupáním také omýt, aby se zamezilo tomu, že se špína a chemikálie ze slupky dostanou dovnitř.
    • Nakrájejte jídlo na stejnoměrné kousky, aby se uvařilo rovnoměrně. Existuje několik variant krájení – sekání, plátkování, krájení atd. Čím větší kousky jídla, tím delší dobu se jídlo bude vařit. Navíc se některá jídla vaří rychleji než jiná (například cuketa je rychleji hotová, než mrkev). V takovém případě byste měli tvrdší suroviny nakrájet na menší kousky. [17]
    • Přidejte sůl, pepř, bylinky nebo marinádu. Můžete použít kolik koření jen budete chtít. Bylinky můžete do jídla přidat klidně až po uvaření. Hlavně to s kořením nepřežeňte, vždy můžete trochu přidat. Pozor si dávejte hlavně na sůl. Přesolené jídlo téměř není možné spravit.
    • Fermentace. Tato metoda se nedoporučuje začátečníkům. Fermentace je složitá technika, kterou můžete docílit skvělých pečených jídel, ale je vhodná hlavně pro pokročilejší kuchaře, kteří rozumějí biologickým procesům při vaření. Budete muset odměřit suroviny naprosto přesně, protože jakmile jídlo jednou vložíte do trouby, už k němu nebudete moci nic přidat.
  4. 4
    Připravte si nádobí k vaření. Následující detaily byste při vaření neměli přehlížet.
    • Ohřejte si vodu. Pokud budete muset něco vařit, ohřívat nebo povařovat, nejprve si nachystejte vodu správné teploty. Při povařování nedávejte na hrnec poklici, jinak by voda mohla přejít do varu. [18] Když bude voda příliš horká, sundejte ji na chvíli z plotny.
    • Předehřejte si troubu. Nebuďte netrpěliví a počkejte si, až budete mít v troubě správnou teplotu. [19] Většinou trvá asi 15 minut předehřát troubu na 180 stupňů, ale každá trouba je jiná. Některé typy vám pípnou, až se dostatečně vyhřejí, jiné mají zase světélko, které se po rozehřátí trouby vypne.
    • Zahřejte pánev ještě než na ni nalejete olej. Když zahřejte pánev samotnou, rozšíříte tím kov a otevřete malé prasklinky, do kterých se dostane olej. Když také olej nalejete na už rozpálenou pánev, rychleji se ohřeje a nebude se přepalovat. Jídlo na pánev dejte až ve chvíli, kdy se z ní bude kouřit. Když ho tam dáte dříve, nasaje olej místo aby se na něm opeklo. [20]

3
Jak vylepšit chuť a vzhled jídel

  1. 1
    Dobře svá jídla okořeňte. Pepř a sůl jsou základní koření, která jsou důležitá téměř pro každé jídlo.
    • Trocha soli a pepře dokáže zvýraznit chutě jídla a dostat z něho jeho přirozené aroma.
    • Pokud si nejste jistí množstvím, nebo se bojíte, že jídlo přesolíte, ochutnávejte ho! Přidejte trochu soli, ochutnejte ho, přidejte znovu trochu soli, znovu ochutnejte atd. Takhle to dělají profesionální kuchaři.
    • Nejlepší sůl je košer sůl při vaření a mořská sůl při servírování. Nejlepší pepř je čerstvě drcený černý.
    • Před pečením posypejte solí klouby a kosti masa a trochu soli dejte i do omáček. Při vaření těstovin, rýže a brambor ve vodě solí nešetřete!
    • Nebojte se jídlo okořenit, jak to jednou zkusíte, už nebudete chtít nic jiného! [21]
  2. 2
    Používejte při vaření máslo. Máslo dodává jídlu příjemnou krémovou příchuť. Při vaření a pečení se másla vůbec nebojte.
    • Máslo lze použít i jako médium při smažení. Dodá jídlu hezkou vůni a zvýrazní přirozené chuti. Můžete ho použít jako základ pro omáčky, které díky němu budou krásně krémové. Nezapomínejte na máslo ani při pečení, díky němu je pečivo krásně nadýchané a rozplývá se v ústech.
    • Používejte při vaření pokud možno neslané máslo. Sůl se do másla přidává jen proto, aby déle vydrželo, ale pokud máslo používáte často, neměl by to pro vás být problém. Neslané máslo zajistí, že nebudete mít v receptu více soli, než jste chtěli. Hodí se to hlavně u pečení, protože příliš mnoho soli znamená tuhé pečivo.
    • Jedinou překážou másla je, že se přepaluje rychleji než ostatní tuky (například olivový olej), takže se s ním špatně pracuje při vysokých teplotách. Proto se někdy používá přepuštěné máslo, které neobsahuje pevné částečky mléka.[22]
  3. 3
    Naučte se používat omáčky. Dobrá omáčka může udělat z nudného fádního jídla naprostou delikatesu. Když se naučíte několik základních omáček, budete mít v kuchyni najednou mnohem více možností.
    • Bešamelová omáčka: bílá krémová omáčka, která tvoří základ mnoha jídel včetně spousty oblíbených omáček k těstovinám.
    • Velouté. Tato jednoduchá omáčka se dělá z jíšky a bujónu. Záleží na tom, jaký bujón použijete – tuto omáčku můžete dát ke kuřeti, k rybě nebo zelenině.
    • Marinara. Omáčka marinara je hustá rajčatová omáčka, která se používá hlavně v Itálii a Středomoří. Dělá se ze zavařených rajčat, cibule a několika bylin a používá se na pizzu a k těstovinám.
    • Holandská omáčka. Tato máslová citronová omáčka se skvěle hodí k mořským plodům, vejcím a zelenině. Dělá se z přepuštěného másla, vaječných žloutků a citronové šťávy.
    • Další omáčky, které můžete zkusit udělat: barbecue omáčka, česneková omáčka, chilli omáčka, sladkokyselá omáčka, sýrová omáčka nebo čokoládová omáčka.
  4. 4
    Přidejte kontrastní textury. Některá z nejoblíbenějších jídel zahrnují kombinaci surovin o různých texturách, které společně vytvářejí chutné jídlo.
    • Zkuste například posypat těstoviny nebo zeleninové jídlo se sýrem trochou chleba. Rozlámaný chleba je příjemným kontrastem ve srovnání s ostatními „měkkými“ přísadami.
    • Můžete také přidat trochu nasekaného celeru nebo brambor a dodat jinak nezajímavému jídlu trochu zvláštnosti.
    • Další ingredience, které dodají jídlu texturu, jsou například ořechy (kešu, vlašské), kousky sýra nebo například kaštany, různá semena či krutony.
  5. 5
    Experimentujte s bylinami a kořením. Koření a bylinky dokážou jídlu dodat charakteristickou příchuť. Můžete použít koření z různých koutů světa. Byliny a koření dodávají jídlu barvu a chuť a také ho dělají příjemnějším na pohled. Zde jsou nejčastěji používané byliny a koření:
    • Bazalka. Bazalka se nejčastěji používá ve Středomoří a skvěle se hodí k rajčatům. Můžete ji také rozmixovat s piniovými oříšky a vytvořit tak bazalkové pesto.
    • Petržel. Petržel má lehkou, čerstvou chuť a v západní gastronomii se používá dost často. Nejlepší je do polévek a omáček, ale můžete ji jen tak nasypat na jídlo, abyste mu dodali trochu barvy.
    • Koriandr. Toto koření je velmi oblíbené v Asii a Jižní Americe. Jsou to čerství listy, které se přidávají do jídel pro získání výrazné chuti. Můžete ho dát do kari pasty, ale klidně i na pečeni.
    • Máta. Máta má chladivou příchuť, díky které se skvěle hodí do letních salátů a osvěžujících nápojů (například mojito). Používá se také v mnoha receptech ze Severní Afriky a Blízkého Východu.
    • Rozmarýn. Rozmarýn je silně aromatická bylina, která se nejlépe hodí k pečenému kuřeti a jiným masům a polévkám. S rozmarýnem byste měli šetřit.
    • Skořice. Skořice je sladké aromatické koření, které se používá při pečení a hodí se hlavně k jablkům a ovesné kaši. Používá se také v indické, mexické a marocké kuchyni.
    • Paprika. Paprika dodá jídlu výraznou červenou barvu a ostrou příchuť. Používá se hlavně v maďarské kuchyni, ale je oblíbená také ve Španělsku a v Portugalsku.
    • Kmín. Kmín je oblíbené koření, které dodá jídlu zajímavou chuť a barvu. Používá se na Blízkém Východě, ve Středomoří a v asijské kuchyni.
    • Zázvor. Zázvor je všestranné koření. Čerstvý je nejlepší do sladko-ostrých jídel, do kari a k pečením. Sušený se hodí do sladkých pečených jídel, například do perníků. [23][24]

4
Naučte se konkrétní recepty

  1. 1
    Míchaná vejce. Jeden ze základních receptů, který se jistě naučíte velmi brzy. Když se naučíte dělat dobře míchaná vejce, budete schopni se naučit skoro všechno. Také byste měli vědět, jak uvařit vejce natvrdo.
  2. 2
    Vařená rýže. Rýže je přílohou k mnoha různým jídlům z celého světa, takže byste měli vědět, jak ji správně uvařit. Když ji převaříte, bude se vám lepit. Když ji nedovaříte, bude příliš tuhá. To samé platí i pro těstoviny.
  3. 3
    Pečené kuře. Když zvládnete upéct celé kuře, budete schopni uvařit pro celou rodinu. Když se vám kuře povede, nikdo už nebude pochybovat o vašich kulinářských schopnostech.
  4. 4
    Grilovaný steak. Dokonale ugrilovaný steak je jedním z nejjednodušších a zároveň nejchutnějších jídel, jaká můžete udělat. Servírujte ho s čerstvým salátem a domácími hranolky.
  5. 5
    Zelenina v páře. Zelenina uvařená v páře si zachová barvu a živiny a proto je tento způsob nejzdravější. Správně napařená zelenina dodá pokrmu barvu a zvýší jeho nutriční hodnotu.
  6. 6
    Dort. Ať už pečete pro někoho k narozeninám, nebo jen tak, naučit se péct dorty se vám bude rozhodně hodit. Experimentujte s čokoládou, vanilkou, kávou, citronovou šťávou a dalšími ingrediencemi.

Tipy

  • Nezapínejte sporák tak, aby plyn unikal. Vždy ho zapalte hned po zapnutí.
  • Zkoušejte různé recepty a porovnávejte se s restauracemi a přáteli.
  • Kuchařský teploměr je hlavně pro začátečníky skvělý. Když ho budete mít, nebudete mít problém s nedopečeným masem.
  • Začněte zvolna. Nemusíte se hned napoprvé pokoušet upéct krocana. Začněte s něčím jednodušším, například se sušenkami nebo míchanými vejci. Nemyslete si, že to bude hned na první pokus dokonalé. Vaření je jednoduché, ale i složité a bude vám chvíli trvat se do toho dostat.
  • Vysoké teploty způsobují rychlejší a méně rovnoměrné pečení, zatímco nižší teploty zajistí rovnoměrné pomalé pečení. Pokud tedy opékáte steak, rozpalte si pánev na maximum, ale pokud pečete celé kuře, pusťte si troubu tak, aby se stihlo celé propéct.
  • Pokud nepoznáte, kdy je pánev rozpálená, kápněte na ni kapičku vody. Když se ihned odpaří, pánev je dostatečně rozpálená.
  • Zkuste se zapsat do kurzu vaření, nebo si najděte nějakého kamaráda, který se s vámi bude učit experimentovat.
  • Experimentujte. Až se naučíte zacházet s klasickými přísadami a poznáte, jaké jídlo se k sobě hodí, můžete začít zkoušet zajímavé kombinace. Jistě najdete něco, co vás příjemně překvapí. Nedělejte si starosti, když se vám to někdy nepovede, zkuste to příště trochu jinak!
  • Nemusíte si dělat starosti, když se vám někdy recept nepovede. Při vaření se všichni učíme a děláme chyby. Vždy se ale musíte rozhodnout, zda zničené jídlo ještě stojí za záchranu.
  • Ochutnávejte při vaření jídlo (s výjimkou syrových surovin). Díky tomu budete vědět, co je potřeba přidat a naučíte se rozpoznávat různé chuti.
  • Užívejte si to. Vaření by mělo být hlavně zábavné. Pokud máte pocit, že vás to spíše otravuje, měli byste raději dělat něco jiného.
  • Při vaření zůstaňte v kuchyni a dávejte pozor. Kdyby vám něco vyteklo, měli byste v kuchyni velký nepořádek.

Varování

  • Buďte opatrní – co je dost horké na to, aby vám uvařilo jídlo, vás také může popálit.
  • Dejte si pozor na alergie a otravy jídlem a před vařením si zjistěte, zda na nějakou přísadu nejste alergičtí.
  • Maso, ryby a vejce byste měli vždy dobře dovařit. Ze začátku raději používejte teploměr.
  • Dejte si pozor, aby vás nepoprskal rozpálený olej.
  • Pokud se pánev přehřeje a začne hořet, vypněte sporák a přikryjte pánev kovovou poličkou, vlhkou utěrkou nebo nehořlavou přikrývkou (nebo ji posypejte jedlou sodou). Nikdy do oleje nelijte vodu a nepoužívejte hasičské přístroje – tím by se oheň ještě rozšířil. Nechejte pánev vychladnout alespoň půl hodiny.


Reference

  1. http://reluctantgourmet.com/cooking-techniques/boiling/item/1272-moist-heat-cooking-technique-boiling
  2. http://reluctantgourmet.com/cooking-techniques/saute/item/1154-into-the-frying-pan
  3. http://reluctantgourmet.com/cooking-techniques/frying/item/856-saute-pan-fry-and-stir-fry
  4. http://culinaryarts.about.com/od/dryheatcooking/a/grilling.htm
  5. http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2010/05/18/microwave-hazards.aspx
  6. http://www.dummies.com/how-to/content/tips-for-using-a-microwave-oven.html
  7. http://culinaryarts.about.com/od/dryheatcooking/a/roasting.htm
  8. http://reluctantgourmet.com/cooking-techniques/roasting/item/41-how-to-roast-meat-and-poultry
  9. http://reluctantgourmet.com/cooking-techniques/steaming/item/1317-steaming-technique
Ukázat více... (17)

Informace o článku

Spoluatorem tohoto článku je tým zkušených editorů a badatelů, kteří ověřují jeho přesnost a srozumitelnost.

Kategorie: Techniky vaření

V jiných jazycích:

English: Cook, Español: cocinar, Deutsch: Richtig kochen, Français: cuisiner, Nederlands: Koken, Italiano: Imparare a Cucinare, Português: Cozinhar, Русский: готовить пищу, 中文: 做饭, Bahasa Indonesia: Memasak, العربية: الطبخ, Tiếng Việt: Nấu ăn, 한국어: 양식 요리 하는 법, हिन्दी: खाना पकाना सीखें (Cook), ไทย: ทำอาหาร

Stránka byla zobrazena 2 429 krát.
Byl tento článek přesný?