Jak vytvořit rozhodovací strom

Spoluautor Paul Chernyak, LPC

V tomto článku:Identifikace problémuTvorba základního rozhodovacího stromuTvorba stromu pro řešení obav10 Reference

Rozhodovací strom je graficky zpracovaný vývojový diagram, reprezentující proces rozhodování o jedné nebo několika věcech. Jedná se o podpůrný nástroj pro rozhodování, sestavovaný v grafu podobném stromu nebo o model jednotlivých rozhodnutí a jejich potencionálních konsekvencí.[1] Podniky využívají rozhodovacích stromů k určení firemních pravidel nebo jako nástroj pro své zaměstnance. Každý z nás ovšem může využít rozhodovacího stromu, potřebujeme-li pomoc s nějakým náročným rozhodnutím. Strom zredukuje celý problém na mnohem jednodušší, případně méně emocionálně náročné volby. Naučit se vytvářet rozhodovací strom můžete podle svých konkrétních potřeb. Podle toho si potom sestavíte buď základní rozhodovací strom nebo strom pro řešení vlastních obav.

1
Identifikace problému

  1. 1
    Identifikujte hlavní rozhodovací problém, který potřebujete vyřešit.[2] Ještě předtím, než začnete rozhodovací strom tvořit, musíte určit hlavní problém nebo úkol, který potřebujete vyřešit.
    • Definicí hlavního problému nebo rozhodnutí může být např. Jaké auto si mám koupit?
    • V jednu chvíli řešte pouze jeden problém či rozhodnutí a zredukujte tak míru chaosu a zvyšte přesnost.
  2. 2
    Brainstormujte. Brainstorming vám pomůže vygenerovat nápady. Zapište si jakoukoli proměnnou veličinu, spojenou s rozhodováním, se kterým vám má rozhodovací strom pomoct. Všechno zapisujte na kus papíru nebo na okraj svého hlavního archu.
    • Pokud například sestavujete strom pro rozhodnutí o vhodné koupi vozu, mezi proměnné můžete zařadit třeba "cenu," "model," "spotřebu," "styl" nebo "vybavení."
  3. 3
    Vypsaným proměnným přiřaďte prioritu. Rozhodněte, které z proměnných jsou pro vás nejdůležitější a potom všechny seřaďte od nejdůležitější po nejméně důležité. V závislosti na tom, s jakým druhem rozhodnutí potřebujete pomoct, můžete seřadit proměnné chronologicky, podle důležitosti nebo v kombinaci obojího.[3]
    • Má-li váš budoucí vůz plnit účel pracovního prostředku, pak proměnné seřadíte pravděpodobně takto: cena, spotřeba, model, styl a vybavení. Chcete-li auto kupovat jako dárek pro svou ženu, priority se mohou změnit: styl, model, vybavení, cena, spotřeba.
    • Jedním ze způsobů, jak celý princip pochopit, je sestavit si grafické znázornění větších problémů v kontrastu jednotlivých komponent, potřebných pro dosažení rozhodnutí. Větší problém byste měli umístit do středu (organizační potíže ovlivní kvalitu práce), zatímco jednotlivé komponenty by měly vybíhat ze středu ven.[4] Takže koupě vozu je větší problém, zatímco cena či model jsou faktory, které ovlivňují finální rozhodnutí.

2
Tvorba základního rozhodovacího stromu

  1. 1
    Nakreslete kružnici. Rozhodovací strom začněte nakreslením kružnice nebo okénka, chcete-li, na jeden z okrajů papíru. Označte ji jako nejdůležitější proměnnou vašeho stromu.[5]
    • Na příkladu s koupí automobilu tak můžete nakreslit kružnici na levý okraj papíru a pojmenovat ji "cena."
  2. 2
    Vytvořte linie. Udělejte alespoň dvě, ale pokud možno ne více než 4, linky vedoucí z první proměnné. Každou z linek označte jako možnost nebo soubor možností, odvozených z proměnné.
    • Z kružnice s označením "cena" tak můžou vést třeba 3 linky, nazvané "pod 250 000 Kč", "250 000 - 500 000Kč" a "nad 500 000 Kč."
  3. 3
    Na konci každé linky nakreslete menší kružnici nebo okénko. Ty budou znázorňovat další prioritu na vašem seznamu proměnných. Z těchto kružnic veďte další linie, určené pro novou sadu možností. V mnoha případech se tyto možnosti budou v každém okénku lišit, v závislosti na zvolených parametrech vašeho prvního rozhodnutí.[6]
    • Tak například zde bude každé okénko obsahovat "spotřebu." Vzhledem k tomu, že levnější auta bývají také více úsporná, vaše 2 až 4 možnosti v každé z kružnic budou obsahovat různý rozsah spotřeby.
  4. 4
    Pokračujte v přidávání kružnic a linek. Svůj vývojový diagram doplňujte o další okénka, dokud nedokončíte kompletní matici pro své rozhodnutí.[7]
    • Běžně se stává, že další okénka a možnosti přidáte ještě v průběhu samotného rozhodování. Někdy takto upravíte pouze jednu "větev" svého stromu, jindy pozměníte všechny.

3
Tvorba stromu pro řešení obav

  1. 1
    Pochopte podstatu stromu pro řešení obav. Strom obav vám pomůže: rozeznat jednotlivé typy vašich obav, přeměnit je na problémy, které se dají řešit, a rozhodnout, kdy je můžete bezpečně hodit za hlavu. Existují dva typy věcí, kterých se nestojí za to obávat - ty, se kterými můžete něco udělat a ty, které ovlivnit nemůžete.[8]
    • Použijte strom obav a zhodnoťte jednu ze svých obav. Pokud se jedná o typ obavy, se kterou nemůžete nic udělat, pak poznáte, že se jí můžete zcela bezpečně přestat obávat. Pokud je to pro vás příliš obtížné, můžete se nějak rozptýlit.
    • Pokud se jedná o obavu, která se dá spravit, můžete ji “vyřešit”. Dané věci se už nebudete obávat, protože budete mít plán.
    • Jestliže se obava znovu objeví, můžete si říct, že máte plán a nemáte se tak čeho obávat.[9]
  2. 2
    Identifikujte, čeho se obáváte. Chcete-li se svého problému zbavit, musíte si být nejprve jisti, co to vlastně je.
    • Odpovězte si na otázku “Čeho se vlastně obávám?” Odpověď napište do horní části vašeho papíru. Z této odpovědi se stane hlavní problém vašeho rozhodovacího stromu.
    • Použít můžete informace, které jste shromáždili v sekci Identifikace problému.
    • Váš hlavní problém může být například to, že se obáváte selhání v testu z matematiky.
  3. 3
    Zhodnoťte, zda existuje něco, co s tím můžete udělat. Prvním krokem pro zastavení vašich obav je nalezení možností vhodného řešení.
    • Od hlavního problému vašeho rozhodovacího stromu veďte jednu linku a nazvěte ji “Můžu s tím něco udělat?”
    • Z tohoto pole potom veďte další dvě linie, jednu s názvem Ano a jednu s názvem Ne.
    • Pokud je odpověď NE, zakroužkujte ji. Obav se můžete v klidu vzdát.
    • Pokud je odpověď ANO, sestavte seznam věcí, které můžete udělat nebo způsobů jak zjistit, které věci to jsou (na oddělený list papíru).
  4. 4
    Ptejte se sami sebe, co můžete udělat hned teď. Někdy je možné vyřešit problém okamžitě, zatímco jiné problémy potřebují více času.
    • Z vaší poslední odpovědi (Ano nebo Ne) veďte další linku. Pojmenujte ji, “Existuje něco, co můžu udělat ihned?”
    • Z této otázky opět veďte dvě linky, pojmenované Ano a Ne.
    • Pokud je odpověď Ne, zakroužkujte ji. Potom začněte problém řešit, na oddělený list papíru připravte plán do budoucna a následně rozhodněte, kdy ho aplikovat. Potom už se nemusíte ničeho obávat a můžete se s klidem odvést svou pozornost jinam.
    • Pokud je odpověď Ano, zakroužkujte ji. Následně problém řešte, připravte si plán a NAPLŇTE ho. Potom už se můžete přestat obávat a můžete s klidem odvést svou pozornost jinam.[10]

Tipy

  • Svůj rozhodovací strom můžete zpracovat barevně, pokud vám to pomůže s osobním rozhodováním.
  • Větší arch papíru nebo flipchart je někdy lepší než standardní papír o formátu A4.

Věci, které budete potřebovat

  • Tužku nebo pero
  • Papír

Informace o článku

Spoluautorem tohoto článku je Paul Chernyak, LPC. Paul Chernyak je licencovaný profesionální poradce v Chicagu. V roce 2011 vystudoval American School of Professional Psychology.

Kategorie: Zdraví

V jiných jazycích:

English: Create a Decision Tree, Español: crear un árbol de decisiones, Bahasa Indonesia: Membuat Pohon Keputusan, Nederlands: Een beslissingsboom maken, Français: créer un arbre de décision, ไทย: เขียนแผนผังต้นไม้เพื่อการตัดสินใจ, العربية: عمل شجرة القرار

Stránka byla zobrazena 2 403 krát.
Byl tento článek přesný?