Jak vypočítat mezní příjem

3 Díly:Výpočet mezního příjmuAnalýza mezního příjmuTypy tržních struktur

Podle standardní ekonomické teorie, pokud firma sníží cenu svého produktu, prodá ho větší množství. Zároveň však získá menší množství peněz za každou dodatečnou jednotku. Tento „přírůstek peněz“ z prodeje dodatečné jednotky množství se nazývá mezní příjem.

Část 1
Výpočet mezního příjmu

  1. 1
    Celkový příjem = (Současná cena za výrobek) x (Prodané množství výrobků)
  2. 2
    Zvolte si nějakou nižší alternativní cenu a určete kolik výrobku firma prodá za tuto cenu. Tento krok vyžaduje provedení analýzy trhu.
  3. 3
    Alternativní příjem = (Alternativní cena) x (Alernativní množství prodaných výrobků)
  4. 4
    Mezní příjem = (Alternativní příjem – Původní příjem) ÷ (Alternativní množství prodaných výrobků – Prodané výrobky)
    • Jinými slovy mezní příjem je změna příjmů při změně prodaného množství o jednotku.
  5. 5
    Například: Společnost prodává 500 triček za cenu 625 Kč/ks.
    • Celkový příjem = 625 Kč x 500 = 312 500 Kč
    • Společnost stanoví, že prodá 530 triček, pokud to způsobí pokles ceny na 600 Kč/ks.
    • Alternativní příjem = 600 Kč x 530 = 318 000 Kč
    • Mezní příjem = (318 000 – 312 500) ÷ (530 - 500) = 5 500 ÷ 30 ≈ 183 Kč

Část 2
Analýza mezního příjmu

  1. 1
    Začněte se známými údaji. Abyste zjistili množství prodaného zboží, budete potřebovat přístup k firemnímu inventáři zásob nebo ke zprávám o prodejích. Stanovení alternativní ceny, za kterou prodáme dodatečnou jednotku, už je těžší a vyžaduje odbornou analýzu trhu.
    • Některé zprávy mohou obsahovat údaje o prodejích skupin produktů. Zapamatujte si, že mezní příjem je zjistitelný pouze v případě analýzy jediného produktu.
  2. 2
    Vyhněte se zápornému mezním příjmu. Záporný mezní příjem znamená, že se společnosti sníží příjem, pokud sníží cenu. V tomto případě by zisky ze zvýšeného prodeje byly nižší než ztráta způsobená snížením ceny.
  3. 3
    Stanovte výnosnost porovnáním s mezními příjmy. Společnosti, které optimalizují cenu/ výši prodeje se snaží dosahovat úrovně, kdy se mezní příjmy rovnají mezním nákladům. Mezní náklady jsou náklady, které firma vynaloží na dodatečnou jednotku produkce. [1]
    • Mezní náklady = (Alternativní celkové náklady – Aktuální celkové náklady) ÷ (Alternativní prodané množství – Aktuállní prodané množství)
    • Například firma Soda u Kima vyrobí 200 plechovek sody za 1 250 Kč. Kim může ale vyrobit 225 plechovek sody za 1 500 Kč.
      Mezní náklady = (1 500 - 1 250) ÷ (225 - 200) = 10 Kč.
      Soda u Kima by měla snížit cenu a tím zvýšit prodané množství jedině, pokud na každé další plechovce vydělá alespoň 10 Kč.

Část 3
Typy tržních struktur

  1. 1
    Mezní příjem v dokonalé konkurenci. Ve výše uvedených případech jsme se zabývali zjednodušeným modelem, který znázorňoval společnost na trhu bez konkurence (monopol). [2] Společnosti jsou ale kvůli konkurenci obvykle nuceny udržovat cenu na nízké úrovni. Na trhu dokonalé konkurence se mezní příjem nemění s objemem prodaných výrobků, protože jsou ceny pro firmu fixně stanoveny trhem.
    • V případě naší firmy Soda u Kima z našeho příkladu nám teď konkurují další stovky firem produkujících sodu. Cena za plechovku sody je stanovena trhem na 12,50 Kč – pokud ji snížíme, budeme prodělávat a pokud stanovíme cenu vyšší zákazníci utečou ke konkurenci. Mezní příjem bude vždy 12,50 Kč, protože Kim nemůže prodávat své výrobky za jinou cenu.
  2. 2
    Výše mezních příjmů v monopolistické konkurenci. Ve skutečném světě ani ve velmi konkurenčním prostředí dokonalá konkurence neexistuje. Firmy nemohou okamžitě reagovat na změnu ceny, nemají všechny informace o své konkurenci a ne vždy stanovují cenu maximalizující zisk. Takový tržní systém nazýváme „monopolistická konkurence.“ Mezní příjmy budou obvykle s každou další prodanou jednotkou klesat, ale ne tak rychle, jako u monopolu.
    • Kimova firma například sníží cenu z 25 Kč na 20 Kč. Firma se mohou zvýšit dodatečné příjmy, ale v monopolistické konkurenci budou zákazníci kupovat stále i konkurenční sodu za vyšší cenu.
  3. 3
    Mezní příjem u oligopolu. U oligopolu je na trhu jen malé množství firem, které si vzájemně konkurují a kontrolují většinu trhu. Mezní příjem má tendenci klesat s každou další prodanou jednotkou jako u monopolu. Firmy ovšem nerady snižují cenu, protože by to mohlo vést k cenové válce, která sníží zisky všem firmám.[3] Často se stává, že oligopolní firmy sníží cenu dočasně, aby odstranily menší konkurenty, a poté cenu opět zvýší, což přináší všem vyšší zisky. [4] Pokud firmy stanovují cenu tímto způsobem, objem prodeje se neodvíjí od ceny, ale záleží jen na marketingu a dalším.
    • Kim se stal velkým hráčem na trhu se sodou a sdílí trh s Lindou a Andy. Tyto tři firmy se dohodnou na stejné ceně, takže mezní příjmy z každé další prodané jednotky zůstanou stejné, bez ohledu na to, na jaké ceně se dohodnou. Pokud Jeff založí novou firmu, která se bude snažit snížit cenu, je možné, že ostatní firmy půjdou s cenou tak nízko, že donutí Jeffa firmu zavřít. Firmy jsou ochotné krátkodobě udržovat nízké ceny, protože je díky tomu mohou znovu zvýšit, jakmile se zbaví konkurence.

Informace o článku

Kategorie: Finance a Obchod

V jiných jazycích:

English: Calculate Marginal Revenue, Deutsch: Den Grenzerlös berechnen, Português: Calcular Renda Marginal, Italiano: Calcolare il Ricavo Marginale, Español: calcular el ingreso marginal, Русский: найти предельный доход, Français: calculer le revenu marginal, 中文: 计算边际收益, Nederlands: Marginale omzet berekenen, Tiếng Việt: Tính Doanh thu biên, العربية: حساب العائد الهامشي, 한국어: 한계수입 계산하는 법

Stránka byla zobrazena 1 787 krát.

Byl tento článek přesný?